Rozpoet a rozpotov procesy obce Petr Bro 2012

Rozpočet a rozpočtové procesy obce Petr Brož, 2012

Teoretická východiska Fiskální federalismus (např. R. a P. Musgrave, W. Oates) - vícestupňové uspořádání soustavy veřejných rozpočtů a definování vztahů mezi nimi Zabývá se otázkami optimálního přiřazení příjmů, rozdělení odpovědností za zabezpečení a financování veřejných statků a optimalizací v rozpočtové soustavě, zkoumá i míru finanční soběstačnosti rozpočtů jednotlivých vládních úrovní Na základě toho se posuzuje: Ø míra decentralizace - podíl veřejného sektoru, jež je spravován z lokální či regionální úrovně (hl. z hlediska objem fin. prostředků) Ø míra autonomie - podíl vlastních příjmů na celkových příjmech obcí Funkce veřejných rozpočtů: alokační – z velké části decentralizována na samosprávy (zabezpečování veřejných statků pro obyvatelstvo) redistribuční – zmírňují se jimi nerovnosti v důchodech a majetku, vázané především na úroveň SR (dotace, sociální dávky) stabilizační – hl. fiskální politika státu – hospodářský růst, nástroje politiky zaměstnanosti Vymezuje 3 základní modely: 1. Centralizovaný 2. Decentralizovaný 3. Kombinovaný Teorie veřejné volby (J. K. Arrow, J. Buchanan) - ekonomická analýza politiky Zabývá se procesy kolektivního rozhodování ve veřejném sektoru - způsoby, jakým se tato kolektivní rozhodování realizují a důsledky, jak to ovlivňuje alokaci zdrojů (peněz) ve společnosti. (střední volič, politické cykly, hlasovací mechanismy x efektivita rozhodování) Tieboutův model (Ch. Tiebout) – hlasování nohama Na základě preferencí veřejných statků a ochotě platit místní daně se jednotlivec stěhuje tam, kde získá preferovanou strukturu veřejných statků a požadovaný standard za danou úroveň zdanění

Členění rozpočtové soustavy ČR Soustava veřejných rozpočtů 1. Státní rozpočet 2. Rozpočty krajů 3. Rozpočty měst a obcí 4. Rozpočty příspěvkových organizací (ministerstev, krajů, obcí) Mimorozpočtové fondy 1. Státní fondy (Fond rozvoje bydlení, SFŽP, SFDI, SZIF) 2. Mimorozpočtové fondy územních samosprávných celků Ostatní instituce Např. Vládní agentury (stát zcela ovládá nebo má podíl), Pozemkový fond….

Rozpočet obce je: • Decentralizovaný peněžní fond • Účetní bilance • Finanční plán – zobrazuje základní finanční toky obce • Ekonomický nástroj obecní politiky x Rozpočet nevypovídá o stavu majetku obce, o závazcích a pohledávkách Příjmy – výdaje = financování (viz rozpočtová skladba) Zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích • Účast veřejnosti • Rozpočtová pravomoc jednotlivých orgánů obce • Práva člena zastupitelstva obce ve vztahu k rozpočtu obce Vlastní sestavování rozpočtu se řídí dle Zákona č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů • Rozpočty měst a obcí, rozpočty statutárních měst, rozpočet hlavního města Prahy a jeho městských částí, • Rozpočty dobrovolných svazků obcí, • Rozpočty krajů • Rozpočet Regionálních rad regionů soudržnosti + Zákon č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech – vazba na státní rozpočet – dotace, příspěvkové organizace + Zákon č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě

Účast veřejnosti dle zákona o obcích Zásada účasti veřejnosti při sestavování rozpočtu obce – Občan obce starší 18 – ti let nebo FO starší 18 -ti let vlastnící na území obce nemovitost 1. 2. 3. 4. Právo vyjadřovat se k návrhu rozpočtu a k návrhu závěrečného účtu obce Podávat návrhy, připomínky, podněty Právo projednat určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti RO nebo ZO Nahlížet do rozpočtu obce, do usnesení a zápisů z jednání ZO

Rozpočtová pravomoc jednotlivých orgánů obce ZASTUPITELSTVO OBCE : u Schvaluje rozpočet obce a závěrečný účet obce u Poskytování darů nad 20. 000 Kč, poskytování dotací nad 50. 000 Kč u Uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, smlouvy o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu u ZO si může vyhradit další pravomoc v samostatné působnosti RADA OBCE : u Zabezpečuje hospodaření obce dle schváleného rozpočtu a provádí rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném ZO u Ostatní záležitosti ve věcech samostatné působnosti, nejsou-li vyhrazeny ZO ze zákona nebo si je ZO nevyhradilo OBECNÍ ÚŘAD: u Starosta plní úkoly vyplývající ze schváleného rozpočtu obce FINANČNÍ VÝBOR u Kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce u Další úkoly, jimiž jej pověřilo ZO KONTROLNÍ VÝBOR ZO: u Obecnější zaměření kontrolní činnosti u mj. kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti

Práva člena zastupitelstva obce ve vztahu k rozpočtu obce u u u Právo iniciativy – předkládání návrhů k projednání ZO, RO, výborům, komisím Právo interpelace – vznášet dotazy, připomínky, podněty na RO, členy RO, předsedy výborů, statutární orgány PO, vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, apod. Právo na informace – požadovat od zaměstnanců obce zařazených do OÚ (PO) informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce

Rozpočtové zásady Při sestavování rozpočtu a hospodaření na jeho základě by měly být dodrženy zásady: § § § § Každoroční sestavování a schvalování rozpočtu obce Reálnost a pravdivost Dlouhodobá vyrovnanost Účelovost Úplnost a jednotnost Transparentnost a publicita Efektivnost a hospodárnost

Rozpočtový proces 1. 2. 3. 4. 5. 6. Sestavování (vypracování návrhu) Publikování (zveřejnění návrhu) Schvalování Hospodaření s rozpočtovými prostředky Kontrola Hodnocení – závěrečný účet

Fáze rozpočtového procesu I 1. Sestavování u Návaznost na údaje z rozpisu platného státního rozpočtu – SR určuje vztahy k rozpočtům krajů nebo obcí, – Rozpočet kraje určuje vztahy k rozpočtům obcí v kraji u Návaznost na rozpočtový výhled a programové dokumenty obce u Rozpočet se zpracovává v třídění podle tzv. rozpočtové skladby tak, aby Rozpočet se zpracovává v třídění podle tzv. rozpočtové skladby vyjadřoval potřebné závazné ukazatele – viz následný rozpis rozpočtu. Obsah rozpočtu obce – příjmy a výdaje, ostatní peněžní operace, tvorba a použití fondů. Přednostně musí obec zabezpečit plnění povinností daných zákonem – tzv. mandatorní výdaje Kvalifikovaný odhad: u Příjmů rozpočtu (daně, dotace, výnosy majetku, …) u Výdaje rozpočtu (budoucí investiční a neinvestiční potřeby) u Výdaje na nové potřeby – nelze vycházet z předchozích let u Předpokládaný vývoj inflace, legislativní změny u Nejistoty, nenadálé změny rozpočtu během roku (mimořádné situace, přírodní katastrofy, vývoj ekonomiky apod. ) u u Není stanoveno který orgán sestavuje rozpočet Sestavení v praxi se liší hl. podle velikosti obce – finanční odbor, poradci, starosta. Příprava cca od poloviny předchozího rozpočtového roku

Fáze rozpočtového procesu II 2. Publikování u Povinnost zveřejnit návrh min. 15 dnů před schvalováním u Fakultativně po schválení 3. Schvalování u schválení rozpočtu je v pravomoci ZO u předložením do ZO je zpravidla projednán finančním výborem a RO u musí dojít ke schválení usnesení u pokud se rozpočet nepodaří schválit ZO, hospodaří obec podle rozpočtového provizoria – to ale musí také schválit zastupitelstvo

Fáze rozpočtového procesu III 4. Hospodaření s rozpočtovými prostředky u rozpis rozpočtu podle rozpočtové skladby - sdělení základních parametrů (ukazatelů) subjektům vázaných na rozpočet např. limit počtu zaměstnanců, limity prostředků na platy, limity na ostatní neinvestiční náklady (obecný limit objemu + stanovení na základě výkonů a normativů) ZMĚNY ROZPOČTU - se provádějí tzv. rozpočtovými opatřeními, které se evidují podle časové posloupnosti u Přípustné – z organizačních, metodických, věcných důvodů u Povinné – ve vztazích k jinému rozpočtu, změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám, nebezpečí schodku u Rozpočtové opatření – přesun rozp. prostředků, použití nových, vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů u schvalovány ZO

Fáze rozpočtového procesu IV 5. Kontrola Průběžná kontrola plnění rozpočtu: u RO, ZO u finanční výbor u občané Přezkum hospodaření: u následná kontrola auditorem (obce do 5 tis. obyvatel mohou o přezkum požádat krajský úřad) u Objednání přezkumu hospodaření do 31. 1. následujícího roku 6. Hodnocení a závěrečný účet obce u bilance a porovnání plánu se skutečností ZÁVĚREČNÝ ÚČET OBCE: u Plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění dle rozpočtové skladby u Údaje o dalších finančních operacích vč. tvorby a užití fondů, PO u Vyúčtování vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, dalších obcí u Zpráva o výsledku hospodaření u Publicita – minimálně 15 dnů před projednáním zastupitelstva u Musí být schválen zastupitelstvem nejpozději 6 měsíců po skončení rozpočtového období

Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem obce sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. povinné sestavování, zakotveno zákoně 250/2000 Sb. u vedle rozpočtu obce se jedná o další nástroj finanční politiky u funkce – informační, hospodářská, plánovací, rozpočtová u sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. u aby byla plněna úloha je třeba provádět průběžnou kontrolu a min. 1 x ročně vyhodnocení plnění a aktualizace u informace o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů Rozpočtový výhled obsahuje minimálně následující souhrnné údaje: 1. Celkové příjmy 2. Celkové výdaje 3. Saldo rozpočtu (a jeho financování) 4. Celkové pohledávky 5. Celkové závazky u u u rozpočtový výhled by měl zohledňovat především plánované větší investiční akce a takové položky příjmové i výdajové stránky, které mohou výraznějším způsobem vychýlit vyrovnanost rozpočtu obce. není stanoveno, jaký orgán obce rozpočtový výhled projednává – doporučuje se schválení ZO

Rozpočtové provizorium u u u u K jeho použití dochází když není do 1. 1. rozpočtového roku schválen rozpočet a platí do doby schválení rozpočtu upraveno zákonem č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, nicméně výklad velmi volný odlišnost od SR, neschválení SR znamená automatické hospodaření dle objemu a struktury příjmů a výdajů SR předchozího roku, není přijímán nový dokument x na úrovni obce musí rozpočtové provizorium schválit ZO – tzn. je potřeba se domluvit na jeho podobě podoba rozpočtového provizoria z hlediska formy i obsahu tedy závisí na ZO, podmínkou ze zákona je pouze to, že pravidla rozpočtového provizoria zajišťují plynulost hospodaření obce. neexistuje tedy podklad a instrukce pro hospodaření obce v rozpočtovém provizoriu. Obec by tedy měla v takovém období zajišťovat jen nejnutnější kroky k zachování plynulosti hospodaření a soustředit se na rychlé schválení rozpočtu Volby do ZO pravidelně na podzim – tzn. velmi málo času připravit nový (jiný) rozpočet - tzn. min. 1 x za 4 roky může být aktuálním nástrojem (viz příklad povolební situace v Liberci v r. 2010 kdy bylo rozpočtové provizorium dlouho ve hře)

Rozpočtová skladba I Rozpočtová skladba je vymezena vyhláškou MF č. 323/2002 Sb. – členění odpovědnostní, druhové, odvětvové, konsolidační. Zabezpečuje jednotnost a úplnost členění rozpočtů ve veřejné správě. Každoročně se vydává aktualizované vydání, které reflektuje případné změny, uvádí vysvětlení a příklady pro účtování – autor J. Kinšt Druhové členění – je nejdůležitější Zobrazuje ekonomický charakter dané operace. Je základním systémem klasifikujícím veškeré transakce veřejných rozpočtů. Druhová klasifikace je 4 úrovňová , nejvyšší úroveň = TŘÍDA 1 - Daňové příjmy 11 Daně z příjmů , zisku a kapitálových výnosů (seskupení položek) 111 Daně z příjmů fyzických osob (podseskupení položek) 1111 Daň z příjmů fyz. osob ze sam. výdělečné činnosti (dílčí položky) TŘÍDA 2 - Nedaňové příjmy TŘÍDA 3 - Kapitálové příjmy TŘÍDA 4 - Přijaté transfery TŘÍDA 5 - Běžné výdaje TŘÍDA 6 - Kapitálové výdaje TŘÍDA 8 – Financování u z jakých zdrojů byl kryt deficit / jak bylo naloženo s přebytkem rozpočtu

Rozpočtová skladba II Odvětvové členění u Cílem je postihnout účel (funkci) daného výdaje, ve prospěch jaké činnosti se výdaje realizují. u Odvětvová klasifikace je pro obce také povinná a má rovněž 4 úrovně, nejvyšší úroveň = SKUPINA Konsolidační třídění – tzv. záznamové jednotky u rovněž povinné, klasifikují se tím peněžní operace pro potřeby tzv. konsolidace (příjmy a výdaje vynakládané uvnitř soustavy veřejných rozpočtů) u konsolidace v případě obcí - z výkazu o plnění rozpočtu se vylučují vnitřní převody mezi jednotlivými bankovními účty Odpovědnostní členění u pro obce nepovinné, využívají větší obce, kde je obecní úřad členěn na odbory apod.

Mimorozpočtové fondy u u u vedle rozpočtu může obec zřizovat peněžní fondy, které mohou být přímo napojeny na rozpočet nebo fungovat autonomně – záleží na ZO počet a struktura závisí na rozhodnutí obecního zastupitelstva, obec nemusí mít žádný fond záleží na strategických prioritách a organizační struktuře každé obce – logicky jsou velké rozdíly mezi malými a velkými obcemi hospodaření fondů se řídí vyhlášeným statutem fondu podle kterého se realizují příjmy a výdaje fondu. zpravidla funguje Fond rezerv a rozvoje kam jsou převáděny přebytky rozpočtů a jeho užití není účelově vymezeno ostatní fondy jsou většinou účelové (např. bytový fond, kulturní, sportovní fond…. )

Rozpočtové metody a kritéria rozpočtování Problém Výchozí stav Cílová změna Přístup k rozpočtování Nabídkový Poptávkový Rozpočtové metody primárně zohledňují historickou bázi (indexová metoda) Rozpočtování zaměřené na sledování cílů (účelů) a výkonů Strana příjmů Brutto-rozpočtování Netto-rozpočtování (příjmy získané rozpočtovými jednotkami, které si je ponechávají k vlastnímu použití, se zachovávají jako příjmy. ) (o příjmy získané rozpočtovými jednotkami se snižují jejich výdaje) Strana výdajů Kontrola procesní Audit výsledků a výkonů Časový horizont Krátkodobý Střednědobý výhled Zdroj: František Ochrana: Veřejná volba a řízení veřejných výdajů, EKOPRESS, 2003