Rovnovha ekonomiky a Model ASAD 1 Model AS

Rovnováha ekonomiky a Model AS-AD 1

Model AS - AD n popisuje proces dosahování makroekonomické rovnováhy; (také ukazuje vznik inflace a možnosti obrany proti ní)

Agregátní poptávka - AD

Keynesiánská křivka AD n n n AD – křivka agregátní poptávky, zachycuje vliv změny cenové hladiny na vývoji reálného výstupu Y (tj. poptávaná produkce Y) Keynesiánci postulují, že za křivkou AD se „skrývají“ reálné veličiny, tj. na velikosti agregátní poptávky závisí výstup ekonomiky - čím větší agregátní poptávka, tím větší výstup odvozena z modelu IS-LM

Křivka AD – keynesovské odvození n Co se stane, jestliže dojde k vzestupu cenové hladiny P? snižují se reálné peněžní zůstatky M/P klesá reálná nabídka peněz při dané poptávce po penězích pak roste nominální úroková míra i tlak na pokles spotřebních a investičních výdajů I 0 a C 0 takže v konečném důsledku klesá agregátní výstup Y i n n LM (M/P 1) i 2 i 1 P (M/P) i I 0&C 0 Y n LM´(M/P 2) každá křivka LM odpovídá jiné P úrovni reálné nabídky peněz tj. jiné úrovni cenové hladiny P 2 každý bod na AD odráží nějaký P 1 rovnovážný bod IS-LM za křivkou AD se „skrývají“ reálné veličiny, tj. na velikosti agregátní poptávky závisí výstup ekonomiky IS Y 2 Y 1 Y AD Y 2 Y 1 Y

Sklon a posuny AD n Sklon AD: • AD bude tím plošší, čím bude plošší IS a tím plošší, čím bude strmější LM (sklon AD tedy ovlivňují stejné faktory jako IS-LM) • AD je tím plošší, čím b (souvisí s plochostí IS) n n n Posuny AD: K posunům AD dochází, když je cenová hladina fixní AD posouvají faktory, které posunují křivky IS a LM • • • fiskální faktory t, TR, G – posouvají doprava monetární faktory M v nominálním vyjádření psychologické faktory (očekávání) • optimismus posunuje AD doprava • pesimismus posunuje AD doleva • u otevřené ekonomiky také změna čistého exportu

Efekt změny cenové hladiny n n Změna cenové hladiny tedy působí zprostředkovaně přes úrokovou sazbu na změnu autonomních výdajů a tudíž i produktu. Efekt změny cenové hladiny na produkt však (podle neoklasiků) nemusí být jen zprostředkovaný přes úrokovou sazbu, ale může být i přímý – např. Pigeův efekt

Pigeův efekt (reálných peněžních zůstatků ) n Jestliže v ekonomice dojde ke změně cenové hladiny P (např. budeme uvažovat pokles) zvýší se reálné peněžní zůstatky M/ P = (M/P) ty bezprostředně způsobí zvýšení soukromé spotřeby C (ne zprostředkovaně přes sníženou úrokovou sazbu), protože jsou v této situaci spotřebitelé reálně bohatší dochází ke zvyšování agregátního výstupu Y P M/ P = (M/P) C Y n můžeme dokonce uvažovat i situaci horizontální LM (tj. past likvidity) i • Ekonomika si opět pomůže sama – v recesi vzniká tlak na pokles P – pak automaticky C, křivka IS se posune i 1 doprava a tak vzroste Y aniž by se musela měnit i • pokud by platil Pigeův efekt, pak by vždy při změnách P došlo k opačné změně Y – takže křivka AD je podle něj vždy klesající IS IS´ E 1 Y 1 E 2 Y* LM Y

Námitky proti Pigeovu efektu n Námitka spojená s efektem očekávání • např. jestliže se ekonomika nachází v depresi, vzniká tlak na P, ale lidé nemusí reagovat zvyšováním spotřeby C 0, protože mohou očekávat ještě další pokles cen a odkládat svou spotřebu n Námitka spojená s Fisherovým efektem (= efekt redistribuce, přerozdělení bohatství) • např. jestliže se ekonomika nachází v depresi, vzniká a P, pak dochází vlivem deflace k redistribuci (přerozdělení bohatství) v ekonomice směrem od dlužníků k věřitelům • dlužník vrací věřiteli určitou nominální částku jako splátku půjčky, ale vrací ji v době, kdy má větší kupní sílu. Spousta dlužníků se tak dostává do ekonomických problémů, přestávají být schopni hradit své závazky, čímž se dostávají do problémů také banky (jako věřitelé), což vede k poklesu peněžní nabídky jak v nominálním tak v reálném vyjádření (klesá totiž úvěrová aktivita komerčních bank) • v depresi tedy Y neporoste směrem k Y*, protože se dostává do problémů finanční sektor a sice proto, že dojde k výše zmíněnému přerozdělování

AD a kvantitativní teorie peněz n n Toto odvození vychází z rovnice směny: M. V = P. Y jež říká, že nominální důchod (P. Y) bude tím vyšší čím vyšší bude zásoba peněz (M) nebo rychlost obratu peněz (V) • (předpokládá pružné nominální mzdy a ceny) n n Odvozením získáme funkci AD: P = M. V / Y Mezi produktem a cenovou hladinou tedy existuje nepřímá úměrnost

AD a kvantitativní teorie peněz P P 1 AD ' P 0 AD Y* Y Vzroste-li množství peněz v oběhu nebo zvýší-li se rychlost obratu peněz, vzroste (ceteris paribus) cenová hladina, reálný výstup se nezmění

Agregátní nabídka - AS

Klasické pojetí křivky AS n n předpokládá dokonale pružné nominální mzdy a ceny z toho vyplývá i její tvar: vertikála na úrovni potenciálního produktu tzn. že změny AD povedou pouze ke změně cenové hladiny, reálné veličiny se nemění K tomuto pojetí AS se vztahuje tzv. Sayův zákon – říká, že agregátní nabídka si hledá svoji poptávku tj. to, co je vyrobeno, je automaticky prodáno (poptávka se vždy přizpůsobí nabídce)

Klasické pojetí křivky AS P 1 AD ' P 0 AD Y* Y

Keynesiánské pojetí křivky AS – extrémní případ n n n Vysvětlení č. 1: vychází z předpokladu konstantního MPL a fixních nominálních mezd jelikož je každá další jednotka práce stejně produktivní, není nutné, aby docházelo k poklesu reálné mzdy aby rostlo poptávané množství práce tím pádem ani není nutné, aby s rostoucím nabízeným množstvím produkce rostla cenová hladina křivka AS bude horizontální

Keynesiánské pojetí křivky AS – extrémní případ n n n Vysvětlení č. 2: Horizontální průběh AD souvisí s předpokladem, že v ekonomice jsou ve velkém rozsahu nevyužity výrobní faktory (např. v recesi), je vysoká nezaměstnanost a také v případě využívání kapitálu a půdy jsou rezervy kdyby vzrostla AD (posun doprava) např. kdyby poptávku stimulovala vláda veřejnými výdaji firmy by v důsledku rostoucí poptávky po své výrobě chtěly zaměstnávat větší množství VF v ekonomice je velmi vysoká nezaměstnanost a tak by vzestup poptávky po práci nevyvolal růst nominálních mezd W a tím pádem se nezmění ani cenová hladina P (firmy si v recesi rozhodně nemohou diktovat ceny) AD W = 0 a P = 0

Keynesiánské pojetí křivky AS – extrémní případ P Funguje zde přesný opak Sayova zákona – zde si agregátní poptávka vytváří svou nabídku (výrobci jsou při daných cenách schopni a ochotni vyrobit a nabídnout jakékoliv poptávané množství) AS AD Y

Keynesiánské pojetí křivky AS – „kompromisní situace“ n n n vychází z předpokladu klesajícího MPL a fixních nominálních mezd Je-li MPL klesající, pak firmy budou ochotny najímat více práce jen za předpokladu poklesu reálné mzdy, neboť: firmy maximalizují zisk, jestliže MPL= W/P …a reálné mzdy budou klesat, poroste-li P křivka AS bude mít tedy rostoucí tvar, tj. firmy budou ochotny nabízet více produkce, vzroste-li cenová hladina

Keynesiánské pojetí křivky AS – „kompromisní situace“ P AS P 1 AD 1 P 0 AD 0 Y 1 Y* Y

Monetaristické pojetí AS – adaptivní očekávání n n n rozlišuje krátké a dlouhé období přístup založený na mylném vnímání skutečnosti adaptivní očekávání – ekonomické subjekty (firmy a domácnosti) tvoří očekávání na základě zkušeností z minulosti informace jsou asymetrické – firmy mají lepší info než domácnosti ceny a nominální mzdy jsou v SR málo pružné, v LR pružné dokonale SAS pozitivně skloněná, LAS vertikální na úrovni potenciálního produktu

Monetaristické pojetí AS – adaptivní očekávání Měnová expanze povede k růstu AD P SAS' SAS P 2 P 1 P 0 Y* Y 1 Dochází k tlaku na růst Y, ale ten je na potenciálu, firmy jsou ochotny nabízet více produkce, ale tu je možné vyrobit pouze s větším množstvím práce Firmy musí mírně zvýšit nominální mzdy, aby AD motivovaly pracovní sílu více ' pracovat – růst nomin. mezd je nižší než růst cenové hladiny – reálná mzda tedy klesá AD W 0 → W 1 a zároveň P 0 → P 1, ale (P 1 – P 0) > (W 1 – W 0) Y Růst nominálních mezd je domácnostmi vnímán jako růst mezd reálných – ochota pracovat roste – roste výstup za úroveň potenciálu Po čase si domácnosti všimnou, že rostou ceny a požadují kompenzaci v podobě vyšších mezd – SAS se posune vlevo, výstup se vrací na potenciál – vzrostla jen cenová hladina

Monetaristické pojetí AS – adaptivní očekávání – závěry modelu n n n měnová politika ovlivňuje reálné veličiny pouze krátkodobě, v dlouhém období působí pouze na cenovou hladinu doporučení: zvyšovat množství peněz v oběhu stejným tempem jakým roste potenciální produkt jedině tak je zabezpečen stabilní vývoj bez inflačních tlaků

Keynesiánské vs. konzervativní pojetí modelu AS-AD Keynes. pojetí: n výlučně krátkodobý pohled – HP ovlivňuje reálné veličiny n orientace na poptávkovou stranu – nabídka jaksi v pasivní roli n doporučení: aktivní fiskální politika, měnová politika jako podpůrný nástroj pro zvyšování výkonu

Keynesiánské vs. konzervativní pojetí modelu AS-AD Konzervativní pojetí (monetarismus): n striktní rozlišení krátkodobých a dlouhodobých efektů n v SR HP ovlivňuje reálné veličiny, protože existuje nedokonalá informovanost n v LR HP neovlivňuje reálné veličiny, má účinek pouze na cenovou hladinu n doporučení: růst peněžní zásoby musí být v souladu s růstem potenciálního produktu

Doplněk

Problematičnost modelu AS-AD n n vnitřně nekonzistentní model – AD běžně odvozována z předpokladu o fixních cenách a mzdách, ale AS ne vždy keynes. AD není definována za potenciálním produktem keynes. AD je sama o sobě křivkou zobrazující rovnováhu ekonomiky – k čemu je tedy potřeba křivka AS? s křivkami AS a AD bývá běžně zacházeno jako s mikroekonomickými křivkami S a D, což může být chápáno jako nepřípustné