Pomr VENTILACE PERFUZE vznam pro arteriln p O

Poměr VENTILACE – PERFUZE, význam pro arteriální p. O 2 Kateřina Jirmanová, 7. Kruh 7. 12. 2005

Základní pojmy VENTILACE V vedení vzduchu dýchacími cestami, jeho proudění z nosu (úst) do plicních alveolů zajišťuje proces výměny vzduchu mezi alveoly a zevní atmosférou maximální sycení vodní parou ---->V = 0, 4 (0, 5) · 12 (15) = 5 - 7 l/min PERFUZE Q prokrvení plic kapilární síť v kontaktu s alveoly plícemi prochází celý minutový výdej srdeční !!! ---->Q = 5 l/min Hnací silou pro difuzi plynů mezi alveolem a kapilárou jsou rozdíly parciálních tlaků

Normální stav n Ventilace n p. O 2 = 100 mm. Hg n p. CO 2 = 40 mm. Hg n p. O 2 = 40 mm. Hg p. CO 2 = 46 mm. Hg Perfuze vzduch se maximálně sytí vodní parou tlakový spád pro kyslík z alveolu do kapiláry činí 60 mm. Hg tlakový spád pro CO 2 z kapiláry do alveolu činí 6 mm. Hg krev v kapilárách se arterializuje V/Q = 5, 5/5 1 p. O 2 = 95 mm. Hg p. CO 2 = 40 mm. Hg

Poruchy ventilace n Ventilace n p. O 2 = 40 mm. Hg p. CO 2 = 46 mm. Hg p. O 2 = 40 mm. Hg p. CO 2 = 46 mm. Hg Perfuze p. O 2 = 40 mm. Hg !!! p. CO 2 = 46 mm. Hg část plic je málo ventilovaná, ventilovaná perfuze zůstává normální přiváděná krev zůstává venózní a mísí se s krví z ostatních, ventilovaných částí plic působí jako její VENÓZNÍ PŘÍMĚS, která SNIŽUJE arteriální p. O 2 a ZVYŠUJE arteriální p. CO 2 ARTERIÁLNÍ HYPOXEMIE V/Q = 0/5 = 0

Poruchy perfuze Porucha přívodu krve část plic není prokrvena, ventilace probíhá normálně Nedochází k výměně plynů přes alveokapilární membránu, vzduch zůstává v plicích takový jaký byl vdechnut + maximálně nasycen vodní parou n Neperfundovaná část plic působí jako ALVEOLÁRNÍ MRTVÝ PROSTOR n Ventilace p. O 2 = 100 mm. Hg p. CO 2 = 0 mm. Hg Perfuze v ostatních částech plic se zvýší perfuze, což má stejný důsledek jako nedostatečná ventilace ARTERIÁLNÍ HYPOXEMIE

Rahn - Fennův diagram p. CO 2 Venózní příměs 40 Normální plíce Alveolární mrtvý prostor 20 40 100 160 p. O 2

Distribuce ventilace a perfuze n n n distribuce vdechovaného vzduchu není do všech alveolů stejná krev neprotéká rovnoměrně všemi částmi plic alveoly nejsou perfundovány ani ventilovány rovnoměrně ventilace i perfuze v apikálních částech plic menší než v částech bazálních: nalveoly v apexu roztaženější než při bázi nalveoly v horní části plic se roztáhnou méně než ve spodní části ventilace se zvyšuje směrem k bázi (mírněji) n hydrostatický tlak krevního sloupce snižuje perfuzní tlak v horních oblastech plic (nad odstupem plicnice), zatímco se přičítá k perfuznímu tlaku ve spodních částech plic (pod odstupem plicnice) perfuze se zvyšuje směrem k bázi (strměji) Poměr VENTILACE/PERFUZE zůstává víceméně konstantní

Příčiny změn poměru V/Q PORUCHY VENTILACE n onemocnění dých. svalů n omezená pohyblivost hrudníku (deformity, zánět kloubů) n obstrukční plicní onemocnění(Sekrece hlenu, edém sliznice, kontrakce svalů ) PORUCHY PERFUZE n plicní edém n tromby

Regulace poměru V/Q Hypoxická plicní vazokonstrikce n n n regulace prokrvení alveolů receptory v alveolech reagují na pokles p. O 2 konstrikce přívodných cév omezení neefektivní perfuze ve špatně nebo vůbec neventilovaných alveolech krev přednostně vedena do normálně fungujících oblastí

Shrnutí n ventilace, perfuze ventilace i perfuze stoupá od apexu k bázi plíce, jejich poměr vyrovnaný n NORMÁLNÍ STAV n n n PORUCHY VENTILACE n n n arterializace venózní krve v kapiláře krev se neokysličuje, působí jako venózní příměs pokles arteriálního p. O 2 ----> arteriální hypoxémie PORUCHY PERFUZE n n n vzduch zůstává v alveolu ve stejném složení jako při vdechu alveolární mrtvý prostor zvýšené prokrvení v ostatních částech ---->arteriální hypoxémie