Potky osdlen naeho zem zem eskho sttu osdleno

Počátky osídlení našeho území

• území Českého státu osídleno před více než 750 tisíci lety • svědčí o tom četné archeologické nálezy • kultury Ø kultura s lineární keramikou Ø kultura s moravskou malovanou keramikou Ø kultura s vypichovanou keramikou

Keltové Kmeny Keltů sídlily původně na území sahajícím od dnešní východní Francie po západní Čechy. Odtud v důsledku přelidnění začaly kolem roku 500 př. n. l. pronikat do ostatních částí Evropy.

• v Čechách se usadil keltských kmen Bójů, podle nichž vznikl latinský název našeho území Bohemia

• Keltové budovali opevněná hradiště latinsky zvaná oppida • na našem území byly objeveny zbytky několika oppid např. na vrchu Závist u Prahy, u obce Stradonice (na řece Berounce), Staré Hradisko u Prostějova.

Germáni • v posledním století př. n. l. velká část Keltů naše • • území opustila vystřídali je dva germánské kmeny - Markomani a Kvádové Germáni původně sídlili na území dnešního Dánska a severního Německa postupně se usadili v celé střední Evropě Germáni byly hospodářsky i kulturně méně vyspělí než Keltové, ale postupně i díky vlivu římské říše u nich docházelo k rychlému pokroku

Slované • po první vlně stěhování národů ve 4. - 5. století nastal relativní klid • 5. - 6. století se dali do pohybu Slované začala tzv. druhá vlna stěhování národů • příchodem Slovanů do střední a jižní Evropy, jejich postupem směrem na východ a vznikem prvních slovanských států skončilo stěhování národů

Expanze slovanských kmenů třemi směry: • na západ - do střední Evropy • na jih - na Balkánský poloostrov • na východ - do východní Evropy za řeku Dněpr

• 6. století – slovanské kmeny pronikají na území dnešní Moravy • smísení slovanských kmenů se zbytky germánského obyvatelstva • o životě Slovanů vypovídají pouze hmotné prameny a legendy • ústně předávané legendy daly na přelomu 11 a 12 století vzniknout Koskově kronice

osídlení území • Slované se nejdříve usazovali na nezalesněných místech kolem moravských řek, teprve později zamířili do Čech - hlavně k Labi • osídlení bylo zprvu velmi řídké, takže tehdejší vesnice se svými polnostmi tvořily jen ostrůvky uprostřed rozsáhlých lesů

hradiště • v případě nebezpečí se uchylovali na hrady - hradiska ohrazená sypanými valy, které zpevňovala kůlová palisáda. Na hradištích sídlili slovanští náčelníci

obydlí • od Germánů převzali Slované například typ obydlí, tzv. polozemnice

zemědělství • Slované se živili především zemědělstvím a chovem dobytka • pole obdělávali tak, že oseli pouze jeden díl půdy, druhý ležel ladem, rostla na něm tráva, kterou spásal dobytek • takový způsob hospodářství nazýváme dvojpolní

• rodiny byly zprvu soběstačné, vše si vypěstovali i vyráběli sami • časem však někteří zemědělci přestali pracovat na poli a věnovali se pouze řemeslu • tak došlo i k rozvoji obchodu

náboženství • před přijetím křesťanství byli Slované pohany • uctívali bůžky, kteří představovali různé přírodní síly. Měli podobu kamenů, stromů, nebo pramenů. . . • lidé je žádali o věci pro ně důležité, například déšť, dobrou úrodu, zdraví. .

jazyk • slovanské kmeny zřejmě hovořili společným jazykem, kterému se říká praslovanština • v písemných pramenech není doložen, jazykovědci jej pouze rekonstruovali • tento jazyk měl různé nářeční podoby • velmi blízký byl o něco mladší staroslověnštině