PUBLIKAN INNOST V ESK REPUBLICE Luk Visingr BSS
PUBLIKAČNÍ ČINNOST V ČESKÉ REPUBLICE Lukáš Visingr BSS 176 Popularizace bezpečnostní problematiky
ČKD: Často Kladené Dotazy „Jsem vojenský a bezpečnostní analytik a publicista. “ • Co vlastně děláte? To je něco pro armádu? • Jak jste se k té práci vlastně dostal? • Jaké máte vzdělání? Co jsou to ta bezpečnostní studia? • Vy teda píšete články? A dá se tím vůbec uživit? • Když budu chtít něco napsat, co mám dělat?
Časopis ATM • někdejší Armádní Technický (Obrázkový) Magazín • původně u MO, poté několik soukromých firem, rozpadl se (2003) a opět se spojil (2007), dnes značka Aeromedia • prestižní odborný měsíčník, určený profesionály i pro vzdělanější zájemce • především moderní vojenská technika, ale přesah i do širší vojenské oblasti • www. atmonline. cz
Časopis Obrana a strategie • dvakrát ročně vydává ÚSS na Univerzitě obrany • vysoce odborný, především profesionály z resortu, tj. vojáky, bezpečnostní experty a akademické pracovníky • bezpečnostní, strategická a mezinárodně-politická témata • velmi náročný a recenzovaný • články se neplatí, recenze na ně však ano : -) • www. defenceandstrategy. eu
Časopis Střelecká revue • podobně jako ATM vystřídal několik vydavatelství, dnes patří do portfolia PVS • v letech 1999 -2005 vycházel také Střelecký magazín, který se pak sloučil se SR • leží někde mezi odborným a hobby časopisem, určený pro znalce a zájemce • zejména ruční zbraně, avšak zabývá se i dalšími tématy z vojenství a historie • www. streleckarevue. cz
Časopisy z řady Válka • portfolio brněnské značky Extra Publishing • první byla Válka Revue a rychle přibývaly další • periodicita: 1, 2, 3 měsíce • populárně-naučné, určené při širší veřejnost • pokrývají téměř všechno z oblasti vojenství, ať už jde o historii, konflikty, zbraně, armády, osobnosti… • www. epublishing. cz
Internetové portály • mezi profesionálními patří na čelní místo natoaktual. cz • kvalitní „vojenské“ články se občas objevují i na i. DNES. cz, resp. na doméně Technet. cz • styl proměnlivý, pohybuje se od víceméně žurnalistického po bezmála odborný • existuje pochopitelně mnoho „amatérských“ webů, mezi ty „lepší“ patří např. Military. cz, Válka. cz nebo Vojsko. net
Jaké mohou být články? • Jak to spěchá? – od „aktuálních“ po „historické“ • Jak je to důležité? – od „titulních“ po „řadové“ • Čím se začíná? – od „zdrojových“ po „fotografické“ • Co je obsahem? – od „speciálních“ po „komplexní“ • Co je účelem? – od „reklamních“ po „kritické“ • Jaké jsou reakce? – od „nijakých“ po „extrémní“
Článek vs. seminárka • Články pro periodika a seminární práce jsou si v něčem podobné a v něčem odlišné • Podobné znaky: témata, zdroje, pravidla • Odlišné znaky: atraktivita, grafická forma, honoráře • Seminární práci obecně lze použít pro publikaci ve formě článku, ale podle typu časopisu budou samozřejmě třeba větší nebo menší úpravy textu • Většina časopisů nechce explicitní teoretické pozadí, ale znalosti teorie a metod přijdou velmi vhod
Témata: Výběr není snadný • Nemá smysl popisovat něco, co už bylo stokrát popsáno! Některé kategorie úspěšných témat článků: • „Horké“ aktuality, typicky právě probíhající konflikty • Exkluzivní informace, typicky z „exotických“ míst či akcí • Zajímavá, ale dosud málo zpracovaná témata • Komplexní pohledy na dosud „roztříštěná“ témata • Nové, resp. odlišné pohledy na známá témata • Vyřešení nebo alespoň nastolení významné otázky
Zdroje: Google neví všechno • Budujte si knihovnu (jak „papírovou“, tak elektronickou) o všem, co vás zajímá a co můžete využít • Budujte si síť kontaktů – seznamujte se s lidmi, kteří vám někdy mohou poskytnout exkluzivní informace nebo vám zajistit jinak „zakázaný“ přístup • „Zlatá střední cesta“ mezi otevřeností a diskrétností: zdroje se mají uvádět, pokud jsou veřejné, ovšem pokud se jedná o „soukromý“ kontakt, je třeba jej „chránit“ • Dilema: Jak ověřit informaci od exkluzivního zdroje?
Pravidla: Pevnost i pružnost • Každé periodikum má nějakou „redakční kulturu“ a očekává se její spolehlivé dodržování • „Redakční kultury“ se ale výrazně odlišují, např. co se týká uvádění zdrojů, uzávěrek, doby přípravy, autorizace apod. , takže je vhodné se na vše podrobně vyptat • Kromě dodržování pravidel je ale potřeba být také flexibilní, protože situace se rychle mění, zvláště když existuje snaha reagovat na aktuální události • Extrémní případy: někdy se články připravují i rok předem, jindy je od zadání do odevzdání pár dnů
Styl: Pro každého něco • Seminární práci si přečte zpravidla jeden člověk, zatímco článek v časopisu třeba i desetitisíce lidí • Požaduje se atraktivita a čtivost, ale samozřejmě nikoli na úkor věcné správnosti obsahu! • Různé redakce zákonitě preferují různé styly psaní • Články nejvíce blízké textům z akademické sféry publikuje zejména Obrana a strategie (ta také jako jediná požaduje i normované citace), ATM nebo SR jsou výrazně „volnější“, časopisy z EP jsou popularizační, takže tam bez problémů „projde“ i nějaký vtípek či nadsázka
Grafika: Musí to nějak vypadat • Seminární práce je obyčejný text (někdy s pár ilustracemi), zatímco pro časopisy je důležitá i grafika (výjimku zde opět představuje „syrová“ Obrana a strategie) • Do redakce se zpravidla odevzdává prostý text („rukopis“), k němuž je ale třeba dodat ilustrace • Běžně se předpokládají dvě „velké“ (tedy na min. 2/3 šířky strany) ilustrace na jednu tiskovou stranu, což je prakticky ekvivalent dvou obrázků o šířce min. 1200 pixelů • Text a ilustrace převezme v redakci grafik, který je zpracuje („zalomí“) do podoby PDF pro sazbu • Pozor na odbornou (ne)znalost či iniciativu grafiků!
Honoráře: Peníze až na prvním místě • Tištěná periodika platí vesměs honoráře za tiskovou stranu, což je zpravidla cca 4000 znaků + ilustrace • Běžná taxa je 400 až 800 Kč hrubého za tiskovou stranu • Některá periodika platí i za autorské fotografie • Autorské honoráře ve výši do 10 000 Kč měsíčně hrubého od jednoho plátce se zdaňují srážkovou daní a nepodléhají odvodům na zdravotní a sociální pojištění : -) • V některých případech se pracuje dle smlouvy o dílo nebo dle dohody o provedení práce
Nějaké rady na závěr • Dělejte „nemožnosti“, zkoušejte nové nápady a porušujte konvence. Publikační sféra je ve srovnání s akademickou daleko více „anarchistická“. • Neustále přemýšlejte, čtěte, diskutujte, ptejte se… Z toho se totiž rodí návrhy nových článků. • Buďte vytrvalí a nenechejte se odradit neúspěchem. Když neuspějete s nabídkou svého článku v jednom časopisu, tak vyzkoušejte druhý, třetí. . . • Důslednost, pracovitost a flexibilita se vyplácí. Příležitostí se držte a snažte se získat z nich co nejvíc. • Buďte vděční za věcnou racionální kritiku, ale emocionální (zejména anonymní) kritiku ignorujte.
Děkuji za pozornost a přeji hodně úspěchů
- Slides: 17