Rychlostn schopnosti Rychlostn schopnost zahjit a realizovat pohybov
Rychlostní schopnosti
Rychlostní schopnost zahájit a realizovat pohybový úkol v co nejkratší době nebo maximální frekvencí pohybová schopnost konat krátkodobou pohybovou činnost do 20 s v daných podmínkách (konstantní dráha nebo čas bez odporu nebo s malým odporem) co nejrychleji (Choutka, 1987) 2
Rychlostní schopnost reagovat pokud možno co nejrychleji na podnět nebo provést při působení minimálního odporu pohyb co nejrychleji (Martin et al. , 1992) 3
Rychlost v TV i sportovní praxi se běžně používá zkrácené označení – „rychlost“ rychlost je pouze fyzikální veličinou – dráha za čas › v = s/t ; jednotkou je podle SI soustavy ms-1 › 1 ms-1 = 3, 6 kmh-1 v tomto smyslu je rychlost popisnou charakteristikou každého, i pomalého pohybu 4
Rychlostní schopnost pohybová činnost je prováděna: › vysokou až maximální rychlostí › velkým až maximálním úsilím a intenzitou může trvat jen krátce (15 -20 s), a proto při ní nevzniká únava nelze překonávat žádný nebo jen malý odpor při větším odporu než 20% maxima začínají být dominantní explozivně silové schopnosti 5
Rychlostní schopnosti v systému tradiční zařazení rychlostních schopností mezi schopnosti kondiční se opouští považuje se za schopnost hybridní, koordinačně-kondiční rychlostní schopnost je determinována úrovní individuálních kondičních a koordinačních předpokladů současně 6
Předpoklady rychlostních sch. svalový systém – vysoký podíl FT vláken ve svalech (až 90 %) nervový systém – rychlost vedení vzruchu a přenosu informací při řízení nervosvalové činnosti energetický systém – vysoká zásoba kreatinfosfátu, rychlá syntéza ATP aj. psychické předpoklady technika, somatotyp, další schopnosti 7
Struktura rychlostních schopností rychlostní schopnost akční-realizační rychlost reakční rychlost (Čelikovský et al. , 1990) někdy se uvádí ještě frekvenční rychlost 8
Biologická podstata REAKČNÍ RYCHLOSTNÍ SCHOPNOST - mechanismy řízení a regulace pohybu - kvalita nerv. drah, velikost a typ podnětu… AKČNÍ - REALIZAČNÍ RYCHLOSTNÍ SCHOPNOST - přistupují vlastnosti pohybového ústrojí – rychlá svalová vlákna, vlastnosti skeletu… FREKVENČNÍ RYCHLOSTNÍ SCHOPNOST - elasticita svalstva, kloubní pohyblivost… 9
Akční - realizační rychlostní schopnost realizovat určitý pohybový úkol v nejkratším čase od započetí pohybu (eventuálně maximální frekvencí) akční rychlostní sch. se dále dělí na: › acyklické rychlostní schopnosti – jednorázové provedení pohybu maximální rychlostí proti malému odporu › cyklické rychlostní schopnosti – více fází (fáze startu, fáze zrychlování, fáze dosažení max. rychlosti, fáze poklesu rychlosti) 10
Testy a měření akční - realizační rychlosti LABORATORNÍ MĚŘENÍ - analýza časoprostorových a dynamických charakteristik pozorovaných pomocí videozáznamu MOTORICKÉ TESTY – nejčastěji hodnocena tzv. běžecká rychlost (běh na krátké vzdálenosti, člunkové běhy) 11
Ukazatele akční rychlosti Pohybový úkol – krátké běhy běh na přímé trati běh se změnami směru Co se měří Příklad s pevným startem čas běh na 50 m s letmým startem čas běh na 20 m člunkový běh čas 4 x 15 m slalomový běh čas obíhání met počet cyklů běh po dobu 10 s běh na místě po stanovenou dobu (Měkota & Blahuš, 1983) 12
Reakčně rychlostní schopnost odpovídat pohybem na daný podnět, eventuálně zahájit pohyb v nejkratším čase dále se člení na: › reakce na jednoduchý podnět 0, 15 – 0, 35 s › reakce na složitý podnět > 0, 25 s › výběrová reakce – volba řešení > 0, 5 s 13
Výběrová reakce rozhodnutí o způsobu pohybové odpovědi a rychlost jejího provedení jsou úzce spjaty s anticipací výkony spojené s rychlostní výběrovou reakcí jsou ovlivněny individuálními zkušenostmi, které umožňují předvídat další průběh činnosti anticipace = psychický proces, pomocí kterého je odhadován další průběh a výsledek pohybu podle jeho zahájení a náznaků určité situace 14
Testy a měření reakční rychlosti LABORATORNÍ MĚŘENÍ - analýza reakcí na vizuální, zvukový nebo taktilní vjem - využití reaktometrů MOTORICKÉ TESTY – testy typu signál - reakce 15
Testy reakční rychlosti reakce ruky stisknutím tlačítka reaktometru › výsledkem čas reakce - zpoždění pohybu oproti signálu zachycení padajícího předmětu › padajícím předmětem gymnastická tyč nebo ploché pravítko › test je možno využít i pro dolní končetiny › spolehlivost rstab = 0, 89 16
Frekvenční rychlostní schopnost maximálně rychle opakovat shodnou strukturu pohybu příklady: › cyklistika › veslování 17
Testy a měření frekvenční rychlosti LABORATORNÍ MĚŘENÍ - různé druhy „tappingu“ MOTORICKÉ TESTY – hodnocen počet opakování (cyklů) při pohybu končetin apod. (tzv. talířový tapping, frekvence běhu na místě) 18
Testy frekvenční rychlosti frekvence = počet cyklů / čas zkoušky příklad tappinku rukou › deska se dvěma terči vzdálenými 81 cm › účastní se dominantní ruka, která se střídavě dotýká obou disků › výsledkem maximální frekvence za 20 s › každý dotyk terče skóruje 0, 5 bodu › test se opakuje 2 x, počítá se lepší výsledek 19
Další dělení rychlostních sch. Schnebel et al. (2003) uvádí 2 skupiny rychlostních schopností: základní rychlost › je podmíněna výhradně rychlostními psychofyzickými předpoklady › nemá přímou vazbu na ostatní výkonnostní předpoklady komplexní rychlost › vazba na ostatní výkonové předpoklady › uplatňují se i silové, příp. další schopnosti 20
Souhrnné členění rychlostních schopností Rychlost komplexní rychlostní výkon reakční rychlost jednoduchá reakce výběrová reakce stanovený podnět určená odpověď anticipace akční pohybová rychlost jednoduchého pohybu cyklickáfrekvenční lokomoční rychlost proti malému odporu sprintérská rychlost tappink 21
Vývoj rychlostních schopností závislost na věku je výrazná rozdíly v závislosti na pohlaví méně patrné než u silových schopností rychlostní schopnosti kulminují dříve než schopnosti silové a vytrvalostní, ale dříve začíná jejich regres 22
Vývoj reakčně rychlostních schopností výrazný pozitivní trend v dětství asi do 15 ti let se reakční časy zřetelně zkracují › nejvíce mezi 8 -12 lety další progres asi do 18 -20 ti let je mírný za dekádu od 8 do 18 ti let se jednoduchá reakční doba zkrátí asi o 100 ms po 30. roce prodlužování reakčních časů › regres je mírný › v 60 ti letech jednoduchá reakce trvá asi 250 ms 23
Vývoj akčně rychlostních schopností nejvíce srovnatelných údajů poskytují populační šetření běhu na 50 m z vysokého startu největší vývojová dynamika › do 14 let u chlapců – kulminace 18 -23 let › do 13 let u dívek – kulminace dříve než u mužů 20 -60 let se časy prodluží asi o 2 s a dostanou se až na úroveň osmiletých dětí 24
Rozdíly podle pohlaví – běh na 50 m do 13 let malé (0, 3 s) výrazně narůstají v dospělosti v 18 ti letech je diference 1, 3 s sprinterský výkon dospělé ženy je asi na úrovni 85 % výkonu můžů › na vrcholové úrovni je to až 90 % výkonu můžů 25
Pokles běžecké výkonnosti velká interindividuální variabilita odhad – 10 % padesátiletých mužů podává výkony, kterých jiných 10 % mužů nedosáhne ani v období max. výkonnosti změny vlivem stárnutí lze zpomalit, ale pohybové aktivity rychlostního charakteru jsou obtížnější než u aerobní vytrvalosti 26
Rozvoj rychlostních schopností mezi jednotlivými druhy rychlosti existuje poměrně malý transfer (přenos) používají se ta cvičení, jejichž průběh odpovídá druhu rozvíjené rychlosti › např. starty z různých poloh › startovní signál je shodný se závodní disciplínou 27
Metody rozvoje metody opakování jsou založené na: › zatížení je přerušováno plným intervalem odpočinku › cvičení je prováděno maximální intenzitou a maximálním úsilím › délka zatížení okolo 5 s 28
Metodické zásady při rozvoji maximální intenzita cvičení délka provádění je závislá na udržení maximální rychlosti, nesmí nastoupit fáze poklesu doba odpočinku by měla zabezpečit plné obnovení práceschopnosti technika cvičení musí být plně zvládnuta a stabilizována 29
Metodické zásady při rozvoji svalstvo musí být dostatečně protaženo a uvolněno trénink nesmí ovlivňovat rušící faktory, které by ovlivňovali koncentraci i poměrně krátká přerušení tréninku rozvoje rychlostních schopností se projeví poklesem úrovně jednotlivých faktorů rychlosti 30
Vývoj rychlosti během 100 let Km/h 100 m 400 m Km/h 1896 ATÉNY 30, 0 BURKE – USA – 12, 0 s BURKE – USA – 54, 2 s 27, 0 1996 ATLANTA 36, 6 BAILEY – CAN – 9, 84 s JOHNSON – USA – 43, 49 s 33, 1 BOLT– JAMAJKA – 9, 58 s JOHNSON – USA – 43, 18 s 33, 3 WR 2009 37, 6 31
Děkuji za pozornost
- Slides: 32