Pizpsoben rostlin a ivoich prosted Populan ekologie Lenka

Přizpůsobení rostlin a živočichů prostředí Populační ekologie Lenka Effenberková

Přizpůsobení se prostředí, ve kterém daný organismus žije, představuje „výhru“ pro přežití, ale také to daný organismus něco stojí (dlouhodobé evoluční změny, energetické nároky).

Faktory, kterým se organismy musí přizpůsobovat • Abiotické – Světlo/ radiace – Teplo – Voda – Živiny/ potrava – Klima … • Biotické – Konkurence – Predace – Mutualismy …

Způsoby ovlivňující přizpůsobení se Morfologický Fyziologický Etologický Prolínání těchto faktorů !!

Morfologický Ovlivňuje stavbu těla organismu. a) změna tvaru některých orgánů – ústní ústrojí, končetiny, trávicí trubice b) velikosti a barvy těla …

Ekologická pravidla u teplokrevných živočichů Allenovo pravidlo – Teplokrevní živočichové mají v chladných oblastech kratší tělní přívěsky (uši, zobáky, ocasy a končetiny) než jejich příbuzné formy v teplých oblastech. Bergmanovo pravidlo – Příbuzné formy teplokrevných živočichů jsou v chladnějších oblastech větší a hmotnější než v oblastech teplých. Glogerovo pravidlo – V teplejších a vlhčích oblastech mají teplokrevní živočichové tmavší zbarvení než jejich příbuzné formy v chladnějších a sušších oblastech.

Přizpůsobení ústního ústrojí, tvaru těla • Zobáky pěnkav (křivek), šatovníků … • Cichlidy přizpůsobení třínásobné – vodní prostředí, potrava (ukusování ploutví, okus šupin …) a rozmnožování

Fyziologický Ovlivnění fyziologických dějů. a) termoregulace b) omezení životních funkcí – hibernace, estivace c) přizpůsobení se salinitě prostředí. . .

Teplota u živočichů § Homoiotermní (teplokrevní) – stálá teplota těla § Poikilotermní (studenokrevní) – nestálá teplota těla, podle okolí • Stenotermní – široký rozsah teplot • Eurytermní – úzký rozsah teplot Snížení tepelných ztát, ochlazování: • srst, peří, podkožní tuk (kytovci, prase divoké), • příjem potravy – zahřátí metabolismem • stažení cév – omezení přítoku krve k povrchu těla • protiproudová výměna tepla (končetiny vodních ptáků) • termoregulace ušními boltci, letovými blánami; estivace („letní spánek“) • u plazů odpar z povrchu těla; pocení, zvýšené dýchání • hledání skrýše, stavba hnízd, nor, vzájemné zahřívání jedinců, migrace …

„Teplota“ u rostlin • Rostliny bez vnitřní regulace teploty. Teplota rostliny často podobná teplotě okolního prostředí. § Eurytermní – široký rozsah teplot § Stenotermní – úzký rozsah teplot • Termofyty – vysoká teplota • Psychrofyty – nízká teplota • Kryofyty – na sněhu

„Teplota“ u rostlin • • • Krycí trichomy – koniklec Tvorba „polštářovitých“ forem Tvorba „nemrznoucí směsi“ – nenasycené MK Přečkání nepříznivého období v dormantním stavu Transpirace – zvýšená = chlazení Rolování listů při vysoké teplotě

Voda u živočichů • suchozemští živočichové méně vody něž vodní • řídícím faktorem u suchozemských ž. vlhkost vzduchu, u vodních slanost vody Jak zabránit nedostatku vody v těle: • Příjem vlhké potravy (hmyz) • Tvorba zásob – zásobní látky a orgány (velbloud) • Omezení vylučování, dýchání • Redukce potních žláz • Vytváření nepropustných obalů • Anabióza – omezení životních funkcí (bahník) • Dehydratace na nejnižší možnou míru (bahník) • Úkryt v chladnějším a vlhčím prostředí (pouštní/ stepní hlodavci) Nadbytek vody/ vlhkosti – patogenní houby, plísně, bakterie; – podpora zbarvení (melamin) – snížení rychlosti předení pavučin, zapřádání housenek

Voda u rostlin § Homoiohydrické – obsah vody v těle < 70% hmoty těla → smrt § Poikilohydrické – v desikovaném stavu vydrží i několik let - hydrofyta (vodní rostliny) - hygrofyta (na mokřadech) - mezofyta (vlhké půdy) - xerofyta (suché půdy) Ochrana před vyschnutím: • Kutikula + vosková vrstva – ochrana proti ztrátám vody • Průduchy – otevírání = ztráty vody / uzavření = voda v rostlině • Zvětšení kořenového systému a růst do hlubších vrstev půdy • Translokace asimilátů • Zásoba – zásobní pletiva • Časování vegetativních funkcí do příznivých (vlhkých) období • Přečkání nepříznivého období v dormantním stavu (semeno, podzemní orgány – cibule, oddenky, hlízy), bezlistém stavu

Etologický Ovlivnění chování organismů (živočichů). a) vyhřívání na slunci b) úkryt před deštěm (v případě člověka použití deštníku) c) mechanismy orientace v prostoru d) vyhledávání a získávání potravy e) stavba hnízd. . .

Literatura Losos, B. a kol. (1985): Ekologie živočichů, SPN, Praha, 1. vydání, 320 stran Slavíková, J. (1986): Eklogie rostlin, SPN, Praha, 1. vydání, 368 stran Papáček, M. Matěnová, J. Matěna, T. Soldán (1994): Zoologie, Scientia, Praha, 1. vydání, 286 stran Kubát, K. a kol. (2003): Botanika, Scientia, Praha, 2. vydání, 231 stran Rajchard J. , Z. Balounová, D. Vysloužil (2002): Ekologie I. , nakladatelství KOPP, České Budějovice, 1. vydání, 121 stran Rajchard J. , Z. Balounová, P. Kindlmann (2002): Ekologie II. , nakladatelství KOPP, České Budějovice, 1. vydání, 119 stran Storch, D. , S. Mihulka (2000): Úvod do současné ekologie, Portál, Praha, 1. vydání, 156 stran http: //www. gjs. cz/vedy-o-zemi/Ruda/Ekologie-3. pdf http: //cs. wikipedia. org/wiki/Allenovo_pravidlo http: //cs. wikipedia. org/wiki/Bergmannovo_pravidlo http: //cs. wikipedia. org/wiki/Glogerovo_pravidlo http: //www. kbi. zcu. cz/studium/ftp/ekos_ziv. htm