Provoz samostatn pracujcho synchronnho stroje Dostupn z Metodickho

Provoz samostatně pracujícího synchronního stroje Dostupné z Metodického portálu www. rvp. cz, ISSN: 1802 -4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

• Tato problematika se týká zejména synchronních generátorů. Mohou být provozovány jak samostatně, tak i připojeny k síti, kde paralelně pracují generátory o výkonu řádově v megawatech. • Pokud generátor pracuje samostatně, je na hřídeli poháněn zpravidla spalovacím motorem, případně turbínou. • Na toto spojení můžeme pohlížet jako na regulovanou soustavu. Na jejím výstupu jsou veličiny napětí a frekvence. Na vstupu jsou veličiny otáčky hřídele a budící proud.

Fázorový diagram samostatně pracujícího stroje

• Zvyšují-li se otáčky poháněcího stroje, začne se zvyšovat frekvence svorkového napětí a naopak budou-li se otáčky snižovat, bude se snižovat i frekvence. • Bude-li se zvyšovat budící proud, začne se zvyšovat indukované napětí a naopak. • Tuto skutečnost lze popsat závislostí f = f (ns) Ui =f (Ib ) • Bude-li pracovat generátor samostatně, potřebujeme na jeho výstupu konstantní napětí i konstantní frekvenci. Musí být tedy použit jak regulátor otáček, tak i regulátor budícího proudu.

• Budeme-li takto samostatně pracující stroj zatěžovat proměnnou zátěží, začne docházet ke změně otáček, na což zareaguje regulátor otáček, zvýší se výkon na hřídeli a pozice napětí i proudu se bude měnit podle uvedeného fázorového diagramu.

K zopakování: • Čím regulujeme velikost napětí synchronního stroje? • Čím regulujeme frekvenci napětí? • Co se stane při zvětšování zátěže samostatně pracujícího generátoru? • Bude-li konstantní buzení, jak se bude měnit jalový výkon při zvětšování činného výkonu?