POPULACE Populace soubor jedinc jednoho druhu ve vech
POPULACE
Populace • soubor jedinců jednoho druhu (ve všech vývojových stádiích), kteří žijí v určitém čase na určitém místě např. celosvětová populace člověka, populace křováků v Africe, populace lipnice hajní v Českém krasu • ekologií populací se zabývá = demekologie
populace prvosenky jarní v doubravě v Českém krasu
populace běláska zelného na louce kukla – housenka – dospělý motýl
Populace • populace je živý systém, v němž se projevují biologické vlastnosti jedinců, ale i biologické vlastnosti celé skupiny (populace) • vlastnosti populací: - hustota populace - růst populace - oscilace a fluktuace - rozmístění populace - struktura populace
Hustota populace • vyjadřuje se počtem jedinců v populaci nebo jejich biomasou na jednotku plochy či objemu • hustota nebo-li denzita, abundance např. počet střevlíků na 1 m 2 • hustota populací velkých predátorů je vždy menší, než hustota konzumentů nižšího řádu (např. hrabošů) • na 10 ha pole bude žít jediný pár poštolek, ale tisíce hrabošů
Biomasa Vzhledem k tomu, že velikosti jedinců v rámci jednoho druhu jsou rozdílné, přepočítává se hustota na hmotnost živé váhy = biomasy. např. posečeme-li na louce 1 m 2 porostu lipnice luční a zvážíme-li hmotnost posečené hmoty, dostaneme biomasu na jednotku plochy
Hustota populace podléhá změnám: fluktuace = kolísání populace během několika let – dlouhodobé kolísání oscilace = kolísání hustoty populace během jediného roku, někdy i měsíce. . . – krátkodobé kolísání Kolísání hustoty populací závisí na charakteru rozmnožování druhu, na vnějších podmínkách – predátoři, potrava, podnebí, choroby.
příklad fluktuace – reakce kořist - dravec
příklad fluktuace – reakce kořist - dravec
N = počet jedinců fáze gradační křivky (gradace)
Rozmístění (rozptyl) populace • organismy v rámci populace bývají v krajině rozmístěny zpravidla nenáhodně, nerovnoměrně • rozptyl populace závisí na potřebě životního prostoru, na potravě, na sociální struktuře populace. . .
Struktura populace • podle pohlaví – poměr samců a samic v populaci • podle věku – poměr mladých a starších jedinců • sociální struktura – vztahy a postavení jedinců (hierarchie) v rámci populace
struktura populace podle pohlaví - obvykle je v populacích poměr pohlaví 1: 1 - u partenogeneticky se rozmnožujících populací jsou přítomny pouze samice!!! - u přemnožené populace hrabošů polních je častý poměr samců ku samicím 1: 6 partenogeneticky se množící populace mšic – v populaci jsou jen samice!
Věková struktura populací a) pyramida – velké množství mladých jedinců b) zvon – stálá populace, hodně mladých a starších jedinců, kteří se rozmnožují c) urna – velký podíl starých jedinců, neschopných rozmnožování
Sociální struktura populace hierarchie v tlupě goril
Růst populace • podobně jako jedinec, i populace se vyvíjí, roste, stárne, zmenšuje se, odumírá. . . • růst populace závisí na: - množivosti (natalitě) - úmrtnosti (mortalitě) - stěhování (migraci)
Natalita • množivost je přímo závislá na rychlosti metabolismu jedinců v populaci, nepřímo pak závisí na jejich velikosti např. natalita je vyšší u prvoků a myší než u kopytníků a slonů. . .
Mortalita • úmrtnost je vždy nejvyšší u mláďat • u některých populací např. krokodýli, vrabci, motýli je úmrtnost vysoká někdy až 99% • způsobují ji nemoci, paraziti, predátoři, prostorová a potravní konkurence jiných druhů, nepřízeň počasí
únosná kapacita prostředí S = sigmoidální křivka – působí omezující faktory prostředí J = exponenciální křivka – chybí omezující faktory prostředí
Prostorová aktivita populací • k prostorové aktivitě populací dochází jednak v rámci teritoria (vyhledávání optimálních potravních zdrojů, úkrytů před predátory, sexuálních partnerů) nebo též mimo teritoria na dosud neobývaná území, pak mluvíme o expanzi druhu nebo na území, kde se pravidelně populace vyskytuje v určitých obdobích – migrace populací
invazní populace ondatry pižmové – r. 1905 byla malá populace (původní v S. Americe) vysazena u Dobříše v ČR O 30 let později obývaly ondatry již celou střední Evropu až po Alpy!
invazní klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella) Poprvé objevena r. 1986 v Makedonii, v ČR v r. 1993. Dnes se vyskytuje nejen v celé ČR, ale též v celé stř. Evropě
migrace • stěhování z klimatických důvodů se zpětným návratem (stěhovaví ptáci) • migrace za účelem rozmnožování - anadromní migrace – z moře do řek - katadromní migrace – z řek do moře • migrace za potravou • migrace vertikální z hor do nížin v době vysokého sněhu
migrace pakoní hřivnatých v Africe - za potravou
monarcha stěhovavý (Danaus plexippus)
ptačí migrace
úhoř říční losos severoatlantský - anadromní migrace – katadromní migrace
migrace soba polárního
vertikální migrace kamzíků kamzík horský (Rupicapra rupicapra)
Vztahy mezi populacemi • populace na sebe mohou působit: - pozitivně - negativně - neutrálně – neovlivňují se
Pozitivní vztahy mezi populacemi - mutualismus (symbióza) - protokooperace - aliance - komenzálismus
Symbióza - soužití je nezbytné pro oba druhy např. : • většina vstavačovitých rostlin nepřežívá, pokud zahynou mykorhitické organismy na jejich kořenovém systému • rak poustevníček si pěstuje sasanky na ulitě
hlízky bakterie rodu Rhizobium na kořenovém systému vyšší rostliny
Gunera mexicana v jejích listech žijí sinice schopné fixace vzdušného dusíku
Protokooperace • vzájemně prospěšné sdružování některých druhů např. hnízdiště některých druhů ptáků na stejném místě
Aliance • dočasné sdružování jedinců různých druhů např. nosorožec a ptáci, kteří se vozí na jeho hřbetě
Komenzálismus • soužití dvou druhů, kdy jeden z druhů je na tom druhém závislý, pro jednoho z nich toto soužití nic neznamená např. afričtí mrchoužrouti jsou plně závislí na predátorech – šelmách, šelmy na nich závislé ale nejsou
Negativní vztahy mezi populacemi - amenzálismus - allelopatie - kompetice (konkurence) - predace - parazitismus - hyperparazitismus
Amenzalismus - jeden druh nějakým způsobem – většinou chemickými výměšky – ovlivňuje a omezuje ten druhý např. bakterie a houby vylučují antibiotika, toxiny sinic ovlivňující ryby Zvláštním případem amenzálismu u rostlin je allelopatie - rostliny vylučují do prostředí jedovaté toxiny a zbavují se tak konkurentních druhů např. akát vylučuje kořeny jedovaté alkaloidy, listy ořešáku obsahují toxiny, které po rozkladu listů na podzim ovlivňují prostředí v blízkosti jedince
Allelopatie akátu
ořešák královský
parazitismus
- Slides: 46