POTKY VCARSK REFORMACE Mgr Ji ilka Gymnzium a

POČÁTKY ŠVÝCARSKÉ REFORMACE Mgr. Jiří Žilka

Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy ANOTACE 1. Kód DUMu: 2. Číslo projektu: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0114 3. Vytvořeno: leden 2014 4. Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) 5. VY_32_INOVACE_3. DE. 16 Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Počátky novověku Anotace: Materiál slouží k seznámení žáků s problematikou vzniku reformace ve Švýcarsku a činností prvních švýcarských reformátorů. Sleduje problematiku formování švýcarské reformace v 16. století. Soustředí se také na postižení významu reformace pro dějiny Evropy. Na příkladu novokřtěneckého hnutí ukazuje i odraz švýcarské reformace v českých dějinách. Materiál je určen především pro výkladovou část hodiny, ale i pro opakování a upevňování poznatků. Obrazový materiál je vhodný jako pomůcka pro osvětlení a srovnání událostí. Pomůcky: interaktivní tabule, dataprojektor, učebnice.

Počátky švýcarské reformace

Švýcarská reformace �Začala roku 1522 v Curychu vystoupením Ulricha Zwingliho �Vznikla nezávisle na vystoupení Martina Luthera �Hlavními postavami se stali Ulrich a Jan Kalvín Zwingli

Ulrich Zwingli 1484 – 1531

� Křestní jméno psáno též Huldrych � Studoval teologii v Bernu, ve Vídni a Basileji � Později působil jako farář, kazatel a vojenský duchovní � 1518 byl povolán do Curychu � 1. Zasazuje se o reformaci

�V Curychu patřil k nejbohatším měšťanům �Od počátku podporován světskou mocí �Byl obeznámen s Lutherovým vystoupením � 1522 – na začátku postního období vystoupil před veřejností a pojídal klobásy � Útočil tak na podstatu učení o roli skutků při spáse � Tímto činem vyvolal debatu na téma spásné role skutků � Se zásadou sola scriptura ukázal, že skutky nemají podstatu v Písmu svatém � 1522 -23 se stal duchovním správcem Curychu

�Přijímal tři základní principy reformace �sola scriptura (pouhým Písmem) �odmítal transsubstanciaci �Ježíš Kristus je podle Zwingliho reálně přítomen v eucharistii, ale nedochází k přepodstatnění �sola fide (pouhou vírou) �sola gratia (pouhou milostí)

� Radikálněji pojímal křesťanské rituály a jejich roli v životě věřících � Mši pojímal jako projev úcty k Bohu, nikoli jako prostředek ke spáse � Ostře se vymezoval proti obrazům, sochám a ostatkům svatých � Interpretoval eucharistii jako pouze symbolickou připomínku poslední večeře

Marburské náboženské rozhovory � 1529 v německém Marburgu �Jejich cílem bylo dosažení jednoty protestantských hnutí �Hlavní pozornost byla zaměřena na rozhovor Luthera a Melanchthona s Zwinglim � Rozhovor ztroskotal na rozdílném výkladu Večeře Páně �Luther – stanovisko tělesné přítomnosti Krista ve svátosti �Zwingli viděl ve Večeři pouze symbolický akt �Výsledkem rozhovorů bylo 15 článků � Ukazují těsnou blízkost německé a švýcarské reformace

2. Marburské náboženské rozhovory (dřevořezba, anonym, 1557)

Konflikt s katolickými kantony �Zwingli začal své myšlenky šířit do ostatních kantonů �Založil společenství několika kantonů a měst �Proti nim se spojily katolické kantony � 1529 první kappelská válka �Bojovali na jedné straně Curych se svými spojenci a na straně druhé katolíci �Válka nakonec neproběhla �Curych slíbil, že nebude šířit reformaci mimo hranice

� 1531 druhá kappelská válka �Ulrich Zwingli umírá v bitvě u Kappelu �Trvala méně než hodinu �Přes 500 mrtvých �Myšlenky Zwingliho se šířily po Švýcarsku i do oblastí jižního Německa

Novokřtěnci

�Novokřtěnectví – anabaptismus �Považují se za příslušníky tzv. radikální reformace �U zrodu hnutí stáli tři muži � Ulrich Zwingli �za krátký čas se od hnutí distancoval � Conrad Grebel (asi 1498 – 1526) �Humanistický učenec �Prosazoval myšlenku nesmyslnosti křtu nemluvňat � Felix Manz (1498 – 1527) �Odsouzen v Curychu k smrti utopením �Stal se tak prvním novokřtěneckým mučedníkem

Učení � Hlavní myšlenkou křest v dospělosti � Zpočátku to bylo překřtění nových členů � Do budoucna ale měly být děti novokřtěnců pokřtěny až ve věku, v kterém by byly plně schopny si uvědomit význam aktu a potvrzení své víry, které tímto křtem prokazují � Důraz na morální a etické hodnoty náboženství � Proti třídním rozdílům – pomoc bližním v nouzi � Odmítání složit jakoukoliv přísahu � Předpokládali brzký návrat Ježíše Krista na zem a konečné zúčtování – vyvolení (tedy novokřtěnci) se dostanou do ráje (tzv. chiliasmus)

Münsterská komuna � Mnozí prvotní novokřtěnci věřili v použití násilí, aby pomohli přivést Nový Jeruzalém na zemi � Obsazení Münsteru se pod vlivem očekávání konce světa odehrálo v letech 1533 – 1535 � Město postupně ovládnuto novokřtěnci vedenými Janem Matthysem a později Janem van Leiden � Jan van Leiden vybudoval nejprve čistě novokřtěnecké město s teokratickou vládou � Vytvořil Radu dvanácti – nahradila volenou městskou radu � Jediným zákoníkem se stala Bible (vykládaná Radou dvanácti) � Zrušení soukromého vlastnictví � Zrušeny peníze a začal fungovat směnný systém

� Útisk obyvatel a růst moci Jana van Leiden � Prohlásil se králem města � Mnohaměsíční obléhání města vojsky münsterského biskupa � Hladomor � Město bylo dobyto a řada mužů včetně všech vůdců byla popravena � Jan van Leiden byl popraven až v lednu roku 1536 Byl souzen a také po mnoha městech ukazován pro výstrahu � Poprava se konala v Münsteru � Jeho tělo a těla nejvěrnějších spolupracovníků byla vyvěšena v železných klecích (vyrobených speciálně za tímto účelem) a pověšena na věž kostela svatého Lamberta � � Klece jsou zde dochovány dodnes

3. Střed města s kostelem sv. Lamberta 4. Klece

Habáni �Novokřtěnci dostali na Moravě lidové pojmenovaní habáni, pravděpodobně podle německého haushaben (mít domov) �Také toufaři z něm. taufen "křtít„ �Novokřtěnecké skupiny křesťanů žijící v komunitách na jižní Moravě a na Slovensku �Známá je dodnes habánská keramika nebo víno z habánských sklepů �Žili v komunitách ve společných domech �V druhé polovině 16. století jich bylo dvacet až třicet tisíc

Závěrečné opakování 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Které osobnosti jsou považovány za hlavní postavy švýcarské reformace? Pokuste se vysvětlit učení o úloze skutků při spáse. Jak se k tomuto učení stavěli reformátoři? Tři principy reformace. Marburské náboženské rozhovory. Se kterými jmény je spojen vznik novokřtěneckého hnutí? V čem spočívá učení novokřtěnců? Pohovořte o münsterské komuně. Se kterými jmény je spojena? Kdo to byli habáni?

Zdroje 1. AUTOR NEUVEDEN. wikimedia. org [online]. [cit. 30. 1. 2014]. Dostupný na WWW: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Ulrich_Zwingli. jpg 2. AUTOR NEUVEDEN. wikimedia. org [online]. [cit. 30. 1. 2014]. Dostupný na WWW: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Marburger. Religionsgespr%C 3%A 4 ch. jpg 3. WÖLK, Rüdiger. wikimedia. org [online]. [cit. 31. 1. 2014]. Dostupný na WWW: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Muenster, Prinzipalmarkt 06. jpg 4. WÖLK, Rüdiger. wikimedia. org [online]. [cit. 31. 1. 2014]. Dostupný na WWW: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Muenster_Lamberti_Koerbe_6428. jpg

Literatura � Dějiny zemí koruny české I. Od příchodu Slovanů do roku 1740. 4. vyd. Praha: Paseka, 1997, 315 s. ISBN 80 -7185096 -9. � KANTOREK, Pavel; SOCHROVÁ Marie. Dějepis I. v kostce pro střední školy. 1. vyd. Fragment, 2008. ISBN 978 -802 -5306 -055. � KVIRENC, Jan a Eliška KUNSTOVÁ. České dějiny do roku 1914: historie v dokumentech. Vyd. 1. Liberec: Dialog, 2006, 207 s. ISBN 80 -867 -6143 -6. � KVIRENC, Jan. Evropa do roku 1914: historie v dokumentech. Vyd. 1. Liberec: Dialog, 2007, 232 s. ISBN 978 -808 -6761 -701. � ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Zdeněk ŠAŠINKA. Odmaturuj! z dějepisu 1. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c 2006, 232 s. ISBN 80 -735 -8059 -4.

Konec