Prvo na informace a ochrana osobnch daj Prvo

Právo na informace a ochrana osobních údajů

Právo na informace • představuje na straně jedné právo veřejnosti na získávání informací, které má obec a další povinné subjekty k dispozici, a na straně druhé povinnost těchto subjektů poskytovat, či alespoň zpřístupnit, informace o své činnosti.

Právo na informace • Svobodný přístup k informacím představuje jeden ze způsobů, jakým je naplňována zásada transparentnosti a otevřenosti veřejné správy, představuje jeden z důležitých institutů právního státu, neb umožňuje kontrolu výkonu státní moci. Ve vztahu k veřejné správě představuje svobodný přístup k informacím jednu ze záruk zákonnosti. Spočívá v povinnosti nositelů a vykonavatelů veřejné správy poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, resp. výkonu rozhodovací pravomoci.

Právo na informace – právní zakotvení Čl. 17 Listiny (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. (3) Cenzura je nepřípustná. (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. (5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Zákon č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím

Právo na informace – právní zakotvení zákon č. 123/1998 Sb. , o právu na informace o životním prostředí Čl. 35 Listiny (1) Každý má právo na příznivé životní prostředí. (2) Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. (3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.

Informace • Jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Informací není počítačový program.

Povinné subjekty – obecně /§ 2 odst. 1 a 2 Inf. Z/: Mezi subjekty podléhající povinnosti poskytovat informace týkající se jejich působnosti patří: státní orgány, q územní samosprávné celky a jejich orgány, q veřejné instituce a q další subjekty /rozhodující o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech v oblasti veřejné správy/

Povinné subjekty – konkrétně Ad ) státní orgány veškeré orgány veřejné moci, tj. i orgány moci soudní: soudy a dále též státní zastupitelství, vězeňská služba, rejstřík trestů, Justiční akademie, Probační a mediační služba Specifické státní orgány: - veřejný ochránce práv, kancelář prezidenta republiky (i sám prezident), - bezpečnostní sbory (policie, armáda/)

Povinné subjekty – konkrétně Ad) územní samosprávné celky a jejich orgány Za povinný subjekt lze považovat územní samosprávný celek jako takový – obce, města, kraje /vyřizují skrze své orgány/: q přenesená působnost – ten orgán, jenž ji vykonává /orgán, jemuž je výkon státní správy na daném úseku svěřen/ q samostatná působnost – určení orgánu? nejpraktičtější obecní /krajský/ úřad; V případech, kdy jsou informace podle Inf. Z poskytovány v rámci samostatné působnosti kraje, zákon nebrání tomu, aby žádost o poskytnutí informací vyřídil a odpovídající informace poskytl krajský úřad, a to i v případě, že žádost o poskytnutí informací byla směřována vůči jinému orgánu kraje (např. radě kraje). viz rozsudek NSS ze dne 27. 10. 2010, č. j. 4 Ans 13/2008 - 87

Povinné subjekty – konkrétně Ad) veřejné instituce Nejobtížněji uchopitelná kategorie povinných subjektů /pojmové znaky: veřejný účel, zřizování státem, dohled…/; posuzování veřejné či soukromé povahy ad hoc… ü způsob vzniku (zániku) instituce (z pohledu přítomnosti či nepřítomnosti soukromoprávního úkonu), ü hledisko osoby zřizovatele (z pohledu toho, zda je zřizovatelem instituce jako takové stát či nikoli), ü subjekt vytvářející jednotlivé orgány instituce (z toho pohledu, zda dochází ke kreaci orgánů státem či nikoli) ü existence či neexistence státního dohledu nad činností instituce ü veřejný nebo soukromý účel instituce viz nález ÚS ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. I. ÚS 260/06, ve věci Letiště Praha, s. p.

Povinné subjekty – konkrétně Ad) veřejné instituce q ano: - Všeobecná zdravotní pojišťovna, - Ředitelství silnic a dálnic, - akciová společnost ČEZ, - Dopravní podnik hl. města Prahy a. s. , - příspěvkové organizace obce či kraje a další… „U akciové společnosti založené územním samosprávným celkem, jejíž orgány jsou vytvářeny tímto územním samosprávným celkem jako jediným akcionářem společnosti, který zároveň zákonem stanovenými prostředky vykonává dohled nad činností akciové společnosti plnící veřejný účel (provozování fotbalu v dané obci), převažují znaky svědčící o její veřejné povaze, a jedná se tedy o veřejnou instituci ve smyslu § 2 odst. 1 Inf. Z. viz rozsudek NSS ze dne 29. 5. 2008, č. j. 8 As 57/2006 – 67, publ. pod č. 1688/2008 Sb. NSS

Povinné subjekty – konkrétně ad) veřejné instituce q ne: - registrovaná církev Registrovaná církev zpravidla nebude povinným subjektem podle § 2 odst. 1 Inf. Z, neboť u ní v obecné rovině převažují prvky soukromého subjektu. Církev však bude povinna v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím poskytnout informace týkající se jejího výkonu veřejné moci nebo hospodaření s veřejnými prostředky. V takových případech bude třeba církev považovat za povinný subjekt dle uvedeného zákona. viz rozsudek NSS ze dne 27. 1. 2016, č. j. 1 As 272/2015 – 75, ve věci Československé církve husitské /kompletní audio nahrávky synodu a sněmu/ - Česká kancelář pojistitelů /jako profesní organizace pojistitelů…; viz rozsudek MS v Praze ze dne 10. 6. 2014, č. j. 11 A 191/2013 – 64/

Povinné subjekty – konkrétně ad) další subjekty /dle § 2 odst. 2 Inf. Z/ - lesní stráž, stráž přírody …

Žádost o informaci • je podání, kterým se zahajuje rozhodovací proces, jehož výsledkem je poskytnutí či neposkytnutí požadované informace.

Žádost • Žádost může být podána dvojím způsobem, a to buď ústně nebo písemně (připouští se i prostřednictvím emailu nebo faxu).

Lhůta k vyřízení žádosti lhůta 15 dnů od jejího přijetí nebo doplnění, ze závažných důvodů může být prodloužena o 10 dnů

Neposkytnutí informace • je potřeba učinit formou správního rozhodnutí (správní rozhodnutí o odmítnutí žádosti), které vydává vždy obecní úřad bez ohledu na to, zda se jedná o oblast samostatné či přenesené působnosti. Takto je nutné postupovat i v případě, kdy žádosti není vyhověno pouze z části.

Omezení práva na poskytnutí informace Taxativní výčet informací, které se neposkytují je v § 7 - § 11 Inf. Z: qochrana utajovaných informací qochrana osobních údajů qochrana obchodního tajemství qochrana důvěrnosti majetkových poměrů qdalší omezení práva na informace. Výluky – omezení práva na informace je nutno vykládat RESTRIKTIVĚ: opakovaně potvrzeno rozsudky NSS: ze dne 10. 2003, č. j. 5 A 119/2001 – 38, publ. pod č. 74/2004 Sb. NSS, ze dne 16. 5. 2007, č. j. 3 Ads 33/2006 - 57, publ. pod č. 1272/2007 Sb. NSS, ze dne 14. 9. 2009, č. j. 6 As 18/2009 – 63, publ. pod č. 1957/2009 Sb. NSS aj.

Utajované skutečnosti § 7 Inf. Z Požadovaná informace – označena za utajovanou informaci (podle zákona č. 412/2005 Sb. , o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti); stupně utajení V- D- T - PT. Příklady: Ø utajení nemůže být důvodem k jejich odepření informace za situace, kdy utajení podléhala příprava dokumentu, ale již ne dokument samotný (text smlouvy o odkoupení pohledávky ČR v Rusku, uzavřené mezi ČR a FALKON CAPITAL, a. s. , a Smlouvy o umoření ruského dluhu, uzavřené mezi vládami ČR a Ruska) /rozsudek NSS ze dne 31. 7. 2006, č. j. A 2/2003 -73, publ. pod č. 1469/2008 Sb. NSS/ Ø poskytnutí dokumentace předané EK pro řízení „State Aid No CZ 46/2003 - Czech Republic“ označené za utajovanou skutečnost bylo možno žadateli o informace odepřít v souladu s § 7 Inf. Z. /rozsudek NSS ze dne 17. 7. 2008, čj. 6 As 27/2007 -116/ Navíc: tzv. zvláštní skutečnosti – rozšíření důvodů ochrany… zákon č. 240/2000 Sb. , o krizovém řízení (§ 27 – neposkytne krizový plán)

Obchodní tajemství § 9 Inf. Z Informace musí splňovat objektivní i subjektivní náležitosti obchodního tajemství dle § 504 NOZ (6 definičních znaků): „Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. “ /ve vztahu k předchozí právní úpravě - § 17 obchodního zákoníku, např. : adresáře zákazníků, obchodní záměry, výrobní náklady, cenové kalkulace, technologické postupy a metody, výrobní vzory a prototypy, receptury, režimy organizace práce při výrobě či montáži, technické plány a výkresy apod. / Ø Povinnost povinného subjektu zkoumat, zda informace označená za obchodní tajemství skutečně splňuje všechny znaky obchodního tajemství. /viz rozsudek NSS ze dne 27. 03. 2008, č. J. 7 As 24/2007 -106/

ochrana důvěrnosti majetkových poměrů § 10 Inf. Z Zákaz poskytnout informace o majetkových poměrech osoby, která sama není povinným subjektem, a to za předpokladu, že se jedná o informace získané na základě zákonů o: Ødaních, poplatcích, a Øpenzijním nebo zdravotním pojištění anebo sociálním zabezpečení Zákonná „pojistka“ vedle § 8 a Inf. Z, nicméně vztahuje se i k majetkovým poměrům PO /nejen aktiva, ale i pasiva/.

Další omezení práva na informace § § 11 odst. 1 Inf. Z Jde o jediný fakultativní důvod – možnost omezit (nikoliv vyloučit) poskytnutí informace v případě: a) ochrany „výlučně vnitřních informací“ b) ochrany „podkladových informací“ c) ochrany „vybraných informací NATO a EU“

Hrazení nákladů Informace jsou poskytovány v zásadě bezplatně. Nicméně obec je oprávněna (zákon tak zdůrazňuje možnost, nikoli povinnost) žádat úhradu nákladů spojených s : • vyhledáváním informací (obvykle sazba za 1 hodinu práce), • pořízením kopií (kopírování, tisk), • opatřením technických nosičů dat (disketa, CD), • odesláním informace (fax, poštovné a balné).

Ochrana osobních údajů • • • Čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod: „Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. “ Zákon 101/2000 Sb. Listina základních práv a svobod EU, čl. 8: 1. Každý má právo na ochranu osobních údajů, které se ho týkají. 2. Tyto údaje musí být zpracovány korektně, k přesně stanoveným účelům a na základě souhlasu dotčené osoby nebo na základě jiného oprávněného důvodu stanoveného zákonem. Každý má právo na přístup k údajům, které o něm byly shromážděny, a má právo na jejich opravu. • • 3. Na dodržování těchto pravidel dohlíží nezávislý orgán. Čl. 6/3 Smlouvy o EU Směrnice 95/46/ES

osobní údaj Jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu, apod.

Citlivý údaj Osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě apod.

zpracováním osobních údajů Se rozumí zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, apod.

zpracováním osobních údajů • Právní tituly pro zpracování osobních údajů: se souhlasem subjektu, jinak pouze na základě některého z důvodů v ZOOU, • • je-li to nezbytné pro splnění zákonné povinnosti správce (§ 5 odst. 2 písm. a/) Jedná-li se o údaje zveřejněné subjektem (§ 5 odst. 2 písm. d/) Osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy o jeho veřejné či úřední činnosti, o funkčním nebo pracovním zařazení (§ 5 odst. 2 písm. f/) Dozor Úřadu pro ochranu osobních údajů: Podněty a stížnosti (§ 29 odst. 1 písm. c/) Údaje zveřejněné subjektem Podněty - správní delikty a pokuty (§ 44 až 45 a) Občanský zákoník (§ 89 a násl. ) (žaloba na ochranu osobnosti proti povinnému subjektu? )

Střet práva na informace s ochranou osobních údajů • § 8 a: Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu. • § 5 odst. 2 písm. a) ZOOU: Bez souhlasu subjektu údajů lze zpracovat údaje, jestliže provádí zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce.

Střet práva na informace s ochranou osobních údajů • Zvláštními případy, kdy je zákonná ochrana osobních údajů prolomena ve prospěch práva na informace jsou především: • Informace o příjemcích veřejných prostředků podle § 8 b Info. Z, pouze ve vztahu k základním údajům; • údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení (§ 5 odst. 2 písm. f ZOOU), • Nesporné jsou případy, kdy informace obsahující osobní údaj jsou poskytovány se souhlasem subjektu osobních údajů.

Střet práva na informace s ochranou osobních údajů • Je nutno vždy zkoumat, které z práv má mít v konkrétní situaci přednost. • Je však třeba provést individuální test proporcionality • Rozsudek NSS z 13. 8. 2014, čj. 1 As 78/2014 -41

Test proporcionality • • V případě střetu dvou základních práv nastává jejich poměřování (žádné z nich nemá automatickou přednost) Základní metodou je test proporcionality V tomto případě jde o poměřování přípustnosti omezení práva na ochranu soukromí (osobních údajů) v zájmu práva na informace Standardní postup při aplikaci: • • • Existuje legitimní cíl omezení práva na ochranu osobních údajů (cíl)? • Jde o opatření přiměřené v dané situaci (poměřování, přiměřenost v užším smyslu)? Může být deklarovaného cíle vůbec tímto způsobem dosaženo (vhodnost)? Je konkrétní opatření nezbytné pro dosažení cíle, není možné nalézt jiný způsob k jeho zajištění, který by právo na informace méně omezoval (potřebnost)?

Platy/odměny veřejných zaměstnanců – rozsudek NSS • • Rozsudek NSS ze dne 27. 5. 2011, čj. 5 As 57/2010 -79 • Veřejní zaměstnanci, kteří pobírají plat/odměny jsou příjemci veřejných prostředků, proto je třeba základní údaje včetně výše odměn poskytnout. • • NSS se vyhnul individuálnímu testu proporcionality a aplikoval § 8 b Info. Z § 8 b má přednost (lex specialis) před ZOOU Není potřebné provádět test proporcionality

Platy/odměny veřejných zaměstnanců – rozhodnutí RS • • • Rozsudek z 22. 10. 2014, čj. 8 As 55/2012 -62 • Kategorie, u nichž lze odepřít informaci (bod 98 -99 RS) – např. osoby vykonávající u povinného subjektu činnosti pomocné nebo servisní povahy (např. údržba, úklid, závodní stravování) • • • Odmítnutí z důvodu zneužití práva (bod 91 RS) § 8 b Info. Z se vztahuje na zaměstnance povinných subjektů Proporcionalitu posoudil již zákonodárce Prostředky procesní ochrany subjektů osobních údajů Kategorie zaměstnanců, u nichž je třeba informaci bez dalšího poskytnout (bod 97 RS) – např. zaměstnanců v řídících pozicích povinného subjektu I zaměstnanci právnických osob s majetkovou účastí státu/USC (10 As 41/2015, 4 As 89/2016). Odlišný pohled Ústavního soudu viz dále.

Platy/odměny veřejných zaměstnanců – rozhodnutí ÚS • - Nález Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16: - Právo na informace ve veřejném zájmu není absolutní; pokud jeho výkon zasahuje do práva na ochranu soukromého života, chráněného článkem 10 Listiny a článkem 8 Úmluvy, je nutno v každém jednotlivém případě všechna tato práva poměřovat, a zajistit mezi nimi spravedlivou rovnováhu, neboť jde o práva rovnocenná. Zaměstnavatel jako povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím může za určitých podmínek odmítnout poskytnutí informací o platu zaměstnance (ústavně konformní výklad § 8 b zákona o svobodném přístupu k informacím). Zaměstnavatel jako povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím může odmítnout poskytnout žadateli informaci o platu zaměstnance, pokud nejsou splněny všechny tyto podmínky: a) účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu; b) informace samotná se týká veřejného zájmu; c) žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa“; d) informace existuje a je dostupná. Nejsou-li všechny tyto podmínky splněny, potom odmítnutí poskytnout žadateli informaci o platu a odměnách zaměstnance není porušením povinnosti státních orgánů a orgánů územní samosprávy poskytovat přiměřeným způsobem informace o své činnosti, vyplývající z článku 17 odst. 5 Listiny.

Zveřejnění záznamu z jednání zastupitelstva • Rozsudek NSS z 10. 11. 2014, čj. 4 As 90/2013 -44 • Aplikace poskytování informací obsahujících osobní údaje zveřejněním dle § 4 odst. 1 Info. Z • Je nutno v každém individuálním případě aplikovat proporcionalitu

Členství v KSČ • Žadatel se domáhal informace, kteří soudci VS Olomouc byli v minulosti členy/kandidáty členství v KSČ • NSS v rozsudku z 6. 1. 2010, čj. 3 As 10/2009 -77, rozhodl, že se jedná o citlivou informaci o politických postojích, kterou nelze poskytnout, členství samo o sobě není překážkou výkonu funkce • ÚS nálezem ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 517/10, zrušil rozsudek NSS • Členství v KSČ jako zločinecké organizaci je oprávněným předmětem veřejného zájmu a je to součástí veřejné sféry dotčených osob nikoli pouze jeho soukromá věc

Členství v KSČ - pokračování • • • V novém rozsudku (z 26. 4. 2011, čj. 3 As 10/2009 -148) NSS opět kasační stížnost zamítl. ÚS se nezabýval otázkou, jak odůvodnit poskytnutí tohoto osobního údaje v rovině podústavního práva, ZOOU poskytnutí předmětné informace bez souhlasu dotčených osob neumožňuje. Namítl dále, že není ani povinností soudů či ministerstva takové informace shromažďovat či zpracovávat ÚS následně opětovně zrušil rozsudek NSS (nález z 8. 11. 2011, sp. zn. IV. ÚS 1642/11) NSS v konečném rozsudku dovodil, že v dané věci je namístě aplikovat výluku z osobních údajů dle § 5 odst. 2 písm. f) ZOOU, neboť jde o informace o veřejné činnosti dotyčných soudců Otázka zda lze aplikovat na údaje o členství v jiných politických stranách u úředníků a jiných zaměstnanců

Informace o způsobilosti zaměstnanců a hodnocení • Rozsudek NSS z 6. 8. 2010, čj. 7 As 47/2010 -62 • • Žádost mj. o sdělení zda u jednotlivých jmenovitě uvedených zaměstnanců celního úřadu byla ověřována k určitému datu osobnostní způsobilost ke službě Podle názoru žalovaného se jednalo o citlivý osobní údaj, proto odmítl informaci poskytnout NSS dospěl k závěru, že pouhá informace Ano/Ne u jednotlivých celníků nevypovídá nijak o jejich zdravotním a psychickém stavu ani o tom, z jakých důvodů byla jejich osobnostní způsobilost zkoumána. Nic nebrání poskytnutí Rozsudek NSS z 29. 7. 2009, čj. 1 As 98/2008 -148: • • Poskytnutí služebního hodnocení policisty by bylo v rozporu s ochranou osobních údajů (součástí jsou i citlivé údaje) Přípustné je však poskytnutí výpisu z knihy návštěv a to v rozsahu: příchod odchod, jméno navštíveného policisty a jméno a příjmení a číslo OP návštěvy – nelze zjistit konkrétní identitu osoby

Profesní životopisy včetně odborné praxe a vzdělání • • KS Brno, rozsudek z 19. 12. 2014 čj. 29 A 37/2013 -31 (NSS 8 As 12/2015) • Podléhá § 5 odst. 2 písm. f) ZOOU – údaje o veřejné anebo úřední činnosti • • Poskytnutí je v souladu se zásadou proporcionality Požadavek: životopisy vedoucích pracovníků ÚOHS v rozsahu jméno, příjmení, rok narození, funkce, dosažené vzdělání a odborná praxe ke dni nástupu do funkce Členové rozkladové komise – vzdělání a praxe není předepsána, povinný subjekt není povinen takovými údaji disponovat

Emailová korespondence funkcionářů • • Rozsudek NSS z 30. 5. 2013, čj. 4 As 50/2012 -71 • Poskytování informací o obsahu korespondence určité osoby je možné pouze výjimečně a na základě posouzení proporcionality. Pokud jde o konkrétní úřední písemnosti (byť doručené do příslušné mailové schránky), které jsou spisově evidovány, žalobce si je může konkrétně vyžádat. • Žalobce požádal o kopii veškeré emailové korespondence hejtmana JMK ve stanoveném období, odeslané i přijaté pošty, ze všech jím užívaných úředních emailových schránek Ostatní elektronická pošta (včetně pomocné pracovní korespondence s kolegy apod. ) nepodléhá povinnosti poskytnout informace. Povinný subjekt není oprávněn ani povinen ověřovat obsah emailové schránky.

ČEZ je akciovou společností, která podniká v oblasti výroby a rozvodu elektřiny a tepla. Jejím nejvýznamnějším akcionářem je Česká republika, jejíž podíl na základním kapitálu činil k poslednímu dni let 2015 a 2016 69, 78 % a podíl na hlasovacích právech 70, 27 %. „Stěžejní argument, na kterém správní soudy založily svůj závěr o povaze stěžovatelky jako veřejné instituce, je třeba spatřovat v tom, že ji stát fakticky ovládá. To ovšem neznamená, že má proto stěžovatelka povahu veřejné instituce. Stát totiž bez ohledu na velikost svého podílu v obchodní společnosti pouze vykonává svá práva, jež mu jako jakémukoliv jinému akcionáři přiznávají předpisy práva soukromého. Jeho většinový podíl tak sám o sobě nic nemění na povaze stěžovatelky jako soukromoprávního subjektu. “ (viz nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1146/16). Neuplatní se u korporací, u kterých má stát nebo územní samosprávný celek 100% podíl.

Děkuji za pozornost