Reaktivita karboxylov funkce M efekt I efekt M

Reaktivita karboxylové funkce - M efekt, - I efekt < + M efekt - I efekt kyslíku Reaktivita: 1) Citlivost na působení bází - tvorba solí karboxylových kyselin (také většina nukleofilů zde působí jako báze) 2) Citlivost na působení elektrofilů - (obecně kyselin), které aktivují karbonylový uhlík na nukleofilní atak 3) Citlivost karbonylového uhlíku na nukleofilní atak je omezená tvorba dimerů

Reaktivita karboxylové funkce Aktivitu karbonylu budeme vyvolávat kyselým katalyzátorem mechanismus potvrzen experimenty s isotopem 18 O je charakteristický pro reakce prim. a sek. alkoholů proton katalyzuje vytvoření kladného náboje na karbonylu a současně potlačuje disociaci kyseliny mechanismus typický pro esterifikace s terciárními alkoholy

Reaktivita karboxylové funkce Estery karboxylových kyselin Názvosloví: Alkyl (aryl) alkanoát methyl acetát, octan methylnatý, methyl ester kys. octové 3 -nitrofenyl-pentanoát, 3 -nitrofenyl ester kys. pentanové ethyl-3 -aminobenzoát, ethyl ester kys. 3 -aminobenzoové methyl-3 -methylcyklopentankarboxylát 2 -methylcyklohexyl-butanoát, 2 -methylcyklohexyl ester kyseliny butanové

Reaktivita esterů karboxylových kyselin Reesterifikace Působením výševroucího alkoholu za varu dochází k výměně alkoholické části esteru za jiný zbytek; níže vroucí alkohol se z reakční směsi oddestilovává. Působením nukleofilnějšího amoniaku nebo aminu lze nahradit zbytek alkoholu v molekule esteru za amino skupinu – příprava amidu karboxylové kyseliny.

Reaktivita esterů karboxylových kyselin Hydrolýza esterů kyselá katalýza bazická katalýza (zmýdelnění) při bazické hydrolýze vznikají soli karboxylových kyselin soli vyšších mastných kyselin se nazývají mýdla, (získávají se zmýdelněním tuků působením Na. OH, KOH) nerozpustnost Ca 2+ a Mg 2+ solí

Reaktivita esterů karboxylových kyselin Alkalická hydrolýza tuků - zmýdelnění probíhá mechanismem alkalické hydrolýzy esterů po reakci vznikají sodné či draselné soli mastných kyselin – mýdla a glycerin Použití mýdel : mazadla, detergenty

Estery karboxylových kyselin Tuky (triglyceridy) estery vyšších mastných kyselin s glycerolem nenasycené kyseliny v živých tkáních vždy cis- konfigurace ztužování tuků vosky

Infračervená spektra esterů n. C=O = 1735 -1750 cm-1

NMR spektra esterů karboxylových kyselin

Složené lipidy Fosfolipidy Fosfatidy Lecitiny (vázaný je cholin) Kefaliny (vázaný 2 -aminoethanol) Obsaženy v nervových tkáních, vejcích a semenech plodů, podílí se na vedení nervových vzruchů, vyskytují se v membránách buněk a zprostředkují interakci mezi nepolární org. hmotou a vodou. Serinové fosfatity (vázaný je serin)

Prostaglandiny Prostaglandin E 2 Prostaglandin F 1 Za objevení v roce 1982 Nobelova cena 20 uhlíkaté mastné kyseliny s cyklickým pětičlenným skeletem isolované z semenné tekutiny, vytvářené v prostatické žláze, později nalezené i když v malých množstvích téměř ve všech živočišných buňkách. Ukázalo se, že ovlivňují srdeční činnost, tlak krve, plodnost a oplodnění a také tvorbu krevních sraženin.

Funkční deriváty karboxylových kyselin Halogenidy karboxylových kyselin Reaktivita: 1) Citlivost na působení bází - tvorba solí karboxylových kyselin (také většina nukleofilů zde působí jako báze) 2) Citlivost na působení elektrofilů - (obecně kyselin), které aktivují karbonylový uhlík na nukleofilní atak Halogenid kyseliny …. . . Acyl halogenid 3) Citlivost karbonylového uhlíku na nukleofilní atak omezená – příprava jiných derivátů je acetylchlorid kys. octové chlorid kys. benzoové benzoylchlorid butyrylbromid kys. máselné bromid kys. butanové malondichlorid kys. malonové cyklohexankarbonyl bromid

Funkční deriváty karboxylových kyselin Příprava acylhalogenidů

Funkční deriváty karboxylových kyselin estery amidy anhydridy hydroxamové kyseliny hydrazidy MECHANISMUS azidy

Funkční deriváty karboxylových kyselin AMIDY acetamid ethanamid kys. octové N-methyl 3 -nitrobenzamid maleinimid kys. maleinové ftalimid N, N-dimethylformamid N, N-dimethylamid kys. mravenčí pentanamid imid kyseliny jantarové sukcinimid

Funkční deriváty karboxylových kyselin 1) elektronová mezera na karbonylu je menší než u esterů a tedy reakce na karbonylu jsou obtížnější než u esterů 2) vodíkové atomy vázané na dusíku jsou kyselé