Prvn svtov vlka prezentace pro vuku vlastivdy v

První světová válka prezentace pro výuku vlastivědy v 5. ročníku

První světová válka byla před rokem 1938 nazývána Velká válka, nebo také Světová válka. Zasáhla Evropu, Asii i Afriku. Probíhala v letech 1914 – 1918. Záminkou k válce byl atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Rakousko-Uhersko odvetou vyhlásilo válku Srbsku a vyvolalo tím řetězovou reakci vedoucí k světové válce Během jednoho měsíce se Evropa ocitla ve válečném konfliktu.

Před válkou docházelo k velkým sporům mezi mocnostmi (vliv, kolonie, zdroje surovin, odbytiště a trhy). Nejagresivněji postupovalo Německo, které se při prosazování svých zájmů střetlo především s Británii a Francií. Další spory probíhaly mezi Rakouskem-Uherskem a Ruskem. V roce 1908 byla k Rakousku-Uhersku připojena i Bosna a Hercegovina, její obyvatelé se ale se situací nechtěli smířit. Jejich odboj podporovalo i Srbsko, na jehož hranicích se v roce 1914 konaly manévry rakousko-uherské armády.

Následník trůnu František Ferdinand d'Este jako vrchní inspektor rakousko-uherské armády přijel na manévry a na jejich závěr okázale navštívil Sarajevo, hlavní město Bosny. Na něj a jeho manželku byl 28. června 1914 v Sarajevu spáchán atentát, kterému oba podlehli. Atentát spáchal bosenskosrbský politický aktivista Gavrilo Princip.

O měsíc později – 28. července 1914 vypovědělo Rakousko-Uhersko Srbsku válku. Seskupení Dohoda (nazývané častěji Trojdohoda) bylo spojenectvím Británie, Francie a Ruska; na straně Trojdohody bojovala i řada dalších států, především Itálie, seskupení bylo podporováno i Spojenými státy americkými. Protivníkem Dohody byly Ústřední mocnosti (Centrální mocnosti) – Německé císařství, Rakousko. Uhersko, Turecko a později i Bulharsko. Český národ se chtěl osvobodit od Rakouska-Uherska, podporu a pomoc hledal v cizině.

Skupina českých vzdělanců odešla za hranice (Švýcarsko, Francie, Anglie, Rusko, USA) a odtamtud organizovala boj za samostatný československý stát. Nejvýznamnější představitelé: o Tomáš Garrigue Masaryk o Edvard Beneš o Milan Rastislav Štefánik

• Čeští vojáci bojovali především v legiích na straně Trojdohody.

Zbraně 1. světové války Pěchota a dělostřelectvo – využívání zákopů, pěchotní granáty, minomety, plamenomety, vznik bojové brokovnice a samopalu, kulomety, dělostřelectvo dokázalo střílet i granáty o hmotnosti vyšší než 450 kg na vzdálenost až 16 km.

Bojové plyny – s jejich používáním začali Němci; otravný plyn byl útočnou zbraní, byl přepravován v kovových lahvích, při jeho nasazení v boji se využívalo síly a směru větru. Vojáci museli bojovat v těžkopádných plynových maskách.

Tanky – vznikly z důvodu mít vozidlo (a zároveň zbraň), které by dokázalo překonat zákopy. Trup tanku byl opancéřován, pohyboval se na pásech.

Válečné lodě – bitevní lodě a bitevní křižníky

Letadla – letadla používaná v 1. světové válce

Nebojovalo se jen v evropských zemích. První světová válka postihla také Asii (Rusko, Japonsko, Čínu, Indii, Osmanskou říši), Afriku (Togo, Namibii, Kamerun, Tanzanii), ponorková válka probíhala okolo pobřeží Jižní Ameriky, válčilo se o ostrovy v Tichém oceánu…

21. listopadu 1916 zemřel Rakouský císař František Josef I. (vládl 68 let) a na jeho místo nastoupil císař Karel I.

Ústřední mocnosti nebyly hospodářsky silné, projevoval se nedostatek surovin, potravin (potraviny na příděl – poukázky) i nedostatek léků. Občané Rakouska-Uherska se proti rostoucím cenám a hladu bránili stávkami a demonstracemi, které však byly krutě potlačovány. Po těžkých čtyřletých bojích zvítězily v 1. světové válce země Dohody a 3. listopadu 1918 bylo podepsáno příměří zástupci Dohody a Rakousko-Uherska. 11. listopadu rakouský císař Karel I. podepsal abdikační listinu. Tímto Rakousko-Uhersko definitivně zaniklo. První světová válka definitivně skončila podepsáním příměří Německem 11. listopadu 1918.

Zpráva o tom, že Rakousko-Uhersko přijalo všechny podmínky míru, přišla do Prahy 28. října 1918. Davy lidí se shromáždily na Václavském náměstí u pomníku sv. Václava. Tento den vznikl samostatný československý stát. T. G. Masaryk byl 14. listopadu 1918 zvolen prvním československým prezidentem.

Mapa Československé republiky: Vlajky (červenobílá byla používaná v letech 1918 -1920, vlajka s modrým klínem pak od roku 1920).

Důsledkem světové války byl zánik Rakouska- Uherska, carského Ruska, Německého císařství a Osmanské říše a vznik nástupnických států. Rakousko-Uhersko se rozpadlo na Československo, Rakousko a Maďarsko. Byly vytvořeny nové státy - Polsko a Jugoslávie.

První světová válka přinesla světu značné množství změn: o vojenské - vynález tanku, užívání bojových letadel, použití chemických zbraní o sociální - deformace věkové a pohlavní struktury obyvatelstva mnoha zemí vlivem úmrtí značného množství mužů; ženy se začaly domáhat svých práv (např. volebního) o politické - rozmohl se pacifismus, ale i nacionalismus.