Poruchy rodiny Rozdlen rodin dle funknosti problematika posuzovn

Poruchy rodiny Rozdělení rodin dle funkčnosti - problematika posuzování funkčnosti rodin, rodiny funkční, problémové, dysfunkční, a funkční. Multiproblémové rodiny. Sociální péče o tyto rodiny, možnosti prevence, základní přístupy k práci s těmito rodinami. Programy sanace rodiny. Problematika domácího násilí.

Poruchy rodiny • situace, kdy rodina z nějakého důvodu a v různé míře neplní své funkce a základní požadavky dané společenskými a právními normami • Jde hlavně o poruchy při zařazení do společnosti (poruchy socializace) či selhání členů rodiny, které vede k poruše funkcí rodiny

Porucha biologicko-reprodukční funkce • bezdětnost • neplánované rodičovství • velký počet dětí, který rodina nezvládá

Porucha ekonomické funkce • Nouze • Hmotný nedostatek

Porucha socializační funkce • rodiče se nemohou o dítě starat (nemoc, pracovní překážky) • rodiče se nedovedou o dítě starat (nezralost, mentální či sociální nezpůsobilost) • rodiče se nechtějí o dítě starat (mravní a charakterové nedostatky)

Porucha emoční funkce • Citové zanedbávání Porucha ochranné funkce – týrání dítěte Poruchy rodiny mohou nabývat různé intenzity, mohou být vratné i nevratné.

Rozdělení rodin dle funkčnosti: • zdravá, funkční, harmonická - 85% rodin, netřeba sledovat, akceptace a ochrana jedince, zajištění životních potřeb, vzájemná podpora • problémová – 12 -13 % rodin narušené funkce, ale rodina vše zvládá vlastními silami, rodina sledována (např. prohlídky u pediatra)

Rozdělení rodin dle funkčnosti: • dysfunkční – 2% rodin, narušené funkce, je nutný zásah z vnějšku, ale není nutno odejmout dítě z rodiny, nutná sanace rodiny (opatření k ozdravení rodiny) • afunkční – 0, 5% rodin, ohrožuje vývoj dítěte, neplní funkce, dítě je nutno odebrat

Jiné dělení rodin: • klinická rodina – rodina, která je nebo byla kvůli svým problémům v kontaktu s pomáhajícími či represivními institucemi • neklinická rodina – rodina, která s těmito institucemi v kontaktu nebyla („normální“ rodina)

Nejčastější typy rodin, ve kterých se objevují problémy: • • • Asociální rodiny (multiproblémové rodiny) Egocentrické rodiny Nezralé rodiny Perfekcionistické rodiny Neúplné rodiny

Asociální (multiproblémové) rodiny • impulzivní rodiče, mělké vztahy v rodině, typické je zanedbávání potřeb, agresivní chování, užívání návykových látek, chování proti právním normám, často je zde nezaměstnanost, závislosti na návykových látkách, problematické vztahy v rodině, násilné chování mezi členy rodiny, záškoláctví, domácí násilí, chudoba. • Práce s rodinami je velmi náročná

Egocentrické rodiny Prestižní, chladné rodiny Orientace na kariéru, peníze, úspěch Časté domácí násilí, které je dobře skrýváno Potíže s komunikací, děti mívají psychické obtíže, zanedbávají školní docházku, experimentují s drogami, delikvence • Rodiny špatně spolupracují, malá šance na úspěch • •

Nezralé rodiny • příliš mladí rodiče, nemohou unést zodpovědnost za péči o děti, chtějí si užívat • Spoléhání na pomoc zvějšku • Potíže při obstarávání peněz, hospodaření s nimi a při výchově dětí • Rodiny bývají při dobrém a dlouhodobém vedení ovlivnitelné.

Perfekcionistické rodiny • vyžadují úspěch od svých dětí, poslušnost, dítě může ztratit svou identitu, utéct od rodičů a stát se členem nějaké party • Rodiny úzkostné, depresivní, utažené, neurotické, nadměrně zdůrazňují žádoucí chování • Často sami vyhledají spolupráci, šance na ovlivnění je dobrá.

Neúplné rodiny • Chybí jeden z rodičů, pro druhého může být těžké zabezpečit všechny funkce sám. • Spolupracují většinou dobře.

Práce s rodinami s poruchou funkce • rodiny často opakují vzorce chování z předchozích generací • Je třeba přerušit kruh a naučit rodinu chovat se jinak • Pracujeme hlavně s dysfunkčními rodinami

Práce s dysfunkční rodinou • Hl. roli hraje OSPOD, dále neziskové organizace, probační a mediační služba, sociální kurátoři a další instituce • Důvody pro práci s rodinou: – Informace o týrání či zanedbávání dítěte (hlášení školy, lékaře, anonymní udání, hlášení sousedů. . ), – trestná činnost některého člena rodiny – fyzické násilí v rodině – rodiče se rozvádějí

Odebrání dítěte z rodiny • • Poslední možnost ČR má oproti Evropě v ústavech hodně dětí Snaha pracovat s rodinou a dítě do ní vrátit Ideálně vrácení dítěte do 3 měsíců, max 1 roku, pak se přerušují vazby

Posuzování funkčnosti rodiny • Záleží kdo posuzuje (sociální pracovník, sousedé, sami členové rodiny) • Důležité je: – nenechat se ovlivnit názory jiných – dlouhodobý kontakt s rodinou – nastolení přátelské atmosféry (pracovník by měl být vnímán jako pomoc ne jako hrozba) – návštěvy v rodině předem hlášeny a měly by probíhat v odpoledních a večerních hodinách (jsou doma)

Posuzování funkčnosti rodiny • Ideálně 2 sociální pracovníci (muž a žena, účastník a pozorovatel) • Při první návštěvě si dělat co nejméně poznámek (ale co nejdříve si je doplnit po odchodu z rodiny) • Neradit, jen získat důvěru • Pracovat ideálně se všemi členy rodiny, pokud to nejde snažit se ovlivnit ostatní členy pomocí osoby, která je ochotna spolupracovat • Ideálně spolupráce s dalšími odborníky

Současná praxe • • • neohlašují se návštěvy příliš mnoho dotazů – výslech pocit nepřátelství – zaměření na nedostatky šetření – jen 1 člověk za asistence policie sousedské informace berou příliš vážně

Současná praxe • návštěvy v dopoledních hodinách – • sociální pracovníci nemají speciální terapeutický výcvik k práci s rodinou • počet rodin na 1 soc. pracovníka je 250 - 500 (z toho 40 aktuálně řeší) - efektivní je kolem 56

Metody diagnostické práce s rodinou: Rozhovor Pozorování Dotazníky a testy Rozbor dokumentů vytvořených jinými pracovníky v předchozích etapách práce s rodinou • Strukturované techniky (hry, modelování, kreslení, hraní rolí, kresba začarované rodiny – používá se hlavně při práci s dětmi). • •

Metody diagnostické práce s rodinou: • Ekomapa – grafické zobrazení vztahů členů rodiny s okolím • Genogram – grafické zobrazení vztahů uvnitř rodiny

Hodnocení rodiny • ! V současné době u nás neexistuje jednotný systém hodnocení rodiny • Hodnotí se hlavně péče o děti a vývoj dítěte: dohled, výživa, oblečení, hygiena, péče o psychické a fyzické zdraví, rozvíjení osobnosti dítěte a jeho vzdělávání.

Hodnocení rodiny – dále si všímáme • klimatu rodiny (negativní, agresivní, laskavé), • hodnotové orientace rodiny, vztahu rodiny a okolí (izolace, nepřátelský vztah), • stavu domácnosti a jejího vybavení (zanedbaná domácnost, čistota, absence základního vybavení – dětská postýlka) , • komunikace v rodině (nekomunikují, problémy v komunikaci),

Hodnocení rodiny – dále si všímáme • chování rodičů, zda mají práci a jejich spokojenosti s prací a se svým životem • zda rodina má a využívá různé zdroje podpory (finanční dávky, pomoc příbuzných, školka), • sledujeme úroveň bydlení, finanční zdroje (! Chudoba a problémy s bydlením nesmí být důvodem k odebrání dětí z rodiny).

Programy sanace rodiny • Sanace = ozdravení, vyléčení, přijetí opatření k nápravě • Hlavně neziskové organizace (spolupracují s OSPOD) • Postup podporující fungování rodiny a její setrvání jako celku • Cílem je, aby se rodina stala bezpečným a podpůrným místem pro všechny členy

Zaměření programů sanace rodiny • • rodiny ohrožené špatnou sociální situací, rodiny ohrožené izolovaností, rodiny se zvýšenou mírou stresu, rodiny trpící frustrací rodičů a jejich výchovnou nezkušeností

Program sanace rodiny může zahrnovat: • sociální poradenství (pomoc při získávání soc. dávek, doprovázení na úřady apod), • právní poradenství (pomoc při sepisování návrhů určeným úřadům a soudům, orientace v právním systému), • zprostředkování kontaktu s úřady, • návštěvy pracovníka v rodině se souhlasem uživatele služby,

Program sanace rodiny může zahrnovat: • osobní plán pomoci rodině a dítěti, • podpora a nácvik rodičovských dovedností, hospodaření s financemi a vedení domácnosti, • nácvik a upevňování péče o dítě či plnění školních povinností dítěte

Důraz se klade na: • vědomé zapojení rodičů i dětí, • dodržování předem daných pravidel • práci v multidisciplinárním týmů (tým složený z odborníků různých profesí – soc. pracovník, lékař, učitel…)

Sociální péče o ohrožené rodiny zahrnuje: • sociální zabezpečení – sociální pojištění a státní sociální podpora jsou nástroji podpory i zdravých rodin, sociální péče je využívána hlavně ohroženými rodinami • sociální služby a z nich hlavně: – sociální poradenství – sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Sociální poradenství • služby odborného sociálního poradenství, zprostředkované na příklad občanskou, manželskou či rodinnou poradnou, poradnou pro oběti trestných činů a domácího násilí a dalšími specializovanými zařízeními. • Kromě individuálního a rodinného poradenství je v nich klientům obvykle nabídnuto také zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociální terapie a pomoc při uplatňování jejich práv

sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi • terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nedokážou sami bez pomoci překonat, a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje (zahrnují např. individuální doučování, příprava vstupu do školy, volnočasové aktivity pro děti, pomoc při komunikaci s úřady). Jde tedy o preventivní aktivity.

Základní terapeutické přístupy k soc. práci s rodinou • • Rodinná terapie Behaviorální rodinná terapie Rodinné poradenství Nespecifická podpora Videotrénink interakcí Case management Krizová intervence

Rodinná terapie • Pracovník s psychoterapeutickým výcvikem pracuje s rodinou. Cílem je, aby rodina pod jeho vedením přišla na chyby, které dělá při komunikaci a napravila je. Pracovník nic nenařizuje, pouze rodinu nenásilně směruje. Ponechává rodině možnost volby při rozhodování.

Behaviorální rodinná terapie • Druh rodinné terapie • Soustředí se na nácvik správného chování, správných dovedností

Rodinné poradenství • Pracovník přebere odpovědnost za řešení rodinných těžkostí na sebe, nařizuje rodině, jak se má chovat. • Vhodné např. u problémů alkoholismu, týrání, akutní nebezpečí, sebevraždy, akutní vznik psychózy apod.

Nespecifická podpora • Kompenzace rodinného handicapu přímou pomocí • Podpora sil rodiny • Rizikem je zneužití sil sociálního pracovníka či dobrovolníka a závislost na pomoci zvnějšku

Videotrénink interakcí • Pořizují se nahrávky interakcí • Ponechány jsou jen ty, kde rodina zvládá problém • Ty se promítají rodině a ta se tak učí, že umí problémy zvládnout

Case management (případové studie) • Setkání odborníci určené k řešení složitých sociálních případů. • Koordinátor zajišťuje spolupráci mezi všemi subjekty, které mohou klienta podpořit. • Metoda případových konferencí – setkávání zainteresovaných odborníků (sociální pracovník, rodič, lékař, učitelé), hledá se optimální řešení problému, jednotlivé instituce navážou spolupráci a spojí síly k řešení problému.

Krizová intervence • Terapeutické vedení klienta v krizi, které je zaměřeno na řešení aktuálních problémů. • Cílem je stabilizace osobnosti, která umožní další práci s klientem.

Domácí násilí • fyzické, psychické anebo sexuální násilí mezi blízkými osobami, ke kterému dochází opakovaně v jejich soukromí a tím skrytě mimo kontrolu veřejnosti, intenzita násilných incidentů se stupňuje a vede ke ztrátě schopností včas tyto incidenty zastavit a efektivně vyřešit narušený vztah

Klíčové znaky domácího násilí: • Opakování a dlouhodobost • Eskalace (stupňování) • Jasné a nezpochybnitelné rozdělení rolí osoby ohrožené a osoby násilné • Neveřejnost

Fáze domácího násilí • Fáze vytváření napětí • Fáze týrání • Fáze usmiřování • Tyto fáze se opakují • Intenzita týrání se zvětšuje • Zkracuje se fáze usmiřování a prodlužuje fáze týrání a vytváření napětí • Opakované odchody a návraty snižují ochotu okolí opakovaně pomoci oběti

1. Fáze vytváření napětí • Bezprostředně předchází období týrání • Agresor bývá rozčílený, žárlivý, podrážděný, zuřivý a explozivní a oběť kritizuje • Oběť se v této fázi snaží být úslužná, uctivá, pečující, obviňuje sebe sama a snaží se tím, že vyhoví násilníkovi, vyhnout konfliktu.

Fáze týrání • Agresor ztrácí kontrolu nad svým jednáním a dochází k propukání fyzického a psychického násilí • Oběť se v této fázi cítí bezmocná, bojí se a vůči agresorovi cítí zlobu.

Fáze usmiřování • Agresor po období týrání cítí vinu, oběti se snaží omluvit a slibuje jí, že už se násilí nebude nikdy opakovat. Ujišťuje ji o svých citech apod. • Oběť mu věří, má naději, že se vztah urovná a agresorovi odpouští. • Oběť většinou od agresora za dobu trvání vztahu několikrát odejde a zase se vrátí.

Projevy domácího násilí • psychické násilí - zastrašování - zvýšená kontrola všeho, co ohrožená osoba dělá - kritizování a ponižování - vyhrožování a vydírání

Projevy domácího násilí • fyzické násilí – facky, rány pěstí, kopání, apod. • sociální násilí – izolace od příbuzných a přátel – zákaz přijímat návštěvy, , zákaz telefonovat, doprovázení např. k lékaři, na úřady • ekonomické zneužívání – zamezení přístupu k financím (i vlastním), vydírání, vynucování přepsání bytu, nemovitosti • sexuální násilí - nucení k pohl. styku apod. • kombinace

Rizikové faktory pro vznik domácího násilí : • vynucená sociální izolace • finanční závislost na partnerovi • péče o děti v rámci mateřské a rodičovské dovolené • zdravotní postižení a omezení • vyšší věk a bezmocnost seniorů • přechod z aktivní zaměstnanosti do starobního či jiného důchodu • nezvládnuté rodičovství a výchova dětí • závislosti násilné osoby

Co můžeme udělat pro oběti • Poskytnout informace • Zajistit bezpečnost (vykázání násilníka, zajistit utajené bydlení) • Podpořit jejich rozhodnutí, ocenit, důvěřovat • Sestavit bezpečnostní plán

Bezpečnostní plán • snažte se rozeznat situace, kdy se schyluje k násilí a opusťte v takovém případě byt/místnost • při incidentu se nenechejte zavřít v části domu nebo bytu, kde nejsou žádná okna nebo východ nebo kde se nacházejí jakékoli možné zbraně (např. nože v kuchyni) • zapamatujte si některé z důležitých telefonních čísel (nonstop telefonní linka, policie, azylový dům, . . . ). Naučte toto telefonní číslo i Vaše děti • svěřte se přátelům nebo příbuzným, ke kterým máte důvěru • promyslete si a naplánujte možné únikové cesty

Bezpečnostní plán • promyslete si přijatelné a důvěryhodné důvody, kvůli kterým byste mohla z domu odejít (např. jít k sousedům, na nákup, . . ). Po opuštění domu zavolejte pomoc • předem si promyslete, kam půjdete (kamarádky, rodinní příslušníci, krizová centra v okolí, . . - zjistěte si důležité kontakty) • zabalte si pohotovostní tašku s penězi, oblečením a důležitými dokumenty (OP, rodné listy, kartičku zdravotní pojišťovny, pasy, platební kartu, . . ). Tašku schovejte na bezpečném místě (např. u kamarádky, v práci, . . ) • uschovejte jakékoli důkazy o fyzickém násilí! (roztrhané oblečení, fotografie, potvrzení o lékařském vyšetření, . . )

Sociální péče určená osobám postiženým domácím násilím: • Sociální zabezpečení – možnost zažádat o dávky v hmotné nouzi, další dávky určené rodinám (mateřská a rodičovská dovolená, dětské přídavky, sociální příplatek, doplatek na bydlení, …. ) • Sociální služby a z nich hlavně: – Odborné poradenství: existují programy pro oběti i pachatele. V Chrudimi např. centrum Pestalozzi - Občanské poradny - Manželské a rodinné poradny

Sociální služby pro oběti domácího násilí • Odborné poradenství: existují programy pro oběti i pachatele. V Chrudimi např. centrum Pestalozzi. (Občanské poradny, Manželské a rodinné poradny) • Krizová pomoc a intervenční centra • Telefonická krizová pomoc • Azylové domy pro matky s dětmi

Zdroje: • • • BECHYŇOVÁ, V. , KONVIČKOVÁ, M. Sanace rodiny, 1. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978 -80 -7367392 -5 CONWAYOVÁ, H. , Domácí násilí. Praha: Albatros, 2007. ISBN: 978 -80 -00 -01550 -7 DUNOVSKÝ. J. Dítě a poruchy rodiny, 1. vyd. Praha: Avicenum, 1986. ISBN 08 -040 -86 DUNOVSKÝ. J. , DYTRYCH, Z. , MATĚJČEK, Z. Týrané, zneužívaní a zanedbávané dítě, 1. vyd. Praha: Grada, 1995. ISBN 80 -7169 -192 -5 MATĚJČEK, Z. O rodině vlastní, nevlastní a náhradníPraha: Portál, 1994. ISBN 80 -85282 -83 -6 MATOUŠEK O. , PAZLAROVÁ H. , Hodnocení ohroženého dítěte a rodiny. Praha: Portál, 2010. ISBN 978 -80 -7367 -739 -8 MATOUŠEK O. , Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: SLON, 2003. ISBN: 80 -86429 -19 -9 MOŽNÝ I. , Rodina a společnost. Praha: SLON, 2006 ISBN-978 -80 -86429 -87 -8 RYDLO, J, ŠVARDALA, L. , Žák a sociálně patologické jevy v kontextu střední školy. Uherský Brod: Střední odborná škola Uherský Brod, 2006 (projekt v rámci SIPVZ 2006). Dostupné na WWW: http: //www. sos-ub. cz/prevence www. bkb. cz www. magdalenium. cz www. domacinasili. cz www. donalinka. cz