Rakousko 2 zkladn problmy Absolutismus kancl Metternich tvrce

• Rakousko- 2 základní problémy: • Absolutismus (kancléř Metternich - tvůrce rakouské zahraniční politiky) • Mnohonárodnost (11 národů) • Březen 1848 - zprávy o revolučních událostech v Itálii a Francii dorazily do Vídně • ozbrojené povstání • Rychlé vítězství • Propuštěn neoblíbený představitel rakouské reakční politiky kníže Metternich (emigroval do Anglie)

• Zavedeny občanské svobody • Přislíbena ústava a svolání říšského sněmu • V Uhrách povstání- politická práva a získání značné samostatnosti • Vídeňská vláda vydala oktrojovanou (=vydanou vládou, nikoli parlamentem) ústavu, podle které moc zůstala v rukou císaře červennové povstání (císař uprchl)

Praha • Pod dojmem vídeňských událostí svolali radikálové 11. března veřejné shromáždění do Svatováclavských lázní • Sepsána petice umírněných požadavků: • větší práva a samostatnost ve federalizované konstituční monarchii • svoboda tisku, slova, vyznání, shromažďování • rovnoprávnost češtiny v úřadech a školách • zrušení roboty a poddanství, . . . • ___________________ • Císař více méně přislíbil splnění

Česko-německý spor • Brzy propukl spor mezi „českými Čechy“ a „českými Němci“ (představovali 1/3 obyvatelstva Českého království) o budoucnosti Rakouska. • Zpočátku oba národy vystupovaly společně proti starým pořádkům a za občanské svobody, ale. . . • Němci se obávali rozpínavosti Čechů a toho, že by se stali v českých zemích druhořadými občany. K napětí přispělo svolání Slovanského sjezdu do Prahy. • Češi chtěli (obecně řečeno) zlepšit postavení českého národa v rámci Rakouska

• Němci z Čech poslali své zástupce na celoněmecký frankfurtský sněm. • Záměr: české země by se spolu s Rakouskem začlenily (a tím zanikly) v sjednoceném velkém Německu • X • Česká politická reprezentace – F. Palacký a Fr. Ladislav Rieger- se odmítla sněmu zúčastnit = odmítli koncepci rozpuštění českých zemí v novém Německu. • Vystoupili s novou politickou koncepcí. .

austroslavismus • =představa Rakouska jako národnostně spravedlivého federativního státu • Austria = Rakousko / Slavia = slovanstvo • Slované by se mohli rozvíjet hospodářsky a politicky pod ochranou Rakouska před tlakem německého a ruského souseda • Stoupenci tohoto politického názoru zjm. F Palacký a přechodně Karel Havlíček Borovský Palacký: „: Rakousko by bylo třeba vytvořit, kdyby už odedávna neexistovalo“

Slovanský sjezd • Svolán začátkem června do Prahy • Delegáti, zjm. Slované z rakouské monarchie, předsedal F. Palacký • Zasedání sjezdu zmařeno násilnými akcemi, ke kterým v Praze došlo- rozpuštěn • Do Prahy povolán jako zemský velitel kníže Windischgrätz- rozmístil v Praze dělavystupňoval tím revoluční náladu

Červnové povstání • Radikální studenti uspořádali u sochy sv. Václava na Koňském trhu (od té doby Václavské nám. / socha jiná a stála uprostřed, ne v 12. června sbratřovací mši • Po mši se průvod vydal k sídlu nenáviděného Windischgrätze do Celetné ulice horní části )

J. J. Bendl

• Průvod zastaven vojáky (incident: vražda nebo náhodné zabití kněžny Windischgrätzové v okně paláce) • Propukly pětidenní boje na barikádách (zjm. studenti) • Praha bombardována • Desítky mrtvých • Vyhlášeno stanné právo, ale záhy zrušeno • Žádné procesy dischgrätz

• Nejdéle a nejkrvavěji probíhaly boje v Uhrách • Nejvýraznější postava- Lajos Kossuth • Sesadili Habsburky a vyhlásili republiku • Uhři však utlačovali Slovany na svém území, odmítli uznat národnostní požadavky Slováků, Srbů a Chorvatů a tím je postavili na stranu rakouské vlády – to vedlo k neúspěchu • Uherské povstání krvavě potlačeno až srpnu 1849 (za pomoci ruské armády) / stovky rozsudků smrti, vlna emigrace

• Další ozbrojené povstáníVídeň říjen 1848 • Povstalci lynčovali nenáviděného ministra války • Potlačeno Windischgrätzem, výjimečný stav • Jaro 1849 - rakouské vojsko potlačilo italské povstalce na severu Itálie • Prosinec 1848 - abdikace slaboduchého císaře • Ferdinanda V. , na trůn jeho synovec, 18 letý František Josef I.

Ferdinand V. v důchodu r. 1870

Kroměřížský sněm • Říšský sněm, který měl vypracovat ústavu, uprchl z revoluční Vídně do Kroměříže • Rakousko se mělo stát konstituční monarchií s dvoukomorovým parlamentem a moderní ústavou • Nestalo se! V březnu 1849 byl sněm rozehnán vojskem • Místo platné ústavy vláda tzv. oktrojovala (vnutila) vlastní, ne moc demokratickou ústavu „oktrojírku“ (nikdy nevstoupila v platnost)

• Revoluce v Rakousku byla vojensky potlačena • Rakousko se nestalo konstituční monarchií / ústava nebyla přijata • České země ani Uhersko nedosáhly federativního uspořádání státu • ale. . . • Byla zrušena robota a některé zastaralá hospodářská opatření (cechy) • odstraněno poddanství = rovnost občanů před zákonem • Nastolena svobodná (liberální) ekonomická politika = otevřena cesta kapitalistickému rozvoji země