Postaven pacienta pojitnce v systmu veejnho zdravotnho pojitn

Postavení pacienta – pojištěnce v systému veřejného zdravotního pojištění Pohled zdravotní pojišťovny Ing. Ladislav Friedrich, CSc. prezident SZP ČR Praha 7/2019 ZV PS P ČR

Role pojištěnce • Plátce pojistného (zaměstnanec, OSVČ, OBZP, stát) • Nositel přerozděleného pojistného pro ZP (věk, pohlaví, PCG skupina, nadměrné náklady) • Příjemce preventivní zdravotní péče dle zákona a ZP • Pacient s nároky dle rozsahu veřejného zdr. pojištění

Čím můžeme postavení pojištěnce zlepšit • Faktickou dostupností x přesnějším vymezením – omezením nároku • Zvýšenou kvalitou péče i služeb x posílením smluvní volnosti ZP a PZS • Kvalitnějším a efektivnějším vyřešením zdravotního stavu x prvky řízené péče • ekonomickou stimulací • Pro další plošné benefity už velký prostor není a není to vůbec fektivní

Zapomenuté skutečnosti • Pro velkou většinu občanů je veřejné zdravotní pojištění celoživotně ztrátové – zaplatí víc než dostanou. Přesto to akceptují. Důvod: hodnota jistoty bezplatné péče a nízká informovanost • Neefektivita v čerpání občanovi příliš nevadí. Důvod: Chybí jakákoliv stimulace k úsporám a efektivitě (viz. např. lázeňství) • Zdravý životní styl a primární (, ale často i screeningová ) prevence vytváří okamžitá byť malá omezení a jen vzdálené a subjektivně nejisté benefity Důvod: nízká účinnost, ale i kvalita edukace a nulová přímá ekonomická stimulace

Smluvní pojištění inspirací? • Pojištěnec ve veřejném zdravotním pojištění se v mnoha ohledech chová stejně jako např. pojištěnec havarijního pojištění aut – proč neaplikujeme některé ověřené funkční stimulace ze smluvního pojištění a) rozdílná výše pojistného – malusy a bonusy b) spoluúčast c) výluky

Odhad ekonomického vývoje 2019 až 2021 Nejpříznivější • • Inflace min. 2% Pojistné – růst cca 5% Růst nákladových mezd ve zdravotnictví max. 5% Nárůst úhrad rok 2019 + 23 -24 mld. Krizové • Růst pojistného 0 – 2% (včetně zvýšení nezaměstnanosti) • Možnosti na další období max. + 15 až +18 mld. , min. cca +10 mld. s využitím rezerv ZP

Slabiny a rizika současného stavu • Náklady na lůžkovou péči již tvoří přes 56% • Růst nákladů ve skutečnosti financuje především růst mzdových nákladů a nákladnou péči malých skupin pacientů ve specializovaných centrech (zejména v LP) • Možnosti udržení dostatečného personálního obsazení ve stávající síti lůžkových zařízeních a stabilizace zaměstnanců cestou zvyšování mezd klesají

Slabiny a rizika současného stavu • Nárůst nákladů se pozitivně projevuje u stále menšího počtu pacientů. U ostatních k pozitivním změnám prakticky nedochází. • Dostupnost, kvalita, cena – jaké jsou možnosti? - cena limitována náklady a možnostmi ekonomiky, konkurencí lze její růst omezit (příklady – léky, nákup zdr. péče – jednodenní výkony) - kvalita by měla být zachována a narůstat - v dostupnosti máme nákladové rezervy (délka hospitalizace, počet kontaktů s lékařem, …)

Závěry • Při poklesu nárůstu zdrojů a současných trendech pokryjí zdroje ZP bezpečně pouze míru inflace a částečně nové léčby, nikoli vliv stárnutí populace • Další zdroje pro zlepšování zdravotnictví už musí být hledány ve zvýšené efektivitě léčebných procesů + zkrácení hospitalizace (úpravy DRG), snížení počtu kontaktů pacienta a lékaře (změny v regulacích-URČ), minimalizace duplicit, sdílení informací-sdílené žádanky

Prostor pro změny • Programové prohlášení vlády – nutnost širší politické shody • Opakovaná doporučení externích organizací (např. OECD) • Co zřejmě nelze nyní očekávat + vyšší povinná (? ) finanční spoluúčast pojištěnců + výrazné, plošné snížení ingerence státu + omezení práv pojištěnce Co lze (možná)prosazovat + konkurenční prostředí pro ZP + cenovou konkurenci mezi PZS, omezení ingerence státu u úhrad („vyrovnání základních sazeb“ ? nebo tržní ceny ? ) + možnost si připlatit + výhody za dodržování pravidel („odměňování za péči o zdraví“ )

Co je možné použít a co nám schází v návrhu dokumentu Zdraví 2030 A – Konkurence poskytovatelů zdravotních služeb B – Konkurence zdravotních pojišťoven C – Úprava postavení občana v systému D – Kompatibilita zdravotního a sociálního systému E – Nové komunikační technologie

Děkuji za pozornost ww. szpcr. cz