Praktick pklady een odezvy nho systmu na antropogenn

Praktické příklady řešení odezvy říčního systému na antropogenní činnost v povodí

Problém k řešení (viz. popis)

Ve znázorněné říční síti proveďte diskusi možné odezvy na níže uvedené zásahy a způsob provozu jednotlivých částí toku: § § § Výstavba a provoz nádrží na toku A pro účely výroby energie a protipovodňové ochrany. Před výstavbou byl tento tok hlavním zdrojem splavenin pro hlavní tok. Provoz plavebních stupňů a přehrad na hlavním toku nad soutokem s A. Tyto konstrukce společně s odtěžováním říčního materiálu zajišťují požadovanou plavební hloubku na toku. Střední část hlavního toku je relativně přímá a byla zúžena a opevněna v březích za účelem zlepšení plavebních podmínek. Odlehčovací kanál umožňuje odvedení značné části kulminačních průtoků z dolní části hlavního toku. Odvedený průtok je zbaven hrubých splavenin, což způsobuje přebytek splavenin na hlavním toku pod místem odvedení průtoku odlehčovacím kanálem. Tok je udržován splavný ve vyústění hlavního toku. Delta se trvale protahuje - vbíhá daleko do moře (jezera), což vede ke snižování podélného sklonu ve výše ležící části hlavního toku.

Komentáře k řešení problému 1. • V říčním systému docházelo před výstavbou přehrad, plavebních stupňů, stabilizací koryta, apod. k významnému transportu splavenin. Svědčí o tom vznik rozsáhlých nánosových útvarů v horních zdržích říčního systému. • Zachycení splavenin na hydrotechnických stavbách vede zvýšení transportní schopnosti proudu pod těmito konstrukcemi a následně k celkové erozi na toku a vzniku morfologických nestabilit pod těmito konstrukcemi. • Hydrotechnické konstrukce v rameni A vedou k významnému vzdutí hladiny v této části toku, zvýšení hladiny podzemní vody, k možné změně typu koryta a celkové změně říčního prostředí. 2. • Během období nízkých a středních průtoků zajišťuje provoz plavebních stupňů potřebnou plavební hloubku na hlavním toku, přispívá k usazování materiálu nad těmito konstrukcemi a naopak k erozi koryta pod nimi, mění typ toku, charakter stanovištních podmínek pro život organismů na toku i v poříční zóně, zvyšuje podíl stanovišť pro mokřadní společenstva.

Komentáře k řešení problému • • pokrač. Během vysokých průtoků jsou vodní díla (VD) otevřena, tok tedy může fungovat přirozeně. Během této doby je materiál usazený ve zdržích plavebních stupňů je splaven po toku a vymílání pod VD je sníženo. Během období nízkých a středních průtoků zajišťuje provoz plavebních stupňů potřebnou plavební hloubku na hlavním toku, přispívá k usazování materiálu nad těmito konstrukcemi a naopak k erozi koryta pod nimi, mění typ toku, charakter stanovištních podmínek pro život organismů na toku i v poříční zóně, zvyšuje podíl stanovišť pro mokřadní společenstva. Těžba materiálu z říčního dna vede k omezení přísunu materiálu pod místem těžby a může vést k celkové erozi koryta v dolní části toku. 3. • V důsledku zúžení koryta ve střední části toku se zvýší plavební hloubky a rychlosti, rovněž se zvýší tendence k morfologickým nestabilitám. Dále dojde k zvýšení úrovně povodňových stavů. Zúžení společně s účinky v horní části toku urychlí proces eroze koryta toku, který může vést i k poruchám opevnění a nejblíže výše ležících plavebních stupňů, pokud tomu není bráněno přirozeným výchozem odolných geologických vrstev nebo umělými stabilizačními opatřeními.

Komentáře k řešení problému - pokrač. 4. Pro funkci odlehčovacího kanálu je důležité, že při povodňových průtocích odtéká voda zbavená většiny splavenin a že délka kanálu je značně kratší než délka hlavního toku pod odlehčením až ke své deltě. Schopnost k vymílání kanálu tedy značně vzroste. To se zpětně může projevit i v hlavním korytě nad odlehčením jeho erozí, morfologickými nestabilitami, zvýšením rychlostí a tím, že se může změnit typ a režim koryta toku. To může na jedné straně vést k ztížení plavebních podmínek, na druhé straně k zlepšení protipovodňové ochrany. Účinek odlehčovacího kanálu se může projevit i v deltě hlavního toku, snížením rozlivů a zpětným vzdutím v ústí toku. 5. Dolní část toku (v deltě), v podobě v níž je dlouhodobě udržována pro plavbu, je vystavena tendencím přirozeného prodloužování toku, snižování podélného sklonu v profilu, zanášení, snižování (kapacity) míry ochrany před povodní a postupného zhoršování plavebních podmínek. Nakonec je vysoce pravděpodobné, že hlavní tok v průběhu náhlé změny trasy koryta v deltě (avulse), např. při povodni, si najde jinou, vhodnější a kratší cestu do recipientu (moře, jezero).