Prvky II A skupiny kovy alkalickch zemin charakteristika

Prvky II. A skupiny – kovy alkalických zemin • charakteristika: • s – prvky, valenční elektron(y) v orbitalech s • elektropozitivní prvky • zásadotvorné

hořčík (12 Mg) • výskyt: • • • magnezit - Mg. CO 3 dolomit - Mg. CO 3·Ca. CO 3 olivín - (Mg, Fe)2 Si. O 4 mastek - Mg 3 Si 4 O 10(OH)2 v mořské vodě (Mg. Cl 2) zelené barvivo rostlin - chlorofyl

• stříbrobílý, lesklý, kujný a tažný kov • při zahřívání na vzduchu shoří za vývinu oslňujícího světla - vzniká bílá směs oxidu hořečnatého (Mg. O) a nitridu hořečnatého (Mg 3 N 2)

• s vodou reaguje velmi pomalu • reaguje s oxidujícími i neoxidujícími kyselinami • má redukční účinky

• využití: • konstrukční materiál - lehké slitiny – letecký a automobilový průmysl • ochrana jiných kovů před korozí • redukční činidlo

• oxid hořečnatý • obchodní název - pálená magnézie • bílý prášek, nepatrně rozpustný ve vodě • využití - ohnivzdorné kelímky, vyzdívky pecí • hydroxid hořečnatý • ve vodné suspenzi (magnesiové mléko) se používá jako antacidum (určitá dávka Mg(OH)2 zneutralizuje 1, 37× větší množství HCl než stejná dávka Na. OH a 2, 85× větší množství HCl, než stejné dávka Na. HCO 3

• síran hořečnatý • využití – projímadlo v lékařství, v minerálních vodách (Šaratica)

vápník (20 Ca) • výskyt: • vápenec - Ca. CO 3 - kalcit (šesterečná soustava) + aragonit (kosočtverečná soustava) • dolomit • sádrovec - Ca. SO 4. 2 H 2 O • kazivec (fluorit) - Ca. F 2 • apatit - 3 Ca 3(PO 4)2. Ca. Cl 2 nebo 3 Ca 3(PO 4)2. Ca. F 2 • sloučeniny vápníku jsou obsaženy téměř ve všech minerálních vodách, v orgánech živočichů a rostlin

• průmyslová výroba: • elektrolýzou taveniny chloridu vápenatého

• stříbrobílý, lesklý, měkký kov • barví plamen oranžově červeně • reaguje s vodou: Ca + 2 H 2 O → Ca(OH)2 + H 2 • reaguje s kyselinami

• sloučeniny: • chlorid vápenatý • hexahydrát Ca. Cl 2· 6 H 2 O • je dobře rozpustný ve vodě • při rozpouštění spotřebuje značné množství tepla • využití: – příprava chladících směsí – postřik komunikací při sněhu a náledí – proti zamrzání uhlí a rud na lodích a haldách

• chlornan vápenatý • • součást chlorového vápna: Ca(Cl. O)2·Ca. Cl 2 využití – desinfekce, bělení • oxid vápenatý - pálené vápno • vyrábí se tepelným rozkladem vápence: Ca. CO 3 → Ca. O + CO 2 • prudce reaguje s vodou za značného vývoje tepla: Ca. O + H 2 O → Ca(OH)2, této reakci se říká hašení vápna • využití - k odstranění P, S, Si z oceli - struskotvorná látka

• hydroxid vápenatý • výroba – reakcí oxidu vápenatého s vodou: Ca. O + H 2 O → Ca(OH)2 – silně exotermická reakce • silný hydroxid, nazývá se „hašené vápno“ • vodný roztok - vápenná voda • suspenze hydroxidu vápenatého ve vodě se nazývá vápenné mléko

• ( v mlékárenství se přidává do smetany, aby se snížila její kyselost před pasterizací a výrobou másla ) • fermentací syrovátky a přidáním vápenného mléka vzniká mléčnan vápenatý (využití ve farmacii), nebo se z něj okyselením získá kyselina mléčná • v cukrovarnictví se používá k čeření řepné šťávy - odstranění necukerných složek • změkčování vody - odstranění přechodné tvrdosti: Ca(HCO 3)2 + Ca(OH)2 → 2 Ca. CO 3 + 2 H 2 O Mg(HCO 3)2 + Ca(OH)2 → Mg. CO 3 + Ca. CO 3 + 2 H 2 O

• malta - směs písku s hašeným vápnem a vodou, na vzduchu postupně tuhne, protože odpařováním ztrácí vodu a hydroxid vápenatý reaguje se vzdušným oxidem uhličitým, tvoří se nerozpustný uhličitan vápenatý: Ca(OH)2 + CO 2 → Ca. CO 3 + H 2 O

• síran vápenatý • vyskytuje se obvykle jako dihydrát (sádrovec) • alabastr – kusová, kompaktní jemně zrnitá forma Ca. SO 4· 2 H 2 O • kalcinací – zahříváním (t = 150°C) ztrácí sádrovec vodu, přechází na hemihydrát - sádra (Ca. SO 4· 1/2 H 2 O), poté na bezvodý síran vápenatý (Ca. SO 4 (t = 200 °C) → β Ca. SO 4 (t = 600 °C) • při dalším zahřívání (t = 1100 °C ) se bezvodý β Ca. SO 4 rozkládá na Ca. O a SO 3

• hemihydrát Ca. SO 4· 1/2 H 2 O, rozmíchán s vodou tuhne na kaši (odlitky, sádrové obvazy, obkládačky) • Ca. SO 4 způsobuje trvalou tvrdost vody

• uhličitan vápenatý • příprava - srážením vápenatých solí alkalickými uhličitany: Ca. Cl 2 + Na 2 CO 3 → Ca. CO 3 + 2 Na. Cl • nerozpustný ve vodě • s kyselinami reaguje za uvolňování oxidu uhličitého: Ca. CO 3 + 2 HCl → Ca. Cl 2 + CO 2 + H 2 O • využití – výroba papíru – brusivo v zubních pastách – zdroj vápníku při dietách – složka žvýkaček

Vznik krápníků ve vápencových jeskyních • uhličitan vápenatý je prakticky nerozpustný ve vodě • pokud je ve vodě protékající přes vápencové skály rozpuštěn oxid uhličitý, dochází k přeměně nerozpustného uhličitanu vápenatého na rozpustný hydrogenuhličitan vápenatý: Ca. CO 3 + CO 2 + H 2 O → Ca(HCO 3)2 • roztok hydrogenuhličitanu po malých kapkách dopadá na skálu a pomalu se z něj odpařuje voda a uvolňuje se oxid uhličitý • reakce probíhá tedy v opačném směru a dochází ke vzniku krápníků: Ca(HCO 3)2 → Ca. CO 3 + CO 2 + H 2 O

• dusičnan vápenatý • obchodní název - norský ledek, hygroskopický • dusíkaté a vápenaté hnojivo • fosforečnan vápenatý – výroba hnojiv

stroncium (38 Sr) • stříbrobílý, lesklý, poměrně měkký kov • krystalizuje v krychlové soustavě • reaguje s vodou lépe než vápník • Sr + 2 H 2 O → Sr(OH)2 + H 2 • barví plamen červeně

• sloučeniny: • dusičnan strontnatý • používá se v zábavné pyrotechnice

radium (88 Ra) • historie: • • v roce 1898 bylo izolováno ve stopovém množství z jáchymovského smolince P. a M. Curieovými z této rudy se jim podařilo po mnohaletém úsilí izolovat chlorid radnatý na izolaci 1 gramu chloridu radnatého spotřebovali 10 tun smolince M. Curierová pojmenovala prvek podle jeho vlastnosti - radioaktivity (latinsky radius = paprsek) • výskyt: • vzniká ve smolinci radioaktivním rozpadem z uranu

• lesklý, bílý kov • na vzduchu zčerná (vytvoří se oxid radnatý) • • v současné době je známo 25 izotopů radia nejvýznamnějšími jsou izotopy 226 Ra s poločasem rozpadu 1602 let a 228 Ra s poločasem 6, 7 roku • vysílá všechny druhy záření • krystalizuje v krychlové soustavě

• využití: • dříve v lékařství (léčení rakoviny)