Poznvme akordy Zkladn druhy akord dur moll Stavba

Poznáváme akordy Základní druhy akordů – dur + moll Stavba kvintakordů Poznávání akordů ve skladbě

Co je akord? = souzvuk minimálně 3 různých tónů (popř. více tónů) - ANO: C + E + G - ANO: D + F + A - NE: C + D

Základní dělení akordů (= kvintakord) • Dur • C, D, E, F, G, A, H • Cis, Dis, Eis, Fis, Gis, Ais, His • Ces, Des, Es, --, Ges, As, B • moll • Cm, Dm, Em, Fm, Gm, Am, Hm, • Cis m, Dis m, --, Fis m, Gis m, Ais m, His m • Ces m, Des m, Es m, --, Ges m, As m, B m

Jak vypadá kvintakord (dur / moll) • Jak ho postavit teoreticky? Jak to chápat na nauce? • Kvintakord = stavíme sněhuláka

Jak vypadá kvintakord (dur / moll) II. • = akord pojmenujeme vždy podle nejnižšího tónu • 1. takt = akord se bude jmenovat C – něco • 2. takt = akord se bude jmenovat D – něco • 3. takt = akord se bude jmenovat E – něco • 4. takt = akord se bude jmenovat F – něco

Jak postavit kvintakord • Interval = vzdálenost mezi 2 tóny • A) Musíme umět pojmenovat základní intervaly • Prima (1) • Tercie (3) • Kvinta (5) • B) Musíme umět hudební abecedu (C-D-E-F-G-A-H-C) • C) Musíme umět předznamenání stupnice (křížky / béčka)

Prima (= 1. ) • = tóny na stejné úrovni (C 1 – C 1; D 1 - D 1; E 1 -E 1) • Nic se nemění • Prima je prvním tónem ve stupnici (v C dur to bude C; v G dur G, atd. ) • V našem akordu bude prima tím nejnižším tónem, tedy úplně naspod • Jde o tzv. čistou primu (zvětšenou a zmenšenou nemusí znát)

Tercie (= 3. ) • = třetí tón ve stupnici • Dělení: • Malá tercie (m. 3) • O půltón (pražec) kratší vzdálenost mezi prvním a třetím tónem • Př. : C – Es; G – B; F – As; H – D; Cis - E • Velká tercie (v. 3) • O půltón (pražec) větší vzdálenost mezi prvním a třetím tónem • Př. : C – E; G – H; F – A; H – Dis; Cis - Eis

Tercie (= 3. ) • Tercie bude prostředním tónem v kvintakordu • Dělení na malou / velkou tercii !!!!!! • Prostřední tón je malou tercií vůči základnímu tónu = moll akord • Prostřední tón je velkou tercií vůči základnímu tónu = dur akord Určení druhu tercie vůči prvnímu tónu je tedy ZÁSADNÍ; nejdůležitější tón kvintakordu

Kvinta (= 5. ) • = pátý tón ve stupnici • Musíme tedy znát základní tón stupnice (v C dur to bude C) • Počítáme 5. tón • C dur: C (základní tón) → C-D-E-F-G → 5. tón je G (tón G je kvintou stupnice C dur) • G dur: G (základní tón) → G-A-H-C-D → 5. tón je D (tón D je kvintou stupnice G dur) • F dur: F (základní tón) → F-G-A-B-C → 5. tón je C (tón C je kvintou stupnice F dur) Jde o tzv. čistou kvintu (zvětšené a zmenšené nemusí nyní znát) Kvinta bude nejvyšším tónem kvintakordu (proto ten název ; )

Hudební abeceda • Umíme od C • Pozor: když jsme v jiné než C dur stupnici, musíme znát předznamenání a přidávat křížky / béčka

Předznamenání stupnic dur

Předznamenání stupnice moll

Kvartkvintový kruh • Abychom věděli, jak si předznamenání odvodit bez nutnosti pamatování předešlých dvou obrázků

Dur akord (= kvintakord dur) I. • = zní vesele, rozjasňuje • Velká tercie (v. 3) • Stavba • 1. + velká 3. + 5. tón vybrané stupnice • C dur stupnice: C (1. ) + E (3. ) + G (5. ) = C – E – G ( = akord C dur) • G dur stupnice: G (1. ) + H (3. ) + D (5. ) = G – H – D ( = akord G dur) • F dur stupnice: F (1. ) + A (3. ) + C (5. ) = F – A – C ( = akord F dur)

Moll akord (= kvintakord moll) I. • = zní smutně, zatemňuje • Malá tercie (m. 3) • Stavba • 1. + malá 3. + 5. tón vybrané stupnice • c moll stupnice: C (1. ) + Es (3. ) + G (5. ) = C – Es – G ( = akord c moll) • g moll stupnice: G (1. ) + B (3. ) + D (5. ) = G – B – D ( = akord g moll) • d moll stupnice: D (1. ) + F (3. ) + A (5. ) = D – F – A ( = akord d moll)

Rozdíly dur vs. moll akordů Dur akordy moll akordy • Veselejší • Velká tercie (v. 3) • Příklady durových akordů • Smutnější • Malá tercie (m. 3) • Příklady mollových akordů • • • C dur (c-e-g) G dur (g-h-d) F dur (f-a-c) E dur (e-gis-h) H dur (h-dis-fis) • • • c moll (c-es-g) g moll (g-b-d) f moll (f-as-c) e moll (e-g-h) h moll (h-d-fis)

Jak poznám akord I. • 1) Vždy musím kvintakord postavit do pozice „sněhuláka“, abych mohl určit, jestli je prostřední tón malou nebo velkou tercií • Linka-linka / mezera-mezera • 2) do podoby sněhuláka mi to vždycky vyjde jen od jediného z těch 3 tónů

Jak poznám akord II. • 3) mám sněhuláka → nejnižší tón mi řekne, jak se bude akord jmenovat (předchozí obrázek – tón D 1 = akord bude D-něco) • 4) zjistím, zda je tercie vůči základnímu tónu malá nebo velká • Malá: D – F • Velká D – Fis • Křížky nemám; prostředním tónem je F → akord se jmenuje d moll

Akord mimo sněhuláka • Všechny uvedené jsou akordem „d moll“ • Ale pouze z první varianty si dokážeme odvodit, co to je za akord • Cíl: vždy si dokázat postavit akord ve „sněhulákové“ verzi + určit tercii vůči základnímu tónu • Ve skladbě máme málokdy sněhulákové verze, přesto musíme určit druh akordu

Význam poznávání akordů • Co vlastně zní – jakou bych mohl použít akordovou značku • Neomezím se jen na akordovou značku → každý akord lze chytit desítkami způsobů • VŽDY tam musím mít zastoupeny ty 3 tóny, z kterých se daný kvintakord skládá • Některý tón mi může znít až 4 krát (6 strun; 4 x stejný tón, 1 + 1 zbylé dva tóny) • Obohacení zvuku – možnost přidat již zastoupený tón • Budu chápat hudební nauku • Akordy chytáme v levé ruce vždy NAJEDNOU

Děkuji za pozornost ! Michal Čvančara