RYBY Osteichthyes Zaazen do systmu e IVOICHOV Animalia

RYBY Osteichthyes

Zařazení do systému: říše: ŽIVOČICHOVÉ (Animalia) kmen: STRUNATCI (Chordata) podkmen: OBRATLOVCI (Vertebrata) nadtřída: BEZČELISTNATCI (Agnatha) třída: KRUHOÚSTÍ (Cyklostomata) nadtřída: ČELISTNATCI (Gnathostomata) třída: RYBY (Osteichthyes)

nadtřída: BEZČELISTNATCI (Agnatha) - nepočetná skupina vodních obratlovců, mají jednoduchou tělní organizaci, bez čelistí a párových končetin - po celý život mají primárně zachovanou chordu (struna hřbetní) - živí se většinou díky filtraci nasávané vody - v současnosti existuje jediná třída: KRUHOÚSTÍ (Cyklostomata)

třída: KRUHOÚSTÍ (Cyclostomata) - hadovitě protáhlý tvar těla, chrupavčitá kostra ! - larva = MINOHA, živí se obecně řasami nasávanými z vody - ČR: nejvýznamnější druh: MIHULE POTOČNÍ (Lampetra planeri) - další druhy: MIHULE ŘÍČNÍ a MIHULE MOŘSKÁ

MIHULE POTOČNÍ (Lampetra planeri) - dorůstá velikosti až 15 cm, hlava, trup a ocas nejsou od sebe zřetelně odlišeny - na konci těla – široká přísavná nálevka s ústním otvorem - v dospělosti již nepřijímají potravu, protože jim zakrňuje trávicí soustava, dospělci mají rovněž tupé zuby - mihule má za hlavou celkem 7 žaberních otvorů - hladká kůže, řada slizových buněk produkuje slizký hlen - ploutevní lem v zadní části těla, vytváří se typická souměrná ocasní ploutev a dva zřetelné oddíly hřbetní ploutve - u mihule je typické jednoduché srdce, patří mezi nejjednodušší obratlovce, vylučování = prvoledviny

nadtřída: ČELISTNATCI (Gnathostomata) - typická je složitá stavba těla a mimořádná životní aktivita - jsou velmi rychlí a kořisti se většinou zmocňují díky čelistem - vždy mají párové končetiny s vnitřní kostrou, nejvýznamnější a nejpočetnější skupinou je poté třída: RYBY (Osteichthyes) třída: Pancířnatci (Placodermi) třída: Paryby (Chondrichthyes) třída: Ryby (Osteichthyes)

třída: RYBY (Osteichthyes) - druhově nejpočetnější třída obratlovců (více než 24 000 druhů) - dýchají po celý život žábrami a jsou prvotními obyvateli vodního prostředí, ryby se prvotně vyvinuly ve sladkých vodách a až druhotně tedy osídlily mořské prostředí - vzhledem k parybám jsou vývojově dokonalejší, dochází k rozsáhlé osifikaci (kosti tedy převažují nad chrupavkami) - ve škáře vznikají rovněž tzv. kostěnné šupiny, existuje několik typů těchto šupin a) Ganoidní šupiny (kosočtverečné) – př. JESETER b) Cykloidní šupiny (zaoblené, okrouhlé, překrývají se) – př. KAPR c) Ktenoidní šupiny (na okraji jsou jemné zoubky) – př. OKOUN - oplození u většiny ryb je mimotělní (většinou produkce velkého množství potomstva) - mají významné adaptace pro život ve vodním prostředí (hydrodynamický tvar těla, povrch těla, žábra apod. ) Existuje celá řada druhů ryb sladkovodních i mořských, přičemž v ČR hovoříme většinou o sladkovodních druzích ryb.

Ryby jsou velmi rozmanitou skupinou organismů a jsou celosvětově rozšířeny.

ANATOMIE RYB (na příkladu kapra obecného) Kapr obecný (Cyprinus carpio) Patří mezi nejběžnější ryby v ČR, hojně se vyskytující v rybnících a vodních nádržích. Stavbou těla je dokonale přizpůsoben životu ve vodním prostředí. HYDRODYNAMICKÝ TVAR – přizpůsobení životu ve vodním prostředí, odpor vůči tomuto prostředí kapr snižuje vypouštěním slizu z jednobuněčných žláz, umístěných v pokožce. Hlava – vpředu je zahrocená, směrem dozadu se rozšiřuje a přechází v trup (je s ním nepohyblivě spojená) Zbytek trupu se od poloviny těla zužuje směrem k ocasní ploutvi. Hlava kapra končí v oblasti nejzažšího konce skřele. Skřele tvoří kryt dutiny žaberní po obou stranách hlavy. Hranice trupu a ocasu je potom osa procházející kolmo na osu těla řitním otvorem.

Kůže – hladká, slizká, olivově zelená barva, ve spodu těla je bělavě žlutá kůže. Ze škáry potom vyrůstají zaoblené kostěnné šupiny cykloidního tvaru (CYKLOIDNÍ ŠUPINY). Tyto šupiny rostou po celý život ryby! V případě vhodných podmínek (potrava, teplo) rostou a okolo centrální ploténky, která je uprostřed přirůstají soustředné lamely (circuli). Po stranách těla je typická postranní čára (linea lateralis), od hlavy až po ocasní ploutev. Jemnými otvory proniká okolní voda do kanálku pod šupinami, zde se potom nacházejí nervová zakončení, zaznamenávající chvění vody, tlak vody, směr, proudění i vlnění, blízkost potravy a překážky, na které voda naráží a kterým se ryby za tmy a v kalné vodě vyhnou. Postranní čára umožňuje život i osleplým rybám. Slouží tedy jako radar, ohlašující nebezpečí. Ústa – na hlavě, bezzubé čelisti, ke zpracování potravy potom slouží tzv. požerákové zuby, které se nachází na dně hltanu. Kapr nemá slinné žlázy! Hledání potravy na dně provádí kapr pomocí hmatových výběžků (vousy). Ta putuje bezzubými ústy do hltanu a tam je zpracována a rozmělněna požerákovými zuby, aby mohla nadále pokračovat trávicím traktem ryby.

Ploutve – hladké, paprsčité útvary sloužící k pohybu ryby. Kapr má ploutve párové (2) i nepárové (1). Nepárové ploutve – hřbetní, ocasní, řitní Párové ploutve – prsní, břišní Ocasní ploutev je široká a mírně vykrojená, vyztužená vazivovými ostny. Nepárová hřbetní a řitní ploutev slouží ke stabilizaci těla kapra a párové (prsní, břišní) ke stabilizaci a pohybu. Kostra – zkostnatělá vnitřní kostra, opora těla ! Na těle kapra poté můžeme vymezit dva typy kostí. Jednak jsou to kosti vznikající osifikací chrupavek a krycími kostmi, které jsou kožního původu a vznikají hlavně na lebce. lebka – páteř – obratle (obratle mají dva oddíly – trupový a ocasní)

Utváření ploutví a počet jejich tuhých a měkkých paprsků jsou podobně jako postavení úst či průběh postranní čáry jsou významnými znaky k určování ryb !!! Trávicí soustava – ústa (bezzubé zuby) – hltan (požerákové zuby) – jícen (krátký, prohnutý) – žaludek (prohnutý, vakovitý) – střevo (úzké, nedělené) – řitní otvor. Kapr má velká játra se žlučovým váčkem! Dýchací soustava – žaberní lupínky (bohatě prokrvené, uspořádány do 4 párů žaberních oblouků). Ty jsou poté uloženy po stranách hlavy v tzv. žaberní dutině a jsou párové. Jejich ochranu zajišťují skřele! A jak vlastně kapr dýchá ? ? ? Kapr nabírá vodu do úst při uzavřených skřelích. Pak ústa uzavře a nadzdvihne skřele. Vodu přitom v ústech cedí ale nepolyká!!! Polyká pouze potravu. Při nadzvihnutí skřele voda omývá žaberní lupínky na jejichž povrchu dochází k výměně plynů a pod skřelemi pak odchází pryč!

Mezi pozoruhodné ústrojí u ryb a také u kapra patří bezesporu tzv. plynový měchýř. Tento měchýř neslouží k dýchání!!! Vznikl v průběhu fylogeneze jako vychlípenina hltanu a plní u kapra důležitou HYDROSTATICKOU FUNKCI, tj. udržování polohy ryby v různé výšce a prostředí. Je prokrven vlásečnicemi a umožňuje regulaci hustoty těla ryby a hustoty okolního prostředí, ve kterém se ryba nachází. Může mít také doplňkovou funkci sluchovou. (u některých ryb) Je uložený pod páteří a ledvinami. Bývá jednoduchý a silně protáhlý. U kaprovitých ryb je dvoudílný, volně uložený a na přední části spojený s bludištěm vnitřního ucha. Z našich ryb nemá plynový měchýř vranka. Plynový měchýř upravuje volnou hmotnost rybího těla tím, že vyrovnává tlak své náplně s vnějším tlakem vody. Tím rybám umožňuje udržovat se bez potíží v libovolné hloubce. Ryby s dvoudílným plynovým měchýřem (včetně kapra) mohou zaujmout polohu šikmo dolů nebo nahoru tím, že tlak v zadní komoře se zvýší, v přední sníží a naopak. Plynový měchýř

Cévní soustava – centrem je venózní srdce (1 předsíň + 1 komora - typické pro ryby). Je uloženo na břišní straně těla za hlavou, srdcem prochází krev odkysličená! Kapr má velké, oválné červené krvinky s jádrem ! Vylučovací soustava – úzké hnědočervené ledviny, uloženy v rovině těla mezi páteří a plynovým měchýřem! Moč je odvedena z těla močovody a nestravitelné zbytky jsou peristaltickými pohyby posouvány ven z těla a vyvedeny řitním otvorem ven z těla! Nervová soustava – jednoduchý mozek a mícha, mozek je velmi malý a protáhlý (kapr). Mícha vede horním páteřním kanálem až na konec těla ryby. Kapr má i tzv. žlázy s vnitřní sekrecí, jako jsou nadledvinky, pankreas, štítná žláza, hypofýza… Tím dochází k produkci hormonů, které ovlivňují centrální nervový systém. Smysly SLUCH Statoakustický orgán tvoří vnitřní ucho po stranách mozku. Kapr nemá zvukovod a tak je signál veden přes lebeční kosti do mozku prostřednictvím tzv. OTOLITŮ (Ca. CO 3), ty se chvějí! Jsou zároveň i ústrojím rovnováhy.

ČICH - čichové jamky mezi tlamou a očima. Každá jamka je kožní řasou rozdělena na dvě poloviny. Stahováním a povolováním svalů nasávají přední otvory vodu a zadní polovinou odtéká voda zase z jamky ven. Čichový ústroj není spojen s dutinou ústní. CHUŤ - chuťové buňky na vouscích a pyscích ryb, v dutině ústní na patře. Vousky ryb mají za úkol ochutnávat a ohmatávat. Kapr, ale i jiné druhy ryb mají chuťové buňky i kdekoliv na těle v kůži. HMAT - tvoří hmatové buňky (pupeny), které zachycují hmatové vjemy a jsou u ryb různě rozloženy - po těle, na ploutvích, na hlavě, vouscích a pyscích. ZRAK Rybí oko nemá víčka ani slzné žlázy. Oči jsou tak omývány a čištěny vodou. Jinak rybí oko odpovídá stavbou očím vyšších obratlovců. Podstatný rozdíl je ve tvaru čočky, která je kulovitá a ve způsobu zaostřování oka na potřebnou vzdálenost. To se děje změnou vzdálenosti čočky od sítnice, ne změnou jejího tvaru čili akomodací (běžné u člověka). Rybí oko je spíše uzpůsobeno k vidění na blízko. Ryby rozeznávají velikost, tvar i barvu předmětů a vidí i za tmy, kdy jsou zrakové vjemy doplňovány signály zprostředkovanými postranní čárou.

KAPR – má homocerkní ocasní ploutev (vně symetrická – morfologicky, zevnitř asymetrická – anatomicky)

KAPR OBECNÝ (Cyprinus carpio) Rozmnožování oddělené pohlaví (párové varlata i vaječníky). Samci (mlíčňáci) produkují mlíčí. Samice (jikernačky) produkují jikry. Z jikry se vylíhne plůdek, který se mění v dospělce, jedná se tedy o tzv. přímý vývoj. Oplození je mimotělní. Rozmnožování probíhá v přirozeném prostředí na tzv. trdlištích (např. dolní tok Dunaje). U kaprů je typická nadprodukce potomstva! Kapr se živí faunou při dně řek a rybníků. Velkou tradici má i v ČR chov kaprů (od 13. století). Na podzim velké výlovy kaprů – ryby určeny hlavně na trh jako tradiční vánoční pokrm v ČR. kapr lysec kapr obecný Pouze izolovaně šupiny, chybí šupiny v okolí postranní čáry

Proč je rybám ve vodě tak dobře ? ? ? Adaptace ryb na vodní prostředí Voda = stálejší prostředí Ryby – vyvinuly se ve sladkých vodách a poté přešly do moře Konkrétní příklady adaptací: 1) Aerodynamický tvar těla (užší, protáhlé) 2) Poikilotermie (přizpůsobení teploty těla svému okolí = t vody) 3) Žábra (dýchací orgán, dokonalé dýchaní ve vodě) 4) Povrch těla (hladký – sliz) 5) Ploutve (morfologie těla) ocasní = stabilizace + rovnováha, je to hlavní pohybová ploutev !!! hřbetní a řitní = stabilizace břišní a prsní = stabilizace + otáčení 6) Postranní čára – mechanoreceptory, buňky s vláskovými výběžky v rosolovité hmotě – umožňují pohyb za tmy… atd.

SYSTEMATICKÝ PŘEHLED RYB Celkem ryby řadíme do více než 70 řádů, přičemž asi polovinu tvoří již vymřelé řády. Ve třídě: RYBY vyčleňujeme ještě dvě podtřídy a v nich několik nadřádů: podtřída: PAPRSKOPLOUTVÍ (Actinopterygii) nadřád: NÁSADCOPLOUTVÍ (Brachyopterygii) CHRUPAVČITÍ (Chondrostei) MNOHOKOSTNATÍ (Holostei) KOSTNATÍ (Teleostei) podtřída: NOZDRATÍ (Choanichthyes) nadřád: LALOKOPLOUTVÍ (Crossopterygii) DVOJDYŠNÍ (Dipnoi) Nejvýznamnějším nadřádem v ČR jsou kostnaté ryby (Teleostei), kam patří většina známých druhů ryb. Mezi nejznámější druhy v ČR patří…

RYBY České republiky Losos obecný Parma obecná Pstruh obecný Hořavka duhová Pstruh americký duhový Amur bílý Lipan podhorní Tolstolobik obecný Štika obecná Mřenka mramorovaná Kapr obecný Piskoř pruhovaný Karas obecný Sumec velký Lín obecný Úhoř říční Plotice obecná Okoun říční Jelec tloušť Candát obecný Střevle potoční Vranka obecná Cejn velký Mník jednovousý Hrouzek obecný Jeseter malý

Losos obecný – velká ryba, tření na podzim v evropských řekách, i v ČR (severní Čechy), chutné maso, stříbřitý, černé skvrny. Pstruh potoční – běžný druh v potocích a řekách, černé skvrny, příbuzný prstuh mořský žije při ústí řek do moře (Kaspické moře). Pstruh americký duhový – podobný p. obecnému, na boku má purpurový nebo červený pás, v ČR chovný druh v řekách. Lipan podhorní – pestře zbarvené tělo s velkou hřbetní ploutví, rychleji tekoucí podhorské říčky, sportovní ryba, chutné maso. Štika obecná – velká dravá ryba (až 1, 5 m), protažené tělo, silné zuby se vyměňují, loví slabší ryby – regulátor populací, sport. ryba Kapr obecný – běžný druh v ČR, hlavně rybníky (od středověku), tři morfologicky odlišné rasy v ČR – kapr šupinatý, kapr lysec, kapr hladký, chutné maso. Nejvýznamnější evropská ryba! Dosahuje velikosti až 1 m a váhy až 20 kg! Karas obecný – menší než kapr, nenáročný, pomalu tekoucí nebo stojaté vody, vydrží dlouho i v silně zabahněných vodách, zima – zahrabe se do bahna a přežije i když voda zamrzne až ke dnu!

Lín obecný – tělo pokryté drobnými šupinami, stojaté a mírně tekoucí vody, výrazněji protáhlejší tvar těla než kapr či karas. Plotice obecná – menší, do 25 cm, typická oranžová nebo červená duhovka, stříbřitá barva, ploutve mají načervenalou barvu. Jelec tloušť – až 80 cm, šupiny obroubené tmavým pigmentem, břišní a řitní ploutev červená nebo oranžová, žije v horských i nížinných tocích, rád hledá úkryty při březích pod kořeny stromů. Střevle potoční – drobná ryba běžně jen do 9 cm, nazelenalý lesk a červené břicho u samců, samice méně výrazná, potoky + horní toky řek, samci - typická třecí vyrážka na hlavě, někdy i u samic. Cejn velký – vyšší tvar těla, má dlouhou řitní ploutev a drobnější šupiny na těle, žije při dně, více asymetrický tvar těla. Hrouzek obecný – do 10 cm, na bocích 6 -12 modravých skvrn, vousky při ústech, někdy se skvrnky vyskytují i na ocase. Parma obecná – velká ryba, protáhlý tvar, při ústech 2 páry vousků, hřbetní a ocasní ploutev šedá, proudící vody, sportovní lov. Hořavka duhová – drobná ryba (5 -6 cm), na bocích těla podélný modrozelený pruh (vpředu úzký, vzadu široký), větší vodní toky.

Amur bílý – velká ryba, protáhlé tělo, dovezen z Číny v 60. letech, rybníky, tmavozelený hřbet, světlé břicho, žije v rybnících. Tolstolobik obecný – až 1 m, protáhlý tvar, z V Asie dovezen do ČR, ústa výrazně orientovány vzhůru, živí se výhradně fytoplanktonem. Mřenka mramorovaná – do 12 cm, nahnědlý hřbet, narůžovělé břicho, velmi podobná sekavci horskému, odlišení - tvar ploutve, 3 páry vousků okolo úst! Piskoř pruhovaný –větší než mřenka (25 cm), hřbet hnědočervený až hnědý, drobné černé skvrnky, výrazné dva úzké a jeden široký podélný pruh na těle, 5 párů vousků okolo úst. Sumec velký – největší naše ryba, až 100 kg a 2 m, jinak až 5 m a max. 450 kg, modrošedé tělo, 2 páry vousů pod bradou, 1 pár nad ústy, světlé břicho, velmi ceněný druh, maso chutné a bez kostí. Úhoř říční – výrazný pohlavní dimorfismus (samci – do 0, 5 m, samice až 2 m), úzké hadovité tělo, ploutve srostlé, není samostatně ocasní, hřbetní a řitní ploutev, chutné maso, dravý.

Okoun říční – zelenožlutý až zelenošedý hřbet, 5 -9 příčných modrozelených pruhů na bocích těla, ocasní, břišní a prsní ploutev jsou červené, dravý, hřbetní ploutev - výrazně ostré zakončení. Candát obecný – až 1, 3 m, protáhlý tvar, stříbřitá barva, horní část těla tmavší a na bocích 8 -12 příčných červenohnědých pruhů, dravý – reguluje populace plevelných ryb, sportovní ryba. Vranka obecná – malá rybka, tělo shora zploštělé, šedohnědá barva, na bocích skvrnité, obývá horské potoky a živí se drobnými živočichy mezi kameny, velmi podobná: Vranka pruhoploutvá Mník jednovousý – velká ryba, až 1, 2 m, hnědošedá, skvrnitá, výrazný nepárový vous na spodní části brady, chladné, čisté vody. Drsek menší – úzké, protáhlé, žlutohnědé tělo, výrazné tmavé skvrny, tenký tužkovitý ocasní násadec, podhorské toky i nížiny, příbuzný a velmi podobný druh – drsek větší. Jeseter malý – délka ž 1 m, výrazně protáhlý, ostrý rypec, na spodné a svrchní straně těla výrazné hrboly, chrupavčitá kostra těla, sladkovodní druh, k nám se dostává z Dunaje na J. Moravu.

Koljuška tříostná – do 10 cm, tělo – kostěnné štítky, před hřbetní ploutví – 3 volné ostny, břišní ploutve přeměněny ve 2 ostny, samci jsou výrazní v době páření – výrazně červené břicho, ČR – nepůvodní, byla zde uměle vysazena. Slunečnice pestrá – až 20 cm, ploché tělo, skvrnitá, nazelenalá až nahnědlá barva, výrazná černá a červená skvrna na okraji žaberního víčka! Zavlečena do ČR, stojaté, pomale tekoucí vody. Kde končí české ryby ? ? ? Odpověď: …………

1 2 3 4 5 6

1 3 5 2 4 6

1 2 3 4 5 6

To je teda „pořádná“ biocenóza…

Žralok není ryba, ale ……….