REVOLUN ROK 18481849 PRAZE V Mgr Ji ilka

REVOLUČNÍ ROK 1848/1849 PRAZE V Mgr. Jiří Žilka

Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy ANOTACE 1. Kód DUMu: 2. Číslo projektu: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0114 3. Vytvořeno: listopad 2012 4. Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) 5. VY_32_INOVACE_5. DE. 15 Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Osvícenství, revoluce a idea svobody, modernizace společnosti Anotace: Materiál slouží k seznámení žáků s událostmi revolučního období 1848/1849 v hlavním městě českých zemí. Sleduje problematiku vzniku a vývoje revoluce v Čechách (Praze). Objasňuje její příčiny a průběh. Obrazový materiál je vhodný jako pomůcka pro osvětlení problematiky. Pomůcky: interaktivní tabule, dataprojektor, učebnice.

REVOLUČNÍ ROK 1848/1849 V PRAZE

Situace v Rakousku Absolutistický metternichovský režim Mnohonárodnostní stát Slované 17 milionů Italové a Rumuni 5 milionů Němci 8 milionů Maďaři 5 milionů Převaha Slovanů Vláda Němců a Maďarů Neúroda a krutá zima 1847/1848

Předpoklady revoluce Touha po osobní svobodě – sice konec nevolnictví, ale zůstávalo poddanství (touha po jeho zrušení) Touha po zlepšení sociální situace nejchudších vrstev obyvatelstva Touha národů monarchie po sebeurčení Touha po prosazení myšlenek liberalismu Touha zbavit se ministerského předsedy Metternicha

Březen 1848 Zprávy o revoluci ve Francii 11. 3. schůze pražských občanů ve Svatováclavských lázních Sestavení petice císaři Autorem František August Brauner Požadavky �Národnostní – zrovnoprávnění češtiny a němčiny �Státoprávní - upevnění práv koruny české �Liberální – obecní a městská samospráva, zrušení roboty za náhradu, rozšíření občanských svobod

Vytvořen tzv. Svatováclavský výbor V dubnu přejmenován na Národní výbor Rozšířen na 100 členů Orgán zastupující veřejné mínění – zástupci šlechty a měšťanstva Vídeň se zdráhá požadavky uznat Vytvořena další petice Císař 8. 4. odpověděl tzv. kabinetním listem přistoupil na zrovnoprávnění jazyků zásadní otázky nedořešeny – pouze příslib zemské vlády Vytvářejí se národní gardy

Česká politika Dva proudy Liberálové �František Palacký, František Ladislav Rieger, Karel Havlíček Borovský Demokraté �Radikální �Karel Sabina, Emanuel Arnold, Karel Sladkovský, Josef Václav Frič

Frankfurtský parlament Čeští Němci Pro sjednocení s Němci Pro volby do Frankfurtského parlamentu Souhlas s velkoněmeckou koncepcí Češi odmítali účast ve Frankfurtském parlamentu František Palacký – Psaní do Frankfurtu Koncepce austroslavismu

Austroslavismus Koncepce prosazující přestavbu habsburské monarchie na federativních principech Habsburská monarchie jako stát poskytující politická práva slovanským národům žijícím na jejím území Vycházela z názoru, že slovanské státy nemohou trvale existovat samostatně (nebezpečí Ruska a Německa), ale měly by si vydobýt lepší postavení v habsburské monarchii

Slovanský sjezd 2. – 12. 6. 1848 Praha – Střelecký ostrov 317 delegátů zástupci slovanských národů žijících v Rakousku Předsedou sjezdu František Palacký Důležitý projev Pavla Josefa Šafaříka

Jednání ve třech sekcích Československá – v čele slovenské delegace Ľudovít Štúr Jihoslovanská – Srbové, Chorvati, Slovinci Východoslovanská – Poláci, Ukrajinci, Rusíni Pozvány i další delegace – např. ruská (v čele Michail Bakunin – otec ruského anarchismu) Program austroslavismu Myšlenka panslavismu

Červnové povstání v Praze Sbratřovací mše na Koňském trhu Bezohledný zákrok vojska generála Alfreda Windischgrätze na Celetné ulici potyčky s vojáky přerostly v tzv. svatodušní bouře v čele radikální demokraté

1. Sbtratřovací mše na Koňském trhu 12. června 1848

Zajat guberniální prezident Českého království Leopold Lev Thun-Hohenstein Zajat povstalci (studenty) Vězněn v Klementinu Windischgrätz začal z vyvýšenin město z děl 17. června kapitulace Prahy Pro Vídeň záminka k odmítnutí požadavků Pronásledování a souzení vůdců bouří

Závěrečné opakování 1. Kdy se konala schůze ve Svatováclavských lázních? 2. Jaké požadavky z této schůze vzešly? 3. Co to byl kabinetní list? 4. Jaké byly v českých zemích postoje k Frankfurtskému parlamentu? 5. Vysvětli pojem austroslavismus. 6. Kdo byl Ľudovít Štúr? 7. Co to byly tzv. svatodušní bouře?

Zdroje 1. AUTOR NEUVEDEN. wikipedia. org [online]. [cit. 5. 2. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Svatodu%C 5%A 1 n%C 3%AD_m%C 5%A 1 e_12. _%C 4%8 Dervna_1848. jpg

Literatura Dějiny zemí koruny české II. 4. vyd. Praha: Paseka, 1997, 328 s. ISBN 80 -718 -5097 -7. KVIRENC, Jan a Eliška KUNSTOVÁ. České dějiny do roku 1914: historie v dokumentech. Vyd. 1. Liberec: Dialog, 2006, 207 s. ISBN 80 -867 -6143 -6. KVIRENC, Jan. Evropa do roku 1914: historie v dokumentech. Vyd. 1. Liberec: Dialog, 2007, 232 s. ISBN 978 -808 -6761 -701. SOCHROVÁ, Marie. Dějepis II. v kostce: pro střední školy : [novověk, dějiny nové doby]. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008. ISBN 80 -253 -0604 -6. ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Pavel SLEPIČKA. Odmaturuj! z dějepisu 2. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c 2006, 256 s. ISBN 80735 -8069 -1.

KONEC