Poptvka a nabdka Poptvka Co je to poptvka
Poptávka a nabídka
Poptávka
Co je to poptávka? n n n Každého prodejce vždy zajímala, zajímá a bude zajímat jedna důležitá otázka: „Jaká bude poptávka po mém výrobku nebo službě? “ Přesněji řečeno tím většinou myslí jaké množství výrobku nebo služby budou zákazníci kupovat neboli poptávat. A právě velikost tohoto poptávaného množství rozhoduje o budoucnosti všech výrobců, obchodníků, podnikatelů, živnostníků a mnoha dalších zainteresovaných subjektů. I když se prodejci podaří toto poptávané množství zjistit, nemá po starostech, neboť zítra už může být jiné a může se měnit v závislosti na mnoha faktorech. Tedy platí, že vždy, když se zabýváme tím, jaké množství výrobků/služeb budou zákazníci kupovat za určitých podmínek a jak se toto množství změní při změně těchto podmínek, zkoumáme poptávku.
Poptávané množství n Na čem závisí, jaké množství určitého výrobku/služby budeme (domácnosti) nakupovat? č K 99, - Velm i záv silná islo st ?
Poptávka n Tyto faktory prozatím považujeme za neměnné Cet Poptávané množství je tedy ovlivňováno e par ris ibus celou řadou faktorů č K Cena , 99 ? Množství
Za prvé to může být nedostatkem peněz. Na druhou stranu bychom si Máme-li k dispozici jen 80 Kč, pak Proč se pravděpodobně koupili méně tatranek si ně můžeme koupit 8 tatranek, takto i kdybychom měli k dispozici například 160 Kč. pokud stojí 10 Kč/ks nebo jen 4 tatranky, chováme? Ušetřené peníze bychom utratili n Poptávku představuje poptávková křivka (D), jež zachycuje pokud stojí 20 Kč/ks. vztah mezi cenou (P) za něco relativně levnějšího nebo uspořili. produkce a poptávaným množstvím (Q), Poptávka (D = Demand) jestliže ostatní faktory se nemění. P á m o t o Pr vky á t p o p křivka ný sklon zápor P 2= 20 P 1= 10 D Q 2(4 ks) Q 1(8 ks) Q Platí zde zákon klesající poptávky , který říká: „Vzroste-li cena statku, poklesne poptávané množství tohoto statku“. Tento zákon však neplatí vždy - např. u luxusního zboží nejvyšší třídy či u nejpotřebnější produkce Přestože křivka poptávky zobrazuje primárně vztah poptávaného množství a ceny, lze v ní zachytit i vlivy dalších faktorů na poptávané množství
Faktory ovlivňující D n n n druh produkce – nezbytná vs. nahraditelná – jinak Všechny tyto faktory mohou ovlivňovat buď tvar křivky poptávky… … nebo její posuny doprava reagujeme na změny jejich cen P a doleva. příjmy spotřebitelů – růst příjmů zvyšuje poptávku (posunuje D vpravo) rostoucí počet obyvatel – čím více obyvatel, tím větší poptávka (posun křivky D vpravo) podíl produktu na výdajích spotřebitele – čím vyšší podíl, tím vyšší citlivost na změnu ceny (elasticita) Q spotřebitelské preference – móda – může posouvat křivku poptávky doleva i doprava
Faktory ovlivňující D + Existence substituční a komplementární produkce: n Substituční produkt (substitut) - produkce, která je schopna nahradit svými užitnými vlastnostmi produkt dosud spotřebovávaný (např. rohlík a houska nebo např. párek v rohlíku prodávaný u různých prodejců) n Komplementární (doplňující) produkt (komplement) umožňuje používání (spotřebu) jiného produktu, např. benzín, umožňuje používat automobil, zápalky cigaretu, kazeta videokameru… Vliv těchto faktorů znamená, že například změna ceny substitutů a komplementů může ovlivňovat poptávku po našem produktu. Důležité: rozlišovat posun po křivce (= změna poptávaného množství) a posun křivky (= změna poptávky)!!!
Posun po křivce a posun křivky n n n Na čem bude záviset poptávané množství zmrzliny v naší prodejně? Například na prodejní ceně, důchodu jednotlivce, počasí (teplotě) a velikosti konkurence (množství substitučních výrobků). Každý z těchto faktorů bude působit jinak na poptávané množství i na poptávku.
I (Kč) I 2 I 1 Teplota (°C) Toto množství je prodáváno při určité ceně, důchodu, teplotě a konkurenci. t 2 Jak se tedy změní poptávané množství zmrzliny, bude záviset na souhrnném vlivu všech relevantních faktorů. Vzroste-li důchod spotřebitelů, bude Protože by bylo velmi složité sledovat všechny tyto vlivy současně, pravděpodobně poptáváno více zmrzliny t 1 vyjadřuje samotná křivka poptávky vliv jen jednoho faktoru, a tím je cena výrobku. Q 1 P D Q 2 Q Q 1 Q 2 ‘ Q Konkurence Podobně ostatní faktory způsobí změnu Ve výchozím stavu předpokládejme, (množství poptávaného množství a posun Toto větší množství zmrzliny však bude substitutů) že je poptáváno množství Q. 1 křivky poptávky doprava nebo doleva… Avšak změna ceny zmrzliny způsobí poptáváno i při stejné ceně zmrzliny. změnu poptávaného množství, ale nikoliv posun křivky poptávky. Q 2 V tomto případě se budeme posouvat po křivce poptávky. Q 1 To se dá vysvětlit tím, že křivka poptávky se posunula doprava. P 2 P 1 Q 2‘‘‘ Q 2‘‘ Q 1 Q 2 ‘ Q 2 Q Q 2‘‘ Q 1 Q
… neboli stručně řečeno: n P A zmrzliny, lidé si jí koupí více) B n Q P A 1. posun po křivce - změna poptávaného množství vyvolaná vlivem změny ceny (klesne-li cena B Q 2. posun křivky - změna poptávky vyvolaná jinými než cenovými faktory (nejsou v grafu přímo zachyceny) - původní poptávková křivka ztratí platnost a vznikne nová poptávková křivka (bude-li horko, lidé si koupí více zmrzliny, i když cena zůstane stejná) 11
Malá rekapitulace: 1) Posunujeme-li se po křivce poptávky, je to způsobeno změnou ceny Citlivost (elasticita) poptávky 2) Posunuje-li se celá křivka poptávky, způsobují to jiné než cenové faktory Dochází-li však ke změně tvaru křivky poptávky, je to způsobeno změnou tzv. elasticity poptávky
Elasticita poptávky
Elasticita ve světě Cena (P) Sleva obchodu = Jaké množství (Q) košíků A jak se zachovají, nakoupí zákazníci, když bude když budu cena za jeden 500, - Kč? snižovat? P klesá Tržby = 500, - * 3 = 1 500, - Kč Tržby = 300, - * 11 = 3 300, - Kč Tržby = 200, - * 17 = 3 400, - Kč Tržby = 100, - * 20 = 2 000, - Kč Q roste Zákon klesající poptávky se zde jasně projevuje, ale s různou Co myslíme tou různou citlivostí? Na stále stejné změny ceny mohou intenzitou (citlivostí) reagovat spotřebitelé pokaždé jinou změnou nakupovaného množství, zvláště pokud je budeme sledovat v procentních změnách. Prodejce
Cenová elasticita poptávky (definice) = vlastnost (jev, charakteristika) poptávky, která vyjadřuje „jak citlivě“ reaguje spotřebitel na změnu tržní ceny (změnou svého poptávaného množství) = proporce mezi procentní změnou ceny, kterou si chce za svůj produkt výrobce nechat zaplatit a procentní změnou zákazníkem nakupovaného množství Koeficient (hodnota) elasticity poptávky tedy vyjadřuje, o kolik procent klesne (vzroste) spotřebitelem poptávané množství, jestliže cena statku vzroste (klesne) o 1 %.
Cenová elasticita poptávky (základní varianty) n Neelastická poptávka – situace, kdy zvýšení ceny P o 1 % sníží poptávané množství Q o méně než 1 % Situace, kdy poptávající sice reagují na změnu ceny, ale změna nakupovaného množství je (v %) menší než změna ceny n P Q Elastická poptávka – situace, kdy zvýšení ceny P o 1 % sníží poptávané množství Q o více než 1 % Situace, kdy poptávající reagují na změnu ceny velmi citlivě, tedy změna nakupovaného množství je (v %) větší než změna ceny P Q
Cenová elasticita poptávky (krajní případy) n Dokonale neelastická poptávka – dané množství je P poptáváno při jakékoliv ceně; koupit musíme bez ohledu na výši ceny Situace, kdy poptávající vůbec nereagují na jakoukoliv změnu ceny a nemění poptávané množství n Q Jednotkově elastická poptávka - zvýšení P o 1 % sníží poptávané Q také o 1 % P Situace, kdy poptávající reagují na změnu ceny proporcionálně stejně, tedy změna nakupovaného množství je (v %) stejná jako změna ceny n Dokonale elastická poptávka – např. existuje jediná Q P cena na trhu; změny poptávaného množství dány jinými faktory než je cena Situace, kdy poptávající při dané ceně nakoupí jakékoliv množství, nebo situace, kdy i nepatrná změna ceny vyvolá téměř nekonečnou změnu v poptávaném množství Q
Elasticita vs. sklon křivky n n Sklon – vyjadřuje absolutní změnu poptávky; je absolutní hodnotou směrnice křivky (směrnice = změna y / změna x) Elasticita – vyjadřuje relativní (procentní) změnu poptávky
Sklon křivky poptávky P Sklon je v rámci celé křivky stále stejný. A 10 Sklon = |ΔY / Δ X| = |(10 - 8) / (2 - 4)| = 1 ΔY B 8 6 C 4 Sklon = |ΔY / Δ X| = |(4 - 2) / (8 - 10)| = 1 ΔY D 2 ΔX 0 2 ΔX 4 6 8 10 Q
V této části křivky poptávky jsou výrobky drahé a kupujeme jich malé množství (jsou vzácné), proto budeme zřejmě citlivěji reagovat na V bodě A jsou ochotni poptávající při ceně 10 Kč nakupovat změnu ceny… poptávka zde 2 kusy statku. Tržby prodejce budou tedy: 10 * 2 = 20 Kč bude elastická Elasticita poptávky a její změny P A 10 Δ 20 % V bodě B jsou ochotni poptávající při ceně 8 Kč V této části křivky poptávky nakupovat 4 kusy statku. Tržby prodejce budou jsou výrobky levné a tedy: 8 * 4 = 32 Kč. Snížení ceny se prodejci kupujeme jich velké vyplatilo. množství (nejsou vzácné), V bodě C jsou ochotni poptávající při ceně proto budeme zřejmě 4 Kč nakupovat 8 kusů statku. Tržby reagovat na změnu ceny prodejce budou tedy: 4 * 8 = 32 Kč méně citlivě…poptávka zde C bude neelastická V bodě D jsou ochotni poptávající při ceně 2 Kč nakupovat 10 kusů D statku. Tržby prodejce budou tedy: 2 * 10 = 20 Kč. Snížení ceny se nyní prodejci nevyplatilo. B 8 Δ 25 % 6 Δ 33 % 4 Δ 50 % 2 Δ 100 % 0 2 4 6 Δ 100 % Δ 50 % Δ 33 % 8 10 Δ 25 % Q Změna A → B : ED > 1 Změna C → D : ED < 1
Důchod jednotivce Další druhy elasticity Důchodová elasticita poptávky – %Δ I udává o kolik procent vzroste poptávané množství daného statku, jestliže vzroste důchod spotřebitele o 1 %. Ukazuje se, že růst příjmu o jednotku nebude rozdělen Poptávané %Δ Q množství chleba proporcionálně mezi všechny statky; většinou vzroste nákup zbytnější Cena másla produkce Křížová elasticita poptávky – udává o kolik procent se změní poptávané %Δ P X množství daného statku, jestliže se změní cena jiného statku o 1 %. U některých statků platí, že změna ceny jednoho statku vede ke změně Poptávané množství chleba poptávky po jiném statku %Δ Q Y
Nabídka
Co je to nabídka? n n n Asi každého z nás, kdo se rozhodne jít kamkoliv cokoliv nakupovat, zajímá důležitá otázka: „Jaká bude nabídka výrobků nebo služeb? “ Přesněji řečeno tím většinou myslíme jaká množství (a druhy) výrobků nebo služeb budou nabízena. Obvykle výše a pestrost tohoto nabízeného množství (samozřejmě ve spojení s dalšími faktory) rozhoduje o naší spokojenosti s nabídkou. Nabízené množství však není stálé a firmy jej mění v závislosti na mnoha faktorech. A právě tehdy, když se zabýváme tím, jaké množství výrobků/služeb budou firmy za určitých podmínek nabízet a jak se toto množství změní při změně těchto podmínek, zkoumáme nabídku.
Nabízené množství n Na čem závisí, jaké množství určitého ilná s i m l Ve výrobku bude (firmami) vyráběno? ost závisl Cena n (očekávaná) poptávka n Množství dostupných zdrojů n Veřejný zájem n Počasí, aj. n
Nabídka (S = Supply) n Nabídka je popisována nabídkovou křivkou (S), jež zachycuje vztah mezi cenou (P) a množstvím nabízené produkce (Q) pokud se ostatní faktory nemění. P Platí zákon rostoucí nabídky - při vyšší ceně je Proto má za jinak stejných křivka nabídky podmínek nabízeno větší kladný sklon množství produkce. S P 2 P 1 Q 2 Q Proč? Vyšší cena motivuje Proč? stávající výrobce k vyšší produkci (mohou nakoupit více zdrojů, více vyrobit a mít větší zisk) a také láká do odvětví nové výrobce. Přestože křivka nabídky zachycuje primárně vztah nabízeného množství a ceny, lze v ní zachytit i vlivy dalších faktorů na nabízené množství
Vlivy na vzdálenost S od počátku – posun S n n Technologické změny – růst produktivity práce se stejnými zdroji lze vyrobit více posun S doprava P Státní regulace – růst daňového zatížení pokles zisku pokles investic do výroby posun S doleva Změny v nákladech – snížení nákladů na jednotku produkce umožňuje s původními zdroji vyrobit více posun S doprava S‘‘ S S‘ P 1 n Q 3 Q 1 Q 2 Q
Elasticita nabídky
Cenová elasticita nabídky (definice) = vlastnost (jev, charakteristika) nabídky, která vyjadřuje „jak citlivě“ reaguje výrobce na změnu tržní ceny (změnou svého nabízeného množství) = proporce mezi procentní změnou ceny, kterou je ochoten zákazník zaplatit, a procentní změnou množství, které je výrobce ochoten vyrobit Koeficient elasticity nabídky tedy vyjadřuje, o kolik procent vzroste výrobcem nabízené množství, jestliže cena statku vzroste o 1 %.
Cenová elasticita nabídky (základní varianty) n Neelastická nabídka – obvyklá varianta; situace, kdy růst (zákazníkem akceptované) tržní ceny P o 1 % vede k růstu nabízeného množství Q o méně než 1 % Situace, kdy nabízející sice reagují na změnu tržní ceny, ale změna nabízeného množství je (v %) menší než změna ceny n P Q Elastická nabídka – obvyklá a žádoucí; situace, kdy růst (zákazníkem akceptované) tržní ceny P o 1 % vede k růstu nabízeného množství Q o více než 1 % Situace, kdy nabízející reagují na změnu tržní ceny velmi citlivě, tedy změna nabízeného množství je (v %) větší než změna ceny P Q
Cenová elasticita nabídky (krajní případy) n Dokonale neelastická nabídka – změna ceny P nezpůsobuje změnu nabízeného množství, např. při plném využití kapacit Q n Jednotkově elastická nabídka – změna ceny P o 1 % P vede ke změně nabízeného množství Q také o 1 % Q n Dokonale elastická nabídka – fixovaná cena, Q je na P P nezávislé; při dané ceně je nabízeno jakékoliv (žádané) množství Q
Doplněk
Koeficient (míra) elasticity Cenová elasticita poptávky 50 30 = 0, 43 = 0, 71 e. D = n P 70 Zkoumáme-li elasticitu poptávky, pak nás zajímá, jak citlivě zareaguje poptávající na změnu ceny (reakcí ΔP = x % ΔQ = ? % myslíme zvýšení nebo snížení poptávaného množství). Když se cena změní o určité P procento, o kolik procent se D změní poptávané množství? D P 2 = 17 ΔP = 70 x % P 1 = 10 Q 2 Q 1 70 100 ΔQ = 30 ? % Q Q 2 Q 1 50 100 ΔQ = 50 ? % Q
Koeficient (míra) elasticity Cenová elasticita nabídky 50 70 = 1, 4 = 1 e. S = 50 Z hlediska tzv. elasticity nás zajímá, jak citlivě zareaguje nabízející (reakcí myslíme zvýšení nebo snížení nabízeného množství) na změnu ceny. ΔP = x % ΔQ = ? % n P Když se cena změní o určité S procento, o kolik procent se změní nabízené množství? P P 2 = 15 S P 2 = 15 ΔP = 50 x % P 1 = 10 Q 1 Q 2 100 150 ΔQ = 50 ? % Q Q 1 Q 2 100 170 ΔQ = 70 ? % Q
Dokonale neelastická nabídka n Dokonale neelastická nabídka představuje Zde zvýšení poptávky situaci, kdy nabízející a ochota zákazníka zaplatit vyšší cenu vůbec nereaguje (rozumíme tím, že nemění své nabízené množství) na změnu nevede ke změně nabízeného Výrobce na změnu množství ceny nereaguje n n ceny, kterou je zákazník ochoten zaplatit. Je možné, aby tato situace nastala v praxi? Ano, například pokud výrobce narazí na svou výrobní kapacitu… P Zde je tedy S nabídka dokonale neelastická D P 2 ΔP P 1 Zde změna ceny Q 1 ΔQ vede ke změně nabízeného Výrobce tedy reaguje množství na změnu ceny Q 2 Qmax Q (kapacita)
Zapamatujte si! n n Čím je křivka poptávky/nabídky plošší, tím plošší je poptávka/nabídka elastičtější, tzn. že elastičtější tím citlivěji reagují poptávající/nabízející na změnu ceny. Čím je křivka poptávky/nabídky strmější, strmější tím je poptávka/nabídka méně elastická, méně elastická tzn. že tím méně citlivě reagují poptávající/nabízející na změnu ceny.
Elasticita - příklad n n Změna elasticity podél křivky má souvislost s procentuálními změnami množství (nikoliv s absolutními). Pro přiblížení „záludnosti“ procentuálních změn si uveďme jednoduchý příklad: Váš zaměstnavatel Vám tento měsíc zvýšil Vaši současnou mzdu (např. 10 000 Kč) o 10 %. V další měsíci se rozhodne Vám mzdu o 10 % snížit. Jaká bude Vaše nová výše příjmu? Budete na tom z hlediska příjmu lépe, stejně, nebo hůře?
Elasticita - řešení n n n Zvýšení mzdy o 10 % znamená, že Vaše nová mzda bude 11 000 Kč 10 000 + 0, 1 * 10 000 = 11 000 Kč Snížení mzdy o 10 % v dalším měsíci znamená, že Vaše nová mzda bude 9 900 Kč. 11 000 – 0, 1 * 11 000 = 9 900 Kč Vysvětlení: Ačkoliv v obou případech se jednalo procentuelně o stejný nárůst i pokles, v absolutním vyjádření bude rozdíl, protože nárůst o 10 % byl počítán z původní nižší částky, kdežto pokles o 10 % byl počítán z nové vyšší částky.
Poptávka - tvar křivky n Tvar křivky poptávky (a tím i její elasticita) se může lišit například i podle toho, zda cena statku roste nebo klesá. P Pokud bude cena klesat, může být poptávka zachycena zelenou křivkou… … a pokud bude cena růst, může být poptávka zachycena oranžovou křivkou… … na růst ceny tak mohou spotřebitelé reagovat zpočátku D citlivěji, než na pokles, přestože se jedná o stejný statek. P 1 P 2 Q 1 Q 2 Q „Jak si můžou prodejci dovolit zdražit, když na nízké ceny máme nárok…!“
Důchod jedince (Kč) Teplota (°C) I 2 t 2 I 1 P Poptávkové křivky D P 2 P 1 Každá z těchto křivek tedy vyjadřuje určitý vztah a mohla by být označena za křivku poptávky. t 1 Jeden z těchto vztahů je však natolik silný a významný, že se křivka poptávky vyjadřuje zejména jím, a to V podstatě by se dalo říci, že všechny. vztahem ceny a poptávaného množství. Každá z nich totiž vyjadřuje vztah mezi Q Q Q 1 Q 2 Q Q 2 1 Která z těchto křivek určitou veličinou a poptávaným množstvím. zobrazuje křivku poptávky? Jinými slovy popisují, jaké množství určitého Slevy u výrobku bude zákazník kupovat konkurence Zde je právě dobře patrné zjednodušení, v závislosti na určitém faktoru (důchodu, teplotě, atd. ). (v %) se kterým často ekonomie pracuje. Namísto několika desítek či stovek vztahů, které bychom mohli vysledovat, Q 2 pracujeme hlavně s jedním a křivku, která jej popisuje nazýváme křivkou poptávky. Q 1 (obdobně je tomu samozřejmě s křivkou nabídky) Q 2 Q 1 Q
- Slides: 39