Politick ideologie Ideologie je vce i mn provzan

Politické ideologie Ideologie je více či méně provázaný soubor idejí, které se stávají základem organizovaného politického postupu, ať už má tento postup stávající systém moci zachovat, pozměnit nebo svrhnout. Všechny ideologie: - přicházejí s určitým hodnocením stávajícího uspořádání - předkládají model nějaké žádoucí budoucnosti, vizi „dobré společnosti“ - objasňují, jak by se politická změna mohla a měla přivodit

Dvourozměrné spektrum Hans Eysenck (Smysl a nesmysl v psychologii, 1964)

Politické ideologie svádí jakýsi boj o „legitimní význam termínů a pojmů“. . . Svoboda, rovnost, spravedlnost Jsou i další pojmy – demokracie , , sociální stát. . .

Rovnost Bobbio se dále zamýšlí nad dyádou levice x pravice, kdy obhajuje jeho stálou platnost, za základní rozlišovací kritérium považuje v postoji vůči myšlence rovnosti, levice se zasazuje o rovnost a pravice o diferenciaci. Je to vlastně spor o přirozenou míru diferenciace a o míru potřeby jejího odstraňování. Na jedné straně stojí ti, kdo se domnívají, že lidé si jsou spíše rovni, na druhé ti, kdo si myslí, že si spíše rovni nejsou. Tento protiklad je také doprovázen odlišným hodnocením vztahu mezi rovností a nerovností přirozenou a sociální a dále odlišným hodnocením toho, zda s nerovností něco více či méně dělat. Levice má sklon zasahovat do chodu společnosti za účelem dosažení rovnosti, pravice je ochotnější přijmout to, co je přirozené.

Rovnost lidí „Americké Prohlášení nezávislosti dogmaticky tvrdí, že všichni lidé jsou si rovni. A má pravdu: kdyby si lidé nebyli od stvoření rovni, viděli bychom jenom, jak jsou si vývojem nerovni. Jediné zdůvodnění demokracie můžeme nalézt v božském původu člověka “. [ G. K. Chesterton ]

Liberalismus Klasický liberalismus - individualismus - svoboda - rovnost New Labour sociální liberalismus socialismus

er to n) Konzervatismus h“ ýc rtv m cie em ok ra - tradice - nedokonalost člověka - pragmatismus - organické pojetí společnosti - hierarchie, autorita - majetek (C he st Principy konzervatismu: Tr ad ice je „d New Right neoliberalismus neokonzervatismus

Socialismus Principy socialismu: - pospolitost - sociální rovnost - důraz na potřeby - společné vlastnictví - bratrství, společenská třída í, t ) s x o r pn (Ma o ch eb“ s h tř c o ý p v s o h e l e j od dle p ý o d p ž u „Ka dém kaž

Platon rozlišoval 5 forem zřízení, od nejlepšího po nejhorší: - Aristokracie (vláda filozofů) - Timokracie (vláda ctižádostivých) - Oligarchie (vláda bohatých) - Demokracie (vláda lůzy) - Tyrannida (vláda neomezeného a nespravedlivého vládce)

Aristoteles

Dějiny demokracie • antická demokracie (přímá, v malém) • moderní demokracie (nepřímá, ve státě) Základem je princip politické rovnosti

Politické režimy ve světě • • • západní demokracie nové demokracie východoasijské režimy islámské režimy vojenské režimy zvláštní socialistické režimy

Demokracie k l , u d li a d lá v e j e i c a r ž o m e d e Li , á k í ř n l o nc a idem . d i l pro

Demokracie Výhody demokracie: J. S. Mill – demokracie je formou politického vzdělávání občanů A. de Tocqueville – lidé jsou loajálnější k politickému řádu, na němž se podílejí K. R. Popper – možnost nenásilně odvolat vládce (vládu)

Demokracie na začátku 21. století je již ve většině zemí světa (62 %) -v r. 1900 ji neměl v dnešním slova smyslu žádný stát na světě Tento fakt však nemusí nutně znamenat, že by tím automaticky byly vytvářeny podmínky pro existenci skutečné svobody člověka – „demokracie vzkvétá, svoboda nikoli“, jak říká Fareed Zakaria (Budoucnost svobody, s. 22) a zároveň vyzývá k „obnově rovnováhy mezi demokracií a svobodou“ (s. 34).

Otazníky nad demokracií

Referenda Pro referenda: - limitují vládu konat proti veřejnému mínění - podporou politické participace vzbuzují zájem a informovanost voličů - posilují demokratickou legitimitu Proti referendům: - politické rozhodnutí je ponecháno nevzdělaným, v odborných věcech nezkušeným - občané jako celek jsou snadno ovlivnitelní a manipulovatelní médii i jinak - umožňují politikům manipulovat s tématy pro referenda a vyhýbat se odpovědnosti za závažná politická rozhodnutí - mají tendenci zjednodušovat a překrucovat politické problémy, redukovat na otázky typu ano-ne.

Krize demokracie - znechucení z politiky, pokles legitimity, odcizení politickým institucím, ztráta hodnotových orientací a rozpadu morálního řádu Postdemokracie - jako ideologie vzniká částečně na základě frustrace z fungování demokracie, koncept občanské společnosti se staví do souvislosti s oslabováním principů reprezentativní demokracie (tato může být dána nedokonalostí demokratických mechanismů, ale zejména pocit některých jednotlivců a skupin, že v klasické demokratické soutěži priorit a zájmů není dán prostor jejich konkrétním zájmům, proto hledají jiné nástroje k prosazení svých zájmů a priorit). Problém „demokratické zátěže“ (democratic overload) - jisté paralýzy systému, kdy na základě tlaků voličů a zájmových skupin dochází k začarovanému kruhu - politici chtějí uspět ve volební soutěži a získat moc, proto slibují stále vyšší veřejné výdaje (viz. Buchanan - veřejné finance v demokratickém systému)