PRVN STTN TVARY NA NAEM ZEM A Smova

PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY NA NAŠEM ÚZEMÍ A/ Sámova říše (623 -658)

v Sámo se vydal na cestu ke Slovanům, aby s nimi mohl obchodovat. v Slované byly ve válce s Huny. v Sámo se zůčastnil tažení a díky schopnostem byl poté zvolen králem. v Během své vlády se střetl s franckým králem Dagobertem roku 631 u hradu Wogastisburg, kde Sámo zvítězil. Hunská říše se ve své době táhla od středoasijských stepí po oblast dnešního Německa, od Dunaje po Baltské moře. Rozšíření Slovanů v 6. -7 století, tmavě je vyznačena předpokládaná pravlast.

v Fedegar neurčuje přesněji, kde se tato říše rozkládá. Byla to kronika tzv. Fredegara Scholastika. Jediný pramen, který nám říká o Sámově říší. v Předpokládáme, že uvnitř také ležely Čechy. v V Čechách nalezen jeden avarský hrob. rozsah Sámovy říše vrch Rubín u Podbořan v severních Čechách – domníváme se, že právě zde ležel Wogastisburg. kde se Sámo střetl s Franky.

B/ Velká Morava (833 -906/7)

v První dějinné počátky jsou spojovány s Mojmírem I. zakladatelem rodu Mojmírovců. v První písemná zmínka z roku 822. Kdy se „Moravani“ dostavili na říšský sněm do Frankfurtu. v Zdá se, že v tu chvíli již byly moravské kmeny pod mojmírovskou vládou sjednoceny. v Podobně rychle jako Mojmír při sjednocování říše postupoval i kníže Pribina (území západního Slovenska). Mojmír I. v Záhy vypukl mezi nimi boj, v kterém zvítězil Mojmír a roku 833 dobyl Pribinovo sídlo (Nitru) a svého protivníka vyhnal k bavorskému vévodovy (dostal území u blat. jezera). Mojmír I. , freska ve Znojemské rotundě.

v Druhým velkomoravským knížetem je Rostislav (846– 870). Byl synovcem Mojmíra I. v Rostislav se rozhodl bránit dalším politickým tlakům sousední východofranské říše. Snažil se zřídit na území velké moravy samostatnou církevní organizaci, aby biskup, arcibiskup sídlil na jeho dvoře a ne v cizině (na území východofrancké říše) = eliminace zásahů cizích panovníků skrze církev v Za jeho vlády se uskutečnila cyrilometodějská misie. v Roku 863 byzantský císař Michal III. vyslal na Velkou Moravu na přání Rostislava Konstantina (Filozofa) a Metoděje. v Rostislav pověřil panováním nad nitranským knížectvím (samosprávná lenní součást Velkomoravské říše) svého synovce Svatopluka. v Roku 870 umírá uvězněn v některých z bavorských klášterů za pokus zavraždit Svatopluka. Rostislav Konstantin (Filozof) a Metoděj

Konstantin a Metoděj v Vytvořili jednotné písmo - hlaholici. Nutnost vytvořit písmo pro zápis staroslověnštiny (bohoslužby). Původně 41 znaků. v Konstantin a Metoděj se věnovali překladům Bible a dalším církevním textům pro růst vzdělanosti (christianizace). v Konstantin umírá 14. února roku 869 (pohřben v chrámu sv. Klimenta v Římě). v Metoděj umírá 6. dubna roku 885 (Velehrad, Morava) hlaholice

v V roce 870 nastoupil na knížecí trůn Svatopluk, ale i on se ocitl v zajetí Karlomana (francký král), který chtěl získat nadvládu nad Velkou Moravou. v V červnu roku 880 papež Jan VIII. vydal bulu Industriae tuae (Schválení slovanské liturgie a vytvoření moravské arcidiecéze). v Za jeho vlády největší uzemní rozmach (cca až 1, 5 mil. obyvatel) v Pověst o Svatoplukových prutech. Papežská bula Industriae Tuae adresovaná knížeti Svatoplukovi. Svatopluk

v Význam Velké Moravy nelze spatřovat v kulturním odkazu cyrilometodějské misie, prostě proto, že toto dědictví v této části Evropy (nebo v Evropě vůbec, to záleží na tom jak ji vymezíme) žádnou svébytnou kulturu nezaložilo. v Skutečný význam Velké Moravy spočívá ve státu, v prvním experimentu nově příchozích Slovanů se státem (a tím i křesťanstvím) vůbec. Proti tomu lze namítnout, že tento pokus se nepodařil, protože Velká Morava přece zanikla, žádný ze středoevropských států nebyl jejím přímým následníkem. v Totéž platí i o národech, žádný současný národ nemá svého předchůdce v Moravanech 9. století. Dějiny jsou dějinami vítězů a Velká Morava prohrála, byla roku 906 roznesena na kopytech malých maďarských koníků, nemůže proto mít nějaké smysluplné dějiny. v Hlavním městem Velké Moravy byl Veligrad (Velehrad). Vedou se stále spory o tom, kde přesně toto město leželo, uvádí se že Staré Město u Uherského Hradiště a nebo Valy u Mikulčic.

Kultura – stavitelství v Většinou se stavělo z lomového kamene pojeného více či méně kvalitní vápennou maltou. v Budovy byly oboustranně omítnuty. Zdi byly bohatě zdobeny malbami a freskami v Asi nejčastěji stavěnou kamennou stavbou byly ve velkomoravském období kostely(Staré Město, Modrá, Sady, Mikulčice…). Mikulčice

Videa http: //www. ceskatelevize. cz/porady/10177109865 -dejiny-udatneho-ceskehonaroda/208552116230009 -samova-rise/? backaddr=search&broad=10265744641 http: //www. ceskatelevize. cz/porady/10177109865 -dejiny-udatneho-ceskehonaroda/208552116230010 -velka-morava/ Zdroje http: //www. ucebnice-dejepisu. ic. cz/0411 -rany-stredovek-velka-morava. php http: //cs. wikipedia. org/wiki/Velkomoravská_říše http: //www. valka. cz/clanek_10462. html http: //www. slovane. cz/view. php? cisloclanku=2008040018 http: //cs. wikipedia. org/wiki/Sámova_říše České dějiny