Polci v R Brejchov apkov Knytlov Kolov Tomnkov
Poláci v ČR Brejchová, Čapková, Knytlová, Kolářová, Tománková, Zýmová
Obsah prezentace • • • základní geografické informace o Polsku informace o polštině stručné dějiny česko-polských vztahů obecné informace o polské menšině polské státní svátky – Které máme společné? polská kuchyně polské organizace v ČR Co jsme se dozvěděli od našich respondentů ? popis návštěvy polského klubu
Polsko • • • hlavní město: Varšava rozloha: 313 575 km² administrativní členění: 49 vojvodství sousedí s Německem, ČR, Slovenskem, Ukrajinou, Běloruskem, Litvou a Ruskem počet obyvatel: cca 38 milionů měna: Złoty (PLN); 1 PLN = cca 6, 50 Kč členství v EU, NATO a OSN polská hymna úřední jazyk: polština
polština rodina: indoevropské skupina: slovanské podskupina: západoslovanské ještě ve 14. stol. si Češi a Poláci navzájem rozumějí podobnosti jsou zachovány v církevních slovech zachování archaických znaků = spřežky (sz, cz, rz. . . ) polština má pouze krátké samohlásky – přízvuk je většinou na předposlední slabice • jako jediná řeč má pouze dvojité W a jednoduché ne • •
Historie Poláků v ČR • Až do rozpadu rakousko-uherské monarchie žili na území Těšínska Poláci vedle Čechů, Němců a Židů v relativní shodě • Autochtonní Poláci - jejichž rody byli na Těšínsku usedlé po několik staletí • Spory o státní začlenění Těšínska – rozhodnuty až v roce 1920 • Sčítání lidu v roce 1930 zjistilo necelých 100 tis. Poláků (Český Těšín, Fryštát, Frýdek)
Historie Poláků v ČR • Národnostní politika ČSR – menšiny mají značná práva ve smyslu jazykového z. a dalších z. týkajících se kultury, školství aj. • Např. ve šk. roce 1937/1938 měli Poláci 90 obecných škol, 72 měšťanských atd. • Četné polské čítárny, knihovny, 102 polských pěveckých sborů, 20 polských sportovních klubů, 20 polských časopisů
Historie Poláků v ČR • Rok 1938 leden – Poláci požadují autonomii • Poč. října 1938 – čs. vláda postoupila Polsku, část historického území Těšínska, politické okresy Fryštát a Český Těšín • Polský zábor netrval ani rok, v září 1939 – území dobyto Německem, přičleněno k Německé říši • Vysoký počet obětí Poláků – silné polské odbojové hnutí na Těšínsku
Postavení Poláků v poválečném Československu • oživení sporů o Těšínsko • 1947 uzavření Smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci mezi ČSR a Polskem • 40. -50. léta – rozšiřování polských škol, smíšené spotřební družstvo Jednota • Početné zastoupení ve struktuře KSČ – podíl na politické moci • Jediná povolená organizace PZKO - Polský kulturně-osvětový svaz v České republice
• Průmyslový rozvoj na Těšínsku a Ostravsku=> imigrace z vnitrozemí a Slovenska • rozdělení politického okresu Český Těšín na okres Karviná a Frýdek s převahou českého obyvatelstva Þzměna národnostní struktury území obývaného polskou menšinou • říjnu 1968 přijat zákon o postavení národností v ČSR - právo na kulturně-osvětový rozvoj, na vzdělání v mateřském jazyku a na jeho užívání na úřadech smíšených obcích, na vlastní tisk v mateřském jazyce, sdružování.
Polská menšina po roce 1989 • Kongres Poláků, účast na Občanském fóru, působení Česko-polské solidaritě • Založení polských organizací např. Sdružení polských učitelů, Svaz polských novinářů, Sdružení polské mládeže
Polská menšina v ČR druhá nejpočetnější územně nejkompaktnější v r. 2001 – 52 000 t. j. 0, 5% nejvýznamnější podíl tvoří v okresech Frýdek-Místek a Karviná • aktivity: • • • – hl. Kongres Poláků v ČR, PZKO + 28 dalších organizací – periodika: Głos ludu, Nasza Gazetka a Zwrot.
Svátky • 1. 1. - Nový rok • Velikonoce : palmová neděle, velká sobota, velikonoční pondělí • 1. 5. - Svátek práce • 3. 5. - Svátek ústavy • Boží tělo • 15. 8. - Nanebevzetí Panny Marie • 1. 11. - Všech svatých • 11. - Den národní nezávislosti • 25. , 26. 12. - Vánoce
Náboženství v Polsku • římsko-katolické: 89, 8% • východní ortodoxní: 1, 3% • protestanti: 0, 3% • ostatní: 0, 3% • nespecifikované: 8, 3%
Jan Pavel II. Znak Jana Pavla II. Rodné jméno: Karol Józef Wojtyła Datum narození: 18. května r. 1920 Místo narození: Wadowice, v Polsku Byl zvolen 264. papežem: 16. října 1978 Zemřel (84 let): 2. dubna 2005 Místo úmrtí: Vatikán Předchůdce: Jan Pavel I. Nástupce: Benedikt XVI. Znak Jana Pavla I. Jan Pavel II. u nás v ČR: 1) 21. – 22. dubna 1990 - Praha 2) 20. -22. května 1995 - Praha a Olomouc, 3) 25. -27. dubna 1997 - Praha a Hradec Králové Benedikt XVI. Znak Benedikta XVI.
Občané polské národnosti v českých zemích (ČR) podle vyznání víry 1930 -1991 Náboženství, vyznání, příslušnost k církvi 1930 Občanů polské národnosti 1950 % Občanů polské národnosti 1991 % Občanů polské národnosti % Bez vyznání 825 (1) 0, 89% 663 0, 94% 6 834 11, 51% Církev římskokatolická 56 422 60, 87% 46 784 66, 06% 33 858 57, 02% Církev řeckokatolická 398 0, 43% 238 0, 34% 24 0, 04% Tradiční evangelické: českobratrská 435 0, 47% 380 0, 54% 3 913 6, 59% - německá 3 008 3, 25% 16 0, 02% - - - augsburská ve Slezsku 30 155 32, 53% 21 227 29, 97% 9 404 15, 84% - augsburská na Slovensku 5 0, 01% 179 0, 25% 25 0, 04% - reformovaná na Slovensku - - 15 0, 02% - - Jiné evangelické: Jednota bratrská - - neuvedeno - baptisté 4 0, 00% 25 0, 04% neuvedeno - Jednota českobratrská - - neuvedeno - metodisté 7 0, 01% 3 0, 00% neuvedeno Souhrn jiných malých protestantských církví 77 0, 08% 83 0, 12% neuvedeno Církev starokatolická 11 0, 01% neuvedeno Církev pravoslavná 103 0, 11% 92 0, 13% 36 0, 06% Církev československá 231 0, 25% 325 0, 45% 40 0, 07% Židé 667 0, 72% 88 0, 12% - - Jiné křesťanské i mimo křesťanské 341 0, 36% 449 0, 7% 1 146 (2) 1, 93% 199 0, 3% 4 095 6, 9% 70 816 100% 59 383 100% Neuvedeno Celkem 92 689 100% neuvedeno
Obce s největším podílem polského obyvatelstva v letech 2001 a 1950 Rok 2001 Obec Rok 1950 % Poláků Obec % Poláků 1. Hrádek 42, 9 1. Košařiska 75, 3 2. Milíkov 41, 2 2. Milíkov 64, 1 3. Košařiska 39, 9 3. Albrachcice 61, 3 4. Vendryně 35, 5 4. Hrádek 59, 3 5. Bukovec 33, 7 5. Vendryně 54, 7 6. Dolní Lomná 31, 3 6. Bocanovice 54, 4 7. Bocanovice 31, 1 7. Stonava 52, 8 8. Bystřice 30, 1 Dolní 8. Těrlicko 52, 7 9. Ropice 29, 1 9. Horní Suchá 52, 6 10. Horní Lomná 28, 6 10. Životice 52, 2
Polská kuchyně • brambory, zelí, ryby, klobásy, červená řepa, kopr • typicky polská jídla : – bigos – žurek, chlodnik – obvařanek
Polské organizace u nás • • • Polský institut Vznik roku 1994, sídlo Malé náměstí 1 Cíl - vytváření a zachování polské kultury Knihovna Kurzy polštiny, výstavy, koncerty
Polské organizace u nás • Polský kulturně-osvětový svaz v České republice • Největší organizace Poláků v ČR • Vznik roku 1947 • Cíl – zachování etnické identity Poláků • Členství
Polské organizace u nás • Kongres Poláků v České republice • Vznik roku 1990 • 2 úkoly: - Koordinace činností organizací - Zastupuje polskou komunitu ve vztahu k většinové společnosti • Právo na vzdělání v polštině
Mariola Světlá (55 let), předsedkyně sdružení Klub Polski v Lysé n. Labem • • • v Čechách žije 26 let mluví polsky i česky cítí se být Polkou je římsko-katolického vyznání pravidelně se schází s Poláky v ČR ( více jak 1 x týdně), aby zachovávali mateřský jazyk, polské tradice, zvyky, obyčeje • charakteristika Poláka: svoboda, vlastenectví – patriotismus, víra, pocit sounáležitosti, bojovnost. X charakteristika Čechů: uzavření, chladní, nejsou tak upřímní a jsou více bojácní. • svátky: Vánoce, Velikonoce, ostatní církevní svátky + v Klubu Polski polské svátky 3. 5. a 11. • polská národní jídla: bigos, pirohy, žurek, koláč – arnik, vaří pouze na svátky (5 x za rok), v ČR ji chybí čerstvá zelenina • Poláci v Polsku jí prý považují za Češku, přesto se cítí být Polkou
Michal Bator (42 let) farář (farnost sv. Františka Praha – Chodov) • • • v Čechách žije 10 let mluví polsky (raději používá češtinu) cítí se být Polákem je římsko-katolického vyznání občas navštěvuje polské kluby a 2 – 4 x Polskou ambasádu , kontakty s polskými kněžími v ČR • charakteristika Poláka: vlastenectví (vyvěšují vlajky)– patriotismus, náboženství (účast mladých lidí na poutích). X charakteristika Čechů: uzavření, neuznávají autority • svátky: všechny církevní svátky a na polské ambasádě polský svátek 3. 5. • polská národní jídla: bigos, schabowi, boršč – nevaří si skoro vůbec (občas boršč z pytlíku), radši má polskou kuchyni • Myslí si, že Poláci ho považují za rovnocenného Poláka (farář je tam velká autorita)
paní Kateřina (30 let) • • • v Čechách žije od narození mluví jak polsky tak česky cítí se být Češkou je nepraktikující katolík schází se jen svou polskou rodinou a s několika polskými přáteli charakteristika Poláka: tradiční, zásadový, pracovitý, občas neznající míru (v pití alkoholu), je rozený podnikatel („má obchodního ducha“), pohostinný svátky: vařím při nich hodně polskou kuchyni zvláště na významné svátky jako jsou Vánoce či Velikonoce, taktéž v tyto svátky udržujeme kromě českých i polské tradiční zvyky. polská národní jídla: pirohy (s masnou, bramborovou či kapustovo-houbovou náplní) a polský boršč či typická vánoční polévka z červené řepy barč či bigos (dušená kapusta s houbami a masem). Ona sama je příliš nevaří, ale jí je u svých rodičů. Většině jejích přátel velmi chutnají tyto jídla.
paní Božena (60 let) • v Čechách žije již 40 let • ve své rodině mluví hodně polsky, ale i česky záleží na tom s kým mluví • cítí se být Polkou • je římsko-katolického vyznání • nestýká se tu se žádnou polskou komunitou charakteristika Poláka: pokud se něco někde děje - drží pohromadě, věřící, pohostinní, dodržují tradice, udržují příbuzenské vztahy a rádi dělají oslavy svátky: Vánoce a velikonoce máme jako tradiční česko-polské polská národní jídla: Bigos, polévka z červené řepy, pirohy česká kuchyně: chutná mi česká kuchyně a konkrétně výpečky+halušky+zelí
Návštěva polského klubu • Dům národnostních menšin – Vocelova 3, Praha 2 • Polský klub • setkání k příležitosti oslav Svátku ústavy a uctění památky nedávno zesnulého prezidenta • Divadelní představení dětí z polských škol v ČR – bitva u Grunwaldu, legenda o draku na Wawelu
- Slides: 27