Potky sklstv Sklstv vrobn innost s clem pipravit
Počátky sklářství • Sklářství – výrobní činnost s cílem připravit nový syntetický materiál – výroba celoskleněných předmětů, fajánse, frit, glazur a emailů – možná první vědomý pokus o výrobu syntetického materiálu – nejdříve – sklovité hmoty -> fajáns - podle středověké glazované keramiky z italského města Faenza • 5. tis. př. Kr. severní Mezopotámie a Egypt • 4. tis. př. Kr. jižní Mezopotámie • 3. -2. tis. př. Kr. Indie, Turecko, Kypr, Kréta, Kavkaz, Ukrajina, východní Slovensko, Británie
Faenza
Střední východ
Fajáns • skelná hmota (glazura) na povrchu jádra z jiného materiálu • první předměty 5 tis. let př. Kr. – Mezopotámie, Egypt – jádro: steatit (mastek Mg 3(Si 2 O 5)2(OH)2 ), křemičitany, křemen – aplikace skelné polevy (skelná frita + voda) – ponoření jádra do roztoku solí či frity – obalením v glazovacím prášku – závěrečné vypálení • drobné figurky, závěsky, korálky a nádobky • po několik tisíc let i ve Středomoří a na evropském kontinentu
Celoskleněné výrobky • ojediněle 3. tis. př. Kr. • počátek 2. tis. (kolem 1600) př. Kr. – severní Mezopotámie, Sýrie a Egypt – drobné předměty • objevení skelných materiálů – při rozvoji měděné (Cu) a bronzové metalurgie (Cu. Sn, Cu. Sn. Pb) - Cu – první barvicí složka (Cu 2 O nebo Cu. O) – při vypalování keramiky – hlína obsahovala Si. O 2 a Na 2 O – Plinius – obchodníci v písku u řeky Belus v dnešní Sýrii rozdělali oheň v ohništi z bloků přírodní sody (natronu) • po roce 1500 př. Kr. – skleněné nádoby – sklo zpočátku opaktní – výroba fajáns pokračuje souběžně – Řecko, severní Itálie a alpské země
Vývoj sklářství • 8. -5. stol. př. Kr. stále v provozu sklářská centra v Egyptě, Sýrii a severní Itálii - nově dílny v Kartágu, severním Černomoří, adriatické oblasti a také v západní a střední Evropě • 3. -1. stol. př. Kr. dílny na Rhodu, v jižní Itálii a barbarské Evropě (severně od Alp) (Stradonice v Čechách a Staré Hradisko na Moravě) • počátkem nového letopočtu – rozkvět sklářství na území římského imperia – úpadek v evropském barbariku – u nás opět rozvoj v ranném středověku
Miska 2. stol. př. Kr.
Mosaika 2. stol. př. Kr.
Sklářské dílny • pravěká a středověké dílny se dochovaly jen ojediněle - Tell el-Amarna v Egyptě – 16. -14. stol. př. Kr. – fajáns a sklo - pece jednoduché cihlové, kruhového půdorysu s kupolovým zastřešením - keramické pánve a tyglíky - menší počet dílen vyrábí surové sklo z kmene - větší počet dílen se specializuje na zpracování - doloženo obchodem se skleněnými ingoty a barvícími pigmenty
Počátky metalurgické výroby
Metalurgická pec
Sklářské techniky • technika fajánse • tvarování na jádro – navíjení skleněného vlákna na pískové či hliněné jádro, na kovovou tyčinku pokrytou hlínou atp. • odlévání do formy • výroba za studena – řezání, broušení…techniky zpracování kamene • mozaikové techniky – skládání z barevných prvků - millefiori • roztáčení a posunování skloviny na kovové ose – skleněné náramky a kroužky • foukání sklářskou píšťalou – do formy nebo z volné ruky • velké mistrovství v dekorování výrobků
Typy sklářských výrobků • fajánsové předměty – plaketky, figurky, závěsky a korálky. Často zobrazující božstva, jejich atributy a symboly a měly ochrannou a magickou funkci • od poč. 2. tis. př. Kr. – z fajánse zhotovovány i nádoby (zpočátku malých rozměrů k přechovávání balzámů a olejů) - z fajánse ornamentální obklady • od objevení vlastního skla – sortiment se postupně rozšiřuje o celou škálu tvarů nádob, o skleněnou plastiku, nejrůznějším osobní předměty, mozaiku, hrací kameny atd. • od doby římské – téměř veškerý moderní sklářský sortiment
Skleněná nádoba 3. stol. po Kr.
Pravěké sklářské výrobky v Čechách a na Moravě • Starší doba bronzová (2200 -1600 př. Kr. ) – výrazně převažuje import výrobků či skleněných ingotů – fajáns - drobné modrozelené a zelené korálky - nepříliš četné nálezy (na východním Slovensku podstatně četnější)
Pravěké sklářské výrobky v Čechách a na Moravě • Střední doba bronzová (1600 -1300 př. Kr. ) – importy korálků již ze skla – modré, modrozelené, kroužkovité, kulovité – technika navíjení – blízký východ, egejská oblast?
Pravěké sklářské výrobky v Čechách a na Moravě • Mladší a pozdní doba bronzová (1300 -750 př. Kr. )- popelnicových polí – více nálezů – polychromní výrobky – nové barvy: modrá, bílá, červenohnědá – ornamenty – přitavením skl. vlákna, jednobarevné pupky a vrstvená očka – vysoký obsah Mg – import z východního a jižního Středomoří (Egypt) – východní a jantarová obchodní stezky
Doba halštatská a starší doba laténská • 8. -5. stol. př. Kr. (Hallstatt) – doba železná – kontakty s etruskou civilizací v Itálii, obchodní aktivity Foiničanů – 6. -5. stol. př. Kr. vrcholí dovoz do střední Evropy – tisíce korálků – v hrobech příslušníků bohatých vrstev – nové předměty: lučíky spon, hlavice jehlic i zlomky nádob – nově černé či hnědé sklo, bílé či žluté dekorativní prvky – nově žebrování vytvářené nožem či kleštěmi – korály ve tvaru lidské tváře – nejrozšířenější korálky s modrobílými vrstvenými očky – dále žluté, modrozelené sklo, opakní či průsvitné sklo – očka vynikla navrstvením 2 až 8 kapek střídavě bílého a tmavě modrého skla – technikou na jádro – kovová, hlínou obalená kovová trubička, pak rozsekány – výroba emailu – poleva ze zakalené skloviny na kovovém podkladu – červená barva Cu ; žluté barvivo Pb 2 Sb 2 O 7 ; bílé barvivo Ca 2 Sb 2 O 7 – zdobeny kovové předměty: opasky, spony, výzbroj či nýty – vyrobeno pravděpodobně v severní Itálii či dnešním Slovinsku, jižní Středomoří
Fajáns obr. doba haštatská
Doba laténská – první skláři Keltové • 5. -1. stol. př. Kr. (La Tene) – zpočátku dočasný pokles dovozu – změna druhá pol. 3. stol. př. Kr. – přejímání sklářských technik ze severní Itálie – modifikace postupu – velká invence – nový výrobek – skleněný náramek – vyráběn v laténské Evropě – posunováním skloviny po tyči – vysoce kvalitní sklo – homogenní, průsvitné, málo korodující
Náramky, korály
Naleziště „keltských“ náramků Stradonice Staré Hradisko
Chemie a technologie laténského skla Základní složení – analýza zejména náramků a prstencových korálů – nálezy v hradištích – oppidech – Na 7 -15% , Na: K > 13 tavení z přírodní sody – Ca max. 5% – Al (1, 5%), Mg (0, 4%) – jako příměsi (nečistoty) – Fe (0, 2 -0, 3%) – Cl (1 -1, 4%) – Na asi z Na. Cl Barvení skla – bezbarvé sklo, slabě zbarvené, sytě zbarvené – barveno do modra Cu. O+Co. O, fialova Mn. O, zelená, žlutohnědá – odbarvené sklo, vespod žlutý pásek – imitace zlatých šperků Modrá skla - nejčastější; Co + Cu
Doba římská a doba stěhování národů • 1. - 4. stol. po Kr. – na území Čech a Moravy Kelty vystřídali Germáni – úpadek ekonomiky i sklářství (pouze import nebo válečná kořist) a kultury – dovezené skleněné předměty vlastní jen bohaté vrstvy – žárové pohřby – skleněné předměty se roztavily – starší doba římská – pouze korálky – mladší doba římská – součásti náhrdelníků, fajánsové korálky, přibývají nádoby – z italských skláren - Kampánie, Řím, Popádí – později z dílen v římských provincií Gallii, Germánii, Panonii – nejstarší nádoby – millefiorové nebo monochromní lité žebrované misky
Římské nádoby foukané – průsvitné nazelenalé nebo nažloutlé sklo – lahvičky, džbánky a jiné – významný dovoz z oblasti Porýní i Itálie – konec 4. stol. a poč. 5 stol. po Kr. – poháry s broušenou a rytou výzdobou – úzké pohárky a lahvičky zdobené nalepovanými vlákny – nově skleněné vložky do prstenů, náramky (technika spojování tyčinky) – okénka hliněných pohřebních uren Stěhování národů konec 4. stol. - 6. stol. po Kr. – napodobeniny vzácných kamenů – součástí spon a dalších šperků – uplatňuje se i fajáns – figurální závěsky, symbolické předměty
Skleněné nádoby římské
- Slides: 26