PROLIFERACE DALCH DRUH ZBRAN HROMADNHO NIEN Luk Visingr

PROLIFERACE DALŠÍCH DRUHŮ ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ Lukáš Visingr BSS 158 Proliferace ZHN

Obsah 1. Vymezení dalších druhů ZHN 2. Typologie dalších druhů ZHN 3. Mimořádně silné výbušné zbraně 4. Kinetické zbraně 5. Energetické zbraně 6. Elektromagnetické pulsní bomby 7. Geofyzikální válka 8. Politika proti proliferaci dalších ZHN 9. Případová studie: Ussuri, 1969

1. Vymezení dalších druhů ZHN • Problematické a nejasné už vlastně proto, že neexistuje žádná zcela exaktní a závazná definice ZHN • Zbraně, které způsobují škody podobné síly nebo rozsahu jako ZHN, popř. mají i podobný psychologický (odstrašující) účinek, ale nepatří do „klasické trojice“ ZHN (tj. ABC) • Vznikl pojem „konvenční ZHN“, který zahrnuje zbraně, jež mají účinky řádově srovnatelné se ZHN, ovšem svým principem jsou příbuzné konvenčním zbraním • „Weapons of mass disruption“ („zbraně hromadného rozvratu“) jsou „nesmrtící ZHN“; mají rozsah působení na úrovni ZHN, ale působí buďto jen proti materiálním statkům, nebo mají na živou sílu nesmrtící efekt (problém je však v tom, že mezi ně lze řadit i nesmrtící chemické a biologické zbraně)

2. Typologie dalších druhů ZHN • Vzhledem k nejasnosti definice je nejasná i typologie • Členění podle fyzikálního principu samotné zbraně: může jít mj. o výbušné, kinetické či energetické • Členění podle účinku v širším slova smyslu: lze rozlišit zbraně, které působí na cíl „přímo“ (např. zásahem nebo výbuchem), a zbraně, jež působí prostřednictvím nějakého řízení či ovlivnění přírodních sil (geofyzikální válka) • Členění na smrtící a nesmrtící („zbraně hromadného rozvratu“); zůstává ale otázkou, jaký rozsah či intenzitu musí mít nesmrtící zbraň, aby šlo o „hromadný“ účinek • „Extenzivní“ pojetí dalších ZHN může zahrnout i např. rozsáhlé kybernetické útoky či psychologické kampaně

3. Mimořádně silné výbušné zbraně • Nabízí se možnost vyrobit mimořádně velké konvenční zbraně, typicky gigantické letecké pumy („zemětřesné“) • Úspěšně nasazeny během II. světové války, např. britské pumy Tallboy (5, 5 tuny) a Grand Slam (11 tun), vůbec nejtěžší byla poválečná americká puma T 12 (téměř 20 tun) • V současnosti americká GBU-43/B MOAB (Massive Ordnance Air Blast, Mother Of All Bombs, 10, 3 tuny) Grand Slam GBU-43/B MOAB

3. Mimořádně silné výbušné zbraně • Pokročilejší přístup reprezentují zbraně termobarické, známé i jako FAE (Fuel-Air Explosives) či objemově-detonující • Počátek ve II. světové válce, dnes jsou značně rozšířeny • Klasické výbušniny fungují na bázi objemově poměrně malého množství explozivní látky, zatímco zbraně termobarické pracují „dvoufázově“: nejprve se uvolní množství kapaliny nebo prášku, které po smísení s okolním vzduchem vytvoří velký aerosolový „výbušný oblak“, který je poté odpálen • Mimořádně silné tlakové vlny (oběma směry) a vysoká teplota, spálení atmosférického kyslíku („vakuová bomba“) • Nejsilnější termobarické zbraně mají účinek až desetkrát větší než podobné množství klasické výbušniny, mohou se dokonce vyrovnat malým jaderným hlavicím

3. Mimořádně silné výbušné zbraně • Termobarické hlavice existují pro velice široké spektrum zbraní od pěchotních pancéřovek po obří letecké bomby • Nejvíce se využívají právě jako letecké pumy, dále jako náplně raket pro dělostřelecké salvové raketomety • Nejznámější: americká letecká puma BLU-82/B Daisy Cutter a ruský dělostřelecký raketomet TOS-1 Buratino • Ruský „Otec všech bomb“ je zřejmě „hybridní“ zbraň, ve které je zkombinována klasická a termobarická výbušnina BLU-82/B Daisy Cutter TOS-1 Buratino Exploze „Otce všech bomb“

4. Kinetické zbraně • Těžké a rychle se pohybující těleso nese obrovskou kinetickou energii, jejíž změna v teplo při nárazu může mít extrémní ničivé účinky (analogie s dopadem meteoritu) • Předpokládá se využití v sektoru kosmických zbraní, zejména v podobě shazování těles ze žáruvzdorné hmoty (např. wolframu či keramiky) z oběžné dráhy na povrch Země • Americký projekt God’s Rods (Boží hole): těleso o váze půl tuny, které na povrch Země dopadne rychlostí 10 000 m/s, bude mít efekt zhruba jako exploze 6 tun TNT!

5. Energetické zbraně • Anglicky DEW, Directed Energy Weapons • Široké spektrum často ne příliš příbuzných fyzikálních principů • Laserové zbraně (Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation): soustředěné světelné záření • Mikrovlnné zbraně: EMG vlny s délkou od 1 mm do 1 m, resp. s frekvencí od 300 MHz do 300 GHz • Nízkofrekvenční zbraně: EMG vlny s délkou řádově tisíců km, resp. s frekvencí v jednotkách až stovkách Hz • Částicové zbraně: např. urychlovače neutronů či pozitronů • Plasmové zbraně: 4. skupenství hmoty („umělý kulový blesk“) • Akustické zbraně: soustředěné zvukové vlny

5. Energetické zbraně • Energetické zbraně dnes vlastní většina vyspělých zemí, nejsou zřejmě ani mimo možnosti určitých nestátních skupin • Často nesmrtící účinky, řazení mezi ZHN je velmi sporné • Energetické zbraně lze řadit mezi „ZHN“ patrně jen tehdy, mají-li opravdu vysoké výkony (řádově nejméně megawatty) • Základní problém: obrovská náročnost na dodávky elektřiny • Informace o nejvýkonnějších energetických zbraních jsou často spekulativní až konspirační povahy, vedle přímého ničení mluví o geofyzikální válce či ovlivňování mysli • Nejznámějším příkladem je americký program HAARP, ruským protějškem má být systém Sura, svého času se hovořilo také o schopnostech amerického radaru XBR v Brdech

5. Energetické zbraně • HAARP (High-frequency Active Auroral Research Program) • Pole 180 vysílačů na základně US Air Force u Gakonu na Aljašce • Pulsy o výkonu 3, 6 MW v pásmu 2, 8 až 10 MHz vysílané do ionosféry • Oficiálně vědecké zařízení, neoficiálně se hovoří o vojenském využití včetně vyvolávání zemětřesení či ovlivňování počasí

6. Elektromagnetické pulsní bomby • Elektromagnetický puls (EMP) je vedlejší efekt jaderné exploze, existují však i konvenční metody jeho vytvoření • EMP je krátký, ale extrémně výkonný (až terawatty) puls EMG záření, který může mít ničivé účinky na elektroniku s polovodiči, protože je de facto „propálí“ a změní ve vodiče • Konvenční EMP bomba je zřejmě nejlepším příkladem „zbraně hromadného rozvratu“, protože masivně ničí hmotné statky, ale lidem nemůže ublížit (tedy aspoň ne přímo) • Fyzikálně jde o jakýsi přechod mezi výbušnými a energetickými zbraněmi, protože základem je exploze klasické výbušniny, jejíž energie je poté elektrotechnickými součástkami přeměněna na příslušně směrovaný puls EMG záření

6. Elektromagnetické pulsní bomby • EMP zbraně mají dnes nepochybně USA, Rusko a Čína, patrně i další země, je to ale lákavá zbraň i pro teroristy, protože může zasáhnout Západ na velmi zranitelném místě • Ochrana (tedy stínění proti EMP) je velice obtížná, u některých druhů zařízení de facto nemožná

7. Geofyzikální válka • Souhrnné označení pro vojenské využití určitých přírodních sil, především atmosférických a geologických • Pro mírové účely se celkem běžně podporuje tvorba mraků se záměrem vyvolat déšť („cloud seeding“), ale vojenské metody představují vysoce spekulativní téma • Z hlediska fyzikální teorie je to patrně možné, avšak neexistují důkazy, že by se to skutečně provádělo • Atmosférické (klimatické) zbraně: záměrně vytvořené bouře či hurikány, popř. naopak sucho, to vše zřejmě působením EMG vln na atmosféru (ohřev, ionizace) • Geologické (seismické, tektonické) zbraně: záměrně vytvořená zemětřesení, vlny tsunami nebo výbuchy sopek, to vše zřejmě působením EMG vln na geologické vrstvy a zlomy

8. Politika proti proliferaci dalších ZHN • Vzhledem k neujasněné definici zatím není příliš rozvinutá, obvykle se realizuje v rámci obecné politiky proti proliferaci ZHN či v rámci širší bezpečnostní a protiteroristické politiky • Úmluva o zákazu nebo použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky (Convention on Prohibitions or Restrictions on the Use of Certain Conventional Weapons Which May Be Deemed to Be Excessively Injurious or to Have Indiscriminate Effects): její Protokol III omezuje zápalné zbraně (to se týká i termobarických) a Protokol IV omezuje oslepující laserové zbraně • Úmluva o zákazu vojenského nebo jakéhokoliv jiného nepřátelského použití prostředků měnících životní prostředí (Convention on the Prohibition of Military or Any Other Hostile Use of Environmental Modification Techniques) • V posledních letech vyspělé země akcentují nebezpečí EMP zbraní a objevují se snahy bránit jejich proliferaci

9. Případová studie: Ussuri, 1969 • V březnu 1969 došlo k ozbrojenému konfliktu SSSR a Číny na řece Ussuri, resp. na sporném ostrově Damanskij (Zhenbao) • Čínské jednotky vstoupily na území SSSR a sovětští vojáci byli zatlačeni, následoval protiútok sovětské armády, který vyústil v těžké ztráty a stažení čínských vojsk • Jaká zbraň způsobila zničující porážku čínské armády? • Oficiálně sovětská armáda poprvé bojově použila dělostřelecké salvové raketomety BM-21 Grad • Pokud střílely i zápalnou či termobarickou municí, pak ničivý i psychologický účinek koncentrované palby na masu čínských vojáků musel být skutečně strašlivý • Více: Syruček, M. : Tajná zbraň na Ussuri, PVS a Epocha 2010

9. Případová studie: Ussuri, 1969 • Neoficiálně se stále spekuluje o „exotických“ zbraních, nejčastěji o výkonných infračervených laserech, vyskytují se ale i tvrzení o geofyzikálních prostředcích apod. • Jako důkaz se uvádí nezávislá svědectví lidí, kteří v pozdějších letech údajně viděli sovětské „laserové tanky“ • Vysvětlení je už známo: SSSR v 80. letech skutečně omezeně zavedl do výzbroje vozidla s lasery, jejich výkon však stačil jen na oslepování osob či optických přístrojů Dělostřelecký raketomet BM-21 Grad Laserový systém 1 K 11 Stilet Laserový systém 1 K 17 Sžatije

Děkuji za pozornost Dotazy?