Pizpsoben organism vodnmu prosted 1 Pohyb aktivn pasivn

Přizpůsobení organismů vodnímu prostředí 1

Pohyb • aktivní – pasivní • Taxe: foto- , rheo-, tigmo • pasivní p. – vzduchem (hmyz, ryby…) – vodními proudy (plankton, drift, monté) – plovoucí předměty (kry, rostliny, lodě…) – jiné organismy – (vzduch: ptáci, hmyz; voda: ryby, obojživelníci…) 2

Pohyb • aktivní p. – mimo v. p. (dýchání povrchem těla) – ve vodním prostředí – povrchová blanka – vodní sloupec – substrát (dno, makrofyta…) • • hydrodynamický tvar těla, améboidní pohyb, řasinky, hlen, undulace, svalové stahy, reaktivní pohyb, píďalkovitý pohyb, ploutvičky a ploutve 3

Pohyb – klasifikace živočichů druhy plovoucí/klouzající pohybující se po povrchu vody. druhy plovoucí/potápějící se plovoucí ve volné vodě. druhy hrabající/vrtající osídlující jemné sedimenty, v nichž si mohou hloubit chodbičky. druhy lezoucí/kráčející osídlující povrch substrátů. druhy přisedlé úplně či částečně nepohyblivé či schopné pohybu pouze v omezené míře. 4

Pohyb - migrace planktonu = přesun do oblastí s příznivějšími životními podmínkami (potrava, predační tlak) běžně u zooplanktonu juvenilové většinou nemigrují méně u fytoplanktonu (světlo) nepravidelné migrace (vertikální - pokles před bouří, změny fyz. chem. podmínek) pravidelné – cirkadianní, sezónní horizontální migrace (noc – pelagiál, den – litorál) 5

Pohyb - migrace bentosu Toky • drift – aktivní (hmyz před výletem, únik), pasívní, katastrofický • pozitivní rheotaxe, thigmotaxe • protiproudové migrace zoobentosu, kompenzační lety samic hmyzu • migrace do hyporeálu (podříčí) – obvykle únik před nepříznivými vlivy Stojaté vody vertikální m. do dna – zhoršení kyslíkových poměrů, vysychání 6

Pohyb - migrace ryb aktivní x pasivní m. třecí migrace potravní migrace spojené se zimováním monodromní x diadromní m. (jen slané nebo jen sladké x mezi) anadromní x katadromní migrace 7

Dýchání Anaerobní – bakterie Anoxibióza – dočasný stav Atmosférický kyslík – snazší, ale nutno doplňovat zásobu – dýchací trubice, vzdušné rezervy Množství kyslíku rozpuštěného ve vodě – závisí na teplotě, cca 30 x méně než ve vzduchu příjem buď povrchem těla nebo spec. orgány (žábry, tracheje, plíce) symbionti – autotrofové, plastron, fyzikální plíce, vzdušnice rostlin Zlepšení: zvětšení plochy dýchacích povrchů, ztenčení krytů, dýchací pohyby, krevní barviva (hemoglobin, popř. hemocyanin) 8

Dýchání příjem povrchem těla příjem spec. orgány (žábry, tracheje, plíce) symbionti – autotrofové, plastron, fyzikální plíce, vzdušnice rostlin 9

Rozmnožování a vývoj • voda jako prostředí pro • šíření diaspor a pohlavních buněk, šíření juvenilních stádií sesilnich organismů • vývoj během určité části životního cyklu (larvy hmyzu. . ) • střídání typů rozmnožování v závislosti na podmínkach vodního prostředí – heterogonie, geografická parthenogeneze • výskyt dormantních stadií v závislosti na podmínkach vodního prostředí – přežívání nepříznivých podmínek, cysty, letní – trvalá vajíčka… 10

• • Resting stages (cysts) of plankton organisms collected in the sediment of the studied hypersaline lakes. a) resting eggs of large branchiopods (a 1 Phallocryptus spinosa; a 2 Artemia parthenogenetica) (range 200– 400 μm); b) ephippium of anomopod cladocerans (Moina salina) holding one resting egg (range 0, 5– 1 mm); c) types of spherical resting eggs in calanoid copepods (range 80– 200 μm); d) types of monogonont rotifers resting eggs (d 2 Hexarthra fennica; d 3 Brachionus sp. ; d 4 Ptygura sp. )(range 80 – 200 μm); (e) flask-shaped cyst in ciliates (Fabrea salina) (range 80– 200 μm); f) undetermined spherical resting eggs (range 80– 200 μm); g) type of spherical resting eggs in turbellarians (range 80– 200 μm). 11

AKVATICKÉ BIOCENÓZY 12

Klasifikace sladkovodních organismů Základní ekologické třídění: Producenti: řasy, rozsivky, sinice, vodní cévnaté rostliny Konzumenti: měkkýši, vodní hmyz, korýši, ryby (kroužkovnci, prvoci. . ) Destruenti: vodní baktérie, vodní houby Podle postavení v energetickém řetězci: Autotrofní - producenti Fagotrofní - makrokonzumenti (herbivorie, predace, parazitismus) Saprotrofní – mikrokonzumenti - destruenti Podle způsobu života: Bentos: upoutaní ke dnu (hyporeos – v podříčí) Perifyton: nárosty na dně Plankton: vzplývající organismy (závislí na proudu) Nekton: plovoucí organismy (nezávislí na proudu) Neuston: žijící na povrchové blance vody 13

Plankton • V pelagiálu stojatých a pomalu tekoucích vod • Slabý aktivní pohyb – nepřekonají proudění • Typy: – Podle prostředí: • Oceánoplankton • Eulimnoplankton • Potamplankton • Heleoplankton – Podle velikosti: • Femto- , piko-, nano-, mikro-, mezo-, makro-, megaplankton (viry menší než 0, 2 μm až korýši větší než 2 cm) – Podle skupin organismů: • Baktério- , fyto-, zooplankton 14

Fytoplankton 15

Zooplankton 16

Plankton - adaptace • Důležité je udržet ve správné hloubce: – Zmenšení specifické hmotnosti (redukce skeletu, oleje, plyny, sliz, voda. . ) – Zvětšení odporu – zabraňuje klesání (zvětšení relativního povrchu – vyrůstky. . ) – Slabý aktivní pohyb – Využívání pohybu vody (vzestupné proudy, turbulence…) 17

Bentos • Společenstvo žijící na dně tekoucích i stojatých vod • Typy: – Podle velikosti: • mikro- (pod 63 μm) • meio- (63 – 1000 μm) • ´makro- (nad 1000 μm) – Podle skupin organismů: • fyto-, zoo • Organismy sesilní x vagilní • Fauna temporární (larvy hmyzu) x permanentní (korýši, pijavky…) • Perifyton – nárosty (epilithon, epipsammon, epifyton…) • Hyporheos – hlubší vrstvy dna tekoucích vod 18

Makrozoobentos x x 19

Proudění • v přírodě laminární vyjímečně, turbulentní riffles: lotické úseky - peřejnaté úseky pools: lenitické úseky - málo proudivé • ovlivňuje fyzikální a chemické faktory vody, • působí na všechny organismy morfoplasticky fyzioplasticky etoplasticky Proudové preference limnobiont limnofil limno-rheofil rheo-limnofil rheobiont indiferentní 20

Bentos - adaptace • Důležité je udržet se na místě – odolat proudu, vlnobití, zavalení substrátem: – Zvýšení specifické hmotnosti (též schránky) – Fixace k substrátu (přilnutí – háčky, přísavky, přilepení. . ) – Pobyt v úkrytech, v substrátu, v hraniční vrstvě (tvar těla) 21

Adaptace rostlin na proudění vláknité řasy a sinice přichycují se pomocí rhizoidů různých způsobů ukotvení “přilepení” kořenující makrovegetace tvarové a velikostní odchylky oproti druhům ze stojatých vod, i na jedné rostlině (Batrachium). 22

Adaptace živočichů na proudění tělo opatřeno háčky, výrůstky, přísavkami, na různých místech těla (Liponeura) úkryty hyporeál tvar těla (Ancylus, Epeorus) “závaží” (Silo) sítě (Hydropsyche) lepení pomocí byssových vláken (Dreissena) 23

Nekton • živočichové schopni aktivně překonávat proudění vody – ryby a další obratlovci, i velcí bezobratlí – brouci • Ryby – proudobytné: tělo na průřezu kulaté – široce elipsovité (vyhledávání úkrytů – energetická náročnosti pobytu v proudu), – ryby žijící v pomalu tekoucích vodách – tělo úzce elipsovité 24

Pleuston a neuston Společenstva vázaná na povrchovou blanku: Neuston většinou baktérie a prvoci, při klidné hladině tvoří povlaky. Ze spodni strany mohou být zavěšeni další živočichové (hyponeuston – hladinovka (Scapholeberis), lasturnatka (Notodromas) Pleuston nezakořeněné rostliny (okřehek, nepukalka, trhutka) ploštice (bruslařka, vodoměrka) brouci (vírník)…vodní ptáci 25