POVLEN USPODN UEBNICE STRANA 66 68 PRACOVN SEIT
POVÁLEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ UČEBNICE STRANA 66 – 68 PRACOVNÍ SEŠIT STRANA 33
Situace po druhé světové válce Druhá světová válka nebyla jen válečným konfliktem, který se zapsal do dějin lidstva dosud nejvyšším počtem obětí a značnými materiálními a kulturními škodami Válka na dlouhou dobu ovlivnila politickou i ekonomickou situaci v celém světě V první řadě se změnilo postavení SSSR a USA. Tyto státy se staly uznávanými supervelmocemi ovlivňující světovou politiku Nejprve postupovali spolu s Francií podle dohodnutých dohod. Porážka Nacistického Německa představovala ztrátu společného nepřítele a začali se mezi nimi projevovat zásadní rozpory SSSR byl komunistický stát, který osvobozené země převzal do své mocenské sféry a zbytky demokracie v nik postupně zlikvidoval
Poválečná Evropa SSSR a Spojenci osvobodili Evropu podle předem dohodnuté demarkační linie, na východ od ní byly země obsazeny Sověty, na Západ spojenými vojsky. Německo a Rakousko byly podle spojeneckých ujednání rozděleny do čtyř okupačních zón - sovětské, americké, britské a francouzské Část předválečného Německa připadla Polsku a SSSR. Po celé Evropě se Tisíce lidí vraceli domů - vězni u koncentračních táborů, totálně nasazení a vojáci z front. Lidé pátrali po svých zmizelých příbuzných Byla velice důležitá také humanitární pomoc, kterou poskytovaly zejména USA a skandinávské země Každá země se musela vyrovnat se svým postojem k nacismu a svými kolaboranty ( k trestu smrti byl odsouzen slovenský prezident Josef Tiso nebo Quisling Vidkun)
Poválečná Evropa Hlavní problémy, které poválečná Evropa v roce 1945 řešila, byly: - Jak naložit s poraženým Německem - Jakým způsobem odsoudit válečné zločiny a potrestat viníky - Jak naložit s německým obyvatelstvem žijícím mimo německé území - Jak bude vypadat poválečná Evropa
Postupimská konference Tyto a další otázky se projednávaly na konferenci Velké trojky konané v červenci a srpnu 1945 v německém městě Postupim nedaleko Berlína Zástupci mocností se shodli na nutnou obnovu Německa, které bylo ekonomicky naprosto zničeno prohranou válkou. V souvislosti s obnovou Německa zvítězil program označovaný jako „čtyři D“ Požadavky na reparace (válečné náhrady) měly velmoci uspokojit na územích svých okupačních zón. Na konferenci bylo také rozhodnuto o postupném a organizovaném odsunu Němců z Maďarska, Polska a Československa.
Program čtyři D Demilitarizace - úplné odzbrojení, zrušení ozbrojených sil, vojenských organizací, škol a spolků, likvidace zbraní a jiného válečného materiálu Denacifikace - likvidace nacistického systému, zákaz NSDAP, odstranění stoupenců nacistické ideologie z důležitých postů, zrušení nacistických diskriminačních zákonů, kontrola výchovy Demokratizace – přechod od totality k demokracii, obnovení a podpora demokratických stran, obnovení místní samosprávy, svoboda slova, tisku, náboženství Demonopolizace – stanovení pravidel v hospodářství (zrušení válečného průmyslu, rozvoj zemědělství a mírového průmyslu pro vnitřní spotřebu, program pro dovoz a vývoz…)
Poválečná Evropa Stalin se zavázal k tomu, že na území pod sovětským vlivem proběhnou svobodné volby. Na konferenci se také připravovali mírové smlouvy s Itálií, Bulharskem, Rumunskem, Maďarskem a Finskem a byla vydána Postupimská deklarace, která vyzvala ke kapitulaci Japonsko.
Norimberský proces Citlivou otázkou bylo potrestání válečných zločinců. Bylo rozhodnuto soudit potrestat hlavní představitelé nacistického Německa, lidi kteří měli moc a vydávali rozkazy Někteří stejně jako Hitler spáchali sebevraždu, někteří emigrovali, ale podařilo se zatknout a obžalovat jako válečné zločince 24 lidí a 6 zločinných organizací (NSDAP, SS, SA, gestapo) Soudy probíhali od listopadu 1945 do října 1946 v Norimberku. V rámci norimberského procesu vynesl tribunál 12 rozsudků smrti, 3 tresty odnětí svobody na doživotí, dalším 4 byly udělen tresty mírnější, u dvou bylo stíháni zastaveno a tři byli osvobozeni Norimberský proces posílil význam mezinárodního práva a definoval nejen genocidu, ale i rozpoutání světové války jako zločin.
Vznik OSN Organizace spojených národů vznikla v San Francisku 24. října 1945 a měla dbát na zachování míru a bezpečnost ve světě K 51 zakládajícím státům patřilo i Československo. Tato organizace sídlí v New Yorku a dbá na dodržování lidských práv, podílí se na poskytování humanitární pomoci K vrcholným orgánům OSN patří Rada bezpečnosti OSN, Valné shromáždění, Mezinárodní soudní dvůr a Hospodářská a sociální rada
Otázky na které odpovíte písemně Proč vnikla OSN a jaká je její úloha dnes? Kdo byl obžalovaný v Norimberském procesu a jaký trest mu soud uložil ? Charakterizuj v jakém stavu bylo po válce Německo. Kde se po válce jednalo o jeho budoucnosti.
- Slides: 10