Pprava na kontroln prci Tmata Zempisn souadnice Vka
- Slides: 54
Příprava na kontrolní práci
Témata • • Zeměpisné souřadnice Výška Slunce na obloze v kulminaci Exonyma (vžitá jména – domácí podoba cizích jmen ) Místní čas Pásmový čas – práce s mapou Délkové měřítko Plošné měřítko
GEOGRAFICKÁ POLOHA • GEOGRAFICKÁ SÍŤ : • soubor poledníků a rovnoběžek na mapě (určují zeměpisnou polohu každého místa na Zemi)
POLEDNÍKY
POLEDNÍKY • pomyslné polokružnice vedené po povrchu zemském od pólu k pólu • určují severojižní směr • hlavní poledník 0°zem. délky (greenwichský , nultý) • poledníky 0° a 180° zem. délky dělí zeměkouli na západní a východní polokouli
VÝZNAMNÉ ROVNOBĚŽKY severní pól ( bod, 90°s. š. ) severní polární kruh (rovnoběžka 66° 33′ severní šířky), 66, 5°s. š. obratník Raka (rovnoběžka 23° 27′ severní šířky), 23, 5°s. š. rovník (rovnoběžka 0°zeměpisné šířky), 0°zem. š. obratník Kozoroha (rovnoběžka 23° 27′ jižní šířky), 23, 5°j. š. jižní polární kruh (rovnoběžka 66° 33′ jižní šířky) 66, 5°j. š. jižní pól ( bod, 90°j. š. )
ROVNOBĚŽKY • pomyslné kružnice vedené po povrchu Země • určují západovýchodní směr • od rovníku k pólům se zkracují • rozdělují zeměkouli na severní a jižní polokouli
ZEMĚPISNÉ SOUŘADNICE
ZEMĚPISNÉ SOUŘADNICE • ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA ( φ ) – úhel mezi rovinou rovníku a spojnicí středu Země s bodem na zemském povrchu • 0°- 90° na sever – severní šířka (s. š. ) • 0°- 90° na jih – jižní šířka (j. š. ) • ZEMĚPISNÁ DÉLKA ( λ) – úhel mezi dvěma poledníky – nultým a místním • 0°- 180°na východ – východní délka ( v. d. ) • 0°- 180°na západ – západní délka (z. d. )
GPS • GPS (Global Positioning System – globální polohový systém) • vojenský polohový družicový systém provozovaný Ministerstvem obrany USA • vývoj GPS byl zahájen v roce 1973 • plně funkční a dostupný po celém světě 17. ledna 1994, kdy byla na orbitu umístěna kompletní sestava 24 družic. • nyní až 32 družic, které obíhají ve výšce 20 200 km na 6 kruhových drahách se sklonem 55°. Dráhy jsou vzájemně posunuty o 60° Družice váží asi 1, 8 tuny a na střední oběžné dráze se pohybuje rychlostí 3, 8 km/s, s dobou oběhu kolem Země 11 h 58 min (polovina siderického dne).
GPS • Mnoho odborníků se ovšem domnívá, že autorem zkratky GPS je český génius Jára Cimrman, který po nešťastném přistání svého balónu na Slovensku udiveně zvolal: „ Gdě Preboha Som? "
Určování hlavních měst podle zeměpisných souřadnic • • 64° 08′ S, 21° 56′ Z 55° 45′ S, 37° 37′ V 51° 30′ S, 0° 08′ Z 50° 05′ S, 14° 26′ V 45° 26′ S, 75° 41′ Z 38° 54′ S, 77° 02′ Z 35° 41′ S, 139° 46′ V 15° 47′ J, 47° 54′ Z
Určování hlavních měst podle zeměpisných souřadnic - Řešení • • 64° 08′ S, 21° 56′ Z Reykjavík Iceland 55° 45′ S, 37° 37′ V Moscow Russia 51° 30′ S, 0° 08′ Z London, England United Kingdom 50° 05′ S, 14° 26′ V Prague Czech Republic 45° 26′ S, 75° 41′ Z Ottawa, Ontario Canada 38° 54′ S, 77° 02′ Z Washington, D. C. United States 35° 41′ S, 139° 46′ V Tokyo Japan 15° 47′ J, 47° 54′ Z Brasília Brazil
VÝŠKA SLUNCE NA OBLOZE V KULMINACI • v = 90 – φ ± δ • v = výška Slunce , φ = zem. šířka daného místa , δ = deklinace, tj. zem. šířka místa, kde v daný den vrcholí Slunce v nadhlavníku. • příklad pro 50° s. š. : • 21. 3. a 23. 9. v = 90° - 50° = 40° • 22. 6. v = 90°- 50° + 23, 5° = 63, 5° max. hodnota u nás • 22. 12. v = 90°- 50°- 23, 5° = 16, 5° min. hodnota u nás
VÝŠKA SLUNCE NA OBLOZE V KULMINACI doplňte! 64°s. š. 56°s. š. v = 90 – φ ± δ 22. 6. 23. 9. Reykjavík Moskva 51, 5°s. š. London 50°s. š. Praha 45, 5°s. š. Ottawa 39°s. š. Washington 35, 5°s. š. Tokyo 15, 5°j. š. Brasília 40° 22. 12.
VÝŠKA SLUNCE NA OBLOZE V KULMINACI - řešení v = 90 – φ ± δ 22. 6. 23. 9. 22. 12. Moskva 49, 5° 57, 5° 26° 34° 2, 5° 10, 5° 51, 5°s. š. London 50°s. š. Praha 45, 5°s. š. Ottawa 62° 63, 5° 68° 38, 5° 40° 44, 5° 16, 5° 21° 39°s. š. Washington 35, 5°s. š. Tokyo 15, 5°j. š. Brasília 74, 5° 78° 51° 54, 5° 74, 5° 27, 5° 31° 98°/82° doplňte! 64°s. š. 56°s. š. Reykjavík
POPIS MAPY PODLE PŮVODU JMÉNA : • Domácí jména (ve státě uživatele mapy : • CZE – Labe, Praha, Louny, DEU – Elbe, Dresden, GBR – Thames, London, FRA – Paris, AUT – Wien, Donau, …) • Cizí jména (objekty v cizině – Dresden, London, Paris, Wien) • Vžitá jména - EXONYMA (domácí podoby cizích jmen – CZE – Drážďany, Londýn, Paříž, Vídeň, Řím, Štětín, Salzburg - DEU – Prag, Eger, - GBR – Prague, Copenhagen, Vienna, Lisbon
POPIS MAPY PRAVIDLA PRO PŘEPIS CIZÍCH NÁZVŮ : • OFICIÁLNÍ PODOBA u latinkových písem • TRANSLITERACE (přepis z jiného písma do latinky- alfabeta, azbuka, . . ) • TRANSKRIPCE (přepis podle výslovnosti u znakového písmajaponština, čínština) • Při přepisu z čínštiny se využívá pinyin
EXONYMA Ke vžitým názvům měst připište oficiální podobu v jazyce země, kde leží : 1 -Bělehrad – 2 -Solnohrad – 3 -Paříž – 4 -Řím – 5 -Londýn - 6 -Lipsko – 7 -Lisabon – 8 -Kodaň – 9 -Miškovec – 10 -Segedín – 11 -Řezno – 12 -Řešov – 13 -Štětín – 14 -Benátky – 15 -Ženeva -
EXONYMA - řešení Ke vžitým názvům měst připište oficiální podobu v jazyce země, kde leží : 1 -Bělehrad – BEOGRAD 2 -Solnohrad – SALZBURG 3 -Paříž – PARIS 4 -Řím – ROMA 5 -Londýn - LONDON 6 -Lipsko – LEIPZIG 7 -Lisabon – LISBOA 8 -Kodaň – KØBENHAVN
EXONYMA - řešení Ke vžitým názvům měst připište oficiální podobu v jazyce země, kde leží : 9 -Miškovec – MISKOLC 10 -Segedín – SZEGED 11 -Řezno – REGENSBURG 12 -Řešov – RZESZÓW 13 -Štětín – SZCZECIN 14 -Benátky – VENEZIA 15 -Ženeva - GENÈVE
MÍSTNÍ ČAS • čas určený podle vrcholení Slunce na každém místním poledníku • 360°… 24 h • 15°… h = 60 min • 1°… 4 min • 15´… 1 min • 1´… 4 s Příklad : Místo A leží na 10°z. d. a místo B na 3°v. d. Jak se liší jejich místní časy? (13 x 4=52 min)
MÍSTNÍ ČAS - příklady Jak se liší místní časy míst A a B? Příklad 1 : Místo A leží na 10°z. d. a místo B na 3°v. d. Příklad 2 : Místo A leží 10° 15´ východněji než město B. Příklad 3 : Místo A leží 12° 30´západněji než město B.
MÍSTNÍ ČAS - řešení Jak se liší místní časy míst A a B? Příklad 1 : 52 min (13 x 4) Místo A leží na 10°z. d. a místo B na 3°v. d. Příklad 2 : 41 min (10 x 4=40, 15 x 4=60 s) Místo A leží na 10° 15´ východněji než město B. Příklad 3 : 50 min (12 x 4=48, 30 x 4=120 s) Místo A leží na 12° 30´západněji než město B.
PÁSMOVÝ ČAS • používá se v praxi • všechna místa ve stejném časovém pásmu mají stejný čas • na Zemi je vytvořeno 24 časových pásem širokých 15° , vždy 7° 30´ po obou stranách poledníků 0°, 15°, 30°… • čas v sousedních pásmech se liší o 1 h • v praxi se hranice časových pásem nekryjí s průběhem poledníků, ale zpravidla s hranicemi států
PÁSMOVÝ ČAS
DATOVÁ HRANICE • přibližně 180°zem. délky • ze západu (V polokoule) na východ (Z polokoule ) - 1 den v datu • z východu (Z polokoule) na západ (V polokoule) + 1 den v datu • Zajímavost : pasažér na dlouhé cestě z Asie do USA přistává na cílovém letišti o několik hodin dříve, než odstartoval.
DATOVÁ HRANICE
ČASOVÁ PÁSMA • • SVĚTOVÝ ČAS (SČ) GMT = Greenwich Mean Time UTC = Universal Time Coordinated V Evropě : GBR, IRL, ISL, PRT STŘEDOEVROPSKY ČAS (SEČ) CET = Central European Time CET = UTC + 1
STŘEDOEVROPSKÝ LETNÍ ČAS • SELČ = SEČ +1 (CEST=Central European Summer Time) • zavádí se z důvodu energetických úspor • přecházíme na něj poslední neděli v březnu (2 h→ 3 h) • končí poslední neděli v říjnu (3 h→ 2 h) • Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979 • Do roku 1995 končil letní čas poslední neděli v září • Od roku 1996 je letní čas o měsíc delší
STŘEDOEVROPSKÝ LETNÍ ČAS • poslední neděle v březnu (2 h→ 3 h) • poslední neděle v říjnu (3 h→ 2 h)
Významná místa jednotlivých časových pásem : k 1. 10. 2017 • • • • UTC – GBR, IRL, PRT, ISL, Kanárské o-vy (ESP), Maroko, Senegal, Ghana, UTC+1 (CET)– většina Evropy ( ESP→ NOR, SWE, POL, SVK, HUN, SRB, MKD, ALB) UTC+2 (EET)– FIN, ROU, BGR, GRC, TUR, UKR, LVA, LTU, EST, MDA, (KALT) RUS (Kaliningrad), UTC+3 – (MSK) RUS (Moskva), BLR, AS (IRQ, KWT, SAU, YEM) UTC+4 – (SAMT) – RUS (Samara), Zakavkazsko (GEO, ARM, AZE) UTC+5 – (YEKT) RUS (Jekaterinburg), Pákistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán, Kazachstán - západ UTC+6 – (OMST) RUS (Omsk), Kazachstán - východ, Kirgizstán, Bhútán, Bangladéš UTC+7 – (KRAT) RUS (Krasnojarsk), Laos, Vietnam, Kambodža, Thajsko, IDN (Sumatra, Jáva) UTC+8 – (IRKT) RUS (Irkutsk), MNG, CHN, MYS, IDN (Borneo, Celebes), Západní AUS (Perth) UTC+9 – (YAKT) RUS (Jakutsk), JPN, Korejský poloostrov, IDN (Západní Irian) UTC+10 – (VLAT) RUS (Vladivostok), PNG , Východní AUS (Sydney, Melbourne) UTC+11 – (MAGT) RUS (Magadan), Šalomounovy ostrovy, Vanuatu
Významná místa jednotlivých časových pásem : • • • UTC ± 12 – (PETT) RUS (Kamčatka), NZL, Fidži, Tuvalu UTC – 11 – Am. Samoa, Niue , UTC +13 Samoa, Tonga, Tokelau UTC – 10 – USA (Havajské ostrovy) , Francouzská Polynésie UTC – 9 – USA (Aljaška) UTC – 8 – USA (Pacifické pobřeží – LA, SF) , Z CAN (Vancouver) UTC – 7 – USA (Salt Lake City, Denver), CAN (Edmonton) , Z MEX UTC – 6 – USA (Chicago, St. Louis, Houston), CAN ( Winnipeg) , Střední Amerika UTC – 5 – USA (Atlantské pobřeží - NYC) , V CAN (Toronto) , Bahamy, Kuba, Haiti, Panama, Kolumbie, Peru, Ekvádor UTC – 4 – BRA (Amazonie), Venezuela, Bolívie, Paraguay, Chile, CAN (V Labrador, Nové Skotsko), Guyana UTC – 3 – V JAM - Argentina, Uruguay, V Brazílie, Surinam, Fr. Guyana UTC – 2 – Atlantik (Již. Georgie, BRA - Fernando de Noronha) UTC – 1 – Atlantik (Kapverdy, Azory)
Mezipásma (podle mapy časových pásem v atlase) • • UTC – 3: 30 – Newfoudland UTC + 3: 30 – Írán UTC + 4: 30 – Afghánistán UTC + 5: 30 – Indie, Srí Lanka UTC + 5: 45 – Nepál UTC + 6: 30 – Myanmar UTC + 8: 30 – KLDR (od dubna 2015) UTC + 9: 30 – střední Austrálie (ACST)
Státy, které mají více časových pásem • • • 11 – Rusko (UTC+2 až UTC+12, Moskevský čas MSK= UTC+3 – platí od 26. 10. 2014) 6 – USA 5+1 – Kanada ( mezipásmo Newfoundland UTC -3: 30 ) 4 - Brazílie, Mexiko, Grónsko 3 – Indonésie, Kiribati (UTC +12, +13, +14!!) 2+1 – Austrálie ( mezipásmo střední Austrálie UTC +9: 30) (pouze Queensland a Severní teritorium nemají letní čas) • 2 – DR Kongo, Kazachstán, Mongolsko • Počet včetně závislých území a ostrovů - FRA 12, USA 11, RUS 11, ATA 9, AUS 9, GBR 9, CAN 6, DNK 5, NZL 5, BRA 4, MEX 4, CHL 3, IDN 3, KIR 3, CYP 2 (+2, +3 TRT), COD 2, ECU 2, FSM 2, KAZ 2, NLD 2, MNG 2, PRT 2 (UTC, -1 Azory), ZAF 2, ESP 2 (+1, UTC-Kanárské o-vy), UKR 2 (+2, +3 MSK-Krym)
ČASOVÁ PÁSMA - cvičení • Určete, kolik je hodin v daných městech, je-li v Lounech 20: 20 (22. 10. 2017) • LONDON • MOSKVA • SYDNEY • TOKYO • LOS ANGELES • CHICAGO • NEW YORK CITY
ČASOVÁ PÁSMA - řešení • Určete, kolik je hodin v daných městech, je-li v Lounech 20: 20 (22. 10. 2017) – UTC+1 (letní čas*), UTC=18: 20 • LONDON (UTC) – 19: 20* • MOSKVA (UTC+4) – 22: 20 • SYDNEY (UTC+10) – 5: 20* (23. 10. ) • TOKYO (UTC+9) – 3: 20 (23. 10. ) • LOS ANGELES (UTC-8) – 11: 20* • CHICAGO(UTC-6) – 13: 20* • NEW YORK CITY(UTC-5) – 14: 20* • http: //www. timeanddate. com/worldclock/ • http: //www. presnycas. cz
ÚLOHY Z UČEBNICE (str. 10) • Úloha 1 : • Jaký je místní čas na poledníku 18°v. d. , jestliže místní čas na poledníku 15°v. d. je 11 hodin ?
ÚLOHY Z UČEBNICE (str. 10) • Úloha 1 - řešení • Jaký je místní čas na poledníku 18°v. d. , jestliže místní čas na poledníku 15°v. d. je 11 hodin ? • 18 – 15 = 3 , 3° …. 12 min • na V se čas přidává …. 11: 12
ÚLOHY Z UČEBNICE (str. 10) • Úloha 2 : • Dne 19. listopadu vyletíme v 10: 00 z Aucklandu do Honolulu. Let trvá 8 hodin 50 minut, překročíme datovou hranici a současně hranici jednoho časového pásma. V kolik hodin a v jaký den přiletíme do Honolulu ?
ÚLOHY Z UČEBNICE (str. 10) • Úloha 2 - řešení • Dne 19. listopadu vyletíme v 10: 00 z Aucklandu do Honolulu. Let trvá 8 hodin 50 minut, překročíme datovou hranici a současně hranici jednoho časového pásma. V kolik hodin a v jaký den přiletíme do Honolulu ? • AUCKLAND (UTC+-12*), HONOLULU (UTC -10)!! – 1 pásmo (protože v listopadu je v NZL letní čas) • Přílet do Honolulu 18: 50 aucklandského času. Musíme přidat 1 hodinu, ale odebrat den …. 19: 50 (18. listopadu) • V HONOLULU je o 23 hodin méně než v AUCKLANDU! • V době startu letadla bylo v Honolulu 11: 00(18. 11. )
ÚLOHY Z UČEBNICE (str. 10) • Úloha 3 : • Kolik je hodin ve Vancouveru, Washingtonu, Londýně, Pekingu a v Sydney, je-li u nás 12 hodin?
ÚLOHY Z UČEBNICE (str. 10) • Úloha 3 - řešení • Kolik je hodin ve Vancouveru, Washingtonu, Londýně, Pekingu a v Sydney, je-li u nás 12 hodin? • Pokud zanedbáme letní čas ( nevíme datum !), pak • • • Louny 12: 00 (GMT+1) Londýn (GMT) – 11: 00 Washington (GMT-5) 6: 00 Vancouver (GMT-8) 3: 00 Peking (GMT+8) 19: 00
ÚLOHA ZE SOUTĚŽE EUROREBUS • Úloha 2. korespondenčního kola : • Č. 12 • Jaký den a kolik hodin bude v Manile (120°v. d), jestliže v New Yorku (75°z. d) je 1. listopadu 7 hodin ráno ? • • A) 31. října, 20 h B) 2. listopadu, 18 h C) 31. října, 18 h D) 1. listopadu 20 h
ÚLOHA ZE SOUTĚŽE EUROREBUS • Úloha 2. korespondenčního kola : • Č. 12 - řešení • Jaký den a kolik hodin bude v Manile (120°v. d), jestliže v New Yorku (75°z. d) je 1. listopadu 7 hodin ráno ? • D) 1. listopadu 20 h • New York (GMT -5), Manila (GMT+8)…V Manile je o 13 hodin více • Druhé řešení – místní časy : 120 + 75 = 195, 195 : 15=13
MĚŘÍTKO • MĚŘÍTKO GLÓBU - 1: m …. Měřítko m ukazuje, kolikrát je poloměr glóbu r menší než poloměr referenční koule R • MĚŘÍTKO MAPY – 1: m…. . Měřítko glóbu, ze kterého byla mapa odvozena. Vyjadřuje poměr zmenšení vzhledem ke skutečnosti. • Platí na délkově nezkreslených mapách. • Plošné měřítko 1: m² platí v plošně nezkreslených místech mapy.
MĚŘÍTKO • Příklad : • 1: 2 000 • znamená, že 1 cm na mapě je 2 000 cm ve skutečnosti = 20 000 m = 20 km • Na mapě je číselné měřítko doplněno grafickým měřítkem, které je znázorněno úsečkou se stejně velkými díly.
DRUHY MAP podle měřítka • mapy VELKÉHO MĚŘÍTKA • (plány (1: 500 – 1: 5 000), topografické mapy, turistické mapy, do 1: 200 000 mapy STŘEDNÍHO MĚŘÍTKA od 1 : 200 000 do 1: 1 000 mapy MALÉHO MĚŘÍTKA nad 1: 1 000 - (velká území, malá podrobnost – autoatlasy) – • • školní atlasy světa, kapesní atlasy)
PLOŠNÉ MĚŘÍTKO • Pouze plochojevné mapy. • Příklad : • 1: 2 000 • znamená, že 1 cm na mapě je 2 000 cm ve skutečnosti = 20 000 m = 20 km • Pro plošné měřítko na této mapě potom platí : • 1 cm² na mapě = 400 km² ve skutečnosti • Dále se použije přímá úměrnost.
DÉLKOVÉ MĚŘÍTKO - příklady • Příklad 1: • Na mapě s měřítkem 1: 15 000 byla naměřena vzdálenost 4 cm. Vypočítej kolik km to bude ve skutečnosti. • Příklad 2: • Na mapě byla naměřena vzdálenost 4 cm. Urči měřítko mapy, je-li skutečná vzdálenost 200 km.
DÉLKOVÉ MĚŘÍTKO - řešení • Příklad 1: • Na mapě s měřítkem 1: 15 000 byla naměřena vzdálenost 4 cm. Vypočítej kolik km to bude ve skutečnosti. • M-1 cm…. SK-150 km • M-4 cm…. SK-600 km (4 x 150 km) • Příklad 2: • Na mapě byla naměřena vzdálenost 4 cm. Urči měřítko mapy, je -li skutečná vzdálenost 200 km. • M-4 cm……. SK-200 km • M-1 cm……. SK-5000000 cm • Měřítko 1: 5 000
PLOŠNÉ MĚŘÍTKO - příklady • Příklad 1: • Jakou rozlohu v ha má pozemek, který na mapě v měřítku 1: 200 000 má plochu 3, 6 cm² ? • Příklad 2: • Pozemek má rozlohu 100 ha. Jakou plochu v cm² má na mapě v měřítku 1: 50 000 ?
PLOŠNÉ MĚŘÍTKO - řešení • Příklad 1: • Jakou rozlohu v ha má pozemek, který na mapě v měřítku 1: 200 000 má plochu 3, 6 cm² ? • M-1 cm…. . SK-2 km • M-1 cm². . SK- 4 km² • M- 3, 6 cm² …. . SK-14, 4 km² = 1440 ha • Příklad 2: • Pozemek má rozlohu 100 ha. Jakou plochu v cm² má na mapě v měřítku 1: 50 000 ? • M- 1 cm…. . SK-500 m • M-1 cm². . SK- 250000 m² = 25 ha • M-x cm² … SK - 100 ha……………x=100: 25= 4 cm²
ODKAZY http: //cs. wikipedia. org http: //www. timeanddate. com/worldclock/ http: //www. presnycas. cz http: //astrolot. cz/a_v_obrazech/ http: //www. mapy. cz/ http: //mmh. cz/lingua/jmj_cs http: //www. cinstina. cz/ http: //www. cinsky. cz/ http: //www. wikimapia. org/