Polsk republika versus esk republika se zamenm na

Polská republika versus Česká republika se zaměřením na státní správu www. rda-rk. cz

Základní rozdíly v pojmech • Pojem orgán (úřad) – v Polsku - osoba - jednotlivec a ne instituce tzn. že „úřadem“ zde není ministerstvo, ale ministr. Není jim ani Obecní úřad (urząd gminy), ale starosta. Není jim ani Finanční úřad, ale vedoucí Finančního úřadu (u nás ředitel). - pro určité úkony jako je například provedení daňové kontroly je zapotřebí individuálního zmocnění pro dané osoby, neboť on sám statutár je příslušným orgánem

Výkon státní správy v Polsku Centrální (ústřední) správní orgány - Prezident - Rada ministrů (vláda) a Premiér - Ministři jakožto vedoucí jednotlivých rezortů - Centrální úřady - Netypické orgány státní správy

Výkon státní správy v Polsku Územní orgány státní správy - vládní orgány správy vojvodství na úrovni vojvodství, jakožto orgány se všeobecnou působností - specializované inspekce, služby a bezpečnost (Hasiči, Policie…) - dekoncentrované územní orgány státní správy - orgány územní samosprávy (pověřovány úkoly státní správy

Česká republika - moc zákonodárná Parlament V České republice má parlament 2 komory: Ø Dolní komora - Poslanecká sněmovna Ø Horní komora - Senát

Dolní komora - Poslanecká sněmovna • • • Počet poslanců: 200 Volební mandát: 4 roky Pasivní volební právo: dovršení věku 21 let Volební systém: poměrný, 5% uzavírací klauzule Četnost voleb: pravidelně každé 4 roky Aktivní volební právo: dovršení věku 18 let Rozpuštění: rozpouští prezident, se zákonem stanovených důvodů Orgány: Předseda, místopředsedové, výbory, komise Pravomoci: přijímání zákonů, usnesení, vyslovení důvěry vládě, interpelace členů vlády

Horní komora - senát • • Počet senátorů: Volební mandát: Volební systém: Četnost voleb: Pasivní volební právo: Rozpuštění: Orgány: Pravomoci: 81 senátorů 6 let absolutní většinový systém Každé 2 roky se volí 1/3 senátu občané starší 40 let nerozpustitelná Předseda, místopředsedové, výbory, komise schválit – zamítnout návrh zákona, přijímat , zákonná opatření (v době rozpuštění poslanecké sněmovny), může se podat žaloba na prezidenta pro velezradu

Polsko - moc zákonodárná Parlament V Polsku má parlament 2 komory: Ø Dolní komora - Sejm Ø Horní komora - Senát

Dolní komora - Poslanecká sněmovna • • Počet poslanců: Volební mandát: Pasivní volební právo: Volební systém: • • Četnost voleb: Rozpuštění: Aktivní volební právo: Orgány: • Pravomoci: 460 4 roky dovršení věku 21 let poměrný, 5% uzavírací klauzule pro politické strany, 8% pro koalice, klauzule neplatí pro uskupení reprezentujících národnostní menšiny (např: německá menšina zastoupena v Sejmu) pravidelně každé 4 roky prezidentem republiky, 2/3 všech svých členů dovršení věku 18 let Předseda (maršálek), prezídium Sejmu, Konvent seniorů, výbory, kluby legislativní činnost včetně schvalování mezinárodních smluv

Horní komora - senát • • • Počet senátorů: Volební mandát: Volební systém: Pasivní volební právo: Rozpuštění: • Orgány: • • • Pravomoci: Zákonodárná: při Kreační: s rozhodnutím Sejmu souhlas vyslovuje 100 senátorů 4 roky většinový občané starší 30 let konec funkčního období Sejmu znamená konec funkčního období Senátu Předseda, konzilium Senátu, Konvent seniorů, výbory, kluby, senátorské kruhy okleštěné pravomoci schválí, odmítne, pozmění návrh zákona jmenování předsedu NKÚ, mluvčího práv dítěte, samostatně jmenuje část Státní rady soudnictví a část rady pro rozhlas a televizi.

Decentralizace státní moci - vojvodství Vojvodský úřad – pouze pro výkon státní správy: • představitelem je vojvoda, • jedná se o představitele státní moci, kterého jmenuje premiér, (Tato funkce podléhá ministrovi vnitra) • • • má dva zástupce: prvního a druhého vícevojvodu, vykonává pokyny vlády, zajišťuje státní správu, zodpovídá za finanční prostředky ze státního rozpočtu, které má k dispozici pro plnění svých úkolů, kontroluje výkon státní správy orgány územní, samosprávy a odpovídá za výkon politiky polské vlády, bezpečí a krizové řízení, přebírá funkci velitele v krizových situacích, právní dohled jednotek všech úrovní – kontrola usnesení samospráv, ale jen z formálního hlediska, ne věcného.

Decentralizace státní moci - vojvodství Vojvodský úřad – pouze pro výkon státní správy: • kontrolní funkce (řídí soustavnou administrativu vojvodství a koordinuje její fungování, kontroluje ji a zajišťuje podmínky její účinného fungování), • • • doprava – státní silnice, koordinuje veškeré státní investice v regionu, zprostředkující subjekt pro Evropské fondy s funkcí kontrolora. • Často nazýván jako státní policijant v regionu.

Výkon samosprávy v Polsku Samosprávní orgány: platné od 1. 1. 1999 - vojvodství (wojewodstwo) – celkem 16 - okres (powiat) – celkem 314 + 65 měst s funkcí powiatu - obec (gmina) – celkem 2479 obcí všech druhů Ø gmina miejska – celkem 306 Ø gmina miejsko-wiejska – celkem 602 Ø gmina wiejska – celkem 1571 Každá samosprávná jednotka se řídí samostatným zákonem.

Výkon samosprávy v ČR Samosprávní orgány: - kraje – celkem 14 - obec – celkem 6245 obcí všech druhů Polsko 4 x větší rozlohu a počet obyvatel, ale 2 x méně základních územních jednotek.

Maršálkovský úřad - vojvodství pouze jako samospráva: - - sejmik wojewodztwa – vojvodský parlament zarzad wojewodztwa – vláda vojvodství (Rada kraje). Počet je omezen zákonem na 5 členů. V čele je Maršálek, členové rady nemusí být členy zastupitelstva! (Proto i častá obměna) maršálek – volen sejmikem urzad marsalkowski – organizační jednotka

Powiat: - Rada powiatu (okresní zastupitelstvo) 15 – 29 osob – volí si předsedu a dva místopředsedy, kteří řídí zasedání. - zarzad powiatu (Rada okresu) počet je 3 – 5 členů. V čele je starosta. Zastupitelstvo odvolává celý zarząd nebo pouze starostu nebo některého člena rady a zastupitelstvo je povinno jmenovat na jeho místo nového člena, a to znovu na návrh starosty. - Starosta - Starostwo powiatowe Powiaty mají aktuálně velice slabé postavení v systému samosprávy v Polsku a jsou ekonomicky velice slabé.

Gmina: • • Rada gminy (obecní zastupitelstvo) 15 – 45 osob – volí si předsedu a dva místopředsedy, kteří řídí zasedání Wójt, burmistrz, prezydent miasta – u nás starosta Převzal po zrušení rady obce v roce 2002 její pravomoci. Je spojením naší rady obce a starosty. Volební mandát: 4 roky Pasivní volební právo: od 25 let volby se konají ve stejném termínu jako volby do obecních zastupitelstev volba je přímá, dvoukolová a většinová silný exekutivní starosta, jehož pozice je ovlivněna způsobem volby Volební zákon nevyžaduje, aby měl na území obce trvalý pobyt, kandidát nesmí kandidovat na starostu ve více obcích

Gmina: - Wójt, burmistrz, prezydent miasta – u nás starosta • Nominovat kandidáta na starostu obce mohou politické strany, občanská sdružení a voliči. Četnost voleb: • Pravidelně každé 4 roky se volby konají ve stejném termínu jako volby do obecních zastupitelstev.

Gmina: - Wójt, burmistrz, prezydent miasta – u nás starosta • Odvolání: • Rada Gminy: ¼ zastupitelů může podat návrh na odvolání, pro odvolání je nutné 3/5 hlasů v radě. • Občané: 5 občanů nebo politická strana navrhne odvolání, poté shromažďují podpisy na petici, za vypsání referenda na odvolání starosty. Referendum je platné, pokud účast dosáhne 3/5 volební účasti v předcházejících volbách. Rozhoduje nadpoloviční většina. • V případě úmrtí starosty, pravomocného rozsudku vůči starostovi, předseda vlády rozhodne o tom, kdo bude plnit funkci starosty. • Nucená správa nastává, pokud nejsou oba orgány – starosta a zastupitelstvo schopno plnit své úkoly.

Neslučitelnost funkcí: • U člena zastupitelstva obce, starosty a jeho zástupců, pokladníka obce existuje neslučitelnost s pozicí ve státní správě v téže obci, s funkcí poslance, senátora nebo člena zastupitelstva okresu či vojvodství. • Členové orgánů obce nesmí vykonávat hospodářskou činnost, ke které by využívali majetek obce, nesmí vlastnit více než 10 % akcií ve společnostech s účastí obce nebo právnických osob s účastí obce ani vykonávat funkce v orgánech takových společností, pokud v nich nezastupují přímo obec.

Neslučitelnost funkcí: • Členové zastupitelstva, starosta a jeho zástupci, pokladník obce a další zákonem přesně stanovené osoby, vykonávající v obci a jejích orgánech řídící výkonné funkce, mají povinnost podat majetková a daňová přiznání. • K jejich kontrole příslušný Finanční úřad je oprávněn. Informace obsažené v majetkovém přiznání jsou veřejné vyjma adresy osoby předkládající majetkové přiznání a adres nemovitostí v něm obsažených.

Zásadní rozdíly • • národnostní menšiny zastoupeny přímo v parlamentu orgány státní správy v regionu – vojvoda kontrola usnesení samospráv existence okresů – powiaty, jiná struktura obcí školy nemají právní subjektivitu neslučitelnost funkcí přímá volba starosty obce