Rhenium Poloha v periodick tabulce VII B skupina

Rhenium

Poloha v periodické tabulce VII. B skupina

Elektronová konfigurace a možná oxidační čísla n [Xe] 6 s 2 4 f 14 5 d 5 n Oxidační čísla: , -I, I, III, IV, V , VI VII

Výskyt n V přírodě – velmi vzácně n Nalézá se v minerálech (rhenit Rh. S 2 a tarkianit (Cu, Fe)(Re, Mo)4 S 8)jako ryzí kov n Obsah v zemské kůře okolo 0, 00000001%

Rhenit Rh. S 2

Vlastnosti n n Odolný vůči většině minerálních kyselin (výjimka -HNO 3) Nereaguje s N ani H Sloučeniny nejčastěji v ox. číslech IV a VII Jeho sloučeniny se podobají nejvíce vlastnostem Mn

Příprava n z odpadních kalů při výrobě mědi a molybdenu. Kaly se nejprve podrobí oxidaci, rhenium přechází na rhenistany, přídavkem roztoku KCl se vysráží rhenistan draselný KRe. O 4, redukcí se vodíkem připraví práškové rhenium

Výroba n slinování práškového rhenia nebo redukcí rhenistanu amonného NH 4 Re. O 4 vodíkem

Bezkyslíkaté sloučeniny Re. S 2 - tvoří černé trojklonné destičky Re 2 S 7 - vylučuje se jako černá sraženina

Kyslíkaté sloučeniny 1) OXIDY Re 2 O 7 - tvoří žluté krystalky Re. O 3 - je červený Re. O 2 - tvoří hnědočervený prášek

2) KYSELINY HRe. O 4 kyselina rhenistá - dobře rozpustná - silná, jednosytná - její vodné roztoky jsou bezbarvé

3) SOLI Rhenistan draselný KRe. O 4 -zcela stálý v silně zásaditých roztocích -je výchozí látkou na přípravu ostatních sloučenin Rhenia -krystaluje bezvodý

Poznámky a zajímavosti -velmi vzácný prvek (vzácnější jsou jenom ty silně radioaktivní) -Požívá se k výrobě hrotů plnících per (jeho slitina spojuje tvrdost a odolnost) -objeven roku 1925 Noddackovi a Tackeové po řadě cílevědomých pokusů