PODZEMN STAVBY Podzemn stavby Rozdlen sti Pojmenovn stav
PODZEMNÍ STAVBY Podzemní stavby Rozdělení Části, Pojmenování Ústav geotechniky
Nomenklatura a umístění podzemních staveb v hloubce I
Nomenklatura a umístění podzemních staveb v hloubce II
Nomenklatura a umístění podzemních staveb v hloubce III Podle O. Vrby, upraveno
Podzemní stadion – OH Lillehammer Primární a sekundární kolektor v Brně
Podzemní ČOV Loket n/Ohří
Schéma kompresní elektrárny
Podzemní zásobník plynu Příbram - Háje Podzemní kaverna pro uskladnění ropných produktů
Podzemní úložiště nebezpečných a radioaktivních odpadů
Význam hlavních Geotechnických faktorů u podzemních staveb s ohledem na hloubku Podle O. Vrby
Nomenklatura podzemních staveb podle JKSP č. 825 (Jednotná Klasifikace n Tunely n Štoly Stavebních Prací – ceníkové položky) Ø železniční Ø silniční Ø podzemních drah Ø plavební a říční Ø přívodní, obtokové a odpadní VD (vodních děl) Ø pro dopravníky Ø kolektorové Ø ostatní Ø vodní tlakové Ø vodní s volnou hladinou Ø revizní a únikové Ø spojovací a eskalátorové pro podzemní stanice Ø průzkumné Ø ostatní
Nomenklatura podzemních staveb podle JKSP č. 825 - pokračování n Podzemní halové objekty Ø objekty VD (vodních děl) – kaverny Ø hangáry, garáže, skladiště Ø podzemní čistící stanice (ČOV), nádrže, vodojemy Ø objekty CO Ø ostatní podzemní objekty Ø technické galerie kolektorových tras n Svislé a úklonné šachty Ø přístupové a průzkumné Ø větrací Ø dopravní, čerpací Ø vyrovnávací (u vodních děl) Ø ostatní neuvedené
n Liniové (převládá délka) Ø Štoly (<16 m 2) Ø Tunely (≥ 16 m 2) • ležaté, vodorovné (max. 10°od horizontály); • úklonové, úklonné, úpadní (10°až 60°od horizontály) Ø Šachty • svislé • šikmé, úklonné (60°až 90°od horizontály) Pozn. : ČSN 73 7501 nevhodně odlišuje šachtu a tunel úhlem 45° Ø Zvláštní typy (komíny, šibíky) v podzemním stavitelství řídké Rozdělení podzemních staveb podle dispozice
n Plošné (převládají vodorovné rozměry nad výškou) Ø Podzemní garáže; skladiště; úložiště 1 Vjezdový (výjezdový) portál 2 Horninové pilíře 3 Tunely (štoly) 4 Výklenek pro manipulaci či další rozšíření 5 Obslužný tunel (štola) 6 Přístupový tunel (štola)
n Halové (s velkou půdorysnou plochou i výškou) Ø Kaverny PVE; hangáry; podzemní energetické zásobníky; vojenské objekty n Kombinované Ø Plošné či halové propojené s povrchem systémem liniových Kaverna VE Lipno
Rozdělení podzemních staveb podle způsobu provádění n n n Ražené: celá výstavba probíhá v podzemí, bez narušení nadloží. Obvykle ve větší hloubce Hloubené: v otevřené jámě, svahované či pažené, posléze zasypané. Obvykle v malé hloubce Kombinované: pažící nosné stěny, strop na zemní skruži, dobrání vnitřního prostoru při současné úpravě povrchu. Zaklenuté = tzv. želva Protlačované: v zeminách. V malé hloubce Speciální: spouštěné kesony; naplavované; vysouvané; přetlak vzduchu či štíty při ražení apod. Mikrotunelované: ražené či protlačované malých Ø (do 800 [2 000] mm)
Podzemní stavby: - ražené - hloubené - kombinované
Rozdělení podzemních staveb podle příčiny – tj. překážek bránících realizaci nadzemní stavby n n n Tunely a štoly horské: dané reliéfem terénu (vrcholové; bázové; běžně v kombinaci s mosty) Tunely a štoly městské: dané ochranou intravilánu (Paříž až 7 podzem. podlaží; „terratektura“, urbanismus) Tunely a štoly pod vodou: nahrazující mosty (řeky, ústí řek, mořské úžiny; Nizozemí, Hamburg, N. Y. , Hongkong ap. ) Podzemní stavby ochranné: při nevhodných terénních či klimatických podmínkách – laviny; extrémní teploty; uložení státních a energetických rezerv; enviromentální Podzemní stavby záštitné: tzv. „speciál“ – bezpečnost a utajení; kryty; CO; opevnění; uložení zbraňových systémů ap. Podzemní stavby jiné (zvláštní): skladování nebezpečných látek a úložiště odpadů; špionážní; dobývací ap.
Části tunelu po obvodu a v příčném řezu
Části tunelu v podélném řezu při postupu ražby
Konstrukční části tunelu
Konstrukční části tunelu - kruhový Ø
Práce při tunelování Souhrn prací: Výlom + Odsun rubaniny + Provizorní vystrojení = Ražení, ražba Rubání (výlom) n Tunelování Pobírání = pořadí a postup (členění) prací v příčném a podélném řezu; obvykle je aktuální pouze u velkých Ø Vystrojení (vestavění konstrukce spolupůsobící s horninovým prostředím) Z pohledu geometrie Z pohledu technologie Plný (výlom, profil) Členěný, dílčí (výlom, profil) Trhavinami (trhací prací) Mechanizovaně (TBM, frézy, impaktory, rypadla apod. ) Provizorní (dočasné, primární) Ostění, obezdívka, výstroj Definitivní (trvalé, sekundární)
Členění tunelového profilu Klasické pobírání Rakouská tunelovací soustava (tzv. „moderní“) Moderní členění Tunel Mlčechvosty
Další termíny týkající se P. S. n n Tunelový pas = část tunelu vymezená dělícími (dilatačními) spárami. Velmi aktuální u sekundární obezdívky. Délka pasů 3 až 10 m Tunelový prstenec = část tunelu délky obvykle 1 až 1, 5 m, max. 3 až 4 m, vylamovaná a vystrojovaná při novodobých pracovních postupech najednou Horninová klenba = pásmo zvýšených napětí v horninovém masívu vzniklé v okolí výrubu v důsledku redistribuce z primárního stavu napjatosti ve stav sekundární. Nakypřená rozrušená hornina pod horninovou klenbou zatěžuje výstroj horninovým tlakem Nadloží tunelu = výška horninového masívu mezi rubem ostění a terénem (resp. bází kvartéru)
Klasický n Tunelový portál = vnější část ukončující či zahajující tunelovou troubu (rouru). Zachycuje podélné síly z horninového masívu a čelní a boční tlaky v předzářezu. Dříve sestával z portálového pasu, portálového věnce, čelní portálové zdi a křídel. Musí splňovat i architektonická hlediska portál Klasický portál
Klasický portál Moderní portály
n n n Výrubní profil = plocha výlomu v hornině kolmá k ose tunelu (díla) Nadvýlom, vícevýlom = výlom v hornině nad uvažovaný výrubní profil Světlost tunelu = čistá světlá š. a v. od ostění k ostění, od záklenku k niveletě dna (počvy) Délka tunelu = vzdálenost mezi líci portálů měřená ve výšce 1 m nad niveletou dna (počvy) Kolektor = liniová P. S. sdružující inženýrské sítě
n Galerie = „polotunel“, ochranná konstrukce v úsecích (obvykle komunikace) ohrožených bočními sesuvy zemin, skalním řícením, sněhovými lavinami. Obvykle v úbočních odřezech
Faktory ovlivňující realizaci (P. S. jsou cca 3 x až 5 x dražší podzemní stavby než stavby pozemní; vedle technologie P. S. geometrie vysokých pořizovacích nákladů přistupují u některých typů i vysoké÷ ekonomie velmi vysoké náklady provozní) ekologie geologie (Obecně jsou P. S. považovány za jedny z nejvíce ekologických) § Mezi jednotlivými faktory jsou velmi složité vztahy dané vzájemnými závislými vazbami § Z hlediska inženýrského je realizace P. S. velmi náročná § Zahrnutím nutné bezpečnosti během provádění i během provozu se zařazují P. S. (spolu s VD) mezi nejnáročnější inženýrská díla vůbec!!
- Slides: 31