Podnikov ekonomika Vrobn innost Vrobn innost n n

Podniková ekonomika Výrobní činnost

Výrobní činnost n n Výrobní činností rozumíme přímou přeměnu výrobních faktorů (vstupů) na výrobky nebo služby (výstupy). Výrobu je nutné řádně připravit a naplánovat, zejména stanovení výrobní dávky, lhůtového plánu a plánu výrobních kapacit. Z hlediska materiálových toků začíná převzetím materiálu a končí předáním hotového výrobku. Z hlediska organizačního však začíná mnohem dříve (plánování a příprava výroby) a pokračuje i po předání výrobku (kontrola a hodnocení)

Typologie výrobního procesu n Ve výrobním podniku členíme výrobu na n n n výrobu hlavní (výroba hlavního výrobku, tato hlavní výroba je také následně obvykle největším zdrojem příjmů/výnosů), výrobu vedlejší (výroba polotovarů, náhradních dílů; může uspokojovat specifická přání zákazníků, kterým nestačí nebo nevyhovuje hlavní výrobek) a výrobu doplňkovou (využití odpadů a volné kapacity)

Typologie výrobního procesu n Podle počtu vyráběných kusů dělíme na: n výrobu kusovou (zakázkovou) – každý výrobek je jiný, vyrábí se zákazníkovi „na míru“, např. zubní protézy, RD n n n Výhoda: Výrobek maximálně odpovídá požadavkům zákazníka Nevýhoda: obvykle je spokojenost zákazníka vykoupena vysokou cenou a delší dobou výroby výrobu sériovou – jednotlivé série výrobků se mezi sebou mohou lišit v určitých parametrech, ale v rámci série jsou výrobky stejné, např. automobily, notebooky, telefony; snaží se spojit výhody kusové a proudové výroby n výrobu proudovou – výrobky jsou z hlediska vlastností stále stejné, např. výroba elektřiny, rohlíků n n Výhoda: cenu je možné výrazně snížit a výrobu zrychlit Nevýhoda: stejné výrobky nereflektují odlišné potřeby zákazníků (nemusí vyhovovat všem)

Plánování výroby Zahrnuje: n 1) Plánování výrobního programu (co budeme vyrábět? ) n n 2) Plánování výrobního procesu (jak budeme vyrábět? ) n n výrobním programem rozumíme druhovou (sortimentní) skladbu a objem výroby; důležitou součástí je plánování jakosti výrobku určení způsobu, jakým bude výroba realizována, výběr technologické varianty; zahrnuje: n Stanovení velikosti výrobní dávky n Stanovení lhůtového plánu n Sestavení plánu výrobních kapacit 3) Plánování zajištění výrobních faktorů (odkud a jak získám potřebné výrobní faktory? )

Produktivita (práce) n n Produktivita – v obecném pojetí jde o poměřování výstupů se vstupy. Čím více výstupů je s danými vstupy dosaženo, tím je vyšší produktivita. Produktivita práce (PP) představuje množství produkce připadající na pracovníka, na hodinu práce, atd.

Gantův graf n n Dokázali byste sestavit Gantův graf například pro přípravu kávy či polévky? Používá se pro stanovení tzv. kritické cesty během plánování procesů (operací) během projektu (výroby). Některé procesy mohou jít paralelně, některé díky nutné návaznosti mohou ovlivnit délku celého procesu

Služby n n Jako zvláštní způsob výroby můžeme charakterizovat služby Mají specifické rysy: n nejdou skladovat, proto je potřeba udržovat neustále v pohotovosti prostředky k jejich poskytování, jelikož nevíme, kdy budou poptávány, což může být nákladné jsou hodně závislé na lidském faktoru, předávají se většinou osobním kontaktem se zákazníkem, n nemusí při nich docházet k přímé přeměně vstupů na výstupy (např. přeprava zboží) n zákazník si oproti výrobkům nemusí vždy uvědomit přidanou hodnotu, za kterou má platit (např. v restauraci n neplatíme jen za samotné jídlo, ale i za doprovodné služby)

UPOZORNĚNÍ: Výrobní kapacita je maximální množství výrobků, které je možné vyrábět dlouhodobě. Kapacita (výrobní) Krátkodobě je tedy možné kapacitu překročit, ale za cenu mnohem vyšších nákladů (opotřebení strojů, příplatky za přesčasovou práci zaměstnanců, atd. ) n Výrobní kapacita = schopnost určitého zařízení (stroje, dílny, podniku) za optimálních podmínek vyrobit určité (maximálně dosažitelné) množství výrobků za určitou dobu. Co se myslí těmi optimálními podmínkami? Obvykle to znamená provozovat dané zařízení běžným (standardním) způsobem, tedy na jaký je dimenzováno. Například koupíte-li si přívěsný vozík s nosností 750 kg, pak je optimální vozit v něm maximálně 750 kg nákladu, což je jeho přepravní kapacita. Je možné na něj naložit více nákladu? Obvykle ano, avšak má to určité negativní důsledky. Jednak se vozík více opotřebovává a může se snadno porouchat. Také můžete dostat pokutu v případě policejní kontroly, je vyšší riziko nehody, atd. Takové chování pak není optimální, neboť přináší nadměrně zvýšené náklady a rizika a není tedy dlouhodobě udržitelné.

Výpočet výrobní kapacity n n n V nejjednodušším vyjádření je kapacita součin výkonu zařízení a jeho doby činnosti (časového fondu) Výkon výrobního zařízení = maximální množství výrobků vyrobených za jednotku času (obvykle sekunda, minuta, hodina) n Norma pracnosti výrobku = čas potřebný k výrobě jednoho výrobku; je to převrácená hodnota výkonu Časový fond (ČF) výrobního zařízení (podniku) udává plánovaný počet dnů (resp. hodin) jeho činnosti za rok. Vyjadřuje tedy po jakou dobu může být dané zařízení v provozu. n n QP – výrobní kapacita v naturálních jednotkách, VP = výkon v naturálních jednotkách za hodinu, TP = využitelný ČF v hodinách tk – kapacitní norma pracnosti

Časový fond n Rozlišujeme tři druhy časových fondů – kalendářní, nominální a využitelný ČF. Kalendářní časový fond (365 dní * 24 hod) Nominální časový fond ((kalendářní časový fond ve dnech – nepracovní dny) * počet směn * délka směny v hod) Využitelný časový Plánované prostoje fond Nepracovní dny (soboty, neděle, svátky, dovolená)

Oproti využitelnému Oproti potenciálnímu výkonu časovému fondu(Tp) může (Vp) může být skutečný být skutečně využitý výkon (Vs) nižší například (odpracovaný) čas (Ts) nižší díky špatně seřízeným například díky vysoké n vyjadřuje poměr mezi skutečným objemem výroby strojům, nekvalifikovaným nemocnosti pracovníků, pracovníkům obsluhujícím ). Stupeň využití (QS) a výrobní kapacitou (Q pozdním příchodům na P stroje, apod. pracoviště, apod. vyjadřujeme např. koeficientem celkového Využití výrobní kapacity (integrálního) využití výrobní kapacity (k. C). Rozdíl QP – QS vyjadřuje tzv. kapacitní rezervu. kde VS – skutečný výkon daného zařízení, TS – skutečná doba provozu daného zařízení

n ke – koeficient časového (extenzivního) využití, n ki – koeficient výkonového (intenzivního) využití

Způsoby dosahování výrobní kapacity n Růst skutečného využití kapacity lze zajistit růstem ke nebo ki čili lepším využitím času a/nebo výkonu. V P Růst ki VS Růst ke QS 0 QP TS TP

Kapacita a její využití Rozlišujme: n Informaci o kapacitě podniku, výrobního zařízení, aj. získáváme obvykle „ex ante“ na počátku nějakého období (např. na počátku roku nebo sezóny můžeme zjistit, že kapacita podniku je 200 000 výrobků ročně nebo za sezónu). n Informaci o využití výrobní kapacity můžeme zjistit „ex post“ až po té, co uplynul nějaký čas a výroba byla uskutečněna (např. na konci roku nebo sezóny zjistíme, že jsme skutečně vyrobili 150 000 výrobků a využili tak kapacitu jen na 75 %).

Upozornění Nepleťte si pojmy: n skutečný objem výroby – počet výrobků, který reálně vyrábím (nebo jsem vyrobil) n výrobní kapacita – počet výrobků, který mohu vyrobit (resp. bych mohl vyrobit, kdybych měl pro tolik výrobků odbyt) Porovnáním těchto dvou hodnot zjistím, jak byla za určité období kapacita využita

Co když nevyužíváme kapacitu? n V případě nevyužité kapacity je potřeba učinit nějaká Představte si, že jste majitel(ka) opatření. Proč? Nadbytečná kapacita je obvykle restaurace. Jak byste reagoval(a) zbytečně nákladná. na informaci od Vašich Co můžeme dělat? zaměstnanců, že na dnešek i zítřek jsou všechny stoly n Pokusit se zvýšit objem výroby na hodnotu co nejblíže rezervované a několik dalších kapacitě (měl bych se však pokusit zajistit odbyt těchto dodatečně rezervací museli již odmítat. vyrobených produktů, vyrábět na sklad by se moc nevyplatilo) Podnikli byste nějaká opatření? n Pokusit se ve zbylé kapacitě vyrábět jiný výrobek Změnili byste něco v podniku? n n Pokusit se volnou kapacitu nabídnout k pronájmu jiné firmě Pokusit se prodat nadbytečnou kapacitu (toto řešení však nemusí být vždy technicky možné)