Postprodukc E Barbora ebkov rebbarboraemail cz Nicolas Bourriaud

Postprodukc. E Barbora Řebíková (rebbarbora@email. cz)

Nicolas Bourriaud • Nicolas Bourriaud, Postprodukce, Tranzit, 2004

. . . • silný a sílící proud současné umělecké produkce, který lze vysledovat v současných uměleckých postupech • využívání již vytvořeného uměleckého „materiálu“.

. . . • „Je to jednoduché: lidé vytvářejí díla, no a my si s nimi děláme, co se dá – prostě je využíváme pro sebe. “ (Serge Daney)

Pojem postprodukce • ve filmovém průmyslu označuje veškeré pozdější zpracování natočeného materiálu. • jednotlivé záběry a scény se řadí do náležitého pořadí, aby výsledný produkt poskytoval smysluplnou filmovou vizi. • Scény se během něj upravují či krátí, je k nim přidáván zvuk, ladí se barvy a vytvářejí vizuální efekty.

. . . • „ , Postprodukce‘ je technický pojem, používaný ve světě televize, filmu a videa. Označuje se jím veškeré zpracování natočeného materiálu: střih, vkládání dalších obrazových či zvukových zdrojů, titulkování, hlasy mimo kameru (off), zvláštní efekty. “ (Bourriaud, N. , Postprodukce, Tranzit, Praha 2004, s. 3. )

Bourriaud • Tento pojem a jím označený proces vnesl do světa současného umění teoretik Nicolas Bourriaud. • Ve své knize Postprodukce (2004) se pokusil o revizi a smysluplné vysvětlení současné umělecké tvorby důrazem na postprodukci, úpravy a re-produkování již existujícího materiálu a „produktů kultury“.

. . . • „Od počátku 90. let 20. století se stále více a více umělců zabývá interpretací, reprodukováním, novým vystavováním či jiným využíváním děl ostatních umělců nebo kulturních produktů, které jsou k dispozici. Toto UMĚNÍ POSTPRODUKCE odpovídá zvýšení kulturní nabídky, ale nepřímo jde i to, že svět umění si přisvojuje formy, jež dosud opomíjel či jimi opovrhoval. “

Co svět umění opomíjel? • . . . možnost „interpretace, reprodukování, nového vystavování či jiné využívání děl ostatních umělců nebo kulturních produktů, které jsou k dispozici“ • využít již hotové objekty k tvorbě díla vlastního

. . . • „O umělcích, kteří zasazují vlastní dílo do díla druhých, můžeme říci, že přispívají k rušení tradičního rozlišování mezi produkcí a konzumací, mezi tvorbou a kopírováním, mezi readymade a původním dílem. “ • „Tito umělci již nepracují se surovinami. “

. . . • „Nevytvářejí novou formu ze surového materiálu, nýbrž pracují s objekty, které již obíhají na kulturním trhu, tj. nesou informace, které do nich vložili jiní lidé. “

. . . • Pojmy „originalita“ či „tvorba“ dostávají nové významy. • Spíše jde o vyhledávání kulturních objektů a jejich začleňování do určitých kontextů.

Skutečně svět umění tuto techniku opomíjel? • Mnohé z toho, co autor popisuje jako revoluční prvky v tvorbě současných umělců, úplně nové není a ve světě umění se nacházelo již před objevem internetu. • Užívání již existujících a použitých prvků v novém kontextu není v umění ničím novým.

. . . • „Tvůrci kulturních produktů se podobně vykradačským způsobem chovali odjakživa, dnes to mají jen usnadněné existující technologií. Princip však zůstává stejný. “ • (Pospiszyl, T. , „Tancuj, bůh je přece dýdžej – mechanismy současného umění a úvahy Nicolase Bourriauda“ v Umělec, Divus, č. 2. , 2004)

. . . • Édouard Manet v 19. stol. předělával ve své tvorbě dílo Velasquézovo a Veroneseho, jen mu to díky použité malířské technice trvalo daleko déle než dnešním tvůrcům, jež mohou užívat Photoshop. • Auguste Rodin vytvářel komplikované smyčky, aby mohl recyklovat sám sebe. • Pabla Picassa lze označit za Google světového malířství.

. . . • zpochybnění tradičních forem tvorby uměleckého díla na počátku dvacátého století s nástupem dada (Duchampovy Fontány) a neodada. • Duchamp vystavující pisoár a sušák na lahve se stal pro svět umění dvacátého století zásadním milníkem. Odstartoval celou epochu, která se k němu v různých podobách neustále vrací a dovolává se jeho odkazu.

. . . • Andy Warhol a jeho krabice Brillo • Užití již existujících předmětů či motivů není ničím tak zcela revolučním, jak uvádí Nicolas Bourriaud.

! • Pro současnou tvorbu se však technika postprodukce stala typickou a zásadnější než kdykoli dříve a to díky kulturním podmínkám, které k ní přímo vybízejí.

Kulturní prostředí - výchozí bod tvorby • Co tvoří rámec nových forem uměleckých aktivit? • Kulturní prostředí, „kolektivní senzibilita“. • Výchozí bod – internet: „proměnlivý mentální prostor, jenž se lidskému myšlení otevírá s příchodem internetu jakožto ústředního nástroje informačního věku, do něhož jsme vstoupili. “

Informační věk • „Ať už se na tento věk (pokud vůbec existuje jako jasně odlišená epocha) díváme jakkoli, , informace‘ se často jeví jako druh nejzákladnějšího ready made, jako data, která musí být znovu zpracována a poslána dál, někteří z těchto umělců podle toho pracují – , zinventarizují a vyberou, užijí a stáhnou‘, zrevidují nejen nalezené obrazy a texty, ale také dané formy vystavování a distribuce. “ • (Forster, H. , Kraussová, R. , Bois, Y. -A. , Buchloh, B. , H. , D. , Umění po roce 1900, Modernismus, Antimodernismus, Postmodernismus, Slovart, Praha 2007, s. 665. )

. . . • Díla druhých autorů, ale i způsob jejich vystavení a šíření jsou chápány jako informace, či sdělení, jež je možné dále používat, měnit a šířit.

. . . • Co s sbeou přinesla existence celosvětové sítě? • „Jde mi tu o to, jak se zorientovat v kulturním chaosu a jak z tohoto chaosu vyvodit nové způsoby produkce. “

. . . • „Je skutečně překvapující, že nejčastěji užívanými nástroji při vytváření těchto ‚vztahových modelů‘ jsou již existující díla či formální struktury, jako kdyby svět kulturních produktů a uměleckých děl představoval jakousi samostatnou vrstvu, schopnou dodávat nástroje k vytváření vztahů mezi lidmi. “

. . . • „jako kdyby cesta k zavádění nových forem družnosti a skutečná kritika současných forem života vedly přes změnu postoje ve vztahu k uměleckému dědictví, před vytváření nových vztahů ke kultuře obecně, a k uměleckým dílům zvlášť. “

Typologie postprodukce a) nové programování již existujících děl b) pobývání v historických stylech a formách c) užití obrazů d) využívání společnosti jakožto repertoáru forem • e) vstup do světa módy a médií • •

. . . • Formální různorodost, ale společný prvek – využívání již jednou vytvořených forem. • „Tvůrci záměrně vkládají svá umělecká díla do již existující sítě znaků a významů, místo aby je považovali za nezávislé či originální formy. “

Gilles Deleuze • Umělci si již nekladou otázku „co nového udělat? “, ale spíš „co s tím udělat? “ • Jak produkovat jedinečnost, jak vytvářet smysl z chaotické masy předmětů, vlastních jmen a odkazů, která představuje náš každodenní život?

programování • „Dnešní umělci tak formy spíš programují, než že by je vytvářeli: nepřetvářejí látku v surovém stavu (bílé plátno, hlínu atd. ), nýbrž používají to, co už je dáno. • Rirkrit Tiravanija: nikoli performace, nýbrž forma-performance • Christian Marclay – The Clock

post • Bourriaus nemá na mysli tradiční uměleckou skepsi „vše už tu bylo“ a předpona „post“, kterou k pojmu produkce přidává neznačí jeho negaci. • Postprodukce - aktivní postoj a činnosti, jež pouze nekopírují, ale hledají vlastní způsob zobrazování a vyjadřování na základě užívání existujících forem. • Vymýšlení „užívacích protokolů“ pro již existující metody zobrazení a systémy forem.