Postup interpretace NT Clem interpretace je urit funkn

Postup interpretace NT

Cílem interpretace je určit funkční styl, slohové postupy a slohový útvar - určení zdůvodnit, dokázat !!! -----------------------------------KROK A CELEK TEXTU A ODHAD KOMUNIKAČNÍ SITUACE A 1 - o čem se v úryvku pojednává - proč asi text vznikl a s jakým cílem (informovat, poučit, vysvětlit, získat a ovlivnit) - modalita výpovědi - autor cosi tvrdí, informuje, vysvětluje - autor má zájem na uskutečnění děje, získává a ovlivňuje - autor vyjadřuje hodnocení, zdůvodňuje svůj pohled na skutečnost

A 2 - nepřipravenost x připravenost - výstavba větných celků od promyšlenosti přes libovolnost až chaotičnosti - koherence výpovědi kataforické, anaforické, kontaktové, pouze gramatické a lexikální - pečlivost ve výběru pojmenování - pestrost pojmenování i větné stavby x monotónnost - soulad s normou x prohřešky proti normě směřuje od útvarů prostě sdělovacího stylu přes administrativní, publicistický až ke stylu odbornému (umělecký styl)

A 3 - oficialita x neoficialita volba jazykových prostředků, stavba věty (odborný, administrativní, publicistický, prostěsdělovací) - přímý kontakt s příjemcem textu prostřednictvím konektorů (publicistický, prostěsdělovací, administrativní, odborný) - expresivita a emocionalita především volba jazykových prostředků (prostěsdělovací, publicistický, odborný, administrativní) - neverbální komunikační prostředky emotikony, ilustrace, grafy (prostěsdělovací, publicistický, administrativní, odborný)

Krok B POJMENOVÁNÍ A ZDŮVODNĚNÍ FUNKČNÍHO STYLU B 1 - struktura a členění textu - B 1 a uvolněnost, nahodilost řazení motivů, opakování stejných výrazů struktur výpovědí (stejný typ stavby věty, souvětí) neprojevuje se příliš (nebo promyšleně) horizontální struktura textu = prostěsdělovací styl

- B 1 b stručnost, srozumitelnost, jednoznačnost, podoba textu je standardizovaná, schematičnost, objektivita = administrativní styl - B 1 c promyšlenost stavby celku textu, výpovědí i volby jazykových prostředků, odosobnění textu sdělení, přesnost, úplnost, výstižnost, jednoznačnost, propracovanost, terminologie, logické horizontální členění = odborný styl

- B 1 d aktuálnost, promyšlenost působení vůči adresátovi, automatizované výrazy, klišé i floskule, aktualizované výrazy a inovativnost vyjádření, promyšlené horizontální členění textu i s možným grafickým odlišením, úsilí objektivizovat výpověď s jasně patrným cílem (přesvědčit získat strhnout k formulaci názorů či činnosti), užívání kontaktních prostředků = publicistický styl

B 2 - slovní zásoba a užitý jazyk - B 2 a zejména hovorová čeština, nespisovné jazykové prostředky, neadekvátní působení spisovnosti v celku textu = prostěsdělovací styl - B 2 b automatizace výrazu, souslovná pojmenování a frazémy, prostředky jazykové ekonomie, klišé a floskule, aktualizace výrazu, emocionálně působící prostředky, dvojznačná a mnohoznačná pojmenování, obrazná pojmenování, inovované frazémy = publicistický styl

- B 2 c výlučně spisovné prostředky, neutrální a citově nezabarvené, kondenzace vyjádření (infinitivní vazby, dějová podstatná jména, přechodníky, antepreteritum, symboly, značky, terminologie, tendence k multiverbizaci = odborný/administrativní styl - B 2 d projevy vývojových tendencí spisovné češtiny a jejich stylová příznačnost - demokratizace spisovné češtiny - pronikání hovorových prostředků (univerbizace, pronikání slangismů a profesionalismů, vznikání okazionalismů. determinologizace - intelektualizace spisovné češtiny - zvyšování podílu prostředků odborného jazyka, multiverbizace, terminologizace, deslangizace

B 3 - práce s větou - B 3 a užívání mnohoznačných či nepřesných spojek (že, který, když), odchylky od větné stavby (anakolut, zeugma, křížení vazeb, neukončení výpovědi), neslovesné věty, časté vsuvky, elipsa, dodatečně připojované větné členy = prostěsdělovací styl - B 3 b 3. osoba čísla jednotného (variabilita závislá na slohovém útvaru) , přehledná větná stavba, nekomplikovaná, byť nápaditá vyjádření = publicistický styl

- B 3 c komplikovaná větná stavba, mnohonásobně rozvité souvětí, mnohdy na první pohled nesrozumitelná větná konstrukce, větné vyjádření je adekvátní složitosti vyjadřovaného obsahu, věty vedlejší příslovečné příčinné, přípustkové, podmínkové, souřadné spojení vět v poměru důsledkovém a vysvětlovacím = odborný styl

Krok C POJMENOVÁNÍ SLOHOVÉHO POSTUPU - vytváří základní linii tematické i jazykové výstavby textu - je to způsob podání a zpracování tématu (pojetí tématu, řazení a rozvádění tematických složek, výběr jazykových prostředků) C 1 informační slohový postup - podává fakta (co se kdy a kde stalo), věcně, pravdivě a srozumitelně konstatuje určitá fakta, prosté podání informace, texty jsou stručné, věcné, bez citového a expresivního zabarvení, může mít i podobu pouhého výčtu

C 2 deskriptivní slohový postup - vypočítává vnější znaky a vlastnosti osob, zvířat, věcí, výtvorů, dějů a činností, uvádí části nějakého celku, jejich vlastnosti, zjišťuje, jak části spolu souvisejí, především místně a časově, je subjektivní, protože autor je tím, kdo informace vybírá a uvádí, soustředí se na detaily, logické části nebo na celek, postupuje podle různých klíčů - mnohdy se samostatně vyděluje charakteristika (člověk, literární postava, prostředí (+ posudek), odlišuje se přímá charakteristika (vystihuje vnitřní znaky výčtem vlastností) a nepřímá charakteristika (uvádí příklady jednání či dějů, v nichž se vlastnosti projevují)

C 3 narativní slohový postup - podává průběh jedinečného děje, je subjektivizovaný, příběh utváří a prožívá vypravěč, děje se v linii od zápletky k vyvrcholení a rozuzlení, základní řazení dějových složek je v časové a příčinné souvislosti (možnost retrospektivy, paralelnosti i dějových retardací odbočkami), sdělení musí být zajímavé, napínavé, barvité i názorné, základním časem vyprávění je slovesný čas minulý - postrádá-li zápletku, jedná se o popis děje

C 4 explicitní slohový postup - vysvětlují se předměty nebo děje, tedy jejich příčiny, nesoustředí se tedy na vnější znaky, nýbrž na vnitřní vztahy, logickou cestou se zdůvodňuje jejich podstata a vnitřní vztahy jejich složek, lze vyvozovat logické závěry a podávat zdůvodněné hodnocení, naznačovat řešení, mohou se srovnávat různé jevy - propojením výkladového a úvahového postupu je položen základ esejistickému slohovému postupu

C 5 úvahový slohový postup - vyjadřuje názory autora, zahrnuje do sebe, zamyšlení, hodnocení, srovnání a vyvozování závěrů, může ale vyjadřovat i postoje a city, autor vyjadřuje vlastní stanoviska, od výkladu se odlišuje měrou subjektivity

Krok D SOUDRŽNOST TEXTU, MODALITA TEXTU A AKTUÁLNÍ VĚTNÉ ČLENĚNÍ - interpretuje se a hodnotí soudržnost výpovědí z hlediska formálního i z hlediska obsahového - určování konkrétních konektorů i rozpoznání autorovy práce s tématem i rématem je vztahováno k pojmenování funkčního stylu, slohového postupu i slohového útvaru

D 1 - textové konektory svědčí především o promyšlenosti a propracovanosti textu D 1 a konektory podle způsobu navazování textu kataforický konektor - poukazuje dopředu do textu anaforický konektor - poukazuje zpět v textu exoforický konektor - odkazuje na mimo textovou skutečnost

D 1 b konektory kontaktové a vybízecí D 1 c konektory gramatické spojky , vyjadřování vztahů koncovky slovesného přísudku D 1 d konektory lexikální zopakování pojmenování zájmena synonyma, nadřazené pojmenování za podřazené

D 2 - aktuální větné členění objektivní (T-R) či subjektivní (R-T) větné členění (neutralita výpovědi či její citové zabarvení) - téma (východisko) výpovědi je kontextově zapojené a vyjadřuje skutečnosti, které jsou známé (např. z předchozího textu), réma (jádro) výpovědi vyjadřuje nové skutečnosti, kontextově nezapojeno, tématem se ptáme, rématem odpovídáme

D 2 a tematizace rématu réma první výpovědi se stává tématem výpovědi následující D 2 b průběžné téma se ve výpovědích opakuje a je dodáváno pouze nové réma D 2 c rozštěpení tématu téma štěpí do několika výpovědí

Krok E SHRNUTÍ A ZÁVĚR INTERPRETACE TEXTU E 1 - na základě předešlých poznatků je určen hypotetický autor textu - na základě předešlých poznatků je určen účel textu - na předešlých poznatků je určen funkční styl, slohový postup, slohový útvar (je nutné vycházet ze skutečnosti, že je interpretován pouze úryvek textu)