Poznatky veejn ochrnkyn prv z oblasti sociln pomoci

Poznatky veřejné ochránkyně práv z oblasti sociální pomoci Pomoc v hmotné nouzi Mgr. Jitka Černá Ph. D. /30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

působnost ochránkyně a sociální pomoc • zákon č. 349/1999 Sb. • obecná • antidiskriminační Mgr. Jitka Černá Ph. D. /30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

Nejčastější stížnosti - obecně • • pracovník úřadu nepřevzal žádost o dávku (neúplnou žádost), pracovník úřadu ovlivnil klienta při vypisování žádosti, pracovník úřadu neposkytl sociální poradenství / poradil špatně, úřad je nečinný, v řízení o dávce jsou průtahy, klient nesouhlasí s výší dávky, klient nesouhlasí s tím, že úřad dávku nepřiznal, klient nesouhlasí s tím, že úřad vyplácí dávky pozdě, úřad výplatu dávky zastavil. Mgr. Jitka Černá Ph. D. /30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

Nedostatečné sociální poradenství a nepřijetí žádosti (sp. zn. 173/2014/VOP/AV) • zaměstnanci úřadu práce jsou povinni převzít i neúplnou žádost o sociální dávku a poskytnout osobě, která se na úřad práce dostaví, základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze, tj. mimo jiné informace o existenci dalších sociálních dávek reagujících na sociální událost klienta a podmínkách pro jejich přiznání • i před zahájením řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi by měl zaměstnanec úřadu práce v rámci dobré správy sepsat s klientem stručný písemný záznam o poskytnutém poradenství Mgr. Jitka Černá Ph. D. /30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

Průtahy při doručování oznámení o přiznání dávky (sp. zn. : 3812/2013/VOP/AV) • orgán pomoci v hmotné nouzi je povinen vyznačit na oznámení, kterým přiznává dávku pomoci v hmotné nouzi, datum vypravení písemnosti a datum podpisu • je nepřípustné, aby účastníku řízení uplynula lhůta pro podání námitek proti oznámení o přiznání dávky dříve, než má možnost seznámit se s písemným vyhotovením oznámení a jeho odůvodněním Mgr. Jitka Černá Ph. D. /30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

Sociální šetření s neplatným služebním průkazem (sp. zn. : 3581/2012/VOP/AV) • znemožnění provedení sociálního šetření k ověření skutečností pro nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi ze strany klienta nemůže být důvodem pro zamítnutí žádostí o dávky pomoci v hmotné nouzi, pokud sociální pracovnice neměly k provedení sociálního šetření oprávnění (platný služební průkaz s fotografií) Mgr. Jitka Černá Ph. D. /30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

Vyloučení sociální pracovnice (sp. zn. : 5438/2012/VOP/AV) • Slovní konflikt mezi sociální pracovnicí a klientkou, příjemkyní dávek pomoci v hmotné nouzi, který vyústil v podání trestního oznámení ze strany úřadu na klientku, je dostatečným důvodem pro to, aby byla sociální pracovnice z řízení týkajících se záležitostí klientky vyloučena. Samotný konflikt je též překážkou pro výkon sociální práce s klientem a je důvodem pro výměnu sociálního pracovníka. Mgr. Jitka Černá Ph. D. /30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

Nejčastější stížnosti - příspěvek na živobytí • určování okruhu společně posuzovaných osob • nezohlednění podstatného poklesu příjmu Mgr. Jitka Černá Ph. D. /30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

Vyžadování podkladů nad rámec zákona o pomoci v hmotné nouzi (sp. zn. : 5729/2012/VOP/AV) • Pokud má orgán pomoci v hmotné nouzi za prokázané, že příjemce dávky žije sám v azylovém domě pro muže, a přesto vyzývá příjemce dávky k doložení rozsudku soudu o svěření dítěte do péče matky, je takový postup příliš formalistický, neboť okruh společně posuzovaných osob může být určen například prostřednictvím sociálního šetření. • Jestliže je příjemce příspěvku na živobytí osobou invalidní ve III. stupni, je vyžadování prohlášení o stanovené vyživovací povinnosti a jejím plnění nad rámec zákona o pomoci v hmotné nouzi, neboť u osob invalidních ve III. stupni není možné snížit částku živobytí v důsledku neplnění vyživovací povinnosti. Mgr. Jitka Černá Ph. D. /30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

Výplata příspěvku na živobytí (sp. zn. : 843/2014/VOP/AV, 5382/2014/VOP/JČ) • Příspěvek na živobytí je určen k zajištění výživy a základních potřeb v jednom měsíci, proto by mezi dvěma výplatami dávky neměla uplynout doba delší než jeden měsíc. Orgán pomoci v hmotné nouzi má předem stanovit pravidelný výplatní termín tak, aby klient mohl s finančními prostředky hospodařit. • Příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení by měly být vypláceny pravidelně, tj. pokud možno ne později než za 30 či 31 dnů od výplaty dávky v předchozím měsíci. Vzhledem k nezbytnosti doložení a zpracování poměrně velkého množství údajů pro jejich poskytnutí každý měsíc však může dojít k výplatě těchto dávek k pozdějšímu dni než obvykle. Stěžejní je, aby dávka byla vždy vyplacena v kalendářním měsíci, za který náleží. V případě, že pozdější výplatou dávky vznikne škoda (např. dodavatel elektřiny požaduje úrok z prodlení za pozdní úhradu zálohy na elektřinu), lze žádat o náhradu škody MPSV. Mgr. Jitka Černá Ph. D. /30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

Nejčastější stížnosti - doplatek na bydlení • • nezohlednění některého nákladu na bydlení nepřiznání dávky na nájem nebytového prostoru nepřiznání dávky na bydlení ve stavbě určené k rekreaci postup při stanovení odůvodněných nákladů na bydlení Mgr. Jitka Černá Ph. D. /30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

Vymezení pojmu „byt“ (sp. zn. : 1490/2013/VOP/AV) • Pojem „bytu“ je třeba pro účely práva sociálního zabezpečení vykládat šířeji, než je definován stavebně-právními předpisy, neboť účelem předpisů sociálního zabezpečení je pomoci osobám, které nemohou hradit náklady na bydlení z vlastního příjmu, získat či udržet alespoň lidsky důstojné bydlení. Mgr. Jitka Černá Ph. D. /30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

Započtení „přiměřené“ podlahové plochy bytu při stanovení místně obvyklého nájemného (sp. zn. : 578/2013/VOP/AV) • Při stanovení výše místně obvyklého nájemného není možné bez dalšího vycházet z výše obvyklého nájemného v bytech obecních v dané lokalitě, pokud žadatel o doplatek na bydlení užívá byt tržní. • Při určení místně obvyklého nájemného lze zohlednit „přiměřenou“ podlahovou plochu bytu pro určitý počet osob jen ve výjimečných případech, kdy je zřejmé, že byt je pro žadatele o doplatek na bydlení nadměrný za předpokladu, že je reálně možné, aby si tato osoba našla byt levnější o menší rozloze v dané lokalitě, příp. stavebně-technické řešení jejího bytu (domu) reálně umožňuje pronájem (podnájem) jeho části. Mgr. Jitka Černá Ph. D. /30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

Zohlednění platby do fondu oprav (sp. zn. : 2652/2012/VOP/AV) • Platba do fondu oprav či její část představuje v případě družstevní a vlastnické formy bydlení (společenství vlastníků jednotek) odůvodněný náklad na bydlení. Započtení jednotlivých částí platby do fondu oprav je předmětem správního uvážení úřadu práce dle konkrétních okolností daného případu. • Na započtení plateb do fondu oprav do odůvodněných nákladů na bydlení nelze rezignovat s odůvodněním, že není možné zjistit, jaká část platby souvisí s užíváním bytu a jaká část vede ke zhodnocení majetku. Úřad práce má možnost požádat správce bytového domu o poskytnutí relevantních údajů. Mgr. Jitka Černá Ph. D. /30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

Doložení úhrady nákladů na bydlení (sp. zn. : 843/2014/VOP/AV) • Pro účely doplatku na bydlení se zohledňují náklady na bydlení v aktuálním měsíci. Příjemce dávky není povinen dokládat úhradu těchto nákladů před vyhodnocením, zda mu nadále trvá nárok v příslušném kalendářním měsíci, neboť ty z povahy věci ještě nemusí být zaplaceny. Orgán pomoci v hmotné nouzi může v případě pochybnosti zpětně kontrolovat, zda klient využil doplatek na bydlení k úhradě nákladů na bydlení, a následně zahájit sociální práci s klientem, ustanovit zvláštního příjemce dávky či přímo zasílat doplatek na bydlení pronajímateli či poskytovali služeb. Mgr. Jitka Černá Ph. D. /30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

Nejčastější stížnosti – mimořádná okamžitá pomoc • neposkytnutí MOP na jistotu (kauci) na nájemné • neposkytnutí MOP na doplatky na léky • odmítnutí poskytnout MOP z důvodu ohrožení sociálním vyloučením opakovaně v krátkém časovém odstupu Mgr. Jitka Černá Ph. D. /30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

Neposkytnutí MOP z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví v zákonem stanovené výši (sp. zn. : 13/2012/SZD/JČ) • Výše MOP z důvodu vážné újmy na zdraví se stanoví k doplnění příjmu do výše existenčního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem, a u nezaopatřeného dítěte do výše jeho životního minima. • Výše této dávky je pevně stanovena zákonem a úřad práce není oprávněn ji stanovit odlišně. Mgr. Jitka Černá Ph. D. /30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

Poskytnutí MOP jako vratné dávky (sp. zn. : 12/2013/SZD/JČ) • MOP nelze nikdy poskytnout jako vratnou dávku, přestože úřad práce má informaci o tom, že dotčená osoba v dohledné době obdrží očekávaný příjem. • Rozhodnout o přeplatku na MOP lze pouze tehdy, pokud příjemce dávky přijímal dávku, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že tato dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jestliže dávka byla přiznána nebo její výše stanovena na základě nepravdivých, neúplných nebo zkreslených údajů, sdělených příjemcem, nebo tehdy, když příjemce nevyužije MOP k účelu, pro který byla určena, popřípadě využije pouze její část. Mgr. Jitka Černá Ph. D. /30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

Neposkytnutí MOP na nákup postele pro nezaopatřené dítě, které spalo s rodiči na rozkládacím gauči (sp. zn. : 13/2012/SZD/JČ) • Pro posouzení nezbytnosti pořízení samostatné postele pro dítě by neměla být jediným rozhodujícím kritériem skutečnost, že dítě má kde spát (pokud by nemělo, reálně by hrozilo jeho odnětí z rodiny, neboť se jedná o jednu ze základních podmínek pro život), ale je třeba rovněž přihlédnout k psychickému vývoji dítěte. • I dítě, jehož rodina se nachází v hmotné nouzi, by mělo mít, pokud to je jen trochu možné, vytvořen svůj intimní prostor, pokud u něj tato potřeba vznikla. • Rozkládací pohovka není nepřiměřeně velkým prostorem pro spánek dvou dospělých osob (pořízením samostatné postele pro dítě by nedošlo k situaci, že by rodiče rozkládací pohovku dostatečně nevyužili ke spaní – že by pro ně byla nepřiměřeně velká). Mgr. Jitka Černá Ph. D. /30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014