Potae XV CPU II Centrum pro virtuln a

Počítače XV – CPU II Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Počítače XV – CPU II Pokračování předchozí přednášky CPU, které mapuje dva největší hráče na trhu s procesory, a to firmy: Intel a AMD

Počítače XV – CPU II Intel Firma Intel Corporation je největším světovým výrobcem polovodičových obvodů a dalších zařízení. Firma byla založena Robertem Noycem a Gordonem Moorem v roce 1968 pod původním názvem Integrated Electronics Corporation. Hlavní sídlo firmy je v kalifornském městě Santa Clara v USA, v lokalitě nazývané Křemíkové údolí. Celé sídlo Intelu je složeno z komplexu několika budov, centrála je pak v budově pojmenované po zakladateli firmy Robertu Noyceovi. V sídle Intelu také naleznete muzeum mikroprocesorů. Po celém světě pracuje pro firmu Intel přes 83 900 zaměstnanců. Jako jedna z největších světových firem s ročním obratem 37, 6 miliard $ (2008) a hodnotou 127 miliard $ (k 8. červnu 2006) je společnost kótována na mnoha světových burzách (NASDAQ: INTC; SEHK: 4335). Intel je znám mezi běžnými lidmi především svými procesory. Ročně jich vyrobí přes 100 miliónů, což je zhruba 75 % celosvětové produkce x 86 procesorů (r. 2000). Kromě procesorů pro osobní počítače vyrábí procesory pro PDA, čipsety, flash paměti, Centrála Intelu, Santa Clara, Kalifornie telekomunikační čipy i multimediální vybavení domácností (dětské elektronické mikroskopy a web kamery). Intel se koncem roku 2005 rozhodl změnit své 37 let staré logo i známý slogan. Slogan Intel inside tak nahradil claim Leap ahead („skok kupředu“).

Počítače XV – CPU II Pentium 1 bylo uvedené v roce 1993, přineslo množství nových technologií a superskalární architekturu. V jeho pojmenování se Intel poprvé odklonil od tradičního číselného značení. Název Pentium, který původně symbolizoval pátou generaci mikroprocesorů Intel, byl uveden jako ochranná známka s patentovou ochranou a stal se takřka synonymem procesor. Frekvence procesoru byla 60 až 200 MHz. Osazoval se do socketu 7. Pentium 2 bylo uvedeno 7. května 1997. Verze procesoru pro nepřenosný zařízení měla frekenci 233 až 450 MHz, pro mobilní byla 266 až 500 MHz. Výrobní proces byl 350 až 250 nm, vyráběno v továrnách Intel. Existovaly 2 verze, první se osazovala do socketu 370 (jednalo se hlavně o Celerony) a druhá se osazovala do slotu 1 (na modulu byla "externí L 2 cache CPU").

Počítače XV – CPU II Pentium 3 bylo uvedeno 26. února 1999. Frekvence procesoru byla 0, 45 až 1, 4 GHz. Výrobní proces byl 250 až 130 nm, vyráběno v továrnách Intel. Existovaly 2 verze, první se osazovala do socketu 370 a druhá se osazovala do slotu 1. Pentium 4 postavené na unikátní architektuře Net. Burst bylo uvedeno v roce 2000. Bylo speciálně navrženo pro dosažení vysokých taktovacích frekvencí. Toto očekávání ovšem naplnilo jen z části a jeho výkon byl vykoupen značnou energetickou spotřebou. P 4 se ovšem rovněž vyvíjelo a bylo postupně doplněno o multimediální technologie SSE 2 a SSE 3, 64 bitové rozšíření architektury EM 64 T a vícevláknová technologie Hyperthreading. Frekvence byla 1, 3 až 3, 8 GHz. Osazovalo se do 2 socketů, první byl Socket 423 a druhý dokonalejší Socket 478. Procesor byl vyráběn nejdříve 130 nm, nakonec skončil na 65 nm procesu v továrnách Intel. Pentium D stavělo na procesoru Pentium 4, ale obsahovalo 2 jádra. Bohužel se zde plně projevily nedostatky architektury Net. Burst, a to vysoké odpadní teplo. Původně se plánovalo až s astronomickým 10 GHz, ale nakonec se zastavili na 3, 5 GHz při TDP 140 W. Osazovalo se do socketu 478. Pentium M bylo uvedeno v březnu 2003. Proti očekávání využívali architekturu procesoru Pentium 3 Tualatin (který byl založen na jádru Pentia Pro) místo Pentium 4, kvůli snížení TDP. Bylo určeno hlavně pro přenosné zařízení (notebook. . . ).

Počítače XV – CPU II Celeron "P 6" byl postaven na architektuře procesoru Pentium II/Pentium III. Rodina procesorů Celeron je založena na rodině procesorů Pentium, přičemž Celerony jsou v jistých oblastech zjednodušené verze procesorů Pentium. První Celeron byl založen na jádře procesoru Pentium II a byl označen kódovým názvem Covington. Pracoval na frekvenci 266 MHz a neobsahoval žádnou vyrovnávací paměť druhé úrovně (tzv. L 2 Cache), čímž dosahoval podstatně horšího výpočetního výkonu než původní procesor, na druhé straně bylo velmi jednoduché přetaktovat ho až na 400 MHz. Celerony založené na 90 nm jádře Prescott s menší vyrovnávací pamětí (256 k. B). Vyráběny byly na frekvencích 2, 13 až 3, 2 GHz. Procesory bylo často možné přetaktovat k frekvencím kolem 4 GHz. Celeron (Net. Burst) vychází z procesoru Pentium 4, přesněji architektury Net. Burst. V současnosti se chystají dvoujádrové procesory Celeron. . . Celeron 300 A Celeron Coppermine-128

Počítače XV – CPU II Pentium Dual-Core bylo uvedeno 2006. Byla použita architektura Intel Conroe (Core 2 Duo. . . ). Díky tomu se vyrábí 65, později 45 nm. Usazuje se do Socket 775. Nově podporuje instrukční sadu SSE 4 pro podporu multimédií. Procesor je kompatibilní s většinou desek založených na čipsetech Intel 975 X a P 965. Díky dokonalejší architektuře a použitím původně mobilních technologií spotřebovává méně energie (kolem 65 W), což je zhruba spotřeba známá u konkurenčních Athlon 64 (jednojádrové verze). Díky nízké ceně a velkému výkonu poměrně zaskočil svého největšího konkurenta AMD. Core 2 Quad byl uveden v roce 2007. Obsahuje 2 x 2 -jádrové procesory (Core 2 Duo). Byl to první 4 -jádrový CPU (nebyl nativní). Vyrábí se 65 nm procesem v továrnách vlastněných Intelem. Usazuje se do Socket 775. Podporuje instrukční sadu SSE 4 pro podporu multimédií. Atom byl uveden v roce 2008. Intel vydal 2 varianty. První pro nepřenosná zařízení (stolní PC, HTPC. . . ) je bez úsporných technologií (TDP až 8 W). Druhá varianta pro přenosné zařízení (netbook. . . ) obsahuje úsporné technologie (TDP až 2, 5 W). Atom využívá čipset 945 GC, 945 GSE. . . Jsou konstruované speciálně pro zařízení vyžadující velmi nízký odběr energie (subnotebooky - hlavně netbooky, PDA, smartphony či ultra-mobilní PC). Intel Atom je použit například v netbooku ASUS Eee PC. Intel Core 2 Duo

Počítače XV – CPU II Core i 7 byl uveden v roce 2008, jeho přesnější název je Core i 7 -9 xx. Je to první nativní čtyřjádrový CPU od Intelu. Obsahuje funkci Hyper-threading, která rozšiřuje "virtuálně" počet vláken na 8, vyšší výkon než u 4 -jádrového CPU bez HT, ale výkon se nevyrovná 8 jádrovému CPU. Je postaven na jádře Nehalem. Usazuje se do Socket 1366. Běží na frekvenci od 2, 66 do 3, 33 GHz. Vyrábí se 45 nm procesem. Obsahuje dohromady 9472 Ki. B cache, z toho L 1 cache je velká 64+64 Ki. B pro 1 jádro, L 2 cache je velká 256 Ki. B pro 1 jádro, L 3 cache je velká 8 Mi. B (inkluzivní typ) a je pro všechna jádra společná. FSB je nahrazena novou sběrnicí Intel Quick. Path Interconnect, která má propustnost 25, 6 GB/s. Má integrovaný 3 kanálový řadič DDR 3 pamětí. Nově podporuje instrukční sadu SSE 4. 1 + SSE 4. 2 pro podporu multimédií. Core i 5 byl uveden Q 3 -Q 4 2009. Usazuje se do Socket 1156. Core i 3 byl uveden Q 3 -Q 4 2010. Core i 9 byl uveden v roce 2010. Jedná seo nativní 6 jádrový procesor. Bude obsahovat funkci Hyperthreading, která rozšiřuje "virtuálně" počet vláken na 12, vyšší výkon než u 6 jádrového CPU bez HT, ale výkon se nevyrovná 12 jádrovému CPU. Usazuje se do socketu 1366. Vyrábí se 32 nm procesem v továrnách vlastnících Intel. Podporuje instrukční sadu SSE 4. 1 + SSE 4. 2 pro podporu multimédií. Turbo Boost je funkce, která umožňuje zvýšení násobiče (a spolu s tím i frekvence) procesoru v případě, že jej zatěžují aplikace neoptimalizované pro vícejádrové procesory a část procesoru není vytížena. V takovém případě procesor automaticky zvýší násobič u jednoho či více jader tak, aby nepřekročil stanovené limity maximální spotřeby, čímž může dojít k významnému navýšení výkonu.

Počítače XV – CPU II Blokové schema architektury NEHALEM Core i 7

Počítače XV – CPU II Různé zdroje uvedly, že Nehalem bude mít následující specifikaci: · Dvou, čtyř a osmi jádrové varianty · Integrovaný paměťový řadič podporující ··DDR 3 ··SDRAM a 1 až 6 paměťových kanálů · 45 nm výrobní proces · Low-end varianty budou mít integrovaný grafický procesor (··IGP) umístěný mimo čip, ale ve stejném pouzdře. · Používá nové point-to-point propojení procesorů nazývané Intel Quick. Path Interconnect, které nahradí zastaralou FSB · Hyper-threading, který nebyl přítomen na běžných procesorech od Intelu od roku 2006 · Nativní (monolitické, tj. všechna procesorová jádra na jediném čipu) čtyř a osmi jádrové procesory · 731 milionů ··tranzistorů u čtyřjádrové varianty · 32 KB L 1 instrukční a 32 KB L 1 datová ··cache na jedno jádro · 256 KB L 2 cache na jádro · 8 MB L 3 cache sdílené mezi všemi jádry · O 33 % efektivnější v mikro-ops operacích než Core · 2. úroveň řady prediktoru a 2. úroveň Translation Lookside Buffer · Modulární bloky komponent, jako jsou jádra, mohou být přidány nebo odstraněny pro různé segmenty trhu

Počítače XV – CPU II AMD Advanced Micro Devices je americká světová firma založená 1. května 1969 v Sunnyvale (Kalifornie). V roce 2009 je druhý největší výrobce mikroprocesorů (integrovaných obvodů) a třetí největší výrobce grafických čipů a čipsetů. Dnes se hlavně orientuje na vývoj procesoryů (hlavně x 86 kompatibilní), grafických čipů a čipsetů. Dříve vyvíjelo nejenom procesory, grafické čipy nebo čipsety, ale i zvukové čipy a další obvody. Vstupní kapitál byl 100 000 dolarů, firma začínala v obývacím pokoji. Koncem roku 1969 vyrobili svůj první integrovaný obvod Am 9300. V roce 1976 podepsala AMD s Intelem smlouvu o výměně patentů. Od 1980 používá nynější logo. V roce 1987 Intel zažaloval AMD za porušení ochranné známky. Proces trval 5 let. Firma měla zakázáno prodávat procesory. AMD však zvítězila a získala plné právo používat číselné označení svých procesorů v podobě x 86 (např. místo i 386 → Am 386) V prosinci 2006 byly společnosti ATI (v tu chvíli už vlastník AMD) a NVIDIA zažalovány za domluvený kartel na cenách GPU. V roce 2008 uvedlo AMD první nativní čtyřjádrový procesor. V květnu 2009 opustil AMD Randy Allen na pozici senior více prezidenta, v AMD byl od roku 1984.

Počítače XV – CPU II Rozdělení procesorů AMD od začátku vzniku firmy: Am 2900 je rodina 42 integrovaných obvodů, vyvinutých v roce 1975 společností AMD. Am 9080 je procesor vyráběný firmou AMD. Byl vyráběn původně bez licence jako klon Intel 8080. Později byla dosažena s Intelem dohoda o jeho výrobě. První verze Am 9080 byla dostupná v dubnu 1974. Tento procesor pracoval na frekvenci 2 MHz. Am 286 je označení procesorové řady podle standardu x 86, kterou (zhruba od roku 1982) začala vyrábět společnost AMD. Am 386 byla centrální procesorová jednotka (CPU), kterou v roce 1991 začala vyrábět společnost AMD. Procesor byl 100% kompatibilním klonem 80386 od Intelu a druhým x 86 -kompatibilní procesorem z dílen AMD po Am 286 z roku 1982, kdy se tato společnost stala „záložním dodavatelem“ procesorů pro IBM. Am 386 se však prodaly miliony kusů a AMD se tak posunula do pozice respektovaného konkurenta firmy Intel. Am 486 je série x 86 -kompatibilních procesorů, kterou zejména v první polovině 90. let vyráběla společnost AMD v té době soupeřila s firmou Intel, jež měla stále majoritní podíl na trhu s procesory. Snažila se dodávat na trh výkonnější klony za cenu levnějších verzí od konkurence, čímž v podstatě nabízela za stejnou cenu o 20% více výkonu. Am 5 x 86 je poslední x 86 -kompatibilní procesor od firmy AMD, který konkuroval procesorům Intel 80486. Byl uvedený na trh v roce 1995 a jednalo se o vylepšený procesor AMD Am 486. Vyráběn byl technologií 350 nm, disponoval 16 KB L 1 cache, jeho vnitřní rychlost byla čtyřnásobná. Byl pinově kompatibilní s deskami procesory 486 (na deskách s podporou napětí 5 V vyžadoval regulátor napětí), díky čemuž představoval relativně výkonný a levný upgrade stávajících. Am 586 o rychlosti 133 Mhz měl výkon na úrovni Pentia 75 Mhz.

Počítače XV – CPU II Rozdělení procesorů AMD od začátku vzniku firmy: K 5 je první x 86 procesor firmy AMD zcela vyvinutý ve vlastních laboratořích. Jejich hlavním konkurentem byl Intel se svojí procesorovou řadou. Procesor byl představen se zpožděním v roce 1995. Společnost AMD navrhovala mikroprocesor zcela od nuly, takže spousta termínů byla opožděna a také neměli dostatek zkušeností s návrhem skalární architektury. K 5 byl ambiciozní projekt, na jehož konci zůstal produkt bližší spíše Pentiu Pro než klasickému Pentiu. K 6 je mikroprocesor od společnosti AMD pro počítače PC uvedený na trh roku 1997 jako následník procesoru AMD K 5. Jádro vyvinula společnost Nex. Gen, kterou AMD koupila. Měl 57 instrukcí MMX, 64 KB L 1 cache a byl vyráběn technologií 0, 35– 0, 25 mikronů, obsahoval 8, 8 milionů tranzistorů. K 6 -2 je mikroprocesor od společnosti AMD, který byl taktovaný na frekvencích 233 - 550 MHz a byl přímou konkurencí procesorům Intel Celeron a Pentium II. Obsahoval relativně velkou L 1 cache 64 KB (32 KB Data + 32 KB Instrukce), jádro běželo na napětí 2, 2 V, byl vyráběn 0, 25 -mikronovou technologií a obsahoval 9, 3 milionu tranzistorů. Vyráběl se pro základní desky s architekturou Super Socket 7. K 6 -III je mikroprocesor architektury x 86 od společnosti AMD a současně poslední a nejvýkonnější mikroprocesor pro základní desky s paticí Super Socket 7. Koncepce procesoru je jednoduchá, je to upravený procesor K 6 -2 s přidanou L 2 cache přímo na procesoru. Obsahuje 21, 4 milionu tranzistorů a vyráběl se ve frekvencích 400 až 550 MHz.

Počítače XV – CPU II Rozdělení procesorů AMD od verze Athlon 64: Athlon 64 je první komerční 64 -bitový procesor od AMD. Na trh byl uveden 23. září 2003. Procesor má novou architekturu K 8. Výrobní proces začal na 130 nm a skončil na 65 nm (jádro Brisbane). Procesory Athlon 64 FX mají své multiplikátory zcela otevřené, což je jasná výhoda vůči normálním Athlonům 64. Athlon 64 X 2 je první vícejádrový procesor pro domácí využití od firmy AMD. Principiálně jsou to dvě spojená procesorová jádra v jednom pouzdře. Jádra jsou založena na E-řadě Athlonu 64, podle modelu obsahují 512 nebo 1024 k. B L 2 -Cache na jádro a sdílí jeden dvoukanálový řadič paměti. Athlon X 2 je schopen dekódovat SSE 3 instrukce (kromě pár specifických pro architekturu Intel), takže může těžit z optimalizací, které předtím mohly využívat pouze procesory Intel. Toto vylepšení není unikátní pro X 2, obsahují jej i nová jádra Athlonu 64 - Venice a San Diego. AMD oficiálně začalo prodávat Athlon X 2 na Computexu 1. června 2005. Athlon 64 X 2 E 6 3800+

Počítače XV – CPU II Procesor AMD Athlon II vyvinutý firmou AMD je odvozen od AMD Phenom II, neobsahuje L 3 cache. Byl vydán v roce 2009. Řadič pamětí umí komunikovat s DDR 3 pamětmi (až 1333 MHz). Je použit menší 45 nm proces. Díky absenci L 3 cache je spotřeba procesoru nízká, přesto AMD oficiálně má TDP 65 W. Sempron je levná verze Athlonu XP, Athlonu 64. Nahrazuje procesor Duron. Sempron je od roku 2006 zástupce low-endové řady procesorů amerického výrobce AMD. Na této pozici nahradil svého předchudce Durona. Má být přímou konkurencí procesor Intelu Celeron D. AMD se inspirovalo při pojmenování tohoto procesor z latinského semper, což znamená „vždy, každodenní“. Tím se snažilo vyjádřit, že tento procesor je vhodný pro každodenní práci na počítači. Opteron (kodové označení Sledge. Hammer) je serverová verze Athlonu 64, Athlonu 64 X 2, Phenomu. Je zlepšen ve víceprocesorovém zapojení. Opteron byl první procesor osmé generace, založený na architektuře K 8 (Hammer core) a první procesor architektury x 86 -64. Byl vydán 22. dubna 2003 a je určen na serverový trh stejně jako jeho konkurent Intel Xeon. Klíčové schopnosti Opteron má dvě důležité schopnosti: nativní podpora 32 bitových instrukcí x 86 (bez ztráty výkonu) a nativní podpora 64 bitových instrukcí x 86 -64 (možnost adresovat více než 4 GB RAM) První schopnost je velmi důležitá, oproti svému konkurentu Intel Itanium, u kterého dochází při vykonávání 32 bitových instrukcí k velké degradaci výkonu (musí jej emulovat), u Opteronu k tomuto nedochází. Další schopnost je výhodná hlavně pokud v budoucnu plánujeme přechod ze x 86 na x 86 -64.

Počítače XV – CPU II Turion 64 je mobilní verze Athlonu 64. Je postaven na jádře K 8, ale přídává šetřící funkce, pro zvýšení výdrže provozu na baterky. Jsou to 64 bitové, méně energeticky náročné (mobilní) procesory s kódovým názvem K 8 L. Procesory AMD Turion 64 a AMD Turion 64 X 2 soupeří s mobilními procesory od společnosti Intel Pentium M. Turion 64 X 2 je dvoujádrový mobilní procesor od firmy AMD, určený pro konkurenci s procesory Intel, a to Intel Core a Intel Core 2. Turion 64 X 2 byl představen 17. května 2006, po několika zpožděních. Tyto procesory používají Socket S 1 a hlavně paměť DDR 2. Zahrnují samozřejmě také AMD Virtualization Technology a více prvků snižujících spotřebu energie. První Turion 64 X 2 od AMD byl vyroben technologii 90 nm (SOI – křemík na izolátoru) jádra s kódovým jménem Taylor. Od května 2007 přešlo AMD na technologii 65 nm (SGOI – křemík a germanium na izolátoru), kterého bylo nedávno dosaženo skrze spolupráci IBM a AMD, se 40% zlepšením při srovnatelné 65 nm (SOI – křemík na izolátoru) technologii. První 90 nm jádra měla kódová jména Taylor a Trinidad, zatímco novější 65 nm jádra měla kódový název Tyler. Turion 64 -X 2 pro Socket S 1

Počítače XV – CPU II Phenom byl oficiálně firmou AMD představen spolu s grafikami Radeon řady HD 2900. Jedná se o variantu architektury K 10, která je určena pro stolní počítače. Phenomy se objevily ve 4. čtvrtletí roku 2007 jako nástupce Athlonů s jádry K 8. Na jednom kusu křemíku jsou integrována až čtyři jádra. Dvoujádrová varianta má kódový název „Kuma“, čtyřjádrová má název „Agena“, resp. „Agena FX“. První dvě jmenované varianty jsou určeny do socketu AM 2+, avšak pasují i do současného socket AM 2, i když s mírně nižším výkonem paměťového řadiče a L 3 cache. „Agena FX“ je určena do socketu F 1207+, což umožňuje propojení procesorů na jedné základní desce pomocí HT a stavbu víceprocesorových stanic (FASN 8). Ve hře je také tříjádrová varianta „Toliman“, která má jedno ze čtyř jader vypnuto (pravděpodobně nejslabší nebo vadné). Každé jádro má 64 k. B L 1 cache pro data, 64 k. B L 1 pro instrukce a 512 k. B společné L 2 cache. Jádra sdílejí ještě L 3 cache o velikosti 2 MB. Phenom obsahuje klasické rozšířující instrukce pro x 86 od MMX po SSE 3 a navíc speciální rozšíření SSE 4 A od AMD. Je vyráběn 65 nm technologií. Jádro procesoru AMD Phenom

Počítače XV – CPU II Phenom II vyvinutý firmou AMD je nástupcem procesoru AMD Phenom, byl představen v prosinci 2008. Jádro je K 10. 5. Řadič pamětí umí komunikovat s DDR 3 paměťmi (až 1333 MHz), výjimku tvoří pouze 3 procesory (X 4 920, X 4 940 BE. . . ) vydané jako mezičlánky. Jádro bylo předěláno. L 3 cache byla zvýšena až na 6 MB. Výkon se zvednul teoreticky o 30% navíc, v praxi záleží na dané sestavě a aplikaci. Procesor byl uveden do patice AM 3, ale je zpětně kompatibilní s paticí AM 2+. Je použit menší proces výroby 45 nm. Reálná spotřeba procesoru byla snížena, ale teoretické TDP zůstalo na hodnotě až 125 W. Frekvence prodávaných procesorů budou do 3. 2 GHz. Phenom II zvěštuje 3 x velikost L 3 cache až na 6 MB oproti maximálně 2 MB u Phenom. Funkce Cool 'n Quiet nyní funguje na celý CPU a je zdokonalená. Procesory Phenom II jdou dobře taktovat, lze dosáhnout 150 % základní frekvence a není problém se standardním chlazením. Pro upřesnění, se vzduchovým chlazením lze dosáhnout hodnot 3. 5 -4 GHz, při extrémním taktování pomocí LN 2 lze dosáhnout s trochou štěstí i nad 6. 5 GHz. Phenom II eliminuje "Cold Bug", docházelo k němu u většiny CPU, když se podchladily pod danou teplotu, a projevuje se zamrznutím procesoru.

Počítače XV – CPU II AMD Bulldozer přichází, ale pomalu… Krabičky k novým procesorům AMD Bulldozer jsou již navrženy a vyrobeny, čeká se však na dostatečný počet čipů, aby mohl začít jejich prodej. 32 nm výroba však nejde nejlépe, a proto se vydání dočkáme nejdříve v říjnu 2011.

Počítače XV – CPU II Technologie používané u CPU pro zvýšení výkonu: MMX je název multimediální technologie vytvořené firmou Intel pro nové vlastní procesory Pentium MMX, které byly uvedeny na trh 8. ledna 1997. Pod zkratkou MMX, která se většinou vysvětluje jako Multi. Media e. Xtensions, se skrývají dvě zásadní vylepšení architektury procesoru. První vylepšení je velmi jednoduché - došlo ke zvětšení vnitřní L 1 cache na dvojnásobek (ze 16 na 32 KB). 3 DNow! Hlavním omezením technologie MMX je skutečnost, že pracuje pouze s celými čísly. Tento nedostatek prolomila multimediální technologie 3 DNow! SSE (Streaming SIMD Extensions, původně nazvaná ISSE, Internet Streaming SIMD Extensions) je SIMD (Single Instruction, Multiple Data - česky Jedna Instrukce, Více Dat) je instrukční sada navržená Intelem v roce 1999 procesor Pentium III jako odpověd na instrukční sadu 3 DNow! od konkurenční AMD (která debutovala o rok dříve). SSE obsahuje 70 nových instrukcí.

Počítače XV – CPU II Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Použity materiály, obrázky a parametry o PC komponentách z www stránek: „svethardware. cz“ „pctuning. cz“ „mironet. cz“ „alza. cz“ „czechcomputer. cz“ „cs. wikipedia. org“