Public Relations Ministerstva spravedlnosti R Zuzana Kuncov editelka

Public Relations Ministerstva spravedlnosti ČR Zuzana Kuncová, ředitelka tiskového odboru MEDIÁLNÍ KOMUNIKACE aneb jak komunikovat nejen s médii, ale jak veřejnost vnímá firmu jako celek 19. – 20. března 2008

Východiska PR • V současné době nutnost každé soukromé společnosti i subjektů veřejné a státní správy • Důvod: Přebytek rozličných informací; nedostatek času je vstřebávat; lidé pojmou jen informace, které vyčnívají – tedy zpravidla z masmédií • Potřeba informovat o organizaci prostřednictvím masmédií

Cíle PR • Dostat k příjemcům (potřeba je definovat) informaci, kterou podavatel chce komunikovat • Různé důvody: osvěta, snaha budovat pozitivní image – reputaci, nelze striktně oddělit

Ministerstvo spravedlnosti ČR • Ústřední orgán státní správy • Nutnost PR stejně jako u soukromého subjektu; odlišné postupy, což vyplývá z povahy subjektu a očekávání příjemců (novinářů, občanů, …) • • Příjemci PR MSp interní: zaměstnanci MSp, cca 300 složky justice: cca 3000 soudců, 1400 státních zástupců, personál soudů a státních zastupitelství – cca 10000, PMS 800, VS 10000 externí: široká veřejnost, odborná veřejnost pro úspěšné PR je zásadní shoda uvnitř organizace, ztotožnění se zaměstnanců se záměry organizace; ve státní správě nelehký úkol

Nástroje PR • • Osobní kontakt, telefonický kontakt Zasílání tiskových zpráv (nový zákon, stanoviska, …) Tiskové konference Tiskové materiály – brožury apod. Rozhovory – masmédia, odborná média Využívání opinion leaderů Krizové PR – př. útěk vězně; kauza nedostatku financí v justici • Informační buletin • Web • E-mail

Mantinely při využívání výše zmíněných nástrojů • Veřejné mínění o PR ve státní správě – převládá názor, že jde o nadbytečné mrhání penězi • Velmi omezený rozpočet • Klima uvnitř organizace – časté střídání vedení, řadoví zaměstnanci zůstávají v instituci i desítky let

Komunikace s novináři – základní prostředek PR • S nástupem internetových médií zrychlení komunikace – potřeba okamžitě reagovat, média se předhánějí, tlak na instituce – př. případ Krejčíř, trestní oznámení na soudce z MB • Nejčastější komunikace – telefon, e-mail. Výhoda – pohodlnost, nevýhoda – dochází ke zkreslení informace. Tato forma komunikace vede i k tomu, že některá periodika přijímají „hotový produkt“ – př. napsaný rozhovor. • „Omlazování“ redakcí

Právní a morální klima • Zásadní problém – neexistence fungující stavovské organizace. Syndikát novinářů sice existuje, ale faktický dopad jeho činnosti je nulový. • Tiskový zákon – není třeba v situaci, kdy jsou spolehlivě nastavena přirozená pravidla nápravy po zveřejnění nepravdivých informací • Možnosti tiskového zákona - dodatečné sdělení a právo na odpověď. V praxi se příliš neosvědčily. • Zkušenost - riziko ztráty inzerenta.

PR ve struktuře organizace • Nutný přístup osob zodpovědných za PR k maximálnímu množství informací o činnosti organizace (členové porad, účastníci jednání, …) • Přítomnost PR pracovníků u klíčových rozhodnutí • Veškerá komunikace organizace podléhá schválení PR oddělení – zajistí jednotnou komunikaci. Př. „exekuční novela“ – informace o podmínkách trestního stíhání exekutorů

Postupy komunikace co je důležité zvažovat • Kdo komunikuje • V jaké fázi (oznamuje, vysvětluje, vyvrací, …) • Množství podávaných informací • Prostřednictvím jakého kanálu (tisková kancelář, televizní reportáž, reklama, konference, …)

Postupy při komunikaci s novináři za firmu komunikují specialisté, přesto několik • • • postřehů Autorizace rozhovorů – není obvyklá Informace o nahrávání rozhovoru – není pravidlem Když novinář překvapí – vzít si čas, odkázat na kompetentní osoby Živé vysílání – největší šance ovlivnit podobu výstupu Schůzka s novinářem – sjednávat jen za vědomí PR pracovníka Nebezpečí podlehnutí síle okamžiku a nutkání se předvést, zejména kamera dodává pocit důležitosti!

DĚKUJI ZA POZORNOST * NYNÍ JE PROSTOR PRO VAŠE DOTAZY