Rokoko (z francouzského rocaille) je umělecký sloh, který představoval další vývoj baroka v letech 1735 až 1770/1790. VY_32_INOVACE_ 12 Rokoko
Jméno slohu se odvozuje od francouzského rocaille (česky rokaj), ornamentálního zprohýbaného motivu, poněkud připomínajícího ušní boltec. VY_32_INOVACE_ 12 Rokoko
Tento ornament nekonečných variačních možností vznikl počátkem 18. století v Itálii, avšak výtvarně byl akcentován hlavně ve Francii doby Ludvíka XV. VY_32_INOVACE_ 12 Rokoko
Rokoko se představuje především jako dekorativní styl: stěny a klenby světských i sakrálních staveb jsou pokryty lehkými, elegantními ornamenty, rokajemi, ve štuku a zlatě, ve formě fresek a motivů popínavých rostlin. VY_32_INOVACE_ 12 Rokoko
Půvabné kudrlinkové ozdoby a rostlinné motivy zdobí každou stavbu a hýří zlatou a bílou barvou. VY_32_INOVACE_ 12 Rokoko
Záliba v okázalé ornamentice se projevovala v architektuře, malířství, sochařství, uměleckém kovářství atd. VY_32_INOVACE_ 12 Rokoko