Porn ochrana a bezpenost Technick bezpenost osob a

Požární ochrana a bezpečnost Technická bezpečnost osob a majetku

Požární ochrana obsahuje dvě hlavní oblasti a to požární prevenci a požární represi. Preventivní požární ochrana je svou činností zaměřena na zabránění vzniku požáru a dosažení takových předpokladů, aby v případě vzniku požáru byly následky co možná nejmenší.

Preventivní opatření lze shrnout do čtyř základních oblastí: n zabránění vzniku požáru n zamezení rozšíření požáru n zabezpečení evakuace osob a materiálu n vytváření podmínek pro rychlý a účinný hasební zásah

Zabránění vzniku požáru spočívá především: n n n v důsledném naplňování všech obecně platných právních předpisů, norem, směrnic apod. a jejich důsledné dodržování ve správném stanovení technologických postupů všech činností z hlediska požárního nebezpečí v seznamování zaměstnanců s požárním nebezpečím a v prosazování zásad požární bezpečnosti, zejména prostřednictvím školení o požární ochraně v účinné kontrole dodržování požárních opatření, zejména na pracovištích a při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím včasným odstraňováním závad, které mohou vést ke vzniku požáru nebo které mohou v případě vzniku požáru zkomplikovat záchranné a hasební práce

Zamezení rozšíření požáru vyžaduje především: n n správné plánování a projektování nových objektů nebo změn ve stávajících objektech z pohledu požární bezpečnosti používání vhodných materiálů při výstavbě nových objektů nebo při změnách ve stávajících objektech vytváření požárních úseků, instalování požárních uzávěrů otvorů ve stavebních konstrukcích (požárních dveří, skel s požární odolností apod. ), instalováním zařízení pro odbod kouře a tepla přihlížet k množství, stavu a hořlavosti používaných a zpracovávaných surovin, materiálů, polotovarů a výrobků, zabránit jejich nadměrnému skladování a nepřipustit jejich skladování na únikových cestách, příjezdových komunikacích nebo v místech, kde mohou bránit v přístupu k hasebním prostředků, uzávěrům plynu nebo jiných médií, hlavním vypínačům a v místech, kde by mohlo dojít k přenesení požáru do jiných požárních úseků

Zabezpečení evakuace osob a materiálů vyžaduje především: uplatňovat při projektování a výstavbě nových objektů plnění požadavků na bezpečnou evakuaci osob, zejména na druhy a množství únikových cest, východů, schodišť a požárních žebřů, tyto požadavky uplatňovat i při změnách staveb (v souladu se stavebním zákonem) n zabezpečit, aby únikové cesty, východy a schodiště byly trvale volné n pro objekty, kde jsou složité podmínky evakuace, např. při velkém soustředění osob je nutné vypracovat evakuační plány n pro evakuaci materiálů je výhodou, mají-li vedoucí pracovišť zpracovaný postup evakuace materiálů dle důležitosti (např. nebezpečný, zvláštní důležitosti, ostatní n

Vytváření podmínek pro rychlý a účinný hasební zásah vyžaduje především: zabezpečení objektů a pracovišť prostředky k likvidaci požáru (přenosné a pojízdné hasicí přístroje, požární hydranty a jejich vybavení, stabilní a polostabilní hasicí zařízení apod. ) n zabezpečení spojení pro případ vzniku požáru (telefony, rozhlas, elektrická požární signalizace) n zřízení vodních zdrojů a příjezdů k nim n organizování školení a výcviku zaměstnanců v otázkách základní požární taktiky a ve znalosti způsobu používání hasebních a dalších prostředků n

Požární bezpečnost staveb prosazuje taková stavební a jiná řešení, aby byla zajištěna ochrana života a zdraví osob a minimalizovány ztráty na majetku v případě vzniku požáru. Toho se dosahuje vhodným urbanistickým, dispozičním, konstrukčním a materiálovým řešením objektu.

Základní pojmy stavebních norem v požární ochraně n Požární bezpečnost stavebních objektů n Požárně bezpečnostní zařízení n Teoretická intenzita požáru n Hořlavé látky n Požární riziko n Požární zatížení n Požární úsek

n Požárně dělící konstrukce n Požární strop n Požární stěna n Požární uzávěr otvoru n Požární odolnost n Stupeň požární bezpečnosti n Požárně otevřená plocha n Požárně nebezpečný prostor n Odstupová vzdálenost n Volné prostranství

n Úniková cesta n Nechráněná úniková cesta n Chráněná úniková cesta n Únikový pruh n Přístupová komunikace n Nástupní plocha n Zásahová cesta n Evakuační výtah n Požární výtah n Zařízení protipožární zásah

Požární bezpečnost staveb v ČR n 2 základní projektové normy: § ČSN 73 08 02 n Ostatní: ČSN 73 08 xx

Požární bezpečnost stavebních objektů je schopnost stavebních objektů bránit v případě požáru ztrátám na životech a zdraví osob, zvířat a ztrátám na majetku. Dosahuje se jí vhodným - urbanistickým začleněním objektu, - jeho dispozičním, - konstrukčním a materiálovým řešením, - popř. požárně bezpečnostními opatřeními

K zabránění ztrát na životech a zdraví osob, zvířat a ztrát na majetku musí stavební objekty n umožnit bezpečnou evakuaci osob, zvířat a věcí na volné prostranství nebo do jiných požárem neohrožených prostorů n bránit šíření požáru mezi jednotlivými požárními úseky uvnitř objektů n bránit šíření požáru mimo objekt, např. na jiný objekt nebo jeho část n umožnit účinný zásah požárních jednotek při hašení a záchranných pracích.

Požárně bezpečnostní řešení n n n rozdělení objektů do požárních úseků stanovení požárního rizika posouzení požární odolnosti konstrukcí a hořlavosti stavebních hmot podle stanoveného požárního rizika stanovení počtu evakuovaných osob a jim odpovídající kapacity a vybavení únikových cest stanovení odstupových vzdáleností (proluk) vymezení zásahových cest a technického vybavení pro zásah požárních jednotek, popř. upozornění na riziko při hašení

Zákon o požární ochraně základním právním dokumentem je zákon č. 133/1985 Sb. , o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (poslední úplné znění č. 67/2001 Sb. a zákon č. 320/2002 Sb. )

Účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany.

Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc.

Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí n bez zvýšeného požárního nebezpečí, n se zvýšeným požárním nebezpečím, n s vysokým požárním nebezpečím.

Činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím při nichž se vyskytují oxidující nebo hořlavé nebezpečné látky a přípravky v celkovém množství převyšujícím 1 000 kg v pevném stavu nebo 250 litrů v kapalném stavu, n při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek, n v budovách o 7 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22, 5 m, kromě bytových domů, n ve stavbách pro shromažďování 200 a více osob. n

Činnosti s vysokým požárním nebezpečím n při nichž se vyskytují oxidující nebo hořlavé nebezpečné látky a přípravky v celkovém množství větším než 5 000 tun, n v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m.

Povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny: n n obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 22/1997 Sb. , o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. ), lze instalovat a používat pouze schválené druhy, vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení, dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,

Povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob n n pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby, technika požární ochrany nebo preventisty požární ochrany dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady, umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření, poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru, bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje (zákon č. 238/2000 Sb. , o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů) každý požár vzniklý při činnostech, které provozují, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat.

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále povinny: n n n stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti, prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, případně technologických postupů a zařízení, nejsou-li podmínky provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním právním předpisem, zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení, stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud to není stanoveno zvláštními právními předpisy (například vyhláška č. 50/1978 Sb. , o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb), a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací, mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku.

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jsou dále povinny prostřednictvím odborně způsobilé osoby zabezpečit posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany.

Povinnosti fyzických osob Fyzická osoba je povinna: n n n n počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení, zajistit přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům plynu, vody a topení, plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech, obstarat požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární ochrany v rozsahu stanoveném zákonem, zajistit přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům požární ochrany za účelem jejich včasného použití a dále udržovat tato zařízení a věcné prostředky v provozuschopném stavu; uvedené povinnosti se vztahují na osoby, které mají uvedená zařízení a věcné prostředky ve vlastnictví či užívání, vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce, umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů při zjišťování příčiny vzniku požáru a v odůvodněných případech mu bezúplatně poskytnout výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru

n n oznamovat bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonává, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá, dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností. Fyzická osoba nesmí: n n n vědomě bezdůvodně přivolat jednotku požární ochrany nebo zneužít linku tísňového volání, provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy (například vyhláška č. 50/1978 Sb. , o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb), poškozovat, zneužívat nebo jiným způsobem znemožňovat použití hasicích přístrojů nebo jiných věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, omezit nebo znemožnit použití označených nástupních ploch pro požární techniku, používat barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany, provádět vypalování porostů.

Osobní a věcná pomoc Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru: n n n provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob, uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření i zamezení jeho šíření, ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit jeho ohlášení poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce. Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce poskytnou dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné věci potřebné ke zdolání požáru.

Náhrada výdělku a výdajů n Osvč, podnikající fyzické osobě při poskytnutí osobní pomoci náleží náhrada ušlého výdělku, o náhradě rozhoduje HZS kraje n Poskytovateli patří náhrada výdajů. Právo na náhradu se uplatňuje u HZS kraje, ten o ní rozhoduje a poskytuje

Státní správa a samospráva n Správní úřady: § Ministerstvo § HZS krajů n Státní správa: § Orgány krajů § Orgány obcí

HZS ČR Ø Zřízen ze zákona č. 238/2000 Sb. Ø Jeho posláním je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech

HZS ČR tvoří Generální ředitelství HZS ČR Hasičské záchranné sbory krajů

Generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky a náměstek ministra vnitra pro požární ochranu, integrovaný záchranný systém a civilní nouzové plánování genmjr. Ing. Miroslav ŠTĚPÁN do funkce náměstka uveden 10. 4. 2000 do funkce generálního ředitele uveden 1. 1. 2001

GŘ HZS n n n n Schvaluje koncepci organizace a rozvoje PO Organizuje PO pro období stavu ohrožení a válečného stavu a zabezpečuje přípravu na činnost v tomto období Řídí výkon státní správy Vykonává státní požární dozor Kontroluje plnění úkolů dle zákona Zabezpečuje výzkum a vývoj… Zřizuje, zrušuje a řídí střední školy PO a vyšší odborné školy PO

HZS kraje n Zpracovává koncepci PO kraje n Vykonává státní požární dozor n Kontroluje plnění nařízení orgánů kraje n Odpovídá za připravenost a akceschopnost jednotek HZS kraje n Koordinuje zabezpečování PO v kraji s ostatními orgány n Projednává přestupky a správní delikty

Státní požární dozor n n n Se vykonává kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o PO Posuzováním územně plánovací dokumentace, podkladů pro vydávání územního rozhodnutí, projektové dokumentace stavby, posuzováním dokumentace k řízení o změně užívání stavby… ověřováním, zda byly dodrženy podmínky PBS vyplývajících z vydaných stanovisek Schvalováním posouzení požárního nebezpečí Zjišťováním příčin požárů Kontrolou připravenosti a akceschopnosti JPO

Jestliže věc nebo činnost vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne o: qvyloučení věci z užívání, qzákazu činnosti, qzastavení provozu.

Požární kontroly komplexní kontroly, kterými se prověřuje celkový stav organizačního zabezpečení a plnění povinností na úseku požární ochrany, termín provedení této kontroly se oznamuje nejméně 7 dní předem, n tématické kontroly, kterými se ověřuje stav zabezpečení požární ochrany u vybraných objektů nebo činností, n kontrolní dohlídky, kterými se prověřuje plnění uložených opatření. n

Stavební prevence n n n možnost bezpečné evakuace osob, zvířat a majetku, zachování stability a nosnosti konstrukcí po stanovenou dobu, rozdělení stavby do požárních úseků, stanoven jejich velikostí, zabránění možnosti šíření požáru a jeho zplodin, určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou, popřípadě jinými hasebními látkami, věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními, rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek.

Zjišťování příčin vzniku požárů a zpracování rozboru požárů n n n n místo a doba vzniku požáru, osoba, u které požár vznikl, příčina vzniku požáru včetně možných verzí, okolnosti mající vliv na šíření požáru včetně dodržení podmínek požární bezpečnosti stavby, následky požáru, jako jsou předběžná způsobená škoda, usmrcené a zraněné osoby, výše uchráněných hodnot při hasebním zásahu, porušení předpisů o požární ochraně, jiné okolnosti nezbytné pro zjištění příčiny vzniku požáru.

Kraj n Projednává koncepci požární ochrany v kraji n Organizuje s HZS kraje požární ochranu v období stavu ohrožení státu a válečného stavu n Projednává roční zprávu o stavu PO v kraji n K zabezpečení plošného pokrytí území kraje JPO přispívá finanční podporou HZS a obcím na SDH

Obec a obecní úřad n n n Zřizuje jednotku SDH Udržuje její akceschopnost Zabezpečuje odbornou přípravu členů JSDH Zabezpečuje materiální a finanční potřeby JSDH Obecně závaznou vyhláškou : § Vydává Požární řád obce § Stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet lidí n Spolupracuje se sousedními obcemi v PO

Jednotky požární ochrany Jednotka HZS kraje n Jednotka HZS podniku n Jednotka SDH obce n Jednotka SDH podniku n

Požární hlídku zřizuje n Právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím pokud nezřizuje jednotku HZS podniku nebo SDH podniku n Obec, která nezřizuje jednotku požární ochrany

Pokuty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám n Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu při porušení povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně: až do výše 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, nebo n až do výše 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, jestliže např. :

Øneoznačí místa a pracoviště příslušnými bezpečnostními značkami, Øneprovádí pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně a neodstraňuje zjištěné závady, Ønezabezpečí pravidelné školení Øneumožní nebo ztěžuje výkon státního požárního dozoru, Ønevyhotoví předepsanou dokumentaci požární ochrany Ønezabezpečí v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení, neudržuje je v provozuschopném stavu, Øneumožní vstup na nemovitost Øneoznámí bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje vznik požáru Ønepodá písemnou zprávu o odstranění závad zjištěných při kontrole ve lhůtě stanovené orgánem vykonávajícím státní požární dozor, Ønestanoví podmínky požární bezpečnosti, nedodržuje tyto podmínky, nezabezpečuje údržbu a opravy technických a technologických zařízení, Øpoužívá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany.

Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do výše 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že např. : § nevytváří podmínky pro hašení požárů § poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, rozhodnutí o zákazu činnosti nebo o zastavení provozu, § vypaluje porosty § neposkytne na výzvu velitele zásahu potřebnou věcnou pomoc,

Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do výše 1 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně uvedené výše.

Přestupky na úseku požární ochrany a výše možných pokut je následující: n pokuta do 10 000 Kč: § porušení příkazů nebo zákazů na označených místech, § neuposlechnutí nařízení velitele zásahu, § porušení zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, n pokutu do 20 000 Kč: § při nezajištění hasicích přístrojů, jejich poškození nebo zneužití § § n zneužití linky tísňového volání, při neumožnění výkonu státního požárního dozoru, neposkytnutí osobní nebo věcné pomoci, nedodržení zásad požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně, pokutu do 25 000 Kč: § porušení rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, o zákazu činnosti, o zastavení provozu, § vypalování porostů.

Odborní pracovníci na úseku požární ochrany odborně způsobilé osoby - znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých ústavů vedených krajskými soudy, fyzické osoby, které jsou absolventy škol požární ochrany nebo absolventy vysokoškolského studia, nebo fyzické osoby, které složily zkoušku odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem, n technici požární ochrany - odborná způsobilost k výkonu funkce technika požární ochrany se získává složením zkoušky odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem. n preventisti požární ochrany, vykonává činnost na základě absolvování odborné přípravy, např. označovat pracoviště a ostatní místa bezpečnostními značkami a provádět preventivní požární prohlídky a školení zaměstnanců o požární ochraně. n

Hoření a likvidace požáru Hoření: oxidační reakce, při které hořlavá látka reaguje s oxidačním prostředkem za vzniku tepla, světla a zplodin hoření Požár: každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k prostředí. hoření, při hodnoty usmrcení či zranění osob, zvířat nebo ke škodám na majetku nebo životním Za požár se považuje i nežádoucí kterém byly osoby, zvířata, materiální anebo životní prostředí bezprostředně ohroženy

PROCES HOŘENÍ teplo Oheň paliv o oxidační prostředek

teplo Oheň palivo Oxidační prostředek ROZDĚLENÍ LÁTEK PODLE HOŘLAVOSTI: látky nehořlavé – působením ohně nebo vysoké teploty za normálního tlaku nehoří, nedoutnají ani neuhelnatí (cihla) látky nesnadno hořlavé – působením vysoké teploty za normálního tlaku jen nesnadno hoří, doutnají nebo uhelnatí a po odstranění tepelného zdroje dále již nehoří ani nedoutnají (polyvinylchlorid) látky hořlavé – hoří nebo doutnají a po odstranění tepelného zdroje dále nepřetržitě hoří nebo doutnají (dřevo)

ROZDĚLENÍ HOŘLAVÝCH LÁTEK PODLE SKUPENSTVÍ Tuhé - čisté chemické látky (Li, Na, naftalen) - směsi (parafin) - vícefázové soustavy (uhlí, dřevo, sláma) n Kapalné - čisté chemické látky (benzen, toluen) - směsi (benzín) n Plynné - čisté chemické látky (H 2, metan) - směsi (zemní plyn) n

teplo OXIDAČNÍ ČINIDLO Oheň palivo Oxidační prostředek Ø Nejčastěji kyslík Hoření může nastat v plynné fázi nebo na rozhraní fází. Tuhý materiál nereaguje přímo s kyslíkem, ale samotnému hoření předchází tepelný rozklad za vzniku prchavých produktů. Když je směs hořlavá, dochází při styku s kyslíkem za příznivých podmínek k plamennému hoření.

Teplo je třetím komponentem potřebným k procesu hoření. Tato energie se hořlavému souboru přivede : teplo Oheň palivo Oxidační prostředek zvenčí = vnější zapálení (hoření je ovlivňováno teplotou zdroje a tepelnou kapacitou zapalované látky) n soustava si potřebnou energii po vnější iniciaci vyprodukuje sama = samovznícení (důsledek oxidačních reakcí, pro něž se kyslík získává ze vzduchu nebo z molekul bohatých na kyslík, nebo z reakcí štěpných, kdy dochází ke štěpení chemických vazeb látek, které do reakce vstupují) n

ŠÍŘENÍ OHNĚ Většinou oheň vzniká lokálně n Základní forma šíření: - šíření plamene po povrchu - hoření materiálu (př. vedením od zapálené hlavičky sirky po dřívku) n Další formy šíření: - tečení (plasty) - odkapávání - výbuch a rozmetání drobných hořících částic - sdílení tepla: vedení, proudění, sálání n

Klasifikace požárů n požáry pevných látek třída A n požáry hořlavých kapalin třída B n požáry plynů třída C n požáry kovů třída D

HAŠENÍ Princip hašení založen na odejmutí jedné ze tří komponent potřebných k hoření: § palivo § oxidační prostředek § energii

Základní hasební látky a jejich účinky n Voda n Chladící, dusivý efekt n Pěna n Izolační, ochlazovací n Inertní plyny n Dusivý n Prášek n Přerušení reakce hoření

Hasící přístroje Hasicí přístroje jsou konstruovány tak, aby jejich používání a manipulace s nimi byla jednoduchá, aby neměly velkou hmotnost a byly spolehlivé. Vzhledem k omezenému množství hasiva a omezené době činnosti jsou používány především na začínající požáry, kdy je možno ještě bezpečně přístroje použít.

Umístění, kontrola, údržba a opravy hasicích přístrojů n Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. V nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka umístěná na viditelném místě. n Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu.

Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1, 5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu. n V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob. n

Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených touto vyhláškou, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury. Kontrola hasicího přístroje se provádí podle průvodní dokumentace výrobce po každém jeho použití nebo tehdy, vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti (např. při mechanickém poškození) a nejméně jednou za rok, pokud není stanovena lhůta kratší.

Součástí údržby hasicích přístrojů je jejich periodická zkouška a plnění. Periodická zkouška, při které se provádí povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu, se vykonává u hasicích přístrojů § vodních a pěnových – jednou za 3 roky, § ostatních – jednou za 5 let.

Podmínky pro hašení požárů a záchranné práce n n n bylo zřetelně označeno číslo tísňového volání (ohlašovny požárů), popřípadě uvedeny další pokyny ke způsobu ohlášení požáru ve všech objektech (požární poplachové směrnice), byl umožněn přístup ke spojovacím prostředkům, zabezpečena jejich provozuschopnost a použitelnost pro potřeby tísňového volání, byly dodrženy trvale volné průjezdné šířky příjezdových komunikací nejméně 3 m k objektům, k nástupním plochám pro požární techniku a ke zdrojům vody určeným k hašení požárů, bylo provedeno označení a umožněno použití nástupních ploch pro požární techniku a požárních výtahů, byla zajištěna trvalá použitelnost vnitřních a vnějších zásahových cest (např. požární výtahy, požární žebříky) a trvale volný přístup k zařízení pro zásobování požární vodou, byla označena rozvodná zařízení elektrické energie, hlavní vypínače elektrického proudu, uzávěry vody, plynu, produktovodů, uzávěry rozvodů ústředního topení.

K provedení evakuace osob, zvířat a materiálu a k provedení záchranných prací zajišťují právnické osoby a podnikající fyzické osoby: n označení nouzové (únikové) východy, evakuační výtahy a směry úniku osob; toto označení nemusí být provedeno v objektech s východy do volného prostoru, které jsou zřetelně viditelné a dostupné z každého místa, n trvale volně průchodné komunikační prostory které jsou součástí únikových cest, tak, aby nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce, n chráněné únikové cesty a všechny jejich součásti nebyly využívány způsobem zvyšujícím požární riziko.

Preventivní požární prohlídky Předmětem preventivních požárních prohlídek je vždy zjišťování stavu zabezpečení požární ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob, způsobu dodržování podmínek požární bezpečnosti a prověřování dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně

Cílem preventivních požárních prohlídek je odstranění zjištěných závad a odchylek od žádoucího stavu. Lhůty k odstranění zjištěných požárních závad navrhuje osoba provádějící preventivní požární prohlídku. Provedení preventivní požární prohlídky se dokládá záznamem do požární knihy

Preventivní požární prohlídky se provádějí v následujících lhůtách: nejméně jednou za rok - v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, n nejméně jednou za 6 měsíců - v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, n nejméně jednou za 3 měsíce - v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím. n

Školení o požární ochraně a odborná příprava n Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím jsou povinny zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, jakož i preventistů požární ochrany.

Rozsah a obsah školení zaměstnanců, odborné přípravy preventivních požárních hlídek a odborné přípravy preventistů požární ochrany určuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba tématickým plánem a časovým rozvrhem. Rozsah a obsah školení a odborné přípravy musí odpovídat vykonávaným činnostem a pracovnímu zařazení zaměstnanců.

n Školení zaměstnanců se provádí při nástupu do zaměstnání a při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení zaměstnance, pokud se tím mění i obsah skutečností, s kterými má být zaměstnanec seznámen. Školení se opakuje nejméně jednou za 2 roky n Školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně obsahuje výše uvedené skutečnosti týkající se všech jimi řízených zaměstnanců a provádí se při nástupu do funkce. Školení se opakuje nejméně jednou za 3 roky.

Odborná příprava preventivních požárních hlídek n před zahájením činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím. U opakujících se činností se odborná příprava provádí nejméně jednou za rok. – Teoretická část – Praktická část

Druhy a vedení dokumentace PO Dokumentaci zpracovává, popř. vede osoba odborně způsobila nebo technik požární ochrany. Dokumentaci schvaluje statutární orgán právnické osoby nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec nebo podnikající fyzická osoba. n Kontrola dokumentace se provádí v rámci preventivních požárních prohlídek, a to nejméně 1 x za rok nebo po každém požáru nebo po každé provedené změně, která měla vliv na její obsah n Dokumentace požární ochrany se ukládá takovým způsobem, aby byla dostupná osobám, jichž se týká, jakož i orgánům státního požárního dozoru. n

Dokumentaci požární ochrany tvoří: n n n dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím, posouzení požárního nebezpečí, stanovení organizace zabezpečení požární ochrany, požární řád, požární poplachové směrnice, požární evakuační plán, dokumentace zdolávání požárů, řád ohlašovny požárů, tematický plán a časový rozvrh školení zaměstnanců a odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany, dokumentace o provedeném školení zaměstnanců a odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany, požární kniha, dokumentace o činnosti a akceschopnosti jednotky požární ochrany, popřípadě požární hlídky.