POLITICK MAPA SVTA KLASIFIKACE STT PODLE RZNCH KRITRI

POLITICKÁ MAPA SVĚTA KLASIFIKACE STÁTŮ PODLE RŮZNÝCH KRITÉRIÍ

GEOGRAFICKÁ POLOHA • Způsoby vymezení (příklady) : • - zeměpisné souřadnice krajních bodů • - postavení v rámci světadílu • - zhodnocení sousedních států • - podle přístupu k moři (vnitrozemské x přímořské)

VNITROZEMSKÉ STÁTY (2008) 43 14 12 15 2

VNITROZEMSKÉ STÁTY (2012) (je zde o jedno území více v Evropě a v Africe – pokuste se je objevit)

VNITROZEMSKÉ STÁTY EVROPA (14 + 1) Střední Evropa a Balkán (8 + 1) : Slovensko, Česká republika, Maďarsko, Lichtenštejnsko, Rakousko, Švýcarsko, Makedonie a Srbsko , + Kosovo Evropa - bez vnitrozemského souseda (6) : Andorra, Belarus, Lucembursko, Moldova, San Marino, Vatikán ASIE (12) Střední Asie (6) : Afghánistán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán Kavkazské státy (2) : Arménie, Ázerbájdžán Asie - bez vnitrozemského souseda (4) : Bhútán, Laos, Mongolsko, Nepál AFRIKA (16) Střední Afrika (7): Burkina Faso, Středoafrická Republika, Čad, Mali, Niger , Jižní Súdán, Etiopie Jižní Afrika (4): Botswana, Malawi, Zambie, Zimbabwe Východní Afrika (3): Burundi, Rwanda, Uganda Afrika - bez vnitrozemského souseda (2) : Lesotho, Svazijsko JIŽNÍ AMERIKA (2): Bolívie, Paraguay

VNITROZEMSKÉ STÁTY ZAJÍMAVOSTI : Státy, které mají za sousedy jen vnitrozemské státy : Lichtenštejnsko, Uzbekistán Vnitrozemské státy s jedním sousedem (enklávy) : Lesotho (Jižní Afrika 909 km), San Marino (Itálie 39 km), Vatikán (Itálie 3, 2 km) Největší vnitrozemský stát podle rozlohy : Kazachstán 2 724 900 km² (W 9) Největší vnitrozemský stát Evropy : Belarus 207 600 km² (W 85) Nejmenší vnitrozemský stát podle rozlohy : Vatikán 0, 44 km²

ENKLÁVY ENKLÁVA je pojem mezinárodního práva označující cizí území nebo jeho část, které je zcela obklopené územím vlastního státu. Pojem byl převzat z francouzského enclave, původně pochází z latinského en (v) a clavis (mísa). ENKLÁVU mají jen dva státy : Republika Jižní Afrika (Lesotho) Itálie (San Marino a Vatikán)

EXKLÁVY EXKLÁVA je pojmem z mezinárodního práva a označuje část vlastního území, které se nachází na území, které je zcela obklopené územím cizího státu (resp. cizích států). Pojem byl převzat z francouzského exclave, původně pochází z latinského ex (z, vně, pryč) a clavis (mísa). Vnitrozemská exkláva: Nachičevan (je součástí Ázerbájdžánu, ale leží mezi Arménií, Tureckem a Íránem) Přímořské exklávy (spojení mořskou cestou) : Stát Aljaška (USA) Ceuta a Melilla (v Maroku - statut autonomní oblasti Španělska) Kaliningradská oblast (Rusko) Pozn. : zámořské departmenty Francie (např. Francouzská Guyana) lze považovat za exklávy jak Francie, tak i Evropské unie. Exklávou není Gibraltar, který není územím Spojeného království, ale jeho kolonií.

PŘÍMOŘSKÉ STÁTY – leží u moře, ale mají i suchozemskou hranici Nejdelší pobřeží : Nejkratší pobřeží : 1 Kanada 202 080 km 149 Togo 56 km 2 Norsko 83 281 km 150 Slovinsko 47 km 3 Indonésie 54 716 km 151 Demokratická Republika Kongo 37 km – 0, 3% hranice 4 Rusko 37 653 km 152 Nauru 30 km 5 Filipíny 36 289 km 153 Jordánsko 26 km – 1, 6% hranice 6 Japonsko 29 751 km 154 Tuvalu 24 km 7 Austrálie 25 760 km 155 Bosna a Hercegovina 20 km – 1, 4% hranice 8 USA 19 924 km 156 Monako 4 km 9 Nový Zéland 15 134 km 10 Řecko 14 880 km Pozn. Červeně ostrovní a souostrovní státy 11 Čína 14 500 km • 12 Spojené království 12 429 km

OSTROVNÍ A SOUOSTROVNÍ STÁTY • NEJVĚTŠÍ PODLE ROZLOHY (km 2) : • NEJMENŠÍ PODLE ROZLOHY (km 2) : • • • 1 Austrálie 7 741 220 2 Indonésie 1 904 569 3 Madagaskar 587 041 4 Papua Nová Guinea 462 840 5 Japonsko 377 873 6 Filipíny 300 000 7 Nový Zéland 270 534 8 Spojené království 242 900 9 Kuba 110 861 10 Island 103 000 11 Irská republika 70 273 • • • 39 Malta 316 40 Maledivy 298 41 Svatý Kryštof a Nevis 261 42 Marshallovy ostrovy 181 43 Tuvalu 26 44 Nauru 21 • Pozn. Červeně státy se suchozemskou hranicí na ostrově

DÉLKA HRANICE • • • NEJDELŠÍ SUCHOZEMSKÉ HRANICE : 1. Čína 22 117 km 2. Rusko 20 097 km 3. Brazílie 16 885 km 4. Indie 14 103 km 5. USA 12 034 km 6. Kazachstán 12 012 km 7. Kongo DR 10 730 km 8. Argentina 9 861 km 9. Kanada 8 893 km 10. Mongolsko 8 220 km • 77. ČR 2 290 km • • • NEJKRATŠÍ SUCHOZEMSKÉ HRANICE : 149. Andorra 120 km 150. Lichtenštejnsko 76 km 151. Dánsko 68 km 152. Katar 60 km 153. San Marino 39 km 154. Hong Kong 30 km 155. Kuba 29 km 156. Nizozemské Antily 15 km 157. Monako 4 km 158. Vatikán 3 km 159. Macao 0, 3 km • Pozn. Červeně jsou závislá území

HRANICE – POČET SOUSEDŮ NEJVÍCE : 14 – ČÍNA 14 – RUSKO 11 – FRANCIE 10 – BRAZÍLIE 9 – COD, DEU, SDN 8 – AUT, SRB, SAU, TZA, TUR, ZMB (AFG, BTN, IND, KAZ, PRK, KGZ, LAO, MNG, MMR, NPL, PAK, RUS, TJK, VNM) (NOR, FIN, EST, LTU, LVA, POL, BLR, UKR, GEO, AZE, KAZ, CHN, MNG, PRK) (BEL, LUX, DEU, CHE, ITA, MCO, AND, ESP – BRA, SUR, - ANT - území Saint Martin ) (ARG, PER, PRY, COL, URY, VEN, SUR, FRA, GUY, BOL)

HRANICE – POČET SOUSEDŮ NEJMÉNĚ (1): Brunej (MYS), Kanada (USA), Dánsko (DEU), Dominikánská republika (HTI), Gambie (SEN), Irsko (GBR), Haiti (DOM), Monako(FRA), Jižní Korea (PRK), Lesotho (ZAF), Portugalsko (ESP), Papua Nová Guinea (IDN), Východní Timor (IDN), San Marino (ITA), Singapur (MYS), Vatikán (ITA)

ROZLOHA Zdroje informací : CIA – The World Factbook Unstats. un. org Geographyiq. com Zeměpis. com Wikipedia. org

POLITICKÁ MAPA SVĚTA ODKAZY : www. cs. wikipedia. org http: //en. wikipedia. org/wiki/List_of_countries http: //en. wikipedia. org/ISO_3166 -1_alpha-3 http: //www. libri. cz/databaze/staty/ http: //www. geohive. com/ http: //unstats. un. org/unsd/ http: //www. citypopulation. de/ http: //www. world-gazetteer. com/ http: //www. geographyiq. com/ http: //www. zemepis. com/

POLITICKÁ MAPA SVĚTA Použité prameny : Taibr P. – Zeměpis světa 2007 (texty) Bičík I. a kol. : Příroda a lidé Země, NČGS 2004 Bičík I. a kol. : Regionální zeměpis světadílů , NČGS 2000 Karas P. , Hanák L. : Maturitní otázky ze zeměpisu, Tutor 2006 Valenta V. a kol. : Současný svět, NČGS 1998 Chalupa P. a kol. : Politická mapa světa pro 8. r, Alter 2003 Bičík I. a kol. : Školní atlas dnešního světa, Terra 2001 Školní atlas dnešního světa, Kartografie 2004