Rostlinn pletiva VY32 INOVACEBIO101 AUTOR Ing Helena Zapletalov
Rostlinná pletiva VY-32 -INOVACE-BIO-101 AUTOR: Ing. Helena Zapletalová ANOTACE: Tento výukový modul je určen žákům 1. ročníku gymnázia pro předmět biologie. KLÍČOVÁ SLOVA: histologie, pletivo, buňka, buněčná stěna, interceluláry
Rostlinná pletiva Histologie: vědní obor, který se zabývá pletivy
Ďělení pletiv • • Podle tvaru buněk Podle vzniku Podle schopnosti se dělit Podle funkce
Pletiva podle tvaru buněk • Třídíme obyčejně podle tvaru, přítomnosti či nepřítomnosti mezibuněčných prostor a tloušťky buněčných stěn na čtyři hlavní: • parenchym • prosenchym • kolenchym • sklerenchym
Parenchym • Tenkostěnné buňky oválného tvaru s velkými mezibuněčnými prostory. • Dělí se na: palisádový parenchym (v listech) mezenchym (měkké a mladé části rostlin) aerenchym (buňky vyplněné vzduchem-vodní rostl. )
Parenchym
Prozenchym • Buňky jednosměrně protažené s příčnými přehrádkami. • Buněčné stěny mohou tloustnout. • Nemají interceluláry • Vyskytují se v cévních svazcích
Prozenchym
Sklerenchym • • • Buňky s tlustými buněčnými stěnami Nemají živý obsah Vyskytují se v stéblech trav, stěnách pecek
Sklerenchym
Kolenchym • • • Buněčná stěna je nerovnoměrně ztloustlá tloustne v hranách ( hrany stonků) nebo v rozích (řapíky listů)
Kolenchym
Přiřaď k obrázkům název pletiva kolenchym sklerenchym prozenchym parenchym
Přiřaď název pletiva • • Velké interceluláry Mrtvý obsah buněk Příčné přepážky Nerovnoměrně ztloustlé stěny prozenchym parenchym sklerenchym kolenchym
Dělení pletiv podle vzniku • Pletiva pravá (vznikla opakovaným dělením mateřské buňky, buňky dceřinné zůstávají trvale spojeny, buňky pletiva jsou vzájemně příbuzné) tvoří těla vyšších rostlin a mechorostů • Pletiva nepravá (vznikají spojením vzájemně nepříbuzných buněk) tvoří plodnice hub, stélky lišejníků a těla některých řas
Pletiva podle schopnosti se dělit • Pletiva dělivá – mají schopnost se děli (meristémy) • Pletiva trvalá – nemají schopnost se děli
Pletiva dělivá původní meristém (protomeristém) • vzrostný vrchol stonku a kořene, růstové zóny listu, zárodky prvotní (primární) meristém • vzniká z protomeristému • dceřiné buňky postupně ztrácejí dělivou schopnost a diferencují se v buňky trvalých pletiv
Pletiva dělivá druhotný (sekundární) meristém • vzniká obnovením dělivé funkce trvalého pletiva • např. felogén, kambium a umožňují druhotné tloustnutí utajený (latentní) meristém • buňky jsou mezi buňkami trvalých pletiv, uchovávají si dělivou schopnost • např. pericykl, perikambium
Pletiva dělivá původní mer. kambium prvotní mer. felogén
Pletiva trvalá buňky ztratily schopnost se dělit vykonávají určitou funkci a jsou k tomu přeměněny (diferenciace) rozlišujeme trvalá pletiva • krycí • vodivá • základní
Krycí pletiva qpokožka nadzemních částí (epidermis) • obvykle jednovrstevná, buňky k sobě těsně přiléhají, • vnější stěna bývá kryta kutikulou • buňky pokožky se mohou přeměnit v průduchy dvě svěrací buňky s průduchovou štěrbinou regulace výdeje vody a plynů vodní skuliny (hydatody) nemají schopnost se uzavírat vylučují vodu v kapalném stavu (gutace)
Krycí pletiva chlupy a emergence krycí chlupy (např. maceška, protěž) žlaznaté chlupy (např. šalvěj, mateřídouška tentakule (emergence u hmyzožravých rostlin) žahavé chlupy (např. kopřiva) absorpční chlupy (na listech tropických tilandsií, kořenové vlásky (rhizoidy))
Průduchy
Hydatody
Trichomy
Krycí pletiva pokožka kořene (rhizodermis) • nemá kutikulu a ani vnější ztloustlou buněčnou stěnu • kořenové vlášení
Druhotná krycí pletiva • Felogen = druhotná kůra – vzniká působením druhotného dělivého pletiva (původně trvalé pletivo, které se začalo dělit). • Hladká kůra (buk) – nový felogen se rovnoměrně včleňuje mezi původní pletivo. • Borka (dub) – nová kůra roztrhává povrchový korkový plášť. • Korek – izolace před chladem a vysýcháním. • Lenticely – provětrávací otvory pro vnitřní pletiva v zimě kryta korkovou zátkou.
Felogén Dub letní - borka Buk lesní – hladká kůra
Pletiva vodivá q lýko (floem) • vede asimiláty z míst jejich tvorby nebo hromadění na místa spotřeby • vedení zajišťují sítkovice q dřevo (xylém) • vedení roztoků minerálních látek z kořenů do těla rostliny • vedení zajišťují cévice a cévy q svazky cévní • dřevní (transpirační proud) • lýková část (asimilační proud) • doprovodná pletiva o průvodní buňky (rozvod látek do stran) o podpůrné buňky (ztloustlé buněčné stěny)
Pletiva vodivá
Typy cévních svazků
Základní pletivo asimilační pletivo • parenchymatické buňky s velkým množstvím chloroplastů • v listech (palisádový, houbový parenchym) zásobní pletivo • buňky s velkými vakuolami, obsahují cukry, lipidy, oleje a bílkoviny • hlízy, oddenky, vodní pletivo (u kaktusů) vyměšovací pletivo • vylučuje látky, např. silice, pryskyřice, třísloviny, alkaloidy, . . . , • nektária (květy), hydatody (voda), mléčnice (latex)
Základní pletivo absorpční pletivo • kořenové vlásky, haustoria parazitických rostlin provzdušňovací pletivo • mezibuněčné prostory jsou spojeny s vnějším prostředím mechanické pletivo • kolenchym (lodyhy hluchavkovitých), skleroidy (okolí jádřince hrušky)
Zásobní pletivo Vyměšovací pletivo Mechanické pletivo Absorpční pletivo nektária haustoria oddenky hydatody skleroidy hlízy mléčnice
POUŽITÉ ZDROJE: Http: //botanika. borec. cz/o_pletiva. php#deliva. In: [online]. [cit. 2012 -11 -03] Biologie. amoskadan. cz/files/bi/Rostlinna_pletiva. pps. In: [online]. [cit. 2012 -11 -03]. . Http: //www. biomach. cz/biologie-rostlin/rostlinna-pletiva [online]. [cit. 2012 -11 -03]. www. glassschool. cz
- Slides: 35