Religionistika vda o nboenstv teologie bohoslov zabv se

Religionistika

• = věda o náboženství • teologie = bohosloví, zabývá se pouze jedním náboženstvím • religionistika z lat. religáre = svozovat, religere = odmítat, vybírat • je poměrně mladá věda, vznikla ve 2. pol. 19. stol. • naproti tomu nábož. provází člověka už od úsvitu lidských dějin

• vznik - v r. 1870 přednesl Max Müller v Anglii na univerzitě 4 přednášky o nábož. • neoficiální vznik vědy • v r. 1873 vydal Max Müller Úvod do srovnávací religionistiky • 1883 oficiální vznik relig. jako nové vědy

• již v době antiky v 5. stol. PNL se setkáváme v dílech některých filozofů s úvahami nad nábož. – např. Xenofánes z Kolofónu – zabýval se otázkou, jaké jsou představy lidí o Bozích (vystupoval proti antropomorfismu – bozi jsou podobni lidem a mají i stejné vlastnosti

religionistika ve světě a u nás • 1873 vznikla 1. katedra relig. v Ženevě na teologické fakultě (i v Bostonu) • 1877 pracoviště v Nizozemí • 1904 – pracoviště v Anglii na Oxfordu • 1924 – v Itálii, velké problémy s teologií • dnes – nejvýznamnější v Izraeli (hebrejská univerzita)

u nás • František Lexa, Miroslav Verner – egyptologové; Bedřich Hrozný – chetitské písmo • Ot. Pertold – indolog; Václav Hazura – asirolog • po r. 1948 byla relig. zakázána (Marx: „Náboženství je opium lidstva. “)

• řada religionistů byla perzekuována (Záviš Kalandra – v koncentračním táboře, uvězněn, popraven)

religionistika a ostatní vědy • multidisciplinární věda – spolupracuje s historií, orientalistikou, archeologií, sociologií, psychologií, …)

náboženství • druh poznání, postoj k původu světa, zkušenost • označuje aktivní i pasivní projevy člověka ve vztahu k vyšší tzv. transcendentní moci (člověka přesahující) • slovo bůh pochází ze slova bhaga = zářivé nebeské světlo nebo zdroj života

znaky náboženství • víra v nadpřirozeno (magie) – bytí je považováno za dočasné • příprava na posmrtný život, další životy • symboly • kolektivní rituály –obřady • vlastní mýty • normy, etika • kult • gnóze – poznání (meditace)

typy náboženství a) panteismus – ztotožňuje boha s přírodou b) polyteismus – existence více bohů c) monoteismus – jeden bůh teismus – názor, který tvrdí, že svět byl stvořen bohem a bůh ho i nadále řídí, je nejen stvořitelem ale i hybatelem deismus – bůh stvořil svět, ale už dále do něj nezasahuje (aktivní přístup člověka ke světu)

teorie vzniku náboženství • lidé si neuměli vysvětlit některé přírodní jevy • bohové jsou návštěvníci z vesmíru • bůh existuje, proč by nemohlo existovat nábož. • ateismus – popírá nábož.

• mýtus (báje) – vypravování předávané ústní tradicí v němž vystupují bohové, nadpřirozené bytosti • mýty vysvětlují: vznik bohů; některé jevy; vznik světla; vznik lidí

kmenová náboženství • animismus – poznává svět kolem sebe, všechno má duši • další: fetišismus, totemismus, šamanismus

etnická náboženství • • • nejstarší nábož. objevují se u kultur nedotčených civilizací nemají písmo, nábož. si předávají v podobě mýtů ústní tradicí • oblasti: africké kmeny, Arktida, Mongolsko • je jich největší množství, ale postupně mizí

• rysy: rituální slavnosti – obřady, které provázejí významné okamžiky v životě jedince (přijetí mezi dospělé, sňatek, opuštění komunity, nemoc, smrt) • šamanismus – existence kouzelníka, nadán nadpřirozenými a léčitelskými schopnostmi, hovoří se záhrobím, používá i drogy • totem- předmět, zvíře, rostlina, ztělesňuje mýtického předka

• další rysy: existence tabu, příkazy ohledně jídla

šamanismus Mezi základní schopnosti šamana pak patří: • schopnost šamana komunikace s duchy (případně bohy), a to příznivými i nepřátelskými. • schopnost šamana opustit tělo a vydat se do jiných světů • schopnost šamana vstoupit do transu a mít vize • vlastnictví ochranného či pomocného ducha. • léčení nemocí způsobených zlých duchem či únikem duše. • schopnost věštění. • schopnost proměňovat se ve zvířata

fetišismus • v západoafrických nábož. a Voodoo • nejčastější fetiší jsou krev, vlasy bělochů, kosti, kůže, drápy, …

totemismus

reakce etnického nábož. na setkání s jinými nábož. 1) etnikum odmítne novou víru, většinou dojde k asimilaci etnic. nábož. 2) etnikum nové nábož. zcela přijme 3) nábož. synkretismus – smíšení obou nábož. , vzniká nábož. třetí (severoameričtí indiáni, australská kmenová nábož. )

africké kulty • jejich typickým rysem je animismus • názor, že svět je světem rovnocenných bytostí (lidí, zvířat, rostlin, věcí) – křováci

• kult předků – staří lidé jsou velmi vážení, velká úcta je projevována i mrtvým – věří, že mrtví lidé mohou ovlivnit současný život živých • víra v nadpřirozeno

nejstarší náboženství světa • jsou to nejstarší nábož. o nichž máme zmínku v nejstarších písemných památkách, příp. z archeologických památek • většinou se jedná o polyteistická nábož. • existuje tzv. panteon – soubor všech bohů

sumerské náboženství • • • dílo Epos o Gilgamešovi příběh o Potopě světa epos Enuma eliš (Když nahoře – o stvoření světa a povýšení boha Marduka za nejvyššího, 1100 veršů)

panteon • vyšší bohové (Igigové) a nižší bohové (Anunakové) • Igigové: Anu (vládce bohů a nebes) + Anta potomci: Ištar, Enlil + Ninlila – Nusku + Šamaš; Ea + Dalgalnea; Adad

• • Anunakové: Ennugi – bůh podsvětí Erra – mor Ninurta – zemědělství Siduri – šenkýřka bohů

• • • uctíváni v chrámech Zikkurati Anu byl považován za stvořitele světa Potopa světa – důležitá událost, která se vyskytuje v řadě mytologií • potopu vždy přežil nějaký člověk a s ním i zvířata, loď vždy uvízla na vrcholu hory, teprve 3. pták ukázal, že je na dosah pevnina

• Ištar

Mínojské náboženství • bylo součástí krétské kultury, datuje se do období 2000 -1400 PNL • Kréta – nejstarší stát světa, společnosti vládne král • používali obrázkové písmo, lineární A a B

• nábož. vyznávalo kult ženského božstva • hlavní místo měla bohyně Gaia (Matka) nebo Velká bohyně přírody – jejím doprovodem byl mladý bůh umírajícího a vzkříšeného zrna • bohyně bývala zobrazována ve zvonové sukni s odhalenými ňadry • jejími atributy byly posvátné býčí rohy a 2 sekyry

• uznávali kult býka, který představoval plodivou sílu, podobné slavnosti jako dnešní korida • ovlivněni i Řeckem, proto uctívali i řecký pantheon • někteří panovníci a události se staly inspirací řecké mytologie

• na Krétě se např. narodil nejvyšší bůh Zeus, Rhea, Kronos • Zeus + Rhea = král Mínos + Pasifae (+ býk) = Mínotaurus • Mínos si pozval stavitele Daidila, aby mu postavil nekrásnější palác na světě

• Mínos dostal od bohů bílého býka, kterého jim měl obětovat, on si však býka ponechal, za to jej stihl trest, Pasifae se zamilovala do býka a zplodila s ním zrůdného tvora, postavili mu labyrint • legenda o Théseovi • po smrti se král Mínos dostal do podsvětí, kde soudí zemřelé

Théseus poráží Mínotaura

• Kréťané věnovali velkou pozornost rituálům, nejčastěji zvířecí oběti v jeskyních, možná i lidské oběti (hlavně pro bohyni Gaiu) • ohňové rituály na vrcholcích hor • víra v posmrtný život (odsud postava převozníka Chárona)

• celá kultura vzala za své při tsunami způsobené výbuchem sopky r. 1700 PNL a vpádem Achájů z řecké pevniny

náboženství starého Egypta • počátky egyptské civilizace kolem r. 3200 PNL, kolem r. 2900 existence dvou říší, později Egypt opět sjednocen • v čele stál faraon, neomezená vláda kombinovaná s vládou kněží • hieroglyfické písmo – hieratické – démotické • magické číslo Egypta je 2 (existence 2 říší, 2 znaky, 2 král. koruny)

• uctívali kolem 700 bohů, sami Egypťané se v nich neorientovali

• bohy třídili do 3 skupin: a) astrální božstva – ztotožňováni s nebeskými tělesy (Slunce-Ré) b) antropomorfické – bohové se zvířecími hlavami a lidským tělem, nejznámější (Basket-války; Trathor-bohyně žen, tance; Sobek – pán vesmíru, . . )

c) terimorfní – pozůstatek totemismu, většinou jde o zvířata, která byla původně totemovými zvířaty egyptských kmenů kočky byly uctívány v chrámech, mumifikace, výjimečně i rostliny (lotos)

smrt a posmrtný život • nesmírný význam • posmrtný život byl plný nebezpečí (řada věcí, jak jim čelit – knihy mrtvých, papyrusové svitky s obrázky, měli zesnulému pomoci absolvovat cestu záhrobím)

• mumifikace – trvala 70 dní – cílem zachovat vzhled člověka jako za života, z těla odstraněn mozek, tělo naplněno bylinkami a pískem • hrobka – věřili, že po smrti život pokračuje, proto vybavovali hrobky předměty denní potřeby

Achnattonova reforma • ve 14. stol. se pokusil panovník Amenhotep IV. o radikální politicko-náboženskou reformu • nahradil všechna dosavadní božstva jediným bohem Atonem (bůh Slunce) • zbavil kněží moci, začal je pronásledovat, nechal zničit díla znázorňující původní božstva • reforma trvala 15 let • po jeho smrti jej vystřídala manželka Nefertity • zrušen kult Atona

• význam reformy: 1. doloženy případ monoteismu • odstraněním moci kněží byla zrušena teokracie a panovník se stal prostředníkem mezi bohem a člověkem • nejvyšší bůh byl zbaven lidské podoby a byl nahrazen nejvyšším principem

• věřili v existenci nejvyššího soudu – předsedal bůh Usiré