Poskytovn informac dle zkona o svobodnm pstupu k

Poskytování informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím JUDr. Lukáš Glaser Mgr. František Malý Krajský úřad Jihočeského kraje 29. 5. 2018

Témata semináře 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) Statistiky krajského úřadu Základní rámec poskytování informací Výklad jednotlivých pojmů Postup při vyřizování žádosti o poskytnutí informací Omezení práva na informace Úhrada nákladů za poskytnutí informací Opravné prostředky a řízení o nich Připravované změny Inf. Z Různé, diskuze

Statistiky krajského úřadu I. • KÚ JčK si je vědom neustálého zvyšování nápadu žádostí o poskytnutí informací • JčK jako povinný subjekt: • V roce 2017 vyřídil cca o 50 % více žádostí o poskytnutí informací než v roce 2015. • KÚ JčK jako nadřízený orgán: • V roce 2016 vyřídil o 50 % více opravných prostředků proti postupu povinných subjektů než v roce 2015. • V roce 2017 vyřídil o 25 % více opravných prostředků proti postupu povinných subjektů než v roce 2016.

Statistiky krajského úřadu II. • Odvolání • KÚ v roce 2017 vyhověl 38 % podaných odvolání, a zamítl 72 % podaných odvolání. • Stížnosti • KÚ v roce 2017 vyhověl 53 % podaných stížností, potvrdil postup ve 25 % a ve zbývajících 12 % byly stížnosti vyřízeny přípisem (stížnosti předčasné, opožděné, nemající potřebné náležitosti, anebo postoupeny jinému orgánu).

Poskytování informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím (Inf. Z)

Základní rámec • čl. 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. • • • Ústavní zakotvení je provedeno zákonem č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Legislativní rámec je ovlivněn i předpisy Evropské unie, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru, a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Poskytování informací není správním řízením, nýbrž realizací ústavně zaručeného práva. Inf. Z není univerzálním opravným prostředkem. Na dokumenty o poskytování informací se aplikují předpisy o spisové službě. Skutečnost, že se žadatel dotazuje dle Inf. Z neznamená, že starosta dělá svou práci špatně. Povinné subjekty nejsou oprávněny prověřovat osobu žadatele či jeho motivy. Je výhodnější rychle poskytnout požadovanou informaci a věnovat se jiné práci, než vymýšlet proč informaci neposkytnout. A ano, žádosti se musí vyřizovat.

Základní přehled Inf. Z I. § 2 Povinnost poskytovat informace (1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. (2) Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti. (3) Zákon se nevztahuje na poskytování informací o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích, informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací. (4) Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Základní přehled Inf. Z II. § 3 Základní pojmy (1) Žadatelem pro účel tohoto zákona je každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci. (2) Možností dálkového přístupu pro účel tohoto zákona je přístup k informaci neomezeného okruhu žadatelů pomocí sítě nebo služby elektronických komunikací. (3) Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. (5) Zveřejněnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která může být vždy znovu vyhledána a získána, zejména vydaná tiskem nebo na jiném nosiči dat umožňujícím zápis a uchování informace, vystavená na úřední desce, s možností dálkového přístupu nebo umístěná v knihovně poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona. (6) Doprovodnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která úzce souvisí s požadovanou informací (například informace o její existenci, původu, počtu, důvodu odepření, době, po kterou důvod odepření trvá a kdy bude znovu přezkoumán, a dalších důležitých rysech). (7) Strojově čitelným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru s takovou strukturou, která umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto datového souboru konkrétní informace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury. (8) Otevřeným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru, který není závislý na konkrétním technickém a programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo využití informací obsažených v datovém souboru. (10) Metadata jsou pro účely tohoto zákona data popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času.

Základní přehled Inf. Z III. § 4 a Poskytování informací na žádost (1) Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se ve formátech a jazycích podle obsahu žádosti o poskytnutí informace, včetně k ní se vztahujících metadat, pokud tento zákon nestanoví jinak. Povinný subjekt není povinen měnit formát nebo jazyk informace ani vytvářet k informaci metadata, pokud by taková změna nebo vytvoření metadat byly pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží; v tomto případě vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci ve formátu nebo jazyce, ve kterých byla vytvořena. Pokud je požadovaná informace součástí většího celku a její vynětí by bylo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží, poskytne povinný subjekt takový celek v souladu s tímto zákonem. Pokud je to možné s přihlédnutím k povaze podané žádosti a způsobu záznamu požadované informace, poskytne povinný subjekt informaci v elektronické podobě. (2) Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se způsobem podle obsahu žádosti, zejména a) sdělením informace v elektronické nebo listinné podobě, b) poskytnutím kopie dokumentu obsahujícího požadovanou informaci, c) poskytnutím datového souboru obsahujícího požadovanou informaci, d) nahlédnutím do dokumentu obsahujícího požadovanou informaci, e) sdílením dat prostřednictvím rozhraní informačního systému, nebo f) umožněním dálkového přístupu k informaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje nebo opakovaně vytváří, nebo jejím pravidelným předáváním jiným způsobem. (3) Pokud způsob poskytnutí informace podle odstavce 2 není možný nebo by pro povinný subjekt představoval nepřiměřenou zátěž, vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci jiným způsobem umožňujícím její účinné využití žadatelem.

Základní přehled Inf. Z IV. § 4 b Poskytování informací zveřejněním (1) Informace poskytovaná zveřejněním se poskytuje ve všech formátech a jazycích, ve kterých byla vytvořena; při zveřejnění takové informace v elektronické podobě musí být jeden z těchto formátů otevřený a, je-li to možné, též strojově čitelný. Je-li to možné a vhodné, zveřejní povinný subjekt spolu s informací též metadata, která se k ní vztahují. Formát i metadata by měly co nejvíce splňovat otevřené formální normy. (2) Povinné subjekty zveřejňují informace obsažené v jimi vedených nebo spravovaných registrech, evidencích, seznamech nebo rejstřících, které jsou na základě zákona každému přístupné a které lze využít při podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, ke studijním nebo vědeckým účelům anebo při veřejné kontrole povinných subjektů, jako otevřená data. Povinné subjekty zaevidují tyto informace v národním katalogu otevřených dat. Seznam informací podle věty první stanoví prováděcí právní předpis.

Základní přehled Inf. Z V. § 5 Zveřejňování informací (1) Každý povinný subjekt musí pro informování veřejnosti ve svém sídle a svých úřadovnách zveřejnit na místě, které je všeobecně přístupné, jakož i umožnit pořízení jejich kopie, tyto informace: a) důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost, b) popis své organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí o právech a povinnostech osob, c) místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutím povinného subjektu o právech a povinnostech osob, a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, která je třeba dodržovat při těchto činnostech, a označení příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat, d) postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, a to včetně příslušných lhůt, které je třeba dodržovat, e) přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu, a to včetně informace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnutí, f) sazebník úhrad za poskytování informací, g) výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací (§ 18), h) výhradní licence poskytnuté podle § 14 a odst. 4, i) usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad vydaná podle § 16 a odst. 7, j) elektronickou adresu podatelny.

Základní přehled Inf. Z VI. § 5 Zveřejňování informací- pokračování (2) Povinné subjekty jsou ve svém sídle povinny v úředních hodinách zpřístupnit a) právní předpisy vydávané v rámci jejich působnosti, b) seznamy hlavních dokumentů, zejména koncepční, strategické a programové povahy, které mohou být poskytnuty podle tohoto zákona včetně případných návrhů licenčních smluv 2 b) podle § 14 a, a to tak, aby do nich mohl každý nahlédnout a pořídit si opis, výpis nebo kopii. (3) Do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. O informacích poskytnutých způsobem podle § 4 a odst. 2 písm. e) a f), informacích poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informacích postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah. (4) Povinné subjekty jsou povinny zveřejňovat informace uvedené v odstavci 1 a 2 též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tato povinnost se nevztahuje na povinné subjekty, které jsou pouze fyzickými osobami. V případě informací uvedených v odstavci 2 písm. a) postačuje ke splnění této povinnosti uvedení odkazu na místo, kde jsou tyto informace již zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup. Strukturu zveřejňovaných informací stanoví prováděcí právní předpis. (5) Povinné subjekty, které vedou a spravují registry, evidence, seznamy nebo rejstříky obsahující informace, které jsou na základě zvláštního zákona každému přístupné, jsou tyto informace povinny zveřejňovat v přehledné formě způsobem umožňujícím i dálkový přístup. Na tyto subjekty se pro tento účel nevztahuje povinnost zamezit sdružování informací podle zvláštního právního předpisu. (6) Povinnost zveřejnit informace podle odstavců 4 a 5 splní povinný subjekt tím, že je způsobem umožňujícím dálkový přístup bez zbytečného odkladu zpřístupní správci portálu veřejné správy nebo mu je předá. Formu a datový formát zpřístupňovaných a předávaných informací stanoví prováděcí právní předpis. (7) Povinný subjekt může informace podle odstavce 1 zveřejnit i dalšími způsoby a s výjimkami uvedenými v tomto zákoně může zveřejnit i další informace.

Základní přehled Inf. Z VII. § 6 Odkaz na zveřejněnou informaci (1) Pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází. (2) Pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, povinný subjekt mu ji poskytne; to neplatí, pokud byla žádost o poskytnutí informace podána elektronicky a pokud je požadovaná informace zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadateli byl sdělen odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.

Základní přehled Inf. Z VIII. § 8 a Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu. § 8 b Příjemci veřejných prostředků (1) Povinný subjekt poskytne základní osobní údaje 4 b) o osobě, které poskytl veřejné prostředky. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poskytování veřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotních služeb, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, státní podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově území 4 c). (3) Základní osobní údaje podle odstavce 1 se poskytnou pouze v tomto rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků. § 9 Ochrana obchodního tajemství (1) Pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím 6), povinný subjekt ji neposkytne. (2) Při poskytování informace, která se týká používání veřejných prostředků, se nepovažuje poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství. § 10 Ochrana důvěrnosti majetkových poměrů Informace o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění anebo sociálním zabezpečení 8) povinný subjekt podle tohoto zákona neposkytne.

Základní přehled Inf. Z IX. § 11 Další omezení práva na informace (1) Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud: a) se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu, b) jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím, nebo c) jde o informaci poskytnutou Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou unií, která je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněna uvedenými původci označením "NATO UNCLASSIFIED" nebo "LIMITE" a v České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii, pokud původce nedal k poskytnutí souhlas. (2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud: a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí, b) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období, c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským (dále jen "právo autorské"), nebo d) jde o informaci, která se týká stability finančního systému. (3) Informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu, podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, se neposkytují. Povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností. Poskytování těchto informací v souladu se zvláštními předpisy tím není dotčeno.

Základní přehled Inf. Z X. § 12 Podmínky omezení Všechna omezení práva na informace provede povinný subjekt tak, že poskytne požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nichž to stanoví zákon. Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření. V odůvodněných případech povinný subjekt ověří, zda důvod odepření trvá. § 19 Umožnění přístupu k informacím nebo poskytnutí informací za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem není porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost uložené zvláštními zákony.

Základní přehled Inf. Z XI. § 13 Žádost o poskytnutí informace (1) Žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. (2) Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně. (3) Ustanovení § 14 až 16 a a § 18 platí pouze pro žádosti podané písemně. § 14 Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace (1) Žádost je podána dnem, kdy ji obdržel povinný subjekt. (2) Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší -li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa. (3) Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil. Pokud elektronické adresy podatelny nejsou zveřejněny, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu. (4) Neobsahuje-li žádost náležitosti podle odstavce 2 věty první a adresu pro doručování, případně není-li elektronická žádost podána podle odstavce 3, není žádostí ve smyslu tohoto zákona.

Základní přehled Inf. Z XII. § 13 Žádost o poskytnutí informace 5) Povinný subjekt posoudí žádost a: a) brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14 a nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží, b) v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti, c) v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli, d) nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění; je-li zapotřebí licence podle § 14 a, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku. (6) O postupu při poskytování informace se pořídí záznam. (7) Lhůtu pro poskytnutí informace podle odstavce 5 písm. d) může povinný subjekt prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní. Závažnými důvody jsou: a) vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost, b) vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti, c) konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti. Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.

Základní přehled Inf. Z XIII. § 15 Rozhodnutí o odmítnutí žádosti (1) Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti (dále jen "rozhodnutí o odmítnutí žádosti"), s výjimkou případů, kdy se žádost odloží. (2) Pokud nebylo žádosti vyhověno z důvodů ochrany obchodního tajemství podle § 9 nebo ochrany práv třetích osob k předmětu práva autorského podle § 11 odst. 2 písm. c), musí být v odůvodnění rozhodnutí uvedeno, kdo vykonává právo k tomuto obchodnímu tajemství nebo kdo vykonává majetková práva k tomuto předmětu ochrany práva autorského, je-li tato osoba povinnému subjektu známa. Pro knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona 2 a) a muzea a galerie poskytující standardizované veřejné služby se věta první nepoužije.

Základní přehled Inf. Z XIV. § 16 Odvolání (1) Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání. (2) Povinný subjekt předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání. (3) Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem. Lhůta pro rozhodnutí o rozkladu je 15 pracovních dnů ode dne doručení rozkladu povinnému subjektu. Lhůtu nelze prodloužit. (4) Při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti. Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout.

Základní přehled Inf. Z XV. § 16 a Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (1) Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (dále jen "stížnost") může podat žadatel, a) který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6, b) kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, c) kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo d) který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14 a odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací. (2) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam. (3) Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne a) doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3, b) uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7. (4) O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.

Základní přehled Inf. Z XVI. § 16 a Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (4) O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán. (5) Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. (6) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že a) postup povinného subjektu potvrdí, b) povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, žádost vyřídil, případně předložil žadateli konečnou licenční nabídku, nebo c) usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti; tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti. (7) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. d) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že a) výši úhrady nebo odměny potvrdí, b) výši úhrady nebo odměny sníží; tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti, nebo c) povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, zjednal nápravu, jde-li o úhradu nebo odměnu za poskytnutí informace územním samosprávným celkem v samostatné působnosti. (8) Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena. (9) Rozhodnutí podle odstavců 6 a 7 se oznamuje žadateli a povinnému subjektu. Proti rozhodnutí vydanému podle odstavců 6 a 7 se nelze odvolat. Jde-li však o rozhodnutí podle odstavce 6 písm. c), nelze se odvolat pouze v případě, kdy rozhodl nadřízený orgán určený podle § 178 odst. 2 věty poslední správního řádu nebo podle § 20 odst. 5 tohoto zákona. (10) Je-li poskytnuta informace podle odstavce 6 písm. c), žadatel může ve smyslu odstavce 1 písm. a) nebo c) postupovat obdobně.

Základní přehled Inf. Z XVII. § 17 Hrazení nákladů (1) Povinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. (2) Pokud byla v licenční smlouvě sjednána odměna, nelze požadovat úhradu nákladů. (3) V případě, že bude povinný subjekt za poskytnutí informace požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena. Součástí oznámení musí být poučení o možnosti podat proti požadavku úhrady nákladů za poskytnutí informace stížnost podle § 16 a odst. 1 písm. d), ze kterého je patrné, v jaké lhůtě lze stížnost podat, od kterého dne se tato lhůta počítá, který nadřízený orgán o ní rozhoduje a u kterého povinného subjektu se podává. (4) Nesplní-li povinný subjekt vůči žadateli oznamovací povinnost podle odstavce 3, ztrácí nárok na úhradu nákladů. (5) Poskytnutí informace podle odstavce 3 je podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží. Po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady lhůta podle věty druhé neběží. (6) Úhrada je příjmem povinného subjektu.

Základní přehled Inf. Z XVIII. § 18 Výroční zpráva (1) Každý povinný subjekt musí vždy do 1. března zveřejnit výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací podle tohoto zákona obsahující následující údaje: a) počet podaných žádostí o informace a počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti, b) počet podaných odvolání proti rozhodnutí, c) opis podstatných částí každého rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace a přehled všech výdajů, které povinný subjekt vynaložil v souvislosti se soudními řízeními o právech a povinnostech podle tohoto zákona, a to včetně nákladů na své vlastní zaměstnance a nákladů na právní zastoupení, d) výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence, e) počet stížností podaných podle § 16 a, důvody jejich podání a stručný popis způsobu jejich vyřízení, f) další informace vztahující se k uplatňování tohoto zákona. (2) Pokud má povinný subjekt zvláštním zákonem uloženou povinnost předkládat veřejnou výroční zprávu obsahující informace o jeho činnosti, začleňuje údaje podle odstavce 1 do této výroční zprávy jako její samostatnou část s názvem "Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím".

Základní přehled Inf. Z XIX. § 20 (1) Povinnost uvedená v § 5 odst. 2 nastává dnem 1. ledna 2001. Pro obce, které nejsou městy, povinnost podle § 5 odst. 2 nastává dnem 1. ledna 2002. (2) Povinnost uvedená v § 5 odst. 3 nastává dnem 1. ledna 2002. (3) Lhůta pro poskytnutí informace [§ 14 odst. 3 písm. c)] a prodloužení této lhůty (§ 14 odst. 5) se v prvních 12 měsících od účinnosti zákona prodlužují na dvojnásobek, a dalších 12 měsíců se prodlužují o polovinu. (4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se při postupu podle tohoto zákona a) pro rozhodnutí o odmítnutí žádosti, b) pro odvolací řízení a c) v řízení o stížnosti pro počítání lhůt, doručování a náklady řízení ustanovení správního řádu; dále se při postupu podle tohoto zákona použijí ustanovení správního řádu o základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o ochraně před nečinností a ustanovení § 178; v ostatním se správní řád nepoužije. (5) Nelze-li podle § 178 správního řádu nadřízený orgán určit, rozhoduje v odvolacím řízení a v řízení o stížnosti ten, kdo stojí v čele povinného subjektu. (6) Informace, které se týkají přenesené působnosti územního samosprávného celku, poskytují orgány územního samosprávného celku v přenesené působnosti.

Základní pojmy

Základní pojmy v praxi I. • • Povinný subjekt: V případě obcí jde o obce, obecní úřady, zastupitelstva, komise, příspěvkové organizace (mateřské a základní školy, kulturní organizace), městskou policii a další. Obchodní společnosti- viz dále. • Informace: Prakticky vše, čím povinný subjekt disponuje, anebo by měl disponovat. Např. : smlouvy, vyjádření, stanoviska, informace o platech a platbách, zápisy z různých jednání, rozhodnutí, náklady na provozování různých činností (např. náklady na provoz služebních automobil), rozpočet obce, vyúčtování cestovních nákladů, životopisy úředníků (profesní část), statistické informace (počet řízení, délka řízení, množství podaných opravných prostředků), atd. Informacemi jsou i počet kusů nábytku, počet dlaždiček na chodbě a stav tachometrů služebních vozidel! • Informací není faktická věc (NSS 7 As 289/2016 - žadatel neúspěšně požadoval od Police ČR dle Inf. Z zaslání 6 kusů polokošil, 2 od každé barvy).

Základní pojmy v praxi II. • • • Veřejná instituce: Jde o subjekty, které nejsou orgány veřejné správy, ale nakládají s veřejnými prostředky, anebo jsou zřízeny na základě zvláštního zákona, anebo působí v oblasti veřejné správy, a jejich povinnost poskytovat informace byla dovozena- Česká televize, Český rozhlas, Lesy ČR, atd. Z hlediska obcí jde především o jejich příspěvkové organizace, tj. mateřské a základní školy, muzea, galerie, knihovny, atd. Obchodní společnosti jako veřejné instituce: dlouho dobu bylo dovozováno, že i obchodní společnosti založené či vlastněné státem nebo ÚSC (ČEZ, České dráhy, Budvar, technické služby, nemocnice, dopravní podniky, teplárny, atd. ) jsou povinnými subjekty. Nález ÚS sp. zn. IV. ÚS 1146/16 - ČEZ není povinným subjektem. ÚS stanovil další kritéria, kdy obchodní společnosti není povinným subjektem (ÚSC v ní nevlastní 100 %, anebo společnost působí na trhu v konkurenčním prostředí). Důsledkem tohoto nálezu je omezení množství povinných subjektů (nejsou jimi technické služby, nemocnice, dopravní podniky, a jiné). !! Skutečnost, že společnost není povinným subjektem neznamená, že se žadatel nemůže ptát ÚSC, resp. rady obce, která vykonává funkci valné hromady. Valná hromada má být informována o činnosti takové společnosti (ve své podstatě o veškeré činnosti).

Základní pojmy v praxi III. • • Sněmovní tisk č. 50, poslanecký návrh Ivana Bartoše, Jakuba Michálka, Radka Holomčíka a dalších: V § 2 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Povinnými subjekty jsou rovněž právnické osoby, v nichž je stát, územní samosprávný celek anebo jiný povinný subjekt většinovým společníkem nebo v nich mohou sami nebo s jinými povinnými subjekty přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. “. V § 2 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Je-li povinný subjekt zapsán do veřejného rejstříku podle zákona upravujícího zápisy do veřejného rejstříku, zapíše se do tohoto veřejného rejstříku též skutečnost, že je tato osoba povinným subjektem podle tohoto zákona. “.

Základní pojmy v praxi IV. • Poskytnutí informace: vyhovění žádosti žadatele a sdělení toho, co žadatel požaduje, a to nejlépe ve formě, v jaké požaduje žadatel (tj. na elektronicky podanou žádost odpovídat pokud možno elektronicky). • V závislosti na žádosti se tak může stát: a) sdělením informace v elektronické nebo listinné podobě, b) poskytnutím kopie dokumentu obsahujícího požadovanou informaci, c) poskytnutím datového souboru obsahujícího požadovanou informaci, d) nahlédnutím do dokumentu obsahujícího požadovanou informaci, e) sdílením dat prostřednictvím rozhraní informačního systému, nebo f) umožněním dálkového přístupu k informaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje nebo opakovaně vytváří, nebo jejím pravidelným předáváním jiným způsobem. Nelze-li vyhovět výše uvedenými způsoby, protože by to pro povinný subjekt představovalo nepřiměřenou zátěž, pak lze vyhovět i nějakým jiným způsobem, v rámci nějž bude možné získanou informaci účinně využívat (dále s ní pracovat).

• Příklad poskytnutí informací různými způsoby: • Kolik stála výměna oken v rámci projektu rekonstrukce základní školy? • Žádosti lze vyhovět tak, že povinný subjekt sám vyhledá a žadateli poskytne jím požadovanou částku (sdělení informace). • Nebo je možné poskytnout žadateli kopii smlouvy s rozpočtem, resp. nabídku a případné změnové listy, kde je částka uvedena (poskytnutí kopie dokumentu).

Základní pojmy v praxi V. Žadatel- každý, kdo žádá o informace. Žadatelem může být fyzická či právnická osoba, a to bez ohledu na její právní formu či zaměření (i sportovní klub se může ptát na informace týkající se vydaného správního rozhodnutí v oblasti dopravních přestupků). Fyzická osoba nemusí být plnoletá, a nemusí být občanem dané obce. Žádost- musí v ní být uvedeno, že jde o žádost dle předmětného zákona (žádám dle zákona č. 106/1999 Sb. ; žádám ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím). Dotazy, které nejsou takto označeny, nemusí být ve smyslu Inf. Z evidovány, avšak je slušností na ně odpovědět (dotazy, zda je připraveno nějaké rozhodnutí k vyzvednutí, apod. ). Žádost nemusí být odůvodněna!! Žádost musí mít zákonem stanovené náležitosti (avšak je-li žádost přijata do datové schránky, vyplývá označení povinného subjektu právě z jejího doručení do jeho DS, nemusí být výslovně uvedeno na hlavičce žádosti; obdobně to platí i u doručení žádosti e-mailem). ! Nemá-li žádost potřebné náležitosti, je nutné žadatele vyzvat k jejímu doplnění či upřesnění.

Základní pojmy v praxi VI. Strojově čitelný formát- takový formát, aby bylo možné informace zpracovat počítačově (tj. aby je program byl schopen rozpoznat a přečíst v podobě digitálních znaků). Jde o formáty RDF, CSV, XML a HTML, v některých případech i PDF. Z hlediska počítačového programu je nutné, aby text byl zobrazen jako sled znaků, nikoli jako obrázek. www. onlineocr. net – web, kde je možné konvertovat strojově nečitelný text do čitelného (přidáním OCR vrstvy), web je spíše jen nouzové řešení, ale zvládá i českou diakritiku. Otevřený formát- takový formát, jehož zobrazení je možné za užití běžného softwarového vybavení (tj. není podmíněno vlastněním určitého druhu softwaru od konkrétního dodavatele). Jde o formáty TXT, PDF, RTF, RDF, XML, HTML/XHTML, JPEG nebo CSV. Např. formát tabulky XLS není otevřeným formátem (jde o uzavřený systém společnosti Microsoft), avšak formát XLSX (ač také z dílny společnosti Microsoft) již otevřeným formátem je, neboť je možné jej zpracovat i za pomoci alternativních programů (Libre. Office a Open. Office). Metadata- „data o datech“, popisují příslušnou informaci. Lze si je představit jako popisky ve spíži (v průhledných nádobách vidíme mouku, ale nevíme o jakou mouku jde. Popisek na nádobě s označením typu mouky, hladká, polohrubá, je z tohoto pohledu metadatem). Metadata se vyskytují i v e-shopech (např. popisky, na základě kterých selektujeme vybíranou elektroniku- pokud kupujeme mobilní telefon, metadata nám umožňují jejich selekci na základě užitého operačního systému, kapacity baterie, použitém procesoru, velikosti displeje, atd. ). V praxi se metadata vztahují k popisu souboru (tj. smlouva není označena jako „dokument č. 1“, ale „smlouva o dílo se společností XY, rekonstrukce kanalizace v lokalitě XZ“).

Strojově čitelný formát

Strojově nečitelný formát

Formát s přidanou OCR vrstvou

Základní pojmy v praxi VII. • Nadřízený orgán: • V případě obcí a jejich orgánů (včetně obecní policie) je nadřízeným orgánem krajský úřad. • Nadřízeným orgánem příspěvkových organizací (mateřské a základní školy) je rada obce ve zbytkové působnosti (nebo starosta obce, není-li rada zřízena). • V rámci obchodních společností (a. s. a s. r. o. - typicky technické služby) je nadřízeným orgánem osoba stojící v čele společnosti (statutární zástupce- jednatel, ředitel).

Základní pojmy v praxi VIII. • • Dotčená osoba: Ačkoli praxe s dotčenými osoba v minulosti příliš nepracovala (a leckdy stále nepracuje), v judikatuře i v teorii se s nimi počítalo. Důležitý je rozsudek NSS 8 As 55/2012 (poskytování informací o platech ve veřejné správě, odst. 108 a násl. ), který akcentuje jejich postavení v rámci poskytování informací. Dotčenou osobou je osoba, jejíž práva mohou být poskytnutím informace omezena či narušena. Má právo vyjádřit se k poskytnutí informací, a vědět, zda informace byla poskytnuta, anebo nikoli (např. je jí doručováno rozhodnutí o odmítnutí žádosti). Typicky se dotčené osoby objevují při poskytování informací o platech a při řešení otázek souvisejících s ochranou obchodního tajemství a autorského díla. V některých případech se objevují v řízeních o (ne)poskytnutí osobních údajů. I přes účast dotčené osoby musejí být dodržovány zákonné lhůty pro vyřízení žádosti (dotčenou osobu lze kontaktovat e-mailem). Nesouhlas dotčené osoby s poskytnutím informace neznamená její neposkytnutí, konečné rozhodnutí je vždy na povinném subjektu. Při poskytnutí informace přes její nesouhlas se dotčená osoba může obrátit na správní soud s žalobou proti nezákonnému zásahu.

Základní pojmy v praxi IX. • • • Náhled do spisu: V rámci poskytování informací je k žádosti veden spis, který kromě jednotlivých podání musí obsahovat i požadované informace (nejde-li o neexistentní informace, v takovém případě obsahuje např. vyjádření příslušných osob o neexistenci takových informací). Žadatel má s ohledem na základní zásady SpŘ a vztah Inf. Z ke SpŘ v odvolacím řízení právo nahlížet do spisu ve smyslu ustanovení § 38 SpŘ. Tím je ovšem popřen smysl odmítání poskytnutí informace, neboť spis obsahuje odmítané informace (užitím procesního nástroje dochází k obejití hmotněprávní úpravy). Povinný subjekt nemůže odepřít náhled do takové informace, neboť touto informací je fakticky vzato prováděn důkaz. ! Judikatura nedává jasné řešení, avšak v jednom rozhodnutí byla dovozena oprávněnost postupu krajského soudu, který náhled do spisu v rámci řízení před soudem odepřel (NSS 1 As 229/2014). Názor je pochopitelný a oprávněný, nelze však pro něj najít řádnou oporu v předpisech, jde spíše o dovození z principů.

Základní pojmy v praxi X. • Veřejné prostředky • Dle Inf. Z se poskytují informace o příjemcích veřejných prostředků (viz dále). • Pojem „veřejné prostředky“ v sobě zahrnuje širokou škálu plnění, kterými povinné subjekty disponují, anebo je dále poskytují. • Typicky jde o různé finanční transfery (platby, dotace, dary, příspěvky, návratná finanční výpomoc, aj. ), ale může jít i o movité či nemovité věci (prodej či pronájem obecního pozemku- kupující/nájemce je v takovém případě příjemce veřejných prostředků).

Základní pojmy v praxi XI. • Informace o platech (příjemce veřejných prostředků) • Dle ustanovení § 8 b Inf. Z se poskytují některé informace o příjemcích veřejných prostředků, do čehož lze podřadit i informace o platech zaměstnanců ve veřejné sféře (úředníci, učitelé, atd. ). • NSS 8 As 55/2012 - informace o platech se až na výjimky poskytují. • IV. ÚS 1378/16 - informace o platech se až na výjimky neposkytují. • Poskytnout informaci lze jen při splnění následujících podmínek: • a) účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu; • b) informace samotná se týká veřejného zájmu; • c) žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa“; • d) informace existuje a je dostupná.

Vyřizování žádostí

Vyřizování žádostí I. • • • Poskytování informací není správním řízením (tj. žádost nemusí být podepsaná a informace se neposílají na doručenku). Poskytování informací je neformální, a proto k množství úkonů postačuje e-mailová komunikace (je-li založena). Dokumentům musí být přidělována čísla jednací a k žádosti musí být veden spis (vychází ze zákona č. 499/2004 Sb. , o archivnictví a spisové službě). Výjimka- doručování rozhodnutí o odmítnutí žádosti a doručování rozhodnutí o stížnosti a jejich náležitosti se řídí SpŘ. Omezující ustanovení Inf. Z se vykládají restriktivně (tj. tak, aby dopadaly na co nejmenší okruh informací). V pochybnostech je zapotřebí užít výkladu, který je pro žadatele příznivější (I. ÚS 3930/2014). Je na povinném subjektu, jaký model vyřizování žádostí zvolí (zda přes konkrétní úřední osobu, anebo budou žádosti vyřizovány napříč celým úřadem dle obsahu žádosti, některých případech je ke konzultaci zván advokát obce), ale žádosti musejí být řádně vyřizovány. Inf. Z obsahuje své vlastní instituty a specifické lhůty- tyto je nutné dodržovat.

Vyřizování žádostí II. • • Informace se poskytují na základě žádosti, anebo zveřejněním povinným subjektem (povinným či dobrovolným). Struktura povinně zveřejňovaných informací je stanovena vyhláškou Ministerstva informatiky č. 442/2006 Sb. Povinný subjekt při své činnosti vytváří informace (data). Tyto bývají často předmětem žádosti o poskytnutí informací => lze snížit množství přijatých žádostí o poskytnutí informací vhodným dobrovolným zveřejňováním informací (s ohledem na zákonná omezení, např. ochranu osobních údajů). V rámci ÚSC je například o zápisy ze zasedání zastupitelstva, rady, výborů zastupitelstva, komisí, důležité smlouvy, zásadní rozhodnutí, atd. Tyto informace by měl být zveřejňovány ve strojově čitelném formátu (tj. ne sken zápisu, ale soubor word či strojově čitelné pdf). Lze ovšem publikovat i tzv. otevřená data, www. otevrenadata. cz - např. jízdní řády, hlasování zastupitelů, atd. Množství žádostí o poskytnutí informací- dat ve strojově čitelném formátu přibývá a bude přibývat (např. informace z faktur ve strojově čitelném formátu, data z jízdních řádů, atd. ). Nařízení vlády č. 425/2016 o seznamu informací zveřejňovaných jako otevřená data. Prozatím jde o data zveřejňovaná státními institucemi z některých registrů (systematizovaná místa ve státní službě, veřejné zakázky, poskytnutá veřejná podpora).

Náležitosti žádosti III. • • Žádost může být podána ústně nebo v písemné podobě (listinné i elektronické). Musí být zřejmé, jakému subjektu je určena, kdo ji činí, a že se dotazuje na základě Inf. Z. FO se identifikuje jménem, příjmením, datem narození, adresou trvalého pobytu a případně adresou pro doručování PO se identifikuje názvem, identifikačním číslem, adresou sídla a případně adresou pro doručování Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa (e-mail). Žádost nemusí být podepsaná, postačuje identifikace žadatele!! (platí zejména u žádostí podaných e-mailem, kde nelze vyžadovat elektronický podpis). Povinný subjekt by měl respektovat způsob komunikace založený žadatelem (tj. u elektronických žádostí poskytovat informace v elektronické, nikoli v listinné podobě, je-li to možné).

Vyřizování žádostí IV. • Neobsahuje-li žádost veškeré náležitosti, anebo je neurčitá, lze žadatele vyzvat k jejímu doplnění či upřesnění. • Doplnění- pokud žadatel neuvedl veškeré identifikační údaje. Vyzvat k doplnění je nutné do 7 dnů ode dne doručení žádosti. Není-li žádost doplněna, povinný subjekt ji odloží (jde toliko o přípis dle Inf. Z, nejedná se o usnesení o odložení dle SpŘ; odložení je zasláno i žadateli). • Upřesnění- žádost je nesrozumitelná nebo příliš obecná. Vyzvat k upřesnění je nutné do 7 dnů ode dne doručení žádosti. Není-li žádost upřesněna, povinný subjekt ji rozhodnutím odmítne (rozhodnutí se doručuje žadateli). • Výzva k doplnění či upřesnění žádosti není výzvou dle SpŘ, postačuje žadatele vyzvat např. e-mailem. • Žadatel má lhůtu 30 dnů na doplnění či upřesnění žádosti.

Např. : Žádám o zaslání smluv. Povinný subjekt vyzve žadatele k upřesnění- jakých smluv a za jaké období. 1. Osobní údaje o veškerých (i zahraničních) fyzických osobách, kterým byla Vaším úřadem poskytnuta veřejná finanční podpora (srov. zejm. § 2 písm. j) zákona č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů). Osobní údaje uveďte v rozsahu jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, PSČ této obce, poskytovatel dotace, výše dotace, název dotovaného projektu, číslo dotovaného projektu, účel dotace, finanční zdroj poskytnuté dotace a rok rozhodnutí o poskytnutí dotace. 2. Údaje o veškerých (i zahraničních) fyzických osobách-podnikatelích a právnických osobách, kterým byla Vaším úřadem poskytnuta veřejná finanční podpora (srov. zejm. § 2 písm. j) zákona č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů). Údaje uveďte v rozsahu IČ firmy, název firmy, sídlo firmy, PSČ sídla firmy, poskytovatel dotace, výše dotace, název dotovaného projektu, číslo dotovaného projektu, účel dotace, finanční zdroj poskytnuté dotace a rok rozhodnutí o poskytnutí dotace. 3. V obou bodech uvažte období od 1. ledna 1995 do 31. prosince 2015. 4. V souladu s § 4 a odst. 1 Inf. Z žádáme o poskytnutí informací v tabulce ve formátu . xlsx, a to po jednotlivých letech. Předesíláme, že za účinné využití podle § 4 a odst. 3 Inf. Z nepovažujeme odkázání na veřejně dostupnou databázi (typu té na adrese portal. mpsv. cz nebo na webu krajského úřadu, kde existují pouze obecné údaje o dotačních programech), protože neumožňují celistvé zobrazení požadované informace jako souboru dat. Žadatel následně upřesnil, že požaduje toliko informace o poskytnutých dotacích, nikoli o poskytnuté veřejné finanční podpoře (která se skládá z dotací, návratné finanční výpomoci, bezúplatného převodu majetku, atd. )

Dle zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, žádáme o poskytnutí následujících údajů v členění dle názvu obce a ZUJ kódu obce dle ČSÚ. 1) Počet členů zastupitelstva obce ve volebních obdobích 1998– 2002, 2002– 2006, 2006– 2010, 2010– 2014 a 2014– 2018. 2) Údaj o tom, zda obec měla ve volebních obdobích 1998– 2002, 2002– 2006, 2006– 2010, 2010– 2014 a 2014– 2018 uvolněného starostu. V případě, že došlo v průběhu funkčního období ke změně typu starosty, uveďte prosím stav na počátku období. 3) Informaci o výroku uvedeném ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření obce za každý rok v období let 2000– 2015 (bez výhrad a nedostatků; méně závažné chyby a nedostatky; závažné chyby a nedostatky) 4) Jméno a příjmení starosty obce ve volebních obdobích 1998– 2002, 2002– 2006, 2006– 2010, 2010– 2014 a 2014– 2018. V případě, že došlo v průběhu funkčního období ke změně starosty, žádáme o informaci z počátku období. Ve smyslu § 17 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. žádáme o sdělení předpokládané výše úhrady nákladů, budou-li účtovány. Informace žádáme poskytnout v elektronické podobě prostřednictvím internetového formuláře uvedeného na adrese https: //xxxxxxxxxxxx, případně záznamem do excelového souboru, který zasíláme v příloze. Žadatel následně upřesnil, že žádá údaje o obcích v územním obvodu kraje, nikoli o kraji samotném.

Vyřizování žádostí V. • Pokud se požadované informace nevztahují k působnosti povinného subjektu, ten žádost odloží. • Odložení se činí přípisem (opět nejde o usnesení o odložení dle SpŘ), který je zaslán žadateli, a to do 7 dnů ode dne přijetí žádosti. Např. : Obec obdrží následující žádost. Žádám o sdělení výše platu kancléře prezidenta republiky. Obec žádost odložení, neboť požadované informace se vztahují k působnosti Kanceláře prezidenta republiky, nikoli k působnosti územního samosprávného celku.

Vyřizování žádostí VI. • Pokud je informace zveřejněna, povinný subjekt na ni může odkázat, a to do 7 dnů ode dne přijetí žádosti. • ! Nepostačuje obecný odkaz (např. informace je na stránkách obce, nýbrž musí jít o konkrétní odkaz na konkrétní část internetových stránek obce). • Jednací řád zastupitelstva Jihočeského kraje: • Nesprávně http: //www. kraj-jihocesky. cz/ • Správně http: //www. kraj-jihocesky. cz/index. php? par[id_v]=89&par[lang]=CS&par[id_normy]=1592

Vyřizování žádostí VII. • • Pokud je žádost úplná a konkrétní a požadované informace jsou poskytnutelné, povinný subjekt je poskytne, a to do 15 dnů ode dne přijetí. Lhůtu lze v některých případech prodloužit, avšak nejvýše o 10 dnů, přičemž žadatele je o prodloužení nutné informovat v původní, 15 denní lhůtě. Proti prodloužení nelze podat stížnost. Lhůtu je možné prodloužit pouze pro poskytnutí informace, nikoli pro odmítnutí žádosti či pro zaslání odkazu. Povinný subjekt by měl dodržet formu komunikace (tj. pokud přišla žádost elektronicky, i odpověď by měla být elektronická). Povinný subjekt následně do 15 dnů ode dne poskytnutí informace tuto zveřejní na svých internetových stránkách (v některých případech postačuje zveřejnění tzv. doprovodné informace). Nejde o zveřejnění na úřední desce, ale v nějaké sekci internetových stránek obce (délka zveřejnění není časově omezena). Zveřejňuje se pouze poskytnutá informace, nikoli údaje o žadateli! Pokud je poskytnutá informace rozsáhlá, zveřejní se pouze tzv. doprovodná informace (tj. její popis). Např: Žadatel požádal o listinné kopie 50 smluv, tyto mu byly poskytnuty.

Postup při vyřizování žádostishrnutí • • 1) 2) 3) 4) 5) Poskytování informací je zahájeno dnem, kdy povinný subjekt obdrží žádost o poskytnutí informací (doručeno je okamžikem dojití do datové schránky či emailu obce, ne až dnem jejího otevření). Žádosti je následně přiděleno číslo jednací a spisová značka. Možné alternativy: žádost je kompletní a určitá, informace jsou poskytnutelné-> povinný subjekt informace poskytne (do 15 dnů), anebo odkáže na zveřejněnou informaci (do 7 dnů) žádost je kompletní a určitá, avšak rozsáhlá -> povinný subjekt si sdělením žadateli prodlouží lhůtu pro poskytnutí informací (nejvýše o 10 dnů), informace vyhledá, případě sdělí žadateli požadavek na úhradu nákladů, po uhrazení požadované informace poskytne žádost není kompletní či není dostatečně určitá-> povinný subjekt vyzve žadatele k doplnění či upřesnění žádosti (do 7 dnů) žádost se nevztahuje k působnosti povinného subjektu-> žádost se odloží (do 7 dnů) žádost je kompletní a určitá, avšak informace nejsou poskytnutelné (zcela nebo zčásti)-> povinný subjekt vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti nebo její části (do 15 dnů); v případě částečného odmítnutí žádosti povinný subjektu poskytne ty informace, které poskytnout lze (do 15 dnů), ve zbytku žádosti vydá rozhodnutí o odmítnutí části žádosti

Omezení práva na informace

Omezení práva na informace I. • Pokud povinný subjekt žádosti byť jen z části nevyhoví (z jakéhokoli důvodu uvedeného v Inf. Z), musí vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti nebo její části. Své rozhodnutí vždy řádně odůvodní a podloží relevantnímu skutečnostmi. • Pro náležitosti rozhodnutí, jeho doručování a odvolací řízení se užije SpŘ. • Např. je-li správní rozhodnutí anonymizováno z důvodu ochrany osobních údajů, je nutné o tom vydat rozhodnutí (nepostačuje zaslat žadateli samotné anonymizované rozhodnutí). • Výjimka- žadatel žádá přímo o zaslání anonymizovaného rozhodnutí. • Je-li žadatel účastníkem řízení, nemusí být anonymizace prováděna (viz dále).

Omezení práva na informace II. • Každé omezení musí být vykládáno a aplikováno restriktivně, tj. informaci je nutné spíše poskytnout, a neposkytnout případně jen její část, která podléhá zákonnému omezení. Např. obsahuje-li smlouva obchodní tajemství, je nutné odmítnout poskytnutí jen té části smlouvy, která je obchodním tajemstvím, nikoli celé smlouvy. • Odmítnutím poskytnutí informace nejsou případy, kdy je odpověď záporná (odmítnutí poskytnutí informace = mlčení; sdělení záporné odpovědi na jasně formulovanou otázku je poskytnutím informace) Např. : Má váš úřad k dispozici služební vozidlo značky Ferrari? - Ne, nemá. Byl z jednání vyhotoven zápis? Pokud ano, žádám o jeho zaslání. - Ne, zápis nebyl vyhotoven. ! Žádám o zaslání zápisu z jednání. Žádost je nutné odmítnout rozhodnutím, neboť žadatel požaduje neexistující informaci.

Omezení práva na informace III. • Základní princip Inf. Z je takový, že povinný subjekt poskytuje požadované informace. V některých případech informace poskytnout nemusí, anebo dokonce nesmí. • Zákon se nevztahuje na poskytování informací o údajích vedených v centrální evidenci účtů (platí jen pro instituce, které evidenci spravují, povinné subjektu poskytují čísla svých účtů, jde o povinně zveřejňovanou informace), informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví a informací, u kterých zvláštní zákon upravuje jejich poskytování (! komplexně, tj. podání žádosti a lhůty, opravné prostředky). • Zvláštní zákon- např. zákon o právu na informace o životním prostředí, katastrální zákon, zákon o archivnictví a spisové službě, … Ovšem samotná existence zvláštního zákona a priori nevylučuje možnost podávat žádosti dle Inf. Z, vždy je nutné zkoumat smysl žádosti. •

Omezení práva na informace IV. • • Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací (tj. lze poskytnout, pokud povinný subjekt chce). Názor- žadatel požaduje, aby mu povinný subjekt sdělil svůj názor či postoj na určitou věc (kauzu), který v budoucnu hodlá zaujmout, zpracoval analýzu k něčemu, apod. ! Je-li názor někde zaznamenán (byl učiněn v minulosti), například v zápisu, jde o poskytnutelnou informaci. Budoucí rozhodnutí- povinný subjekt nemusí sdělovat, jaké kroky bude činit v budoucnu (jaká přijme rozhodnutí, ať již správní, anebo formou usnesení zastupitelstva či rady obce). Vytváření nových informací- povinný subjekt poskytuje to, co má k dispozici (nebo by měl mít jako dobrý hospodář nebo s ohledem na princip dobré správy), nemusí pro žadatele informace vytvářet (například uzavírat novou smlouvu, pokud tato neexistuje, vytvářet zápis z jednání, atd. ). Vytváření nových informací (sofistikovaná činnost) ≠ sběr většího množství různě umístěných informací (přehledy, statistické údaje). NSS 7 As 314/2016 - dobrý hospodář má přehled o uplatněných smluvních pokutách, a tudíž se nejedná o vytváření nových informací.

Omezení práva na informace V. • • Neposkytují se utajované informace (takto označené dle č. 412/2005 Sb. , o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti). Informace týkající se osobnost, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje se poskytují jen v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů, tj. osobní údaje se neposkytují. (Právnická osoba nemá osobní údaje). Jde zejména o jméno, příjmení, datum narození, adresu pobytu, číslo bankovního účtu, SPZ vozidla, soukromé telefonní číslo, e-mailovou adresu, podpis soukromé osoby. ! Jméno a podpis úřední osoby je úředním jednáním- nedochází k jeho anonymizaci. Není zapotřebí anonymizovat údaje, které jsou dohledatelné ve veřejně přístupných databázích (jednatel obchodní společnosti, vlastník pozemku, číslo účtu plátce DPH, atd. ). Výjimka- o příjemci veřejných prostředků se poskytne jméno, příjmení, rok narození, obec trvalého pobytu, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků Veřejné prostředky- široký pojem zahrnující plnění od veřejného subjektu (plat, dotace, dar, ale i nájem či odprodej věci).

Omezení práva na informace VI. • • Neposkytují se údaje tvořící předmět obchodního tajemství. Obchodním tajemstvím není celá smlouva, označení druhé smluvní strany, předmět plnění ani celková částka zaplacená za poskytnuté plnění (např. částka zaplacená povinným subjektem na základě uzavřené smlouvy o dílo). Obchodním tajemství není ani cenová nabídka (např. v rámci zadávání veřejné zakázky), je-li tato poskytnuta ve struktuře (na formuláři) požadované zadavatelem. • Obchodní tajemství musí být jako obchodní tajemství označeno ještě před přijetí žádosti o poskytnutí informací. • Veřejné subjekty sami o sobě nemají obchodní tajemství. • U každé jednotlivé informace, která má představovat obchodní tajemství je nutné provést test, zda tato splňuje definici obchodního tajemství dle § 504 ObčZ: Obchodní tajemství tvoří (1) konkurenčně významné, (2) určitelné, (3) ocenitelné a v (4) příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které (5) souvisejí se závodem a (6) jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.

Omezení práva na informace VII. • • Neposkytují se informace vzniklé bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud dotčená osoba nedá s jejich poskytnutím souhlas (nabídky, návrhy, žádosti, podněty). Poskytnutí souhlasu- viz dotčené osoby. • Neposkytují se informace zveřejňované na základě zákona, a to do doby jejich zveřejnění (např. statistické údaje zveřejňované ČSÚ). • Neposkytují se informace, pokud by tím bylo porušeno autorské právo. Prozatím není jasně stanovená hranice (existuje i určitý veřejný zájem na poskytnutí alespoň části takové informace), rozhodnutí NSS 3 As 159/2015 (autorské dílo se neposkytuje, pokud nebyla dohodnuta licence, která by výslovně umožnila jeho poskytnutí v režimu Inf. Z) bylo zrušeno nálezem ÚS sp. zn. IV. ÚS 3208/2016. •

Omezení práva na informace VIII. • • • Povinný subjekt může odmítnout poskytnutí informace, pokud: a) se informace vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu. b) jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí, pokud zákon nestanoví jinak, to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím. K bodu a)- aby poskytnutí pokynu či předpisu bylo možné odmítnout, nesmí tyto mít přesah do sféry adresátů veřejné správy. Např. organizační řád přesah má, a proto se poskytuje. Poskytuje se i předpis řešící odpovědnost zaměstnanci za způsobenou škodu (transparentnost veřejné správy a nakládání s veřejnými prostředky), viz NSS 1 As 120/2017. Nemusí se poskytovat- pravidla parkování, telefonní čísla zaměstnanců. K bodu b)- nemusí se poskytovat „pracovní verze“ rozhodnutí, a to do doby jejich vypravení.

Omezení práva na informace IX. • Další omezení práva na informace: • Neupřesnění či nedoplnění žádosti, nezaplacení požadované úhrady. • Zneužití práva na informace- musí jít o soustavné podávání nesmyslných žádostí, jejich smyslem zjevně není dostat se k informacím, ale zahltit povinný subjekt. • Opakovaná žádost o poskytnutí informace- informace již byly poskytnuty a v mezidobí nedošlo k žádné změně (NSS 5 A 65/2002). • § 40 zákona o obcích- neposkytuje se usnesení, jímž zastupitelstvo nebo rada obce rozhodlo o nabytí věci v dražbě, a to až do ukončení dražby. Smyslem je neodtajnit částku, do které je obec ochotna přihazovat.

Úhrada nákladů

Hrazení nákladů za poskytnutí informací I. § 17 Hrazení nákladů (1) Povinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. (3) V případě, že bude povinný subjekt za poskytnutí informace požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena. Součástí oznámení musí být poučení o možnosti podat proti požadavku úhrady nákladů za poskytnutí informace stížnost podle § 16 a odst. 1 písm. d), ze kterého je patrné, v jaké lhůtě lze stížnost podat, od kterého dne se tato lhůta počítá, který nadřízený orgán o ní rozhoduje a u kterého povinného subjektu se podává. (4) Nesplní-li povinný subjekt vůči žadateli oznamovací povinnost podle odstavce 3, ztrácí nárok na úhradu nákladů. (5) Poskytnutí informace podle odstavce 3 je podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží. Po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady lhůta podle věty druhé neběží. (6) Úhrada je příjmem povinného subjektu. ! Úhrada má soukromoprávní charakter (není správním poplatkem), slouží k pokrytí nákladů spojených s poskytnutím informací. Není povinností povinného subjektu ji vyžadovat.

Hrazení nákladů za poskytnutí informací II. • • • Pokud povinný subjekt vyžaduje úhradu nákladů, musí mít vydaný sazebník úhrad. Sazebník je vydáván jen na účetní období (12 měsíců), poté pozbývá účinnosti a musí být vydán nový. Existují 4 druhy nároků, které jsou dále specifikovány v nařízení vlády č. 173/2006 Sb. , a které jsou povinné subjekty oprávněny uplatnit, jde tedy o: Náklady na pořízení kopií – měly by odpovídat cenám tržním v nejbližším okolí, do ceny kopií lze do jisté míry promítnout osobní náklady – jednotkové ceny (nikoli čas strávený kopírováním); Technické nosiče dat – opět kritérium tržních cen (CD, DVD…); Náklady na odeslání - V případě poštovného pak bývá povinnými subjekty odkazováno na ceny provozovatelů poštovních služeb. Tyto ceny mohou být pro větší přehlednost i zejména lepší informovanost žadatelů zaneseny přímo v sazebníku náhrad. Náklady na mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací- jejich výši stanovuje povinný subjekt na základě skutečných nákladů (např. dle průměrného platu zaměstnanců)

Hrazení nákladů za poskytnutí informací III. Náklady na pořízení kopií Za kopii lze považovat: a) vytvoření listinné kopie listinného originálu (kopírování), b) vytvoření listinné kopie elektronického originálu (tisk z PC), c) vytvoření elektronické kopie listinného originálu (skenování). Náklady za každý jednotlivý typ kopie musí být uvedeny v sazebníku. Princip copycentra- sazba za pořízení kopií v sobě zahrnuje veškeré náklady povinného subjektu (papír, toner, elektřina, opotřebení zařízení a náhradu času stráveného kopírováním 1 stránky). !! Nelze účtovat zvlášť sazbu za pořízení kopií a zvlášť sazbu za čas strávený kopírováním dle sazby za mimořádně rozsáhlé vyhledávání.

Hrazení nákladů za poskytnutí informací IV. Mimořádně rozsáhlé vyhledání informací • Jde o nejproblematičtější úhradu, která se vyskytuje (pojem není vysvětlen legislativně). • V zásadě jde o takové vyhledávání informací, kvůli kterému musí povinný subjekt na delší dobu přerušit svou běžnou činnost a věnovat se vyhledávání informací požadovaných žadatelem. • Vyhledávání v sobě zahrnuje nejen samotné vyhledávání informací (např. v archivu), ale pročítání listin obsahujících informace či jejich třídění do struktury požadované žadatelem. • Zároveň však platí, že k tíži žadatele nemůže jít skutečnost, že povinný subjekt nemá efektivní organizační systém (tj. pokud zodpovězení i triviálního dotazu zabírá velké množství času, jdou tyto náklady k tíži povinného subjektu). • Mimořádně rozsáhlé vyhledávání nekryje nutnost nechat si vytvořit u externího dodavatele nové softwarové vybavení. • Úhradu lze žádat i v případě, že vyhledávání činí externí subjekt, avšak úhradu lze žádat jen za tolik hodin, kolik by vyhledávání trvalo povinnému subjektu. • Za vyhledávání nelze považovat čas strávený přípravou odpovědi žadateli, čas strávený odesíláním odpovědi, anebo čas strávený vytvářením rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

Hrazení nákladů za poskytnutí informací V. Hrazení nákladů je podmíněno tímto: • Vydání sazebníku náhrad a uvedení konkrétního typu náhrady, který bude následně požadován (neuvedený typ náhrad nelze požadovat). V případě obcí spadá vydání sazebníku do zbytkové působnosti rady obce dle § 102 odst. 3 zákona o obcích (není-li rada volena, přechází tato pravomoc na starostu obce). • V sazebníku lze určit částku, do které nebude úhrada požadována. • Zohlednění konkrétních podmínek povinného subjektu, velký úřad by měl požadovat náhradu jen výjimečně. • Povinný subjekt vyhledá požadované informace, spočítá výši úhrady, a tuto včas oznámí žadateli (v rámci základní lhůty avšak před poskytnutím informací, nikoli současně či následně), a to včetně poučení o možnosti podat stížnost. • !! Neposílá se faktura. • Pokud je vyžadováno velké množství informací, lze provést výpočet na kvalifikovaném vzorku (např. je žádáno 1 000 položek, spočítá se čas strávený vyhledáváním 100 položek a zjištěný čas se vynásobí 10). • ! Nepřípustné je stanovovat výši úhrady prostým (nekvalifikovaným) odhadem. , anebo ji žádat až následně, po odeslání informací. • ! Povinný subjekt ztrácí nárok na úhradu také tehdy, je-li ve svém postupu nečinný. • ! Zaplacení úhrady ze strany žadatele není překážkou podání stížnosti proti výši úhrady, případně vyvolání sporu na vydání bezdůvodného obohacení (úhrada je soukromoprávním nárokem).

Výroční zpráva

Výroční zpráva • Povinné subjekty musí do 1. 3. následujícího roku zveřejnit výroční zprávu o své činnosti v oblasti poskytování informací. • Zpráva musí obsahovat údaje požadované v zákoně (počet žádostí o poskytnutí informací, počet podaných odvolání a stížností, atd. )

Opravné prostředky

Opravné prostředky I. • Inf. Z rozeznává dva typy opravných prostředků, a to odvolání a stížnost (nejedná se o stížnost dle § 175 SpŘ) ODVOLÁNÍ: • je přípustné proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti či její části, • podává se do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí • v řízení o odvolání se užije správní řád STÍŽNOST: • je přípustná, pokud: (1) žadatel nesouhlasí se způsobem vyřízení žádosti (odkaz), (2) je-li povinný subjekt nečinný (pojem je vykládán široce, k nečinnosti dochází i tehdy, pokud povinný subjekt sice činí úkony, ale tyto nejsou v souladu se zákonem; v důsledku toho není žádost včas vyřízena), (3) byla-li žádost vyřízena pouze částečně, anebo (4) pokud žadatel nesouhlasí s výší požadované úhrady • podává se do 30 dnů • správní řád se užije jen pro počítání lhůt, doručování a náklady řízení, dále se užijí jen jeho základní zásady

Opravné prostředky II. • Náležitosti opravných prostředků: Odvolání je podáním dle správního řádu, a proto musí obsahovat příslušné formální náležitosti. Musí z něj být zřejmé proti jakému rozhodnutí směřuje a v čem odvolatel spatřuje pochybení povinného subjektu. Největší změna- odvolání musí být podepsané (tj. lze jej podat datovou schránkou, e-mailem s elektronickým podpisem, anebo v listinné podobě s vlastnoručním podpisem). Odvolání nelze podat prostým e-mailem bez podpisu (není-li následně doplněno). Stížnost by měla obsahovat stejné formální náležitosti jako odvolání (názor NSS), avšak vyskytl se názor, že stížnost postačuje podat běžným e-mailem, bez elektronického podpisu (komentář vycházející ze zásady vyslovené v rozhodnutí ÚS).

Opravné prostředky III. • Postup povinného subjektu po podání opravného prostředku: • Povinný subjekt má vždy možnost autoremedury, tj. vyhovět podanému opravnému prostředku bez toho, aniž by jej předkládal nadřízenému orgánu k vyřízení. Lhůta pro autoremeduru: odvolání- 15 dnů, stížnost- 7 dnů. • • Pokud povinný subjekt v uvedené lhůtě opravnému prostředku sám nevyhoví, předloží jej ve výše uvedené lhůtě nadřízenému orgánu k vyřízení. Spis se předkládá spolu s předkládací zprávou! Předkládací zpráva není prostor pro nápravu předešlých chyb, například pro nedostatek odůvodnění vydaného rozhodnutí, ale především pro shrnutí dosavadního vývoje věci a případnému vyjádření povinného subjektu k tvrzením uvedeným v opravném prostředku. Spis je vždy nutné předložit kompletní (tj. obsahuje žádost, opravný prostředek, korespondenci s žadatelem a dotčenými osobami, požadované informace, sazebník, je-li požadovaná úhrada nákladů, atd. )

Algoritmus přezkumu opravného prostředku • Nejprve KÚ zkoumá, zda opravný prostředek obsahuje veškeré formální náležitosti (je podán řádně, včas a oprávněnou osobou). • Následně se zkoumá postup povinného subjektu, přičemž nejprve se přezkoumává procesní stránka věci (dodržování zákonných lhůt, dotázání se dotčených osob), a nakonec se přezkoumává hmotněprávní stránka věci. • Konkrétní postup vždy záleží na druhu podaném opravném prostředku a namítaném pochybení povinného subjektu.

Přezkoumání odvolání • Mimo výše uvedených náležitostí je v případě stížností přezkoumáváno: • Přezkoumatelnost rozhodnutí- zda jde z rozhodnutí zřejmé, na čem povinný subjekt založil svou úvahu. • Právní posouzení- zda povinný subjekt správně aplikoval a odůvodnil rozsah zákonného omezení práva na informace. • ! Pro přezkoumání odvolání je nutné, aby spis obsahoval všechny relevantní listiny (např. nezačerněnou smlouvu, jde-li o odmítnutí části žádosti z důvodu ochrany obchodního tajemství). Pokud tomu tak není, je rozhodnutí zrušeno pro nepřezkoumatelnost.

Rozhodnutí o odvolání • Při rozhodování o odvolání má odvolací orgán v zásadě dvě možnosti, jak rozhodnout: • Odvolání zamítne a vydané rozhodnutí potvrdí, a to v případě, kdy předešlý postup povinného subjektu byl v souladu se zákonem. • Odvolání vyhoví, vydané rozhodnutí zruší a věc vrátí k novému řízení, a to tehdy, pokud postup povinného subjektu nebyl v souladu se zákonem. • Je-li odvolání zamítáno, je žadateli ze strany KÚ dána možnost vyjádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí dle § 36 odst. 3 SpŘ (povinný subjekt tak činit nemusí, vydá pouze rozhodnutí). V případě zájmu žadatele o náhled do spisu dochází k odepření náhledu do té části spisu, která obsahuje jím požadované údaje. •

Přezkoumání stížnosti • Mimo výše uvedených náležitostí je v případě stížností přezkoumáváno: • Stížnosti na nečinnost- zda povinný subjekt byl či nebyl nečinný, tj. zda po obdržení žádosti učinil nějaký úkon (vyzval k doplnění či upřesnění žádosti, prodloužil lhůtu pro poskytnutí informací, odeslal žadateli požadované informace). • Stížnost na způsob vyřízení žádosti- zda povinný subjekt řádně vyřídil celou žádost o poskytnutí informací • Stížnost na výši úhrady za poskytnutí informací- posuzuje se, zda má obec řádně vydaný a platný sazebník, zda byl žadatel řádně vyzván k úhradě (včetně poučení), zda je nárok oprávněný a zda je dosavadní postup na základě předloženého spisu přezkoumatelný (tj. zda spis obsahuje příslušné listiny s informacemi, vyjádření zaměstnanců o době trvání vyhledávání, atd. )

Rozhodnutí o stížnosti Při rozhodování o stížnosti je rozhodnutí odvislé od druhu stížnost: V rámci stížnosti na nečinnost (nebo nesprávné vyřízení) může nadřízený orgán: • Postup povinného subjektu potvrdit. • Přikázat vyřízení žádosti ve stanovené lhůtě (tj. aby povinný subjekt učinil úkon; blíže bývá následný postup specifikován v závěru odůvodnění). • Usnesením věc převezme a sám rozhodne (nelze uplatnit v samostatné působnosti). V rámci stížnosti na výši úhrady může nadřízený orgán: • Výši úhrady potvrdit. • Výši úhrady snížit (až na 0, - Kč; pouze v rámci přenesené působnosti) • Přikázat zjednání nápravy ve stanovené lhůtě (jsou-li požadovány informace z přenesené působnosti). • Obecně lze konstatovat, že povinný subjekt má pouze jednu příležitost řádně vyčíslit výši požadované úhrady. Pokud tak neučiní, ztrácí na ni nárok. • Při potvrzování postupu povinného subjektu není v rámci řízení o stížnosti žadatel vyzýván k vyjádření se k podkladům dle ustanovení § 36 odst. 3 SpŘ.

Typické chyby povinných subjektů I. • Odvolání: • Nepřezkoumatelnost rozhodnutí (není zřejmé jak povinný subjekt dospěl ke svému závěru, absence podkladových materiálů- např. je-li odmítáno poskytnutí části smlouvy z důvodu ochrany obchodního tajemství, musí být smlouva přiložena ke spisu v nezačerněné podobě tak, aby bylo možné posoudit existenci tvrzeného obchodního tajemství). • Nesprávné právní posouzení věci (poskytnutí informace je odpíráno i přes to, že k tomu není dán důvod; často je odkazováno na překonanou judikaturu). • Stížnost: • Nečinnost při vyřizování žádosti. • Neúplné vyřízení žádosti (žádost je vyřízena jen ve své části).

Typické chyby povinných subjektů II. • Úhrada nákladů: • Neplatný či neúplný sazebník. • Nepřezkoumatelnost výpočtu (není zřejmé, jak bylo vyčíslené částky dosaženo). • Procesní pochybení povinného subjektu (chybné či absentující poučení o stížnosti, nečinnost, namísto úhrady je vystavována faktura, apod. ) • Oznámení současně s poskytnutím informace, anebo až po poskytnutí informace. • Paušální požadování náhrady mimořádně rozsáhlého vyhledávání (za každé vyhledávání pevnou částkou). • Vyčíslení náhrady odhadem, aniž by byla jakkoli reflektována reálná situace. • Požadování zálohy (nelze).

Soudní ochrana žadatele • • Žadatel má i v procesu poskytování informací možnost obrátit se na soud, pokud se domnívá, že nebylo postupováno v souladu se zákonem. Lze žalovat příslušné rozhodnutí, nečinnost či nezákonný zásah. Odlišnosti od běžné úpravy: Pokud je zjevné, že řízení nevede k poskytnutí požadované informace (pingpong mezi povinným subjektem a odvolacím orgánem spočívající v rušení vydávaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti), může žadatel podat správní žalobu i proti nepravomocnému rozhodnutí, a to jak druhostupňovému, tak nově i proti prvostupňovému (tj. žalovaným je přímo povinný subjekt)- rozhodnutí NSS č. j. 3 As 278/2015 ze dne 10. 11. 2016. Soud v takovém případě disponuje tzv. informačním příkazem, kdy přikáže poskytnout požadované informace. Úhrada nákladů za poskytnutí informací- zde se také uplatní odlišný postup, není žalováno rozhodnutí o stížnosti vydané nadřízeným orgánem, nýbrž je žalováno sdělení povinného subjektu o odložení žádosti z důvodu neuhrazení požadovaných nákladů (je považováno za rozhodnutí ve smyslu § 65 SŘS). I po uhrazení požadované částky lze žalovat vydání bezdůvodného obohacení u civilního soudu (vychází ze soukromoprávní povahy úhrady).

Možnost ochrany povinných subjektů před rozhodovací činností nadřízených orgánů • • V poslední době se KÚ stále více setkává s dotazy ze strany povinných subjektů, zda je možné nějakým způsobem nechat přezkoumat rozhodovací činnosti KÚ tehdy, pokud s ní povinný subjekt nesouhlasí (podnět MV, žaloba). Otázka je v současné době hojně probírána i v příslušné literatuře. • Odpověď je taková, že povinný subjekt v současné době nemá žádnou možnost nechat přezkoumat rozhodnutí nadřízeného orgánu. • Je nutné stále vycházet z toho, že z hlediska soudního přezkumu je na poskytování informací (a případné řízení o opravném prostředku) pohlíženo jako na jedno celistvé (kvazisprávní) řízení, kdy se soudu zodpovídá nadřízený orgán, který v soudním řízení hájí názor svůj a názor povinného subjektu. Pokud krajský soud zruší rozhodnutí nadřízeného orgánu (a přikáže poskytnutí informací), a nadřízený orgán se rozhodne nepodat kasační stížnost, nelze proti takovému postupu ze strany povinného subjektu nijak brojit (prvostupňový orgán nemůže podat kasační stížnost- viz usnesení NSS č. j. 2 As 24/2017 -22) •

Rozšířený senát NSSpředložené otázky • 7 As 192/2017 - 25 • Jak se má postupovat při ping-pongu mezi povinným subjektem a odvolacím orgánem v rámci řízení o odmítnutí žádosti? • 5 As 18/2017 - 15 • Jak postupovat po rozhodnutí o stížnosti dle § 16 a pro nečinnost, kdy nadřízený orgán potvrdí postup povinného subjektu? Je toto rozhodnutí nadřízeného orgánu přímo žalovatelné?

Vztah Inf. Z a jiných právních předpisů upravujících přístup k informacím

Vyřizování žádostí o informace ve některých specifických případech • Skutečnost, že zvláštní zákon upravuje určitý režim seznamování se s některými informacemi sama o sobě nebrání poskytnutí informace dle Inf. Z. • Je vždy nutné posoudit charakter žádosti tak, zda jde žádost o poskytnutí informací dle Inf. Z (které může být za splnění určitých podmínek vyhověno), anebo zda jde o žádost dle zvláštního právního předpisu.

• • • Inf. Z není jediným právním předpisem, který upravuje přístup k informacím, výsledkům činnosti veřejné správy Dalšími takovými instituty jsou například zákon č. 123/1998 Sb. , o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů § 38 zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád, ve znění pozdějších předpisů, upravující náhled do spisu § 82 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, ve znění pozdějších předpisů, upravující práva zastupitele obce § 168 zákona č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, upravující náhled do spisu a dokumentace stavby § 52 a § 66 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, upravující mlčenlivost úředních osob a nahlížení do spisu § 8, 8 a a 41 zákona č. 141/1961 Sb. , trestní řád, ve znění pozdějších předpisů § 60 zákona č. 455/1991 Sb. , živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, upravující veřejnou a neveřejnou část živnostenského rejstříku § 13 zákona č. 159/2006 Sb. , o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, upravujících náhled do registru oznámení a mnoho dalších

Poskytování informací ze správních spisů I. • Poskytování informací dle Inf. Z a náhled do spisu dle § 38 SpŘ se nevylučují, jde o dva rozdílné instituty. • Inf. Z slouží k tomu, aby každý mohl obdržet nějakou informaci ze správního spisu (rozhodnutí, vyjádření, stanovisko, apod. ), avšak nikoli celý spis. • Náhled do spisu umožňuje omezenému okruhu osob (účastníci řízení a osoby, které prokáží právní zájem) prohlédnout si celý spis (nikoli jen jeho část), s výjimkou zákonem daných omezení. • Žádost o poskytnutí informace ze správního spisu je vždy nutné vyřídit v režimu Inf. Z, nikoli v režimu usnesení dle SŘ!! • Příklad: Žadatele požádá dle Inf. Z o poskytnutí rozhodnutí, povinný subjekt toto odmítne (usnesením) s odůvodněním, že není účastníkem řízení. Uvedený postup je chybný.

Poskytování informací ze správních spisů II. • • • Požádá-li žadatel o poskytnutí informace ze správního spisu (např. rozhodnutí), je možné jeho žádosti vyhovět, avšak je nutné provést anonymizaci příslušné informace (a vydat o tom příslušné rozhodnutí), především s ohledem na obsažené osobní údaje. Rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti není třeba vytvářet tehdy, pokud žadatel požádá o anonymizovanou verzi rozhodnutí. Požádá-li žadatel v režimu Inf. Z o poskytnutí celého spisu, je nutné vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti, neboť žadatel nežádá o poskytnutí informace, nýbrž žádá (fakticky) o náhled do spisu. K tomu však slouží institut náhledu do spisu, nikoli institut poskytování informací. Rozhodnutí o odmítnutí je vydáno v režimu Inf. Z. !! Požádá-li v režimu Inf. Z o poskytnutí celého spisu účastník řízení (nebo jeho zástupce), je třeba takové žádosti vyhovět, a spis poskytnout. V takovém případě nejsou osobní údaje anonymizovány. Údaje není třeba anonymizovat ani v případě, kdy účastník řízení požádá v režimu Inf. Z o poskytnutí informace (části spisu).

• • • Poskytování informacíprojektové dokumentace dle stavebního zákona V případě žádosti o poskytnutí projektové dokumentace platí jiný režim než v případě poskytování informací ze správních spisů. Pokud je stavebníkem povinný subjekt, lze dokumentaci poskytnout (byla vyhotovena z veřejných prostředků). Pokud má povinný subjekt k dokumentaci přístup z pozice stavebního úřadu (např. žadatel žádá dokumentaci stavby svého souseda), je takovou žádost nutné odmítnout (ve smyslu Inf. Z), a to z důvodu speciality náhledu do spisu dle stavebního zákona. Ten totiž, na rozdíl od SpŘ, vyžaduje zajištění souhlasu stavebníka či autora dokumentace. § 168 odst. 2 stavebního zákona Vedení spisové služby a nahlížení do spisu se řídí ustanoveními správního řádu a zvláštního právního předpisu. Kopii dokumentace stavby stavební úřad poskytne, pokud žadatel předloží souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které se dokumentace týká. V odůvodněných případech lze usnesením odepřít nahlížení do vybraných částí dokumentace u staveb důležitých pro obranu státu, staveb civilní ochrany a bezpečnosti, popřípadě z důvodů ochrany osob a jejich majetku.

Poskytování informací zastupitelům obcí I. • Zastupitel obce může žádat o poskytnutí informací jak z titulu zastupitele obce dle zákona o obcích, tak i o poskytnutí informací dle Inf. Z • § 82 zákona o obcích Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů, c) požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů. V minulosti nebylo zřejmé jak postupovat v situaci, kdy zastupitel neobdržel jím požadovanou odpověď, neboť zákon o obcích neupravoval další aspekty uvedeného ustanovení (opravné prostředky). Často byl využíván podnět k Ministerstvu vnitra, avšak šlo o značně neefektivní postup.

Poskytování informací zastupitelům obcí II. • • Nejednoznačnost byla rozhodnuta až zásahem NSS, který ve svém rozhodnutí dovodil, že při postupu se užijí procesní pravidla Inf. Z. Rozhodnutí NSS bylo přetaveno ve stanovisko MV č. 1/2016. V zásadě lze říci: ustanovení zákona o obcích se užije výlučně na informace ze samostatné působnosti obce (nikoli z přenesené, v takovém případě musí zastupitel užít Inf. Z), informace v samostatné působnosti se poskytují „v plném rozsahu“ (tedy včetně případných osobních údajů na smlouvách a včetně obchodního tajemství) s tím, že případné pochybení postihuje zastupitele, lhůta pro poskytnutí informací činí 30 dnů, nelze žádat úhradu nákladů (výjimku představují náklady na kopírování, pokud je zastupiteli nabídnuto poskytnutí informací v elektronické podobě, avšak ten trvá na listinné formě), o opravných prostředích (odvolání, stížnost) rozhoduje krajský úřad, poskytnuté informace se nezveřejňují.

Předpokládané změny Inf. Z I. • MV připravuje novelu Inf. Z, která by měla být předložena Poslanecké sněmovně v jejím novém volebním období (po volbách 2017). • Novela se zaměří na 2 problematické oblast: zjevně obstrukční (šikanózní) žádosti (zneužívání práva) ze strany žadatelů a zjevně obstrukční jednání na straně povinných subjektů. Novela se nebude zabývat rozšiřováním důvodů pro neposkytnutí informací. • Novela zavádí možnost žádat zálohu na úhradu nákladů spojených s vyhledáním informací (nejvýše 60 % předpokládané částky, max. 1 000 Kč). • Zjednodušení anonymizace osobních údajů (dnes je nutné, i při nepatrné anonymizaci vydávat rozhodnutí o odmítnutí části žádosti). • Novela zavede do odvolacího řízení tzv. informační příkaz, tedy pravomoc odvolacího orgánu přikázat povinnému subjektu poskytnutí informací, a to i v rámci výkonu samostatné působnosti. Příkaz bude exekučně vykonatelný.

Předpokládané změny Inf. Z II. • § 11 a (1) Žádost nebo její část, pokud lze dovodit, že cílem žadatele je způsobit a) nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované údaje o jejím soukromí, nebo b) nepřiměřenou zátěž povinného subjektu, a to zpravidla v reakci na předcházející postup povinného subjektu vůči žadateli nebo na vztah s fyzickou osobou uvedeno v písm. a), povinný subjekt odmítne pro zneužití práva. (2) Rozsah požadovaných informací nebo počet podaných žádostí není bez dalšího důvodem pro odmítnutí žádosti podle odstavce 1.

Předpokládané změny Inf. Z III. • Změna zákona v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů (reakce na GDPR) • V § 8 a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Povinný subjekt poskytne osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení. “.

Děkujeme vám za pozornost