PRVO OBCHODNCH SPOLENOST V PRAXI Nejvt prvnick firma

PRÁVO OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ V PRAXI Největší právnická firma v České republice Klienty nejlépe hodnocená právnická firma v České republice Právnická firma roku v České republice (2014) 1. místo v celkovém počtu realizovaných fúzí a akvizic v České republice (2009 - 2013) 1. místo mezi domácími právnickými firmami (2012)

MEZINÁRODNÍ PRVEK V TRANSAKCÍCH I Příklady mezinárodního prvku v transakcích a souvisejících otázek • Americký investor uzavírá mj. smlouvu o převodu akcií české společnosti se švýcarským investorem. Může se closing transakce, tj. předání a převzetí českých akcií, konat ve Švýcarsku? • Členové představenstva české a. s. mají podíly ve slovenské s. r. o. , které chtěli převést na českou a. s. V takovém případě požadoval § 196 a Ob. Z znalecké ocenění podílu, jinak byl převod neplatný. Mohlo nedodržení § 196 a vést k neplatnosti převodu podílu ve slovenské s. r. o. ? 2

MEZINÁRODNÍ PRVEK V TRANSAKCÍCH II • Český odběratel uzavřel kupní smlouvu s čínským dodavatelem, avšak nezvolili rozhodné právo ani příslušný soud. Jakým právem se řídí smlouva a kde lze podat žalobu pro neplnění povinností ze smlouvy čínským dodavatelem? • Německá banka zamýšlí poskytnout financování klientovi, který nabízí zajištění zřízením zástavního práva k lokomotivám, z nichž část je v době jeho zřízení umístěna v Německu a část ve Francii. Po uzavření zástavní smlouvy bude část lokomotiv přesunuta do ČR. Bude zástavní právo i v takovém případě vymahatelné? • Americký investor uzavírá smlouvu o převodu podílu v české společnosti s českým převodcem. Může se převodní smlouva řídit jiným než českým právem? 3

MEZINÁRODNÍ PRVEK V TRANSAKCÍCH III • • • Česká společnost vlastní nemovitost v Polsku a zamýšlí ji pronajmout polské společnosti. Může se nájemní smlouva řídit českým právem? Mohou si dva čeští obchodní partneři sjednat, že se jejich smluvní vztah bez jakéhokoli dalšího zahraničního prvku bude řídit německým právem? Připravujeme krátký dotazník ohledně credit linked notes (instrument podobný dluhopisu). Prosíme o potvrzení, že v případě volby práva, kterým se budou credit linked notes řídit, se neaplikuje nařízení Řím I ani Řím II. Lze toto tvrzení potvrdit? Pokud ano, který právní předpis se uplatní? 4

MEZINÁRODNÍ PRVEK V TRANSAKCÍCH IV • Nizozemský soud odsoudil manžele k úhradě smluvní pokuty za porušení smlouvy o koupi nemovitosti. Manžel přitom žije v Nizozemí a manželka v ČR a téměř se nestýkají, manželka o tom, že manžel smlouvu o koupi nemovitosti uzavřel, ani o soudním řízení v Nizozemí, nevěděla. O věci se dozvěděla až v okamžiku, kdy jí byl obstaven majetek českým exekutorem na základě vydaného evropského exekučního titulu. Může se manželka nějak bránit? Pomůže jí přitom předmanželská smlouva uzavřená podle českého práva? 5

URČOVÁNÍ MEZINÁRODNÍ PRAVOMOCI SOUDŮ A ROZHODNÉHO PRÁVA – JAK ZAČÍT • Rozhodující, kdy začal být/bude veden spor + kdy vznikla povinnost, pro kterou určuji rozhodné právo. • Klíčové právní předpisy: Ø Nařízení č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis) Ø Nařízení č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (nařízení Řím I) Ø Zákon č. 91/2012 Sb. , o mezinárodním právu soukromém (ZMP) Ø Nutné ověřit rovněž existenci relevantních mezinárodních smluv • Může český advokát poskytovat právní poradenství podle cizího práva? 6

PRÁVNÍ FAKTORY VÝZNAMNÉ PRO VÝBĚR SOUDU • Procesní předpisy fóra – průměrná délka soudního řízení, náklady soudního řízení, porotní soudy, procesní normy upravující dokazování (shromažďování, předkládání a hodnocení důkazů, důkazní břemeno), zacházení s cizím právem (prokazování cizího práva) atd. ; • Kolizní normy fóra – určování práva rozhodného pro daný právní vztah, možnost stran zvolit právo v případech, které jsou s fórem jen nepatrně spojeny, použití imperativních norem jiných států atd. ; • Hmotné právo rozhodné pro spor - rozsah autonomie vůle stran (možnost podrobně sjednat podmínky smlouvy podle potřeby stran), možnost soudů zasahovat do smlouvy a měnit ji podle uvážení soudu s odkazem na spravedlnost a rozumnost, velké náhrady škody přiznávané daným právem, právní úprava odpovědnosti za škodu, délka promlčecí doby, provázanost hmotněprávních a procesních norem atd. ; • Perspektiva uznání, resp. prohlášení vykonatelnosti a výkonu soudního rozhodnutí v jiných státech. 7

FAKTICKÉ FAKTORY VÝZNAMNÉ PRO VÝBĚR SOUDU • „Vzdálenost“ fóra – náklady (cestovní, na právní zastoupení atd. ), orientace ve státě fóra (znalost jazyka, kontakty na právníky, politické vztahy atd. ); • Umístění důkazů – možnost předložit co nejvíce důkazů ve státě fóra; • Pověst soudců a / nebo porot v daném státě - spravedlnost, korupce, zkušenosti soudů např. při rozhodování sporů z mezinárodního obchodu, rychlost rozhodování; • Obecně politické klima a korupce v daném státě. 8

FORUM SHOPPING = strategický výběr mezi dvěma a více fóry • Legální = žalující využívá svého práva vybírat si mezi soudy, jejichž mezinárodní pravomoc může být pro jeho spor založena • Zneužívající = žalující podá záměrně žalobu u soudu, jehož mezinárodní pravomoc nemůže být podle platných právních předpisů mezinárodního práva procesního založena - účelem není ochrana vlastních práv žalujícího, ale zablokování ochrany práv protistrany („(italská) torpéda“) 9

NAŘÍZENÍ BRUSEL I – APLIKAČNÍ ROZSAH • Čl. 1 odst. 1 první věta – pozitivní vymezení: vztahuje se na věci občanské a obchodní bez ohledu na druh soudu. • Čl. 1 odst. 1 druhá věta a odst. 2 – negativní vymezení, písm. d) – vyňato rozhodčí řízení • Čl. 63 – definice domicilu právnické osoby („bydliště“) => riziko pozitivního nebo negativního konfliktu mezinárodní pravomoci soudů (prostor pro forum shopping) v návaznosti na pojetí společnosti v daném právním řádu (teorie inkorporační, teorie skutečného sídla, atd. ) => nutné vycházet z práva, kterým se řídí společnost (lex societatis) => Čl. 62 • 1. Pro posouzení toho, zda má strana řízení bydliště v členském státě, u jehož soudů byl podán návrh, použije soud své právo. • 2. Nemá-li strana řízení bydliště v členském státě, u jehož soudů byl návrh podán, použije soud pro posouzení toho, zda má strana řízení bydliště v jiném členském státě, právo tohoto členského státu. 10

MEZINÁRODNÍ PRAVOMOC SOUDŮ – NAŘÍZENÍ BRUSEL I BIS Druhy mezinárodní pravomoci a pořadí jejich aplikace • Výlučná – čl. 24 Ø Odst. 2: pro řízení, jejichž předmětem je platnost založení/nulita/zrušení společností/jiných PO/sdružení FO/PO nebo platnost usnesení jejich orgánů, mají mezinárodní pravomoc soudy členského státu, v němž má společnost/PO/sdružení sídlo (resp. další řízení, která podle legis societati patří do „statutu“ společnosti – teleologický výklad). Ø Určení sídla – postup dle pravidel legis fori; Ø SPA, SHA – nespadají do výlučné pravomoci • Podřízení se pravomoci - čl. 26 odst. 1 (zakládá se až po započetí soudního řízení) • Speciální – smlouvy pojišťovací, (čl. 10 a násl. ), spotřebitelské (čl. 17 a násl. ), pracovní smlouvy (čl. 20 a násl. ) • Dohodnutá – čl. 25 • Zvláštní – čl. 7 • Obecná – čl. 4 11

NAŘÍZENÍ BRUSEL I BIS – PROROGAČNÍ DOHODA I • Čl. 25 odst. 1 – prorogační dohoda koncipována jako výlučná • bydliště stran není relevantní • dohoda nesmí být z hlediska své věcné (materiální) platnosti podle práva členského státu, jehož soud byl zvolen (=lex fori) neplatná. • Uzavření dohody (formální platnost) Ø písemně nebo ústně s písemným potvrzením; Ø ve formě, která odpovídá zvyklostem zavedeným mezi těmito stranami, nebo Ø v mezinárodním obchodě ve formě, která odpovídá obchodním zvyklostem, které strany znaly nebo musely znát a které strany smluv tohoto druhu v daném odvětví obchodu obecně znají a pravidelně se jimi řídí. 12

NAŘÍZENÍ BRUSEL I BIS – PROROGAČNÍ DOHODA II • Dohoda nesmí odporovat výlučné pravomoci a požadavkům na prorogační dohody u pojistných, spotřebitelských a pracovních smluv. • Nařízení Brusel I neřeší otázku způsobilosti stran k právnímu jednání, jejich vůle a utváření konsenzu ohledně prorogační dohody - > postup dle rozhodného práva určeného na základě národních kolizních norem (ale i další odlišné názory) 13

PŘÍKLADY PROROGAČNÍCH DOLOŽEK • Pozitivní: „Strany se tímto zavazují, že vynaloží veškeré úsilí k urovnání všech sporů vzniklých z této Smlouvy a/nebo z Transakční dokumentace a/nebo v souvislosti s nimi („Spor“) smírnou cestou. Pokud Strany nevyřeší jakýkoli Spor smírnou cestou, bude takový Spor včetně otázek platnosti, výkladu, vypořádání či ukončení práv vzniklých z této Smlouvy, z Transakční dokumentace řešen věcně příslušným českým soudem. Pro takový případ Strany sjednávají místní příslušnost [●], je-li dána v konkrétním případě věcná příslušnost okresního soudu, a [●], je-li dána v konkrétním případě věcná příslušnost krajského soudu. • Negativní: „Spory vyplývající z této smlouvy nebudou řešeny slovenskými soudy. “ 14

PŘÍKLADY ROZHODČÍCH DOLOŽEK Vhodné převzít vzorovou doložku připravenou konkrétním rozhodčím soudem: • "Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho řádu třemi rozhodci. „ • "Veškeré spory či nároky, které vzniknou z této smlouvy nebo v souvislosti s ní, včetně sporů o její platnosti, porušení, ukončení nebo nicotnost, budou s konečnou platností rozhodnuty podle Rozhodčího řádu Mezinárodního rozhodčího soudu Hospodářské komory Rakouska (Vídeňská pravidla) jedním nebo více rozhodci ustanovenými podle těchto pravidel. " Možná doplňující ujednání: (1) Použijí se ustanovení o zrychleném řízení; (2) počet rozhodců je. . (jeden nebo tři); (3) použije se hmotné právo. . . ; *) (4) jazykem rozhodčího řízení je. . . 15

PROROGAČNÍ DOLOŽKA - PRAKTICKÉ PŘÍKLADY Posuďte následující případy: • Dodavatelská smlouva (CZ a DE): The parties hereto agree to submit to the exclusive jurisdiction of the High Court of the Czech Republic. “ • Dohoda o zajišťovacím převodu práva (CZ a NL): Ø This Agreement and any non-contractual obligations arising out of or in connection with it are governed by German law. Ø The courts of Frankfurt am Main, Germany have non-exclusive jurisdiction to settle any dispute arising out of or in connection with this Agreement (including a dispute regarding the existence, validity or termination of this Agreement) or any non-contractual obligation arising out of or in connection with this Agreement (Dispute). Ø This clause is for the benefit of the Security Trustee only. As a result, the Security Trustee shall not be prevented from taking proceedings relating to a Dispute in any other courts with jurisdiction. To the extent allowed by law, the Security Trustee may take concurrent proceedings in any number of jurisdictions. 16

PRÁVO ROZHODNÉ PRO SMLOUVY – APLIKAČNÍ ROZSAH • Právo rozhodné pro smlouvy se určuje na základě kolizních norem účinných v době uzavření smlouvy • Zákon č. 97/1963 Sb. , o mezinárodním právu soukromém a procesním do 30. 6. 2006 • Úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy ze dne 19. 6. 1980 (Římská úmluva) – v ČR aplikace od 1. 7. 2006 do 16. 12. 2009 • Nařízení Řím I Ø aplikace v členských státech EU od 17. 12. 2009 Ø Výjimka Dánsko - stále aplikace Římské úmluvy • Římská úmluva a nařízení Řím I se aplikují erga omnes, tj. bez ohledu na to, zda má věc vztah k EU nebo ne. 17

NAŘÍZENÍ ŘÍM I Věcný aplikační rozsah nařízení Řím I • Čl. 1 odst. 1 – pozitivní vymezení • Čl. 1 odst. 2 – negativní vymezení - nařízení Řím I se nevztahuje na Ø písm. d) závazkové vztahy vyplývající ze směnek cizích a vlastních, šeků a jiných převoditelných cenných papírů v rozsahu, v jakém závazky z těchto převoditelných cenných papírů vyplývají z jejich převoditelnosti; Ø písm. f) otázky upravené právem obchodních společností, sdružení a jiných právnických osob, týkající se například vzniku, zápisem nebo jinak, způsobilosti k právům a právním úkonům, vnitřního uspořádání nebo rušení obchodních společností, sdružení a jiných právnických osob, osobní odpovědnosti vedoucích osob a členů za závazky obchodní společnosti, sdružení nebo právnické osoby; Ø písm. g) otázku, zda může zmocněnec zavazovat vůči třetí osobě osobu, na jejíž účet tvrdí, že jedná, nebo zda může orgán obchodní společnosti sdružení nebo právnické osoby tuto obchodní společnost, sdružení nebo právnickou osobu zavazovat vůči třetí osobě. 18

NAŘÍZENÍ ŘÍM I • • „Korporátní výjimka“ Ø Účel: vynětí záležitostí přímo se týkajících vzniku/zániku/vnitřního uspořádání PO (svolání VH, kvórum pro její usnášeníschopnost, fúze, rozdělení, atd. ) - řídí se OSOBNÍM STATUTEM SPOLEČNOSTI Ø nutný restriktivní výklad. SPA Ø Primárně závazkový vztah, spadá do režimu nařízení Řím I, možná volba práva, Ø korporátní účinky se řídí osobním statutem společnosti – např. převoditelnost podílu/akcií, účinnost transferu hlasovacích a dalších práv spojených s podílem/akciemi, Ø praktické, aby se řídila osobním statutem společnosti, v praxi ale často voleno odlišné právo pro rámcovou smlouvu. 19

NAŘÍZENÍ ŘÍM I – VOLBA PRÁVA „Plnohodnotná volba práva“ - čl. 3 odst. 1 a 2 • Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. • Možnost volby práva pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. • Možnost pozdější změny volby práva (žádná změna rozhodného práva provedená po uzavření smlouvy se nedotýká její formální platnosti podle článku 11 a ani se nepříznivě nedotýká práv třetích osob. ) 20

PODÍL = nehmotná movitá věc, která v sobě ztělesňuje práva a povinnosti společníka ve vztahu k obchodní korporaci • nedělitelný celek, jednotlivá práva, která jsou zahrnována do jeho kvalitativní stránky, nemohou být ve své abstraktní podobě převáděna ani jiným způsobem z podílu vydělována. • na podíl se použijí ustanovení o věcech v občanském zákoníku, ZOK obsahuje pouze speciální pravidla vyplývající z povahy konkrétní korporace. • SPA Ø obligační statut – dle nařízení Řím I Ø věcný statut a osobní statut (k převodu vlastnického práva dochází přímo smlouvou) – dle pravidla lex rei sitae = lex societatis (§ 70 odst. 1 ZMP) = tzn. věcný statut podílu v české společnosti je české právo, ostatní ustanovení ve SPA se můžou řídit jiným dohodnutým právem. 21

Akcie • Akcie podléhá „národnosti“ společnosti, která ji vydala, tj. české akciové společnosti vydávají české akcie, které se řídí českým právem, bez ohledu na to, komu je vydaly, kdy a kde. • SPA Ø obligační statut – dle nařízení Řím I Ø věcný statut – lex rei sitae - § 83 odst. 1 ZMP Ø osobní statut – náležitosti akcie 22

NAŘÍZENÍ ŘÍM I – VOLBA PRÁVA II Materiální volba práva – čl. 3 odst. 3 a 4 • 3. Pokud se všechny ostatní prvky pro situaci významné v okamžiku volby nacházejí v jiné zemi než v zemi, jejíž právo bylo zvoleno, lze zvoleným právem nahradit jen dispozitivní normy právního řádu, s nímž jsou všechny prvky případu spojeny. => v případě takové volby je nutné aplikovat zvolený právní řád a kogentní normy právního řádu, který by byl aplikován v případě, že by strany právo nezvolily. • 4. Pokud se všechny ostatní prvky pro situaci významné v okamžiku volby nacházejí v jednom/více členských státech, není volbou jiného rozhodného práva stranami, než je právo členského státu, dotčeno použití těch ustanovení práva Společenství, od nichž se nelze smluvně odchýlit. => v případě takové volby je nutné aplikovat zvolený právní řád (např. USA) a kogentní normy ES, které by byly aplikovány v případě, že by strany právo nezvolily. 23

VOLBA PRÁVA – PRAKTICKÉ PŘÍKLADY Německá holdingová společnost se dohodla s českou holdingovou společností, že jejich dceřiné společnosti se sídlem v ČR budou uzavírat kupní smlouvy. Zboží bude dodáváno v rámci ČR. • Můžou se jednotlivé kupní smlouvy řídit jiným než českým právem? • Změní se něco, když si český odběratel vezme na úhradu dluhů ze smlouvy úvěr u zahraniční banky a nechá ho pojistit u české pojišťovny? Jakým právem se může řídit úvěrová a pojistná smlouva? • Pokud bude úvěr pojištěn u zahraniční pojišťovny, která bude žádat, aby se i smlouva o úvěru řídila právem státu jejího sídla, je to možné? • Mohou se pak řídit zahraničním právem i kupní smlouvy? • Mohou se řídit zahraničním právem kupní smlouvy i tehdy, když se bude cizím právem řídit jen pojistná smlouva a ne smlouva úvěrová? => Nutné zkoumat transakční dokumentaci jako celek a její souvislosti se zahraničním prvkem 24

NAŘÍZENÍ ŘÍM I – VOLBA PRÁVA III Ustanovení nařízení Řím I limitující svobodnou volbu práva • Spotřebitelské smlouvy – čl. 6 • Pojistné smlouvy – čl. 7 • Individuální pracovní smlouvy – čl. 8 • ! Limitace kogentními normami právního řádu, který by byl použit v případě, že by strany nezvolily rozhodné právo x Římská úmluva - limitace imperativními normami => přísnější úprava v nařízení Řím I 25

PŘÍKLADY DOLOŽEK O VOLBĚ PRÁVA • „Tato Smlouva a veškeré dodatky k ní se řídí právními předpisy České republiky a budou vykládány v souladu s nimi. “ • „This Agreement, and the rights and obligations arising from it, shall be governed and construed in accordance with the laws of the Commonwealth of Pennsylvania without giving effect to any choice or conflict of law provision or rule. “ • „Tato smlouva se řídí rakouským hmotným právem za vyloučení kolizních norem. Aplikace Vídeňské úmluvy o smlouvách o mezinárodní koupi zboží je vyloučena. Pokud je na základě zákonných ustanovení nutná aplikace českých předpisů o věcných právech, budou aplikovány tyto předpisy. “ 26

DOLOŽKA O VOLBĚ PRÁVA - PRAKTICKÉ PŘÍKLADY Posuďte následující případy: • Terms sheet (CZ a DE): „Tato dohoda o záměru se řídí českým právem. Výlučnou pravomoc pro řešení veškerých sporů vzniklých z této dohody o záměru nebo v souvislosti s ní má zemský soud ve Stuttgartu. “ • SPA (CZ a CZ): „Tato smlouva se řídí německým právem. “ • SPA: dohoda o nepeněžitém příplatku mimo základní kapitál mezi švýcarskou mateřskou a dceřinou společností, kdy příplatek představuje podíl v české společnosti. Kterým právním řádem se řídí věcněprávní účinky převodu podílu? Je český obchodní rejstřík oprávněn zkoumat splnění náležitostí podle českého práva? 27

IMPERATIVNÍ NORMY I • • Nutně (přímo) použitelné předpisy/absolutně kogentní/mezinárodně kogentní normy - v mezích svého předmětu úpravy zásadně nemohou být zaměněny či nahrazeny cizím právem. Posouzení norem jako imperativních Ø jen výjimečně - zasahují do autonomie vůle stran a jistoty v právních transakcích (zejm. v mezinárodním obchodním styku) Ø nutná ochrana nejen soukromého zájmu, ale i určitého zájmu veřejného, nebo musí odrážet zřejmý úmysl být aplikován i v situaci s mezinárodním prvkem. Ø ne ustanovení soukromého práva, která z převážné míry směřují k pouhému vyvažování zájmů stran smlouvy (např. spotřebitel, zaměstnanci). 28

IMPERATIVNÍ NORMY II Ø Nejvyšší soud ČR: pro tyto normy je rozhodný „zásadní a nenahraditelný společenský význam předmětu jejich právní úpravy“. Ø Podle judikatury a odborné literatury normy veřejnoprávní s důsledky pro právní postavení účastníků soukromoprávních vztahů, typicky regulace kartelů a protisoutěžního chování obecně (např. čl. 101 SFEU), ochrana spotřebitele, dovozní/vývozní omezení, ochrana monetárních a devizových zdrojů, předpisy chránící životní prostředí a pracovněprávní předpisy (BOZP, pracovní doba…), pravidla týkající se cenných papírů a trhu s nimi, omezení vývozu kulturních památek, stavební či požární předpisy. Ø Judikát ESD Ingmar C-381/98 – i pravidla určující odškodnění obchodních zástupců (sporné). 29

IMPERATIVNÍ NORMY – NAŘÍZENÍ ŘÍM I • • • Čl. 9 odst. 1 - Ustanovení, jejichž dodržování je pro stát při ochraně jeho veřejných zájmů, jako např. jeho politického, společenského a hospodářského uspořádání zásadní do té míry, že se vyžaduje jejich použití na jakoukoli situaci, která spadá do jejich oblasti působnosti, bez ohledu na právo, které by se jinak na smlouvu podle tohoto nařízení použilo. Čl. 9 odst. 2 - Nařízením není dotčeno použití imperativních ustanovení legis fori. Čl. 9 odst. 3 - Lze použít imperativní ustanovení práva třetího státu, v níž mají být nebo byly povinnosti vyplývající ze smlouvy splněny, pokud tato imperativní ustanovení činí plnění smlouvy protiprávním. Při rozhodování, zda mají být taková ustanovení použita, je třeba vzít v úvahu jejich povahu a účel, jakož i důsledky, které by mohly z jejich použití nebo nepoužití vyplynout. 30

IMPERATIVNÍ NORMY – PRAKTICKÉ PŘÍKLADY Posuďte následující případy: • Holandský dodavatel dodává potraviny českému odběrateli. Podle zákona o významné tržní síle od roku 2010 platí, že platební lhůta pro každého dodavatele nesmí být delší než 30 dnů od data dodání, přičemž soustavné porušování je zneužitím významné tržní síly. Je možné, aby si český odběratel ve smlouvě, která se řídí holandským právem, sjednal splatnost faktur 60 dnů? • Rakouská společnost zamýšlí uzavřít smlouvu o převodu určitého majetku, pohledávek a zaměstnanců své organizační složky v ČR na českou společnost. Právní úprava převodu (části) podniku v Ob. Z neumožňovala vyloučení byť jen jediné položky z podniku. Pokud strany nechtěly převádět závazky, snažily se právní úpravu obejít převodem jednotlivých položek podniku. Podle některých judikátů NS bylo v určitých případech riziko analogické aplikace ustanovení o převodu podniku, tzn. automatického převodu závazků spolu s ostatními položkami podniku, a prohlášení smlouvy za absolutně neplatnou pro obcházení zákona. Je možné podřídit převodní smlouvu rakouskému právu (při dohodě o pravomoci rakouského soudu) bez rizika aplikace výše uvedených českých právních předpisů? 31

VÝHRADA VEŘEJNÉHO POŘÁDKU • • Výhrada veřejného pořádku – důvod pro odmítnutí aplikace cizího právního řádu, pokud by účinky byly zásadně nepřijatelné z hlediska zásadních hodnot chráněných legis fori. Aplikace jen ve výjimečných případech jako imperativní normy Obvykle ochrana jen nejdůležitějších a nejzásadnějších hodnot veřejného zájmu – základní lidská práva, stěžejní morální principy x imperativní normy (širší rozsah) Obranný (pasivní) charakter – aplikace až po zjištění obsahu rozhodného práva x imperativní normy – aplikace vždy bez ohledu na obsah rozhodného práva 32

SHRNUTÍ POSTUPU PŘI ŘEŠENÍ PŘÍPADU S MEZINÁRODNÍM PRVKEM 1. Zjistím, soud kterého státu má ve věci mezinárodní pravomoc. 2. Zjistím, zda existuje relevantní mezinárodní úmluva. 3. Zjistím obsah kolizních norem legis fori, pokud nejde o české kolizní normy, odkážu klienta na právního poradce oprávněného poskytovat právní rady podle daného právního řádu. 4. Na základě kolizních norem určím právo rozhodné pro danou věc 5. Aplikuji právo rozhodné, pokud jde o české právo, jinak odkážu klienta na právního poradce oprávněného poskytovat právní rady podle daného právního řádu. 33

DOMÁCÍ ÚKOL Do studijních materiálů bude vložen soubor s několika praktickými příklady. Každý (resp. v případě zájmu ve dvojicích) si zvolí jeden příklad a sepíše k němu stručné stanovisko pro klienta ve formě emailu. 34