POROVNN INNOSTI DVOU RELAXANCH TECHNIK U ISCHIOKRURLNCH SVAL

POROVNÁNÍ ÚČINNOSTI DVOU RELAXAČNÍCH TECHNIK U ISCHIOKRURÁLNÍCH SVALŮ Vypracovaly: Hýžová H. Kacrová K. Kučejová P.

Cíl • porovnat efekt metod postizometrické relaxace a excentrické dekontrakce na ischiokrurálních svalech

Ischiokrurální svaly • patří mezi nejčastěji zkrácené svalové skupiny • dysfunkce těchto svalů se podílí na řadě poruch pohybové soustavy. • jejich funkce závisí na postavení v kyčelním kloubu

Použité metody AEK (agisticko excentrická dekontrakce) PIR (postizometrická relaxace) - pracuje se svalovou facilitací a postfacilitačně indukovanou inhibicí - využívá facilitaci izometrickou kontrakcí s minimálním odporem (Dvořák, 2003) - cíl- uvolnění lokalizovaného spazmu ve svalu, spoušťového bodu - výsledek – posfacilitační útlum jen hypertonických vláken - jde o současný reciproční útlum hypertonických svalových vláken při aktivitě vláken antagonistických (Dvořák, 2003). - dochází k excentrické kontrakci antagonistického svalu a současně k recipročně vyvolané inhibici a uvolnění ošetřovaného svalu - Výsledek - normalizace funkční synergie agonistů a antagonistů cestou dekontrakce hyperaktivních vláken ošetřovaného svalu.

Metodika • změřeno 5 probandů ve věku od 21 – 32 let, 2 x s odstupem 3 dnů • aplikace technik - PIR a AEK • použitá snímací technika – poly. EMG – m. semimebranosus, m. semitendinosus, m. biceps femoris • testovací situace - vstávání ze sedu na židli

Zpracování a vyhodnocení EMG signálu • rektifikace EMG záznamu • výpočet střední hodnoty vybraného časového úseku resp. pohybové sekvence • výpočet aktivační hodnoty z klidové aktivity daného svalu • ? otázka: kolikanásobná je „aktivace“ daného svalu po aplikaci relaxačních technik (PIR, AEK) vzhledem k aktivační hodnotě svalu

Výsledky – Proband č. 1 • Graf 1, tab. 1 Násobky aktivační hodnoty m. BF a semisvalů l. sin u probanda 1 před a po AEK • Graf 2, tab. 2 Násobky aktivační hodnoty m. BF a semisvalů l. sin u probanda 1 před a po PIR

Proband č. 2 • Graf 3, tab. 3 Násobky aktivační hodnoty m. BF a semisvalů l. sin u probanda 2 před a po AEK • Graf 4, tab. 4 Násobky aktivační hodnoty m. BF a semisvalů l. sin u probanda 2 před a po PIR

Proband č. 3 • Graf 5, tab. 5 Násobky aktivační hodnoty m. BF a semisvalů l. sin u probanda 3 před a po AEK • Graf 6, tab. 6 Násobky aktivační hodnoty m. BF a semisvalů l. sin u probanda 3 před a po PIR

Proband č. 4 • Graf 7, tab. 7 Násobky aktivační hodnoty m. BF a semisvalů l. sin u probanda 4 před a po AEK • Graf 8, tab. 8 Násobky aktivační hodnoty m. BF a semisvalů l. sin u probanda 4 před a po PIR

Proband č. 5 • Graf 9, tab. 9 Násobky aktivační hodnoty m. BF a semisvalů l. sin u probanda 5 před a po AEK • Graf 10, tab. 10 Násobky aktivační hodnoty m. BF a semisvalů l. sin u probanda 5 před a po PIR

Závěr • po aplikaci PIR - snížení aktivity ischiokr. svalů u 4 probandů z 5 - u probanda č. 2 - aktivita svalů nezměněna - u probanda č. 3 – procentuálně vyšší snížení aktivity po PIR než po AEK • • po aplikaci AEK snížení aktivity u 3 probandů (3, 4, 5) u probandů č. 4 a č. 5 - snížení svalové aktivity procentuálně vyšší než snížení dosažené metodou PIR u probanda č. 2 -zvýšení aktivity m. biceps femoris, aktivita semisvalů nezměněna u probanda č. 1 - zvýšení aktivity jak m. biceps femoris, tak semisvalů. PIR byla účinná téměř u všech probandů X metoda AEK- účinná jen u 3 z 5 probandů, přesto dosaženo mnohem větší relaxace. - tento fakt ukazuje, že existují individuální rozdíly v reaktivitě na různé techniky. Záleží na osobě terapeuta i pacienta, která metoda mu bude více vyhovovat a dalších faktorech PROTO se nedá jednoznačně určit nejúčinnější technika