Prezentace ivot a dlo Jaroslava Seiferta Jaroslav Seifert

Prezentace – život a dílo Jaroslava Seiferta Jaroslav Seifert (23. září 1901, Praha – 10. ledna 1986, Praha)

Jaroslav SEIFERT byl nejvýznamnější český lyrický básník; svůj literární talent uplatnil také jako spisovatel, novinář a překladatel. Jeho verše se vyznačují prostotou a citovostí. Seifert se k lidskému životu staví s velkou dávkou pokory a vděčnosti za dary života. Ústředním bodem jeho poezie se stává vzpomínka – radostná i smutná, která určuje hodnotu života i člověka samotného a kterou básník považuje za to nejcennější na světě. ŽIVOT JAROSLAVA SEIFERTA • Jaroslav Seifert se narodil v dělnické rodině na pražském Žižkově a ovlivněn tímto prostředím tíhl k proletářskému (dělnickému)postoji. • Studoval na několika gymnáziích, ale studia nedokončil pro množství neomluvených hodin.

• Začal přispívat do levicového tisku, působil v redakci Rudého práva. • Byl zakládajícím členem uměleckého sdružení Devětsil, které výrazně ovlivňovalo tehdejší generaci mladých umělců. • V roce 1921 vydal první básnickou sbírku a vstoupil do Komunistické strany Československa. • V březnu 1929 byl z KSČ vyloučen, protože nesouhlasil s novým programem tehdejšího vedení.

DÍLO JAROSLAVA SEIFERTA (nejvýznamnější sbírky) • Město v slzách (1921) – prvotina (proletářská poezie). Svět bez bídy, nenávisti. • Samá láska (1923) – sbírka ještě patří k proletářské poezii, ale objevují se náznaky poetismu. Ten se pak plně projevil ve sbírce • Na vlnách TSF (1925) – myšlen rozhlas bez drátu. Verše jsou jednoduché, mají blízko k písni. • Poštovní holub (1929) – motiv lásky k matce, domovu; objevuje se nosné téma vzpomínka. • Jaro sbohem (1938) – obavy z nastupujícího fašismu. • Zhasněte světla (1938) – reakce na mnichovskou zradu, obavy o republiku. • Vějíř Boženy Němcové (1940) – básník se zde obrací k naší minulosti, spisovatelka se stala symbolem naší vlasti.

• Přilba hlíny (1945) – vzdává dík osvoboditelům, radost z osvobození. • Šel malíř chudě do světa (1949) – verše k obrázkům Mikoláše Alše. • Maminka (1954) – vyznání lásky k matce jako ochránkyni života a domova. • Koncert na ostrově (1965) – vzpomínky na dětství, mládí, okupaci. • Morový sloup (1981) – zakázaná sbírka, která nejprve vyšla v zahraničí. • Býti básníkem (1983) – poslední sbírka, básník rekapituluje svůj život; došel k závěru, že měl smysl, protože rozdával radost.

• V roce 1982 vyšla Seifertova kniha pamětí Všecky krásy světa, která je moudrým úsměvným nahlédnutím do básníkova života. Citát „Všecky krásy světa si uvědomujeme tehdy teprve, když nám již dávno nepatří. “