RYCHL TEN RACIONLN TEN Metody rychlho ten obecn
RYCHLÉ ČTENÍ / RACIONÁLNÍ ČTENÍ: Metody rychlého čtení obecně a s online formou učení? Richard Papík Ústřední knihovna Univerzity Karlovy http: //knihovna. cuni. cz http: //www. linkedin. com/in/papik
Anotace Metody rychlého čtení mají řadu znaků informační gramotnosti, neboť učí třídit a rozlišovat podstatné informace od méně podstatných, identifikovat tzv. informační jádro textu. Metody rychlého čtení, které jsou rozvíjeny zejména od 20. let 20. století a jsou vhodným nástrojem nejen pro jakéhokoliv zájemce, ale zajímají mnohdy také informační pracovníky a knihovníky pro analytickosyntetické zpracování dokumentů, jsou vhodným nástrojem obsahové analýzy dokumentů. Metody online učení (online learning) pak převzaly na sebe zejména rutinní tréninkové metody rozšíření zrakového rozpětí a snížení počtu fixací na řádku, a také testování účastníků relativně náročnou formou. Srovnání klasických kurzů zábavnou a zároveň online kurzů a hybridních kurzů. Projekt Rozečtise. cz je k dispozici volně a zdarma v tuzemských knihovnách, pokud o to mají zájem. Statistické výstupy ukazují účinnost metody, zpětné vazby pak obecnou oblibu metody a výsledky jsou často překvapivé pro samotné účastníky.
Čtěte pomalu, je to pěkné, účinné a důležité • Spojení se čtenářskou, informační, potažmo někdy a někde s digitální gramotností, online kurz – edukativní, „homo ludens“, tréninkově velmi účinný • Pochopení, o co jde v racionálním čtení, metody nejsou dokonalé, ale ani povrchní, jsou to jen metody, z kterých je možno brát potřebné a příjemné, vlastní mix
Úvodem, např. Title: A COGNITIVE PROCESS MODEL OF DOCUMENT INDEXING Auth or(s): JOHN F. FARROW, (Department of Library and Information Studies Manchester Polytechnic, Manchester M 15 6 BH) Citati on: JOHN F. FARROW, (1991) "A COGNITIVE PROCESS MODEL OF DOCUMENT INDEXING", Journal of Documentation, Vol. 47 Iss: 2, pp. 149 166
… v roli příjemce informací: Můžeme vše sledovat?
Nápady do schránky Schránky námětů rozmisťují některé velké americké firmy na ulicích, aby tak získaly nápady na nové či inovované výrobky. Jsou podobné poštovním schránkám a kdokoli tak může poslat příslušné korporaci své návrhy něčeho nového. Každý přitom ví, že za to může dostat přímo odměnu nebo že korporace využije velmi jednoduchého psychologického principu. Tak mohou korporace získat často úplně zdarma technické nápady. Společnost Procter and Gamble např. uvádí na spodní straně výrobku svůj telefon a vedle něho nápis: Společnost Vám bude vděčná, jestliže jí dopřejete zlepšení naší produkce. Tak naváže styk během roku s desetitisíci spotřebitelů, kteří vedeni pouze přáním pocítit vlastní důležitost navrhují nejen částečná zlepšení, ale i nápady na úplně nové výrobky. Se záměrem získat tvůrčí potenciál drobných podniků a nezávislých vynálezců publikují mnohé korporace seznamy vědeckotechnických problémů, které čekají na řešení. Např. společnost Control Data vydává pravidelně Technotéku, která obsahuje popis už rozpracované nové technologie, čekající na komerční využití, a přehled ještě nevyřešených vědeckotechnických problémů. Mezi společnostmi a dodavateli vědeckotechnických nápadů ze sféry malých inovačních podniků vystupují celé armády soukromých zprostředkovatelů (jsou nazýváni Idea Brokers), kteří prodávají korporacím nadšence, fanatiky zaujaté zpracováním nějakého technického nápadu. Dobrých nápadů zkrátka nikdy není dost. Jde o to je dovedně aktivovat a s nápady dále pracovat. (podle informačního pramene: Věda a technika mládeži č. 6/1991)
Nyní odpovězte na otázky: 1. Napište 6– 8 hesly (i souslovími) hlavní myšlenky textu. 2. Z těchto hesel zformulujte ve 4– 6 větách obsah čteného. 3. Co a proč dělají velké americké firmy? a) b) 4. O jakém psychologickém principu se hovoří? 5. Jaké jméno společnosti je uvedeno v textu v souvislosti s jejími výrobky? 6. Co dělají zprostředkovatelé (tzv. Idea Brokers)? 7. S jakým záměrem se publikují seznamy vědeckotechnických problémů?
• Vypočítejte nyní rychlost čtení dle vzorce: počet slov x 60 V = ----------doba čtení [s] • Rychlost čtení vyjde ve slovech za minutu. • Parametry rychlého čtení jsou pak rychlost (ve slovech za minutu) a tzv. míra chápavosti a zapamatování (počet bodů).
Modelové odpovědi 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Schránky na nápady – možnosti získání odměny – výhodnost pro firmu – tvůrčí potenciál drobných podniků – seznamy vědeckotechnických problémů. (20 bodů) Některé velké americké firmy rozmisťují na ulicích schránky pro získání námětů na nové výrobky nebo na inovaci výrobků. Zdarma se tak získají technické nápady a ten, kdo nápad dal, může získat odměnu. Vypracovávají se také seznamy vědeckotechnických problémů s cílem využít tvůrčího potenciálu drobných podniků a nezávislých vynálezců. (30 bodů) a) rozmisťují schránky námětů na ulicích (5 bodů) b) aby tak získaly nápady (5 bodů) Využití ctižádosti toho, kdo podává nápady. (10 bodů) Procter and Gamble (10 bodů) Prodávají korporacím nadšence zaujaté zpracováním nějakého technického nápadu. (10 bodů) S cílem využít tvůrčího potenciálu drobných podniků a nezávislých vynálezců. (10 bodů)
Rozhodně nemůžeme, nicméně celkem buďme klidní, protože … Knowledge is of two kinds: we know a subject ourselves, or we know where we can find information upon it. Samuel Johnson, 1709 -1784
Kvantitativní nárůst informací • Informační explozi, jak se tento jev začal koncem 50. let 20. století nazývat, nelze plně zvládat. • Lze ji minimalizovat či optimalizovat například promyšlenou organizací publikování, vyhledávání, zpracování a rozšiřování dokumentů obsahujících poznatky. • Hovoří se také o tzv. informačním znečištění a o nutnosti „informační hygieny“, také informační ekologii.
• Zvyšují se nároky na člověka, zvláště na jeho psychiku, která je nucena přijímat a zpracovávat stále rostoucí množství informací ve stále kratším časovém úseku. • Uživatel informací se může dostat i do nepříjemných psychických stavů, a to buď z nedostatečné informovanosti, nebo z nadbytku informací a nedostatku času. • Mohou nastat obranné reakce uživatele, které vyvolají patologicky podmíněné stavy jako je „výstup informací do koše na papír“, tj. písemné a další dokumentové materiály vyhodíme a nečteme. • Projevuje se např. bariéra přehlcení informacemi a z toho plynoucí tzv. antiinformační syndrom.
Zklidnění? Raději ano a proč ne: „Informací“ je málo! „datový smog“ • Zaujmout k příjímání informací aktivní postoj, který je pochopitelně mnohem výhodnější, než když člověk přijímá informace pasivně a podlehne pak představě, že informací je mnoho. • Dá se dokazovat stále a stále informetrickými a bibliometrickými zákony, že s informační explozí to není až tak pesimistické, jak je někdy populárně prezentováno. • Je třeba však hledat podstatné – umět nalézt informační jádro.
Efektivní vnímání (percepce) informací? Jedna z dílčích možností jak efektivně vybírat a přijímat informace je ovládnutí efektivních (racionálních) metod čtení a umět si vybrat si relevantní dokumenty k dalšímu zpracování na osobní úrovni.
Lidé nemají ani tušení, kolik času a námahy se musí vynaložit, aby se člověk naučil číst. Potřeboval jsem k tomu osmdesát let a stále ještě nemohu tvrdit, že jsem dosáhl kýženého cíle. J. W. Goethe
Rychlosti čtení z hlediska textu (podle W. ZIELKEHO, 1972 a 1988): • Lehké čtení – 250 slov/min. – např. nenáročná zábavná četba, jednoduché novinové články, propagační tiskoviny bez odborných návodů. • Normální čtení – 180 slov/min. – např. dlouhé novinové články, obchodní korespondence, pracovní sdělení a většina materiálů souvisejících s naší prací, populárně naučná literatura, beletrie. • Pečlivé čtení – 135 slov/min. – odborné články s novými poznatky, pojednání z tematických oblastí, v nichž se příliš nevyznáme. • Obtížné čtení – 75 slov/min. – texty s daty, čísly, vzorci, technické texty čtenáři vzdálené, cizojazyčné texty. • Mimořádné čtení – nelze uvést průměr slov za minutu, jedná se např. o texty v cizím jazyce, který čtenář málo ovládá, texty, které nám jsou úplně neznáme a vyžadují teprve studium. Při rovnoměrném podílu prvních čtyř rychlostí čtení na celkovém čtení docházíme k průměru 160 slov/min.
Rychlé čtení se jeví jako jeden ze způsobů jak efektivně zpracovat textovou informaci. Podmínky pro uplatnění metody rychlého čtení jsou: • • • redundance (nadbytečnost) textů vnitřní rezervy lidského mozku nedostatky tradičních metod čtení
Podle Viitaniemiho …
Kybernetický model čtení …
Diagnostika a náprava čtenářských návyků • Artikulace při čtení (fonetizace, vokalizace čtení) • Nevyužité zrakové rozpětí • Zrakovým rozpětím myslíme tu část textu, kterou vnímáme jednou fixací, zóny fixace • Regresní pohyby při čtení • Nesoustředěná pozornost při čtení • Necílovost čtení, tj. pasivní čtení je charakteristické pro mnoho čtenářů. Není to tak malá chyba, jak by se na první pohled zdá.
Historicky … • Prvními, koho čtení začalo zajímat, byli pedagogové a psychologové. Zajímá knihovníky a informační profesionály. • Zájem směřoval i do takových oblastí jako vliv písma, rozměrů znaků, způsobu jejich spojení, rozmístění a uspořádání textu na stránce, na rozpoznávání slov, rychlost čtení a na porozumění tištěnému textu. • V roce 1929 americký psycholog M. A. TINKER hovoří o tzv. první psychologické etapě ve výzkumu procesu čtení. • Charakteristické pro americkou školu bylo, že vycházela z experimentální psychologie.
Výzkumy jdou např. do následujících oblastí • Otázky textu jako soustavy podnětů pro vnímatele, rozdíly mezi vědeckým a uměleckým textem, nejoptimálnější vřazení prvků textu takovým způsobem, aby byl čtenář co nejvíce ovlivněn nebo co nejrychleji přiveden k podstatným informacím. • Vzorce čtivosti, podle kterých je možno určit poměrně s dost velkou přesností vhodnost textu pro čtenáře v souvislosti s jejich věkem, inteligencí a vzděláním. • Rozdíly mezi čtenáři (čtenáři se liší podle řady znaků, mezi které patří věk, vzdělání, ale také životní zkušenost). • Rychlost čtení a chápání textu. • Práce se specifickými čtenáři (např. s dyslektiky) a biblioterapie. • Typografie, HCI apod.
Pasivní přístup se vyznačuje • • • vyčkáváním, až se text stane „zajímavým“, schopnosti zůstávají nevyužité malým soustředěním na proces čtení podstatné vztahy skladby textu unikají
Aktivní přístup se vyznačuje • • pronikáním do skladby textu, odlišením podstatných údajů a poznatků od nepodstatných sledováním kontextových vazeb, zaměřením se ne na slova, ale na větší textové celky sledováním určitého cíle očekáváním jistých údajů a poznatků je veden dialog mezi autorem textu a čtenářem, je vhodné se vcítit do myšlení autora (empatie) pokládáním otázek a hledáním odpovědí nejsou-li nalezeny, obrací se čtenář na jiný informační pramen
Umění paměti záleží v umění pozornosti. S. JOHNSON • Rychlé čtení aktivuje procesy myšlení, paměti a další psychické procesy. • Kladné emoce mají většinou příznivý průběh na procesy paměti. • Motivace je proces čtení velmi důležitá. • Logické zapamatování je efektivnější než mechanické. • Případné včasné opakování přečteného, tj. vycházející ze zákonitostí „křivky zapomínání“, snižuje zapomínání. • Zvládnutí rychlého čtení má za příjemný následek často i větší aktivaci a zlepšení krátkodobé i dlouhodobé paměti a zlepšení pozornosti.
Podpora zlepšení parametrů čtení s Rozečtise. cz, Vodafone Nápad roku 2012, tým vytvořený Michalem Zwingerem, startovací projekt a další souvislosti … http: //www. rozectise. cz
Na úvod k online učení … „… Kapitola první: Zrod velkého projektu. S nápadem dobýt severní pól přišel minulé úterý magistr Šofr. Když jej na schůzce naší Jednoty podolských otužilců přednesl, byli všichni návrhem nadšeni. Ale nikdo se nechtěl výpravy zúčastnit …“ CIMRMAN SMOLJAK / SVĚRÁK DOBYTÍ SEVERNÍHO PÓLU Čechem Karlem Němcem 5. dubna 1909 (severské drama)
HUDEČEK, Michal - KREJČÍ, Jana - PAPÍK, Richard ZWINGER, Michal. Zlepšování parametrů čtení prostřednictvím metod rychlého čtení. In: FOBEROVÁ, Libuše. Kniha ve 21. století. Trendy rozvoje veřejných knihovnických a informačních služeb. 1 vyd. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2014, s. 128 -133. ISBN 978 -80 -7051 -200 -5.
Výsledky z globálního pohledu
Studenti ÚISK FF UK, 1. ročník bakalářského studia
Studenti ÚISK FF UK, 1. ročník bakalářského studia
UISK ALL USERS Srovnání výsledků
UISK ALL USERS Srovnání výsledků
Průzkum absolventů Kurzu rychlého čtení na ÚISK FF UK • Kurz rychlého čtení na ÚISK – lektor: Richard Papík (kurzy iniciovala dr. Lidmila Vášová) – výuka kurzu od zač. 90. let, od 1996 v rámci úvodního setkání pro studenty 1. roč. ÚISK na Albeři v Jižních Čechách (základna UK) – průměrné zlepšení studentů 50 -100%, ale výjimkou nejsou 200% i více – poslední dva roky kombinace klasické a online formy • cíl: zjištění rozdílů ve vnímání kurzu rychlého čtení v klasické podobě (tištěné testy a tištěné cvičební materiály) a elektronické podobě (online prostředí Rozečti se. cz) • respondenti: studenti 1. bc, absolventi kurzu rychlého čtení se zkušeností s oběma formami výuky • anonymní online dotazník (Google) – 34 studentů / 16 odpovědí (47% návratnost )
uváděné výhody KLASICKÁ METODA (tištěné testy) • možnost nácviku kdekoli, i bez připojení k internetu (vhodná je kombinace obou metod) • klasická verze vyžaduje větší dril • příprava na využití technik rychlého čtení na nosiči (ve formě), kterou respondent více využívá (tištěná verze) • možnost vrátit se k rozpracovanému testu (nehrozí nezvládnutí testu kvůli časovému limitu) • menší fyzické obtíže (únava očí) ONLINE LEARNING (Rozečti se. cz) • důkladnost kurzu, podrobné (systémové) provedení jednotlivými kroky nácviku • motivace pro rychlejší zlepšování se, motivace vyplývající ze soutěživosti (srovnání s ostatními) • jednoduché a přesné vyhodnocení testů (vypočítá sám systém) • flexibilita kurzu, různé druhy textů • zlepšení je dobře viditelné • nemožnost vracet se zpět zlepšuje postřeh • nutnost dodržovat nastavené podmínky • vhodné pro generaci, která je zvyklá fungovat online
… shrnutí výsledků v 2013 • přes 60% studentů preferuje online verzi • třetina studentů uvádí výhody klasické výuky (tištěných testů), zbytek výhody nevidí • tři čtvrtiny dotázaných vidí výhody online verze kurzu • většina studentů (téměř 70%) vnímá online systém jako lépe motivující k nácviku technik rychlého čtení • téměř všichni studenti zaznamenali zlepšení ve zrychlení čtení (13), polovina uvedla zlepšení také v chápání textu (8) • obtížnost cvičení byla pro studenty víceméně srovnatelná, o něco více než polovina studentů označila za obtížnější cvičení na rozšiřování zrakového rozpětí • vnímání Rozečti se. cz bylo pozitivní, více než 60% studentů považuje prostředí za příjemné, čtvrtina za velmi příjemné
Rychlé čtení s Rozečti. se / Legentas
Co říká rekordmanka (1113 slov/min), leden – únor 2016, hybridní kurz: „Musím říct, že online kurz je velice dobře zpracovaný jak po stránce grafické, tak i po stránce orientace. Dobře se s ním pracuje. Nikdy dřív by mě nenapadlo, že se lze ve čtení tak rychle zlepšovat. Když ke kurzu přistupujete poctivě a věnujeme se i cvičením určeným k odpočinku a zvyšování očního rozpětí, tak výsledky se dostavují každým dnem. Zvykla jsem si trénovat i fixace při běžném čtení textů a je pravdou,
. . . že tato schopnost se postupně stává automatickou a nemusím se na to již více zaměřovat. Oko si řádky již dělí na jednotlivé fixace automaticky samo. Jak jsem výše zmínila, byla jsem překvapena poměrně snadným tréninkem proti mé původní představě. Nyní jsem velice ráda, že jsem si tuto schopnost osvojila, protože ji využiji každý den v práci a při přípravě do školy. Usnadní to mé studium, protože není vždy jednoduché zvládat chodit do práce a večer se učit na zkoušky. Tak snad teď budu mít více času. “
A jsme opět u: „… Kapitola první: Zrod velkého projektu. S nápadem dobýt severní pól přišel minulé úterý magistr Šofr. Když jej na schůzce naší Jednoty podolských otužilců přednesl, byli všichni návrhem nadšeni. Ale nikdo se nechtěl výpravy zúčastnit …“ CIMRMAN SMOLJAK / SVĚRÁK DOBYTÍ SEVERNÍHO PÓLU Čechem Karlem Němcem 5. dubna 1909 (severské drama)
Rozečtise v knihovnách • • • • Ústřední knihovna ČVUT Knihovna Právnické fakulty UK Městská knihovna Hostivice Univerzitní knihovna Západočeské univerzity v Plzni Městská knihovna Litomyšl Knihovna Univerzity Palackého Městská knihovna Hlinsko Knihovna Petra Bezruče v Opavě, p. o. Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně Vědecká knihovna v Olomouci Knihovna Jiřího Mahena Středočeská vědecká knihovna v Kladně Moravská zemská knihovna …a další, nyní cca 150
Nestačí vědět, je nutno také vědění používat. J. W. Goethe Děkuji Vám za pozornost. E-mail: papikr@cuni. cz, richard. papik@fpf. slu. cz Linked. In: http: //www. linkedin. com/in/papik
- Slides: 49