Psychick procesy a stavy osobnosti jsou funkc mozku

Psychické procesy a stavy osobnosti jsou funkcí mozku, vzájemně se prolínají a ovlivňují.

Psychické procesy: ► poznávací procesy – vnímání, představy, fantazie, myšlení a řeč ► procesy paměti – zapamatování, uchování, vybavení ► motivační procesy – citové a volní

Psychické stavy rozdělujeme na: ► stavy pozornosti ► citové stavy

Vnímání (percepce) ► Je základní kognitivní (poznávací) proces, kterým poznáváme to, co v přítomném okamžiku působí na naše smyslové orgány. ► Umožňuje nám být v kontaktu se světem a se sebou samým ► Je propojeno s dalšími psychickými procesy.

Vjem se vnímajícímu jeví jako vnitřní obraz něčeho vnějšího. ► Klamné vjemy jsou také vjemy. ► Druhy vjemů: ► Zrakové, sluchové, hmatové, čichové, chuťové ► Polohy, bolesti, interoceptivní vjemy

Proces vnímání ► Má dvě stádia: Senzorické: přijetí informací z okolí, vedení do mozku, vytvoření nejjednoduššího vjemu – počitku 2. Syntetické: počitky jsou zpracovány do větších celků – vjemů 1.

Vnímání času „Jedny hodiny jsou na čekání a druhé na loučení. Ty na čekání se vždycky zpožďují. “ Alejandro Casona Každý z nás prožívá čas subjektivně Skutečný čas se mnohdy liší od vnímaného

Vnímání prostoru ► tvar věcí, velikost, vzdálenost ► prostor vnímáme zrakem, sluchem, hmatem, pohybem ► kvalita vjemu záleží na souhře receptorů, na souhře párových orgánů (oči, uši, ruce) i na souhře pravé a levé hemisféry poškození části mozku nebo nedostatky ve vývoji obtíže ve vnímání prostoru

Vnímání prostoru

Sociální vnímání = vnímání druhých lidí, jejich rozlišování a vytváření si vztahu k nim Počátky sociálního vnímání se objevují již u kojenců.

Adaptace ► Smyslové orgány se přizpůsobují podnětům, které na ně určitou dobu působí. ► Velká adaptace je k tepelným a čichovým podnětům. ► Adaptace k dotykovým podnětům trvá déle. ► Zraková adaptace je závislá na intenzitě světla. ► Podobné je to i s adaptací na zvuk. Slabé zvuky si po určité době ani neuvědomujeme. Příliš silné už tak nevnímáme, ale mohou poškodit sluchový orgán i celý organismus. ► Nepatrná je adaptace na bolest. K silné bolesti není adaptace vůbec.

Výběrovost vnímání ► Figura = podněty, které nás zaujaly a vnímá je nejzřetelněji. ► Pozadí = ostatní podněty. Figura i pozadí se mohou střídat. Chvíli ostřeji vnímáme to, co bylo figurou a chvíli to, co bylo pozadím. Tento proces probíhá u někoho rychleji, u jiného pomaleji.

Figura - pozadí

Rozdíly ve vnímání u jednotlivých osob Kvalita a bohatost vjemu záleží na: ► vyspělosti, citlivosti a stavu smyslového orgánu ► celkovém stavu nervového systému ► předchozích zkušenostech, na znalosti člověka o daném jevu ► zájmu, který má člověk o okolní svět

Smyslové klamy Příčiny: Klamou nás smysly. 2. Informace převedená do mozku je nesprávně zpracovaná 1. Zdravý člověk je schopen si klamnost vjemů uvědomit, dokonce jich záměrně využívá, např. v módě, architektuře, umění.

Zrakové klamy ► Fraseova „spirala“ - Optický klam při kterém se kruhy jeví jako spirála. Pokusíte-li se sledovat prstem „spirálu“ z různých bodů, vždy zjistíte, že jsou to kružnice. Klam je tak silný, že i po přezkoušení budete vidět spirálu a nikoli kruhy. Potíže můžete mít i při vlastním sledování kružnice pro silný vliv spirálového efektu, který je způsoben mřížovou strukturou pozadí a šrafováním vlastních kruhů.

Zrakové klamy ► Heringův klam – Přetnutí silných úseček svazků paprsků vede k tomu, že se úsečky jeví jako prohnuté, ačkoliv jsou ve skutečnosti přímkami. K podobnému zkreslení může dojít i tehdy, když úsečky vytvoří např. čtverec. Když se čtverec přetne svazkem paprsků, vjemově se rozšiřuje. Většinu těchto klamů vysvětlujeme fyzikálně, například jako důsledek zvláštní konfigurace předmětů ve vjemovém poli. Toto vysvětlení je však příliš zjednodušeno.

Zrakové klamy ► Hermanova mříž – Nazývá se taky kontrastním klamem. Průsečíky bílých mříží mezi černými čtvercovými plochami se jeví jako tmavší. Jestliže předlohu změníme tak, že mříž bude černá a čtverce bílé, pak průsečíky černé mříže se budou jevit jako světlejší.

Vjem rotujícího obrazce – Při bezprostředním vnímání se účastní zraková paměť. Když přecházíme postupně od prvního ke čtvrtému obrázku, tak poslední tvar se nám na několik sekund nejeví jako plošný obdélník, ale hloubkově jakož to třidimenzionální tvar.

► Bolehlav – Tento název je poměrně výstižný, však zkuste sami. U tohoto obrázku se nám může zdát, že kruh vystupuje do popředí, nebo naopak, tvoří pozadí. Někdy se nám také zdá, že černá barva, která vyplňuje kruh je znatelně sytější. Záleží rovněž na tom, jak obrázek pozorujeme, jestli se soustředíme, nebo jestli se při pozorování pohybujeme.

Další obrázek je v podstatě jen shluk černé a bílé barvy. Má však nějaký význam, najdete jaký? Najdete co obrázek skrývá?

Penroseho obrazce - Jsou to další velice zajímavé klamy. Obrazce vzniknou pokud si pohrajeme s perspektivou a stínováním. Obrázky vytvářejí dojem prostoru.

„Neuvěřitelný“ – Zdají se Vám být tyto čáry rovnoběžné? Ne? Opak je pravdou! Co způsobuje, že se nám zdá, že jsou čáry zakřivené? Je to kontrast dvou barev a vzájemné posunutí jejich čtverců. Pokud nám nevěříte, přiložte si pravítko k jednotlivým čárám. Zjistíte sami jaká je skutečnost.

►Láska a smrt – ( pierotova láska ) – Dnes si dokážou výtvarníci a optickými klamy náramně pohrát. Dokazuje to tento klam, který patří mezi obrázky, kde se spojují kontrasty. Posuďte sami.

Kompenzace ► Pokud je některý smyslový orgán poškozen nebo nevyvinut, naučí se člověk vnímat okolní svět výrazněji zbývajícími smysly. ► Vjemy takového člověka se liší od vjemů člověka se zachovalými smysly.

Děkuji za pozornost